PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Čtrnáctý ročník Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného, pořádaného Pražským jarem, zařadil na závěr svého programu návrat klavíristy Grigorije Sokolova. Sokolovovo vystoupení 9. listopadu nabídlo setkání s jednou z nejvýraznějších osobností současného klavírního interpretačního umění; Firkušného festival přitom patří mezi ty, na něž se tento značně osobitě vystupující umělec opakovaně vrací – naposledy zde účinkoval v roce 2022. Tentokrát pianista zvolil dvě rozměrné romantické sonáty: Schubertovu Sonátu B dur, D 960 a Brahmsovu Sonátu f moll, op. 5.

Pořadatelé z orchestru Prague Philharmonia 9. listopadu nahradili zrušený koncert loňské sezóny komorní řady. Na tradičním místě barokního refektáře Profesního domu na Malé Straně tedy vystoupil ženský smyčcový soubor Kaprálová Quartet, ke kterému se v druhé části večera připojil klavírista Petr Jiříkovský. Přítomní byli svědky podnětného vystoupení a oblíbený cyklus do své pomyslné kroniky vpíše další řádky úspěchu.

Podtitul 21. ročníku festivalu soudobé hudby Opera Schrattenbach Let´s GO: Zouhar <60 není pouze povzbudivým výkřikem směrem k výjimečné osobnosti skladatele, muzikologa a pedagoga Víta Zouhara, ale především „nenápadné“ upozornění na jeho životní jubileum. Základem dramaturgie se tak stal reprezentativní průřez jeho již etablovanými díly doplněný hned o několik světových premiér včetně orchestrální kompozice Agios. Celkem šest večerů přineslo klavírní, komorní, orchestrální i sborovou tvorbu a představilo Víta Zouhara také jako člena Different Hearing Laptop Ensemble.

Klavírní recitál Kenta Satsumy na festivalu Janáček Brno 2026 nabídl mnohem více než průřez českou klavírní tvorbou první poloviny 20. století. Pět kompozic skladatelů Leoše Janáčka, Pavla Haase a Václava Kaprála vytvořilo promyšlený oblouk od moravského folkloru přes hledání nového hudebního jazyka až k osobní a historické tragédii. Lidová píseň se postupně proměnila v moderní kompoziční materiál a klavír v nástroj psychologické výpovědi.

Český filharmonický sbor Brno připravil letos pro své posluchače šest abonentních koncertů. Listopadové období stejně jako program posledního koncertu evokoval vzpomínku na mrtvé. Zejména Requiem c moll, které Luigi Cherubini napsal k uctění památky krále Ludvíka XVI., popraveného za francouzské revoluce. Útěchu a pohodu pak přinesla Symfonie č. 40 g moll Wolfganga Amadea Mozarta. S brněnským sborem (sbormistr Eduard Kostelník) 8. listopadu vystoupil Státní komorní orchestr Žilina, který dirigoval František Macek, a partnerem koncertu byla Nadace Život umělce.

Marek Kozák debutoval na Klavírním festivalu Rudolfa Firkušného v roce 2020, a to za značně nestandardních okolností – v období dramatických covidových restrikcí. Hrál tehdy, podobně jako ostatní tři festivaloví pianisté, v prázdné koncertní síni bez publika a jeho recitál byl posluchačům zprostředkován pouze online přenosem a posléze záznamem na YouTube. Markův „plnoprávný“ debut na třetím večeru letošního Firkušného festivalu v Rudolfinu 6. listopadu proběhl ovšem s plnou slávou: Dvořákova síň byla zaplněná do posledního sedadla, a to včetně míst na varhanní empoře.

Polský režisér Krzysztof Warlikowski se ve svých inscenacích soustředí na vnitřní svět postav, jejich psychologii a skryté motivace. Zvláštní pozornost věnuje ženským hrdinkám, jejichž zdánlivá síla často zakrývá zranitelnost a vnitřní konflikty. Jeho inscenace Janáčkovy Káti Kabanové, která vznikla v Bavorské státní opeře v Mnichově, přijíždí 13. listopadu na festival Janáček Brno. V titulních rolích se představí Corinne Winters, Pavel Černoch a Violeta Urmana, hudebně ji nastudoval Robert Jindra. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz režisér hovoří o Janáčkově mimořádném citu pro ženské postavy, o svobodě interpretace, ale také o poslání divadla a umění ve světě, v němž stále větší prostor ovládá strach.

První ze série koncertů Akademických komorních sólistů se uskutečnil v pátek 6. listopadu v Sále Martinů Lichtenštejnského paláce. Dramaturgicky atraktivní program spojil českou hudbu s hudbou 20. století a představil hned dva sólisty – houslistku Terezu Horákovou a trumpetistu Martina Pavluše. Orchestr studentů HAMU vedl dirigent Matouš Hasoň, který se společně s interprety musel vypořádat s rozmanitými nároky Dvořákova Nokturna, Sukovy Fantasie, Hummelova Koncertu pro trubku i závěrečné Deváté symfonie Dmitrije Šostakoviče. Večer tak nabídl nejen prostor pro sólové výkony, ale také příležitost ověřit kvality mladých hudebníků v rámci skutečně kolektivní muzikantské spolupráce.

Předposlední koncert Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného byl svěřen do rukou ruské pianistky žijící v Německu, Anny Vinnickaji. V sobotu 7. listopadu 2026 ve vyprodaném sále pražského Rudolfina představila publiku skladby, v kterých se podle vlastních slov cítí opravdu doma. V první polovině koncertu předvedla Tři intermezza, op. 117 Johannese Brahmse a Variace na Corelliho téma, op. 42 Sergeje Rachmaninova. Ve druhé části programu zazněla díla závažnějšího charakteru – Sonáta č. 3 fis moll, op. 23 Alexandra Nikolajeviče Skrjabina a Sonáta č. 3 h moll, op. 58 Fryderyka Chopina. Unikátním rysem celého koncertu byla Annina schopnost nepřestajně vytvářet krásný klavírní tón v jedinečných odstínech, a přesto s respektem a pokorou ke skladatelovu dílu.

Ve čtvrtek 5. listopadu se ve Velkém sále plzeňské Měšťanské besedy uskutečnil další z abonentních koncertů Plzeňské filharmonie řady Diamant. Pod taktovkou Jiřího Petrdlíka v programu nazvaném Orchestr vypráví zazněly melodramy z díla Josefa Bohuslava Foerstera, Edvarda Hagerupa Griega, Zdeňka Fibicha a Jiřího Bezděka. V Kavárně 1901 koncertu předcházela beseda s muzikoložkou Věrou Šustíkovou a hudebním skladatelem Jiřím Bezděkem vedená Pavlem Ryjáčkem.

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 9. do 15. listopadu?

4. listopadu uvedl na svém koncertu v Rudolfinu orchestr Prague Philharmonia dvě skladby, které se – každá svým způsobem – vztahují k posledním věcem člověka: Biblické písně Antonína Dvořáka a 15. symfonii Dmitrije Šostakoviče. K interpretaci Dvořákova písňového cyklu byli pozváni pěvci Arnheidur Eiriksdóttir a Lukáš Bařák, dirigentské taktovky se ujal Petr Altrichter.

Představení Janáčkovy Její pastorkyně, které se v rámci festivalu odehrálo ve čtvrtek 5. listopadu, předem avizovalo špičkovou událost. Pod taktovkou dirigenta Jakuba Hrůši hráli Bamberští symfonikové, role byly osazeny pěvci a pěvkyněmi ze zahraničí: Corinne Winters, Nicky Spencem, Thomasem Atkinsem, i z domova: Eliškou Weissovou, Jitkou Zerhauovou, Svatoplukem Semem, Ladou Bočkovou, Davidem Szendiuchem a Jarmilou Vantuchovou. V inscenaci režiséra Martina Glasera z roku 2015 se zrodil nový umělecký útvar.