čtvrtek, 09 červenec 2020 13:05

Mahler oslavil kulatiny v rodném kraji. Pokračovat bude v září festivalem

Autorka:

„Hluboký prožitek si Jiří Rajniš mohl dovolit opřít o školenou hlasovou techniku i v nejtišších pianissimech.“

„Miroslav Sekera je známý svým skromně sympatickým projevem, během hry vynikne jeho cit pro jemnost a preciznost i v těch nejvypjatějších okamžicích.“

„Během hodinového vysílání mohl celý svět virtuálně navštívit Mahlerův rodný dům, kterým provázel Jiří Štilec.“

 

3

 

Hlavní program festivalu Hudba tisíců – Mahler Jihlava je tradičně orámován 18. květnem a 7. červencem – výročími úmrtí a narození skladatele, který v Jihlavě strávil dětství. Letos bylo vše z důvodu epidemiologické situace jinak a v pozměněné dramaturgii se koncerty odehrají v podzimních měsících. Tradiční červencové zakončení v rodném domě Gustava Mahlera v Kalištích u Humpolce se letos nečekaně stalo prologem a „restartem“ celého festivalu.

Přesně v den 160. výročí narození Gustava Mahlera, v úterý 7. července, se Mahlerovo jubileum oslavovalo dokonce koncertem dvojitým – odpoledne v Kalištích a večer v Jihlavě. Zdravice ze slavnosti v Kalištích byla streamována v rámci online projektu Mahler Hour, na kterém se podílely všechny světové společnosti Gustava Mahlera. Na repertoáru obou koncertů byl výběr z písní Gustava Mahlera, které přednesl mladý barytonista Jiří Rajniš, a v podání klavíristy Miroslava Sekery zazněla třetí věta Sonáty Es dur Les Adieux Ludwiga van Beethovena, dalšího letošního jubilanta.

Setkání v Mahlerově domě v Kalištích je vždy i příjemným výletem do skladatelova rodného kraje včetně přidané gastronomické hodnoty v místní stylové hospůdce s chutnou nabídkou světových kuchyní, i té rakouské. Jak úvodem koncertu zmínil ředitel festivalu a prezident české Společnosti Gustava Mahlera Jiří Štilec, díky velkému úsilí a nadšení se v malé obci na Českomoravské vrchovině ve druhé polovině 90. let minulého století podařilo rodný domek zachránit a rekonstruovat. K vlastní budově původního zájezdního hostince se společenským sálem a dobově stylizovanou restaurací byl přistavěn i penzion. Slova díků a připomínka všech, kdo se o realizaci projektu zasloužili, byla úvodem koncertu zcela na místě. Jak Jiří Štilec podotkl, domek je dnes Mekkou mnoha krásných setkání Mahlerových příznivců z celého světa, o čemž vypovídají pamětní zápisy, ale i každoroční přírůstky rozmanitých odrůd růží do mahlerovského rozária sázené významnými osobnostmi v blízkosti domku.

 

5

 

Písňový recitál byl pro dramaturgii oslav skladatelova výročí jasnou volbou. Od počátku Mahlerovy kompoziční dráhy utvářela píseň jakýsi mikrokosmos v mistrově tvorbě a prostupovala jeho symfonickými a vokálně instrumentálními díly. Organizátoři dramaturgií připomněli i velkolepou oslavu v Kalištích v roce 2010, kdy Mahlerovy písně přednesl přední interpret Thomas Hampson (poprvé v Kalištích vystupoval již v roce 1998 při slavnostním otevření domu). Barytonista Jiří Rajniš tehdy stál na prahu své pěvecké kariéry a nyní, po deseti letech, si troufáme říct, že by Thomasi Hampsonovi mohl být rovnocenným kolegou.

Jiří Rajniš patří mezi výrazné pěvce mladé generace a na svém kontě má za poměrně krátký čas bohaté zkušenosti ze zahraničních operních scén (mimo jiné i drážďanské Semperoper). Poslední dobou čím dál častěji vystupuje v Čechách a hostuje v opeře Národního divadla. V Kalištích velmi rád zavítal do vod písňového repertoáru a potvrdil svůj zodpovědný přístup k nastudování intimního a závažného obsahu Mahlerových písní. Hned v úvodní baladické písni Das irdische Leben / Pozemský život z cyklu Chlapcův kouzelný roh inspirovaného sbírkou německých lidových textů předvedl vyzrálý projev s patřičnou dávkou výrazové lyriky a naléhavosti v gradující melodii, kterou si tragický příběh písně o hlady umírajícím dítěti vyžaduje.

 

2

 

Z téhož cyklu následovala zhudebněná báseň Urlicht / Prasvětlo, která se stala také základem čtvrté věty Symfonie č. 2. Jiří Rajniš s citem zprostředkoval posluchačům text o zápasící duši a tázaní po božské existenci. Hluboký prožitek si mohl dovolit opřít o školenou hlasovou techniku i v nejtišších pianissimech, aby v následující písni Es sungen drei Engel einen süssen Gesang / Tři andělé zpívali sladkou píseň mohl znělým obloukem otevřít rozvernou hymnickou melodii, opět na text ze sbírky Chlapcův kouzelný roh. Na závěr prvního bloku zazněla píseň Wo die schönen Trompeten blasen / Tam, kde krásně vytrubují, kterou Jiří Rajniš věrohodně a z celého srdce prožíval, jakoby se loučil on sám.

Svým typickým kultivovaně srdečným projevem doprovázel pěveckého kolegu klavírista Miroslav Sekera, který v polovině programu uvedl dalšího letošního jubilanta, Ludwiga van Beethovena. V neklidném roce 1809, kdy Napoleon dobývá Vídeň, píše mistr třívětou Sonátu pro klavír č. 26, op. 81a Es dur s podtitulem „Les Adieux“. Sonátu Beethoven věnoval arcivévodovi Rudolfovi, který byl jeho žákem i přítelem a před napoleonskou armádou musel z Vídně uprchnout. V podání Miroslava Sekery zazněla ze sonáty třetí věta „Wiedersehen“. Jeden z našich nejúspěšnějších klavíristů je známý svým skromně sympatickým projevem, během hry vynikne jeho cit pro jemnost a preciznost i v těch nejvypjatějších okamžicích, což skvěle předvedl i v Beethovenově kusu „na rozloučenou“. Neváhal ale posluchače vlákat a strhnout i do světa bryskních pasáží Beethovena kusu. Bylo až s podivem, jak dokázal z klavíru se znatelně viditelnou patinou jak z dob Mahlerových lehounce vydobýt jeho zvukové možnosti, což svědčí o Sekerově citu pro nástroj jako takový.

 

7

 

Průřez Mahlerovou písňovou tvorbou pokračoval výběrem z cyklu Rückert-Lieder. Nejprve zazněla dlouhá píseň Ich bin der Welt abhanden gekommen / Já nadobro sešel z očí světu, během níž dal Jiří Rajniš naplno vyniknout svému lyrickému barytonu a přívětivě vroucným sdělením píseň tempově neuchvátal, ale ani neukolébal. Druhou píseň z Rückertova lyrického cyklu zvolil Jiří Rajniš Ich atmet‘ einen Linden Duft / Dýchal jsem něžnou vůni. Pocity štěstí a lásky v písni obsažené přenesl Rajniš svým svěže mladistvým projevem na posluchače tak uvěřitelně, že na mnohých tvářích bylo znatelné chvilkové rozpoložení a intenzivní prožitek, který se prolnul i do závěrečné písně Oft denk‘ ich, sie sind nur ausgegangen / Často si myslím, že si jen vyšly ven z cyklu Písně o mrtvých dětech. Teskná píseň se smířlivým závěrem plným naděje. I za to, jak Jiří Rajniš poslední píseň koncertu i přes své mládí dokázal prožít, si zasloužil dlouhý potlesk a upřímné uznání publika.

Slavnostní odpoledne v Kalištích bylo mimořádné i připojením k celosvětovému streamu pořádanému Mahler Foundation pod názvem „Mahler Hour: Mahler Turns 160”. Během hodinového vysílání mohl celý svět virtuálně navštívit Mahlerův rodný dům, kterým provázel Jiří Štilec. Stream navázal na historicky první virtuální setkání během celosvětové koronakrize v den výročí úmrtí Gustava Mahlera 18. května a i v červenci se propojili světové mahlerovské společnosti, instituce a Mahlerovi příznivci. Obou vysílání se účastnila i Mahlerova vnučka Marina Mahler či již zmiňovaný arytonista Thomas Hampson.

 

1

 

Večerní koncert v gotické síni jihlavské radnice byl obohacen o přednášku Jiřího Štilce, který přiblížil Gustava Mahlera jako dirigenta. Obsahem byly i úvahy, jak by Mahler se svým despoticky náročným přístupem a vysokými požadavky na hráčskou interpretační kvalitu pochodil u dnešních orchestrů. Mahlerovi nikdy nešlo o sebestředné prosazení svojí osoby, v dirigentském poslání považoval za nejvyšší hodnotu právě hráčskou preciznost a uměleckou kvalitu. Za svoji kariéru řídil neuvěřitelných dva tisíce operních představení!

K programově totožné koncertní části jihlavského večera oba interpreti přistoupili s ještě znatelnější pokorou a úctou. Akustika gotického sálu se žebrovou klenbou vždy prověří interpretační kvality umělců. K Jiřímu Rajnišovi byl prostor vstřícný a vlídný a Mahlerovým písním přidal na zvukové naléhavosti nesoucí se klenbovím. Město, které Gustava Mahlera přijalo jako svého rodáka, neoslavilo výročí narození žádnou okázalou show, ale důstojně i díky oduševnělému a citlivému výkonu Jiřího Rajniše, který prokázal svoji kuráž a zúročil roky píle a úsilí v interpretačně náročném mahlerovském repertoáru. Festivalový program bude pokračovat 10. září doprovodným koncertem v klášteře v Nové Říši, kde vystoupí hobojista Vilém Veverka s Wranitzky Kapelle za řízení Marka Štilce, v samotné Jihlavě koncerty proběhnou od 16. září do 30. listopadu.

 

4

 

Foto: Jakub Koumar

Jana Součková

Muzikoložka, kurátorka, edukátorka, redaktorka a recenzentka.

Jana Součková je absolventkou oboru hudební věda na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Zájem o kulturu i přírodu Finska ji na část studií zavedl na University of Helsinki. Po návratu do rodné Jihlavy krátce působila jako učitelka hudební výchovy a angličtiny. Od roku 2008 (s rodičovskou pauzou) pracuje jako odborný pracovník a kurátor Domu Gustava Mahlera v Jihlavě. Věnuje se i tvorbě edukačních programů pro školy a především produkci výstavních projektů umělecké galerie v muzeu umístěné.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.