PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Festival Janáček Brno není jen přehlídkou Janáčkových oper, ale zahrnuje také další akce. Jednou z nich byl písňový recitál Corinne Winters, operní pěvkyně, která se v neděli 18. října v Mahenově divadle představila i jako interpret písní, když na klavír doprovázel David Mareček a na violoncello Lukáš Mareček. Komorní večer nabídl důvěrné setkání s americkou sopranistkou; představil její niternější stránku…

Olomouc v rozmezí 26. října a 11. listopadu hostí osmnáctý ročník festivalu MusicOlomouc. Přehlídku věnující se především soudobé hudbě v Uměleckém centru Univerzity Palackého zahájí specifický projekt připomínající sto šedesát let od narození významného francouzského experimentátora Erika Satieho – výchozím bodem klavírního koncertu pak jsou komponistovy Tři kusy ve tvaru hrušky, na něž během večera naváže celých osmnáct dalších kompozic (stejného množství skladatelů) včetně dvou světových premiér. Autorem jedné z nich je hudebník širokého záběru Benjamin Kotík, se kterým KlasikaPlus.cz přináší rozhovor.

V pondělí 19. října se završil projekt, který byl v rámci sezóny Českého spolku pro komorní hudbu dosti mimořádný. Houslista a koncertní mistr České filharmonie Jan Fišer s klavíristou Martinem Kasíkem provedli ve Dvořákově síni postupně na třech koncertech všechny houslové sonáty Ludwiga van Beethovena. Třetí koncert byl nejatraktivnější a zcela naplnil očekávání. Vrcholem nemohla nebýt Kreutzerova sonáta.

Recitál klavíristy Miroslava Sekery, který se uskutečnil v úterý 20. října v olomoucké Redutě, nabídl program s nezvykle strmým dramaturgickým obloukem. Přechod od jiskřivé klasicistní tektoniky pozdních Haydnových sonát přes existenciální tíseň Gideona Kleina až po chopinovský romantický heroismus představoval pro interpreta náročný test nejen technické všestrannosti, ale především schopnosti bleskového stylového přeladění.

Na letošním Pražském jaru se nečekaně představil rakouský klavírista Lukas Sternath, který v červnu zaskočil za legendu klavírního světa Marthu Argerich. K radosti českého publika se Sternath vrací na začátku listopadu na Firkušného festival, kde představí díla svých oblíbených skladatelů Franze Schuberta a Ference Liszta. Mezinárodní pozornost na sebe Sternath upoutal před více než třemi lety vítězstvím v soutěži ARD v Mnichově, od té doby se pravidelně vrací na světová koncertní pódia. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz prozradil, jak se od zpěvu dostal ke klavíru, jak vnímá předkoncertní stres nebo o čem sní.

Nové album Radioservisu přináší písně Antonína Dvořáka v barevném souzvuku spojení hlasu se smyčcovým kvartetem. Markéta Cukrová, pěvkyně s velkým rozsahem a tvárným, plným hlasem bohatého výrazového rejstříku, vládne rovněž mimořádně širokým repertoárovým rozpětím od středověku po 20. století. Zkušenosti z působení v souborech zaměřených na období tzv. staré hudby až k operám od baroka po Martinů získává Markéta Cukrová díky své všestrannosti a citu pro styl, které na nahrávce rozvíjí ve společnosti Bennewitzova kvarteta.

Festival Smetanova Litomyšl si pro rok 2027 vetkl do štítu téma Osud. Volně souvisí s jubilejním rokem Ludwiga van Beethovena, od jehož úmrtí uplyne dvě stě let. Jednou z dominant programu rozvrženého na dny od 10. června do 5. července bude vedle oper a velkých koncertů devět komorních recitálů Jana Bartoše, který v nich zahraje všech 32 Beethovenových klavírních sonát.

Komorní cyklus Prague Philharmonia pokračoval ve 33. sezoně orchestru druhým koncertem v Barokním refektáři Profesního domu MFF UK. 19. října hrálo Smetanovo trio s hostujícím klarinetistou Janem Brabcem. Téma koncertní řady Hudební (ne)přátelství přineslo hudbu od dvojice skladatelů, kteří se setkali ve Francii – Bohuslava Martinů a Josefa Páleníčka –, a dále bylo na programu Klavírní trio D dur, op. 70: č. 1 Ludwiga van Beethovena.

Plzeňské Divadlo J. K. Tyla uvedlo v sobotu 17. října v premiéře novou inscenaci opery Giacoma Pucciniho Bohéma. Místo výpravného představení, které by přeneslo do bohémské Paříže, však divákovi předkládá vcelku fádní podívanou. Režie je dílem Rocca, umělce slovinské národnosti, a v premiérový večer dirigoval Jiří Štrunc.

Skladatel a pedagog Eduard Douša letos oslavil významné životní jubileum, jehož dodatkem bude zítřejší koncert v malostranském kostele sv. Vavřince. Autor stovek skladeb patří k nejhranějším českým tvůrcům vážné hudby, navzdory tomu si jeho tvorbu nejvíce oblíbily děti. S předním skladatelem jsme hovořili o jeho cestě z gymnázia přes pražskou AMU až k pedagogické dráze, o manželce Evě, s níž založil vydavatelství Musica Gioia, ale také o klavíru, věrných jezevčících a dobrém jídle.

Dirigent a klavírista Jan Mára 23. října dosáhne na jeden zásadní kariérní milník – coby vedoucí hudebního nastudování odřídí premiéru divadelní inscenace symfonického obsazení. V Jihočeském divadle půjde o ikonické operetní dílo Čardášová princezna skladatele Emmericha Kálmána. Mára však – jak vyplývá z rozhovoru daného portálu KlasikaPlus.cz – není vůbec žádným dirigentským nováčkem, navíc se nadále věnuje také komornímu umění často písňového charakteru. Leitmotivem rozhovoru pak je odvaha snít a že cesty k naplnění vytyčených cílů nemusí být vždy přímé a dle obvyklých „mustrů“.

Hudba jako prostředek společenské kritiky, protestu proti násilí a útlaku i jako naléhavá výpověď o lidské touze po svobodě. Právě tyto myšlenky se staly společným jmenovatelem koncertu Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou Pavla Šnajdra, který se uskutečnil 14. října v brněnském Divadle Husa na provázku v rámci 10. ročníku mezinárodního festivalu Janáček Brno. Dramaturgicky působivé propojení Burianovy Vojny s Rzewského Coming Together přineslo mimořádně intenzivní hudební zážitek, jehož humanistické poselství získává v současném světě na aktuálnosti.

Pozoruhodnou dramaturgii skýtal klavírní recitál francouzského umělce Bertranda Chamayoua v sobotu 17. října podaný na pódiu pražského Rudolfina. Svůj program postavil na méně hraných skladbách populárního cyklu Písně beze slov německého skladatele Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, které doplnil o klavírní kusy, v nichž našel určitou spřízněnost. Zazněla tak tvorba 19. století (Schubert, Schumann, Fauré), což se zvukově i stylově k Písním beze slov hodilo, avšak zbylý program založený na klavírní tvorbě George Crumba, György Kurtága nebo skupiny Beatles žádné hlubší propojení s vynálezem Mendelssohna nepřinesl, a skladatelský svět těchto umělců zapůsobil poněkud cize. Umělecký zážitek tak přinesla pouze znamenitá hra klavíristy.

Závěrečný galakoncert Lednicko-valtického hudebního festivalu 17. října sliboval v kulisách valtické Zámecké jízdárny velkolepou tečku za letošním ročníkem. Francouzsky laděnému večeru s průřezem od Georgese Bizeta po Ravelovo Boléro dominovala sopranistka Sandra Hamaoui a hrála Filharmonie Bohuslava Martinů pod taktovkou Jiřího Habarta. Spojení noblesních prostor s francouzským repertoárem vyžaduje cit pro barvu, detail a dynamickou kontrolu. Hlavní otázkou tak bylo, zda pestrá zvuková paleta nalezne v daném místě odpovídající interpretační oporu.

Závěrečný koncert 33. ročníku Podzimního festivalu duchovní hudby, který se konal 17. října v kostele Panny Marie Sněžné v Olomouci, patřil Verdiho Messa da Requiem. Moravskou filharmonii Olomouc řídil Leoš Svárovský, Český filharmonický sbor Brno připravil sbormistr Petr Fiala. Sólisty večera byli sopranistka Maida Hundeling, altistka Jana Sýkorová, tenorista Daniel Matoušek a basista Martin Gurbaľ.