„Za vřelého úvodního potlesku vzorně orouškovaného publika zahájili hudebníci koncert svěží předehrou ke komické opeře Le trame Deluse Domenica Cimarosy.“

„Vilém Veverka předvedl strhující provedení, kterému snad přál a naslouchal i sám mistr Vranický.“

„Pro Wranitzky Kapelle závěrem večera přišel ten pravý prostor pro demonstraci zvukových a hráčských kvalit.“

Letošní festival Mahler Jihlava – Hudba tisíců si místo tradičních jarních měsíců budou návštěvníci užívat po celý podzim. V červenci pořadatelé dvojitým písňovým prologem v Kalištích a v Jihlavě oslavili 160. výročí narození Gustava Mahlera, o koncertu jsme informovali v létě zde. Hlavní festivalový program se rozběhl ve čtvrtek 10. září „výjezdním“ koncertem v Nové Říši, na kterém vystoupil hobojista Vilém Veverka společně s Wranitzky Kapelle za řízení Marka Štilce. Zážitek to byl nezapomenutelný!

Premonstrátský klášter na samém okraji Českomoravské vrchoviny s dlouhou historií a hudební tradicí se stal již po několikáté vstřícným partnerem pro uspořádání mimořádného festivalového podvečera. Ryzí radost z možnosti setkání s živým uměním prostoupila celým koncertem, a to v prostředí, které samo o sobě vybízí k překonání strachu a obav z této nelehké doby. I klášter zažil ve svých zdech mnoho ran a těžkostí, o to větší potěšení z hudby a festivalové spolupráce vyjádřil úvodem koncertu i představený kanonie. Prostory kláštera s přilehlým kostelem sv. Petra a Pavla a kaplí prochází za poslední roky náročnými rekonstrukčními a restaurátorskými pracemi a postupně jsou otevírány další unikátní prostory a cenné sbírky veřejnosti. Proto i samotný příchod dlouhými chodbami klášterní prelatury do reprezentativního hudebního sálu s výhledem na podvečerní krajinu byl zážitkem a přidanou uměleckou hodnotou koncertu. Chodby a dnes již nevyužívané pokoje prelatury byly přeměněny v rozsáhlou obrazárnu a klenotnici liturgických předmětů a společně s expozicí Pavla a Antonína Vranických se těší návštěvnickému zájmu.

Zcela logicky se Nová Říše v roce 2016 stala oficiálním sídlem mladého komorního orchestru Wranitzky Kapelle propagujícího tvorbu okruhu vídeňského klasicismu, respektive generace skladatelů takzvané české hudební emigrace. Orchestr založil dirigent Marek Štilec společně s houslistou Jiřím Sychou a cembalistou Filipem Dvořákem a ansámbl jde ruku v ruce s dlouhodobým projektem „Češi ve Vídni“, který s mezinárodním ohlasem uvádí v obnovených premiérách zapomenutá díla českých hudebních mistrů 18. století.

Za vřelého úvodního potlesku vzorně orouškovaného publika zahájili hudebníci koncert svěží předehrou ke komické opeře Le trame Deluse Domenica Cimarosy, jednoho z posledních významných reprezentantů neapolské operní školy. Cimarosova rozsáhlá operní tvorba byla velmi populární na evropských jevištích včetně Vídně, mnohá díla řídil i Joseph Haydn. V Nové Říši to byla po nucené pauze upřímná radost a potěšení ze hry znatelné ve tvářích členů orchestru, jehož jádro tvoří především mladí hudebníci. Za energického řízení dirigenta Marka Štilce bylo zábavné vidět hromadné rytmické pokyvování nohou v publiku, když tušené úsměvy zůstávaly skryté pod rouškami. Cimarosa byl mistrem hudebního humoru a žánru opery buffy – předehra plná dynamického vlnění a skotačivých melodií byla v podání Wranitzky Kapelle dramaturgicky příhodnou před hlavním „lákadlem“ koncertu.

Tím byla novodobá premiéra Koncertu pro hoboj a orchestr G dur novoříšského rodáka Pavla Vranického, těšit se můžeme i na záznamovou nahrávku tohoto uvedení. Dirigent Marek Štilec při nastudování koncertu spolupracoval se švédským badatelem Danielem Bernhardssonem, který se intenzivně věnuje pramennému výzkumu a popularizaci osobnosti Pavla Vranického, ale i dalších českých skladatelů 18. století včetně Leopolda Koželuha. Vranického hobojový koncert vznikl se vší pravděpodobností na objednávku pro hraběte Johanna Nepomuka Esterházyho z Galanty, amatérského hobojistu, v jehož dvorním orchestru Vranický zastával post kapelníka. Vilém Veverka předvedl strhující provedení, kterému snad přál a naslouchal i sám mistr Vranický. Zážitek z Veverkovy hry celou duší i tělem je vždy intenzivní a v klášterních zdech jeho hoboj rezonoval za pozorného poslechu publika. Kompozičně velmi zdařilé dílo si nemohlo vysloužit zapálenějšího interpreta pro své znovuuvedení.

Vstupní hudební charakter první věty evokoval předehru, po několika taktech se jemně a nevtíravě připojil hoboj a rozvinul krásné melodické téma. Rychlé chromatické běhy byly střídány dovětky orchestru, který Marek Štilec vedl zvesela a energicky a velmi čitelně. Sólistovi ponechával dostatek prostoru na práci s dechem, a to zejména v pomalé střední větě. Ta překypovala skvostnými finesami v melodii i dynamice, které si Veverka vychutnával a užíval. Orchestr byl v jedné části dokonce zcela zvukově upozaděn a trpělivě vyčkával na efektní provedení nádherného melodického sóla. Záměrně bez znatelné pauzy vygradoval koncert bryskním rondem. Mohlo se zdát, že s přátelskou troufalostí spojenou se svými zkušenostmi primária souboru PhilHarmonia Octet „sebral“ Vilém Veverka během závěrečného provedení Marku Štilcovi dirigentský vítr z plachet. O to upřímnější a srdečné bylo objetí obou mladých umělců po provedení skladby za nadšeného aplausu posluchačů. „Ať žije Vranický a Veverka!“ – chtělo se po tak sugestivním provedení spontánně zvolat!

Po senzačním Vranickém se možná poněkud obtížněji posluchačům pronikalo do závěrečného programu koncertu, kterým byla hudebním obsahem závažná Symfonie č. 49 f moll „La passione“ Josepha Haydna. Marek Štilec ale prokázal svoji profesionalitu a po mimořádném zážitku z jásavého Vranického dokázal sebe i orchestr zklidnit a ponořit do Haydnovy dramatické kompozice ve stylu Sturm und Drang. Pro Wranitzky Kapelle závěrem večera přišel ten pravý prostor pro demonstraci zvukových a hráčských kvalit. Smyčce naléhavě rezonovaly, ze široka a teskně vyprávěly. Celou symfonií prostupovala znepokojivá a napětí udržující neodbytná rytmická pulzace, nad kterou nechal Marek Štilec vyčnívat akcentované dechy a sóla. Wranitzky Kapelle je i přes svoji poměrně krátkou dobu existence ansámblem vysoké interpretační úrovně a je velmi potěšující vidět a slyšet v jeho řadách hráče mladé a zapálené pro prezentaci skvostných děl starých mistrů, což patřičně ocenilo nadšené publikum.

Festival Hudba tisíců pokračuje dalšími koncerty v příštím týdnu, kdy ve středu 16. září v jihlavském kostele Povýšení sv. Kříže uvede mystický audiovizuální projekt Purgatio pěvecké duo Kchun. V pátek 18. září je přichystáno open air zahájení festivalu tradičním koncertem dechového orchestru Tutti při ZUŠ Jihlava v Parku Gustava Mahlera. Hned v sobotu 19. září se uskuteční slavnostní zahajovací koncert, na kterém zazní Mahlerova Pátá symfonie v podání Moravské filharmonie Olomouc za řízení Petra Vronského. Všichni v to pevně doufáme!

Foto: Jan Černo