2022-24-11-StO-Rov-kavalr-05

„Mladá islandská mezzosopranistka Arnheiður Eiríksdóttir je do role Oktaviána obsazena ideálně.“

„Také finský basista Timo Riihonen se setkal se svou rolí poprvé – a je v inscenaci jako baron Ochs druhým skvěle obsazeným sólistou.“

„Lyrické pasáže, vyzpívané zkušeným komponistou v melodice sólových partů i v orchestru k nesmírné intenzitě.“

Pražské Národní divadlo sáhlo ke světové operní klasice. Straussova Růžového kavalíra inscenovalo v podobě, která je lehce dotvořeným remakem dávného projektu berlínské Komické opery. Inscenace, která měla ve čtvrtek premiéru ve Státní opeře, bude u publika sklízet body tradičně pojatou, ale nápaditou režií, která si je vědoma, že jde o veselohru. Hlavní role byly obsazeny silně a hudební nastudování má pevné obrysy. Orchestr nicméně mezinárodních parametrů nedosahuje.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
001

„Závěr to měl být monumentální, ale popravdě řečeno, byl to jen apendix k předešlým projektům.“

„Schulhoffův nihilismus, chaos a chtíč, který spaluje člověka a který režisér Calixto Bieito dovedl ad absurdum, vedl k vnitřnímu odmítnutí díla publikem.“

„Orchestr Státní opery pod taktovkou Jiřího Rožně hrál velmi kompaktně a instrumentálně barevně. Sólisté se vydávali ze všech svých nejlepších sil.“

Festival Janáček Brno 2022, který zahájil 2. listopadu monumentální projekt ze spojených Janáčkových děl Z mrtvého domu a Glagolská mše, ukončila v neděli 20. listopadu opera Plameny Erwina Schulhoffa. Dílo, které mělo premiéru 27. ledna 1932 právě v Brně, se tam po devadesáti letech zase vrátilo. Tentokrát jako inscenace Národního divadla v Praze, kde byla poprvé uvedena 12. června 2022 v rámci mezinárodního kulturního a hudebního projektu Musica non grata, na němž participuje Česká republika a Spolková republika Německo.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0001

Národní divadlo připravilo na konec listopadu premiéru opery Růžový kavalír od Richarda Strausse. Operní ředitel Per Boye Hansen se rozhodl přinést do Prahy úspěšné zpracování, které už léta těší berlínské milovníky opery. Inscenaci v režii Andrease Homokiho a v hudebním nastudování Gabriela Feltze návštěvníci pražské Státní opery poprvé uvidí 24. listopadu.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
5000

Cyklus Musica non grata, který pořádá Národní divadlo, nabídne zajímavou konfrontaci dvou operních titulů, které spojuje stejné období vzniku a podobný životní osud jejich autorů. Národní divadlo moravskoslezské uvede v neděli 20. listopadu ve Státní opeře Zásnuby ve snu Hanse Krásy a na stejné jeviště se vrátí v posledních dvou reprízách ve čtvrtek 17. a v sobotu 26. listopadu opera Plameny Erwina Schulhoffa, inscenace čerstvě nominovaná na prestižní ocenění International Opera Awards.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
01

„Často se říká, aby se pěvci Janáčkovi vyhýbali, protože prý ničí hlas. Ale to vůbec není pravda! Vždyť se dá zpívat, pěvecká linka tam je!“

„Pěvci, kteří říkají, že se jim Mozart nezpívá dobře, že je jim nepohodlný, že musejí zpívat víc uvolněně, přecházejí důležitou etapu vývoje technického zpívání…“

„Můžu děkovat nahoru, že to můžu dělat, že tu šanci mám, je to vlastně privilegium! V žádném případě to není samozřejmost.“

Úspěšný a zcestovalý tenorista Aleš Briscein už mnoho let zpívá první obor na našich, ale i zahraničních scénách. Vystudoval hru na klarinet a operní zpěv na Pražské konzervatoři a později pokračoval na Západočeské univerzitě v Plzni. Je držitelem Ceny Thálie za rok 2012 za roli Romea v Gounodově opeře Romeo a Julie v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě a v roce 2014 ji získal znovu za roli Jaroměra ve Fibichově Pádu Arkuna v inscenaci Národního divadla. Často zpívá Janáčka, objel s ním kus světa, ztvárnil jeho postavy i v Mexiku (Števu z Jenůfy) či Japonsku (Skuratova z opery Z mrtvého domu). Před pár dny se vrátil z Grand Théâtre de Genève, kde zpíval roli Borise v sérii představení Janáčkovy opery Káťa Kabanová pod vedením Tomáše Netopila. Celý ženevský soubor s touto operou i s Alešem Brisceinem a Tomášem Netopilem přijede hostovat do Národního divadla Brno, konkrétně do Janáčkova divadla, a to v neděli 13. listopadu. U této příležitosti jsem se s naším tenoristou sešel, abychom si o inscenaci popovídali. Probrali jsme ale i mnoho dalších věcí…

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
0

„Calixto Bieito se v operním světě uvedl jako kontroverzní tvůrce, schopný přinést na jeviště jakékoli šokující scény. Kdo čekal, že bude šokovat i zde, byl zklamán.“

„Jaroslav Kyzlink dal Janáčkově hudbě razantnost i něhu, jímavé pasáže byly klenuté a sladká piana se chvěla v prostoru.“

„Brněnské obecenstvo bylo nadšené a aplaudovalo vestoje, včetně anglicky mluvících diváků, jejichž počet byl nepřehlédnutelný.“

Druhá z přehlídky operních titulů Leoše Janáčka na letošním Festivalu Janáček Brno byla Káťa Kabanová. Intimní a dojemný příběh Bouře z pera Alexandra Ostrovského zkomponoval Leoš Janáček a světová premiéra se odehrála v Brně v listopadu roku 1921. Od té doby prošla Káťa Kabanová mnoha světovými scénami. Pražská opera Národního divadla v Praze uvedla její poslední premiéru 28. ledna roku 2022, aby ji 9. listopadu předvedla na brněnském Festivalu Janáček.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
002

Na festivalu DANCE Life! na brněnském Výstavišti zatančí v sobotu 5. listopadu Konzervatoř Taneční centrum Praha. Největší festival tance ve střední Evropě se letos koná už podeváté a přinese to nejlepší z české a zahraniční taneční scény, desítky workshopů a masterclasses, soutěže pro mladé talentované tanečníky a celou řadu tanečních vystoupení.

 
Zveřejněno v VýhledPlus

001 Janáčkovu operu Káťu Kabanovou v pražském Národním divadle ztvární v některých hlavních rolích noví pěvci. Opera se také představí 9. listopadu na festivalu Janáček Brno. Káťou Kabanovou zůstává Alžběta Poláčková, postavu Tichona vytvoří Jaroslav Březina, který se v této roli představil v létě také na Salcburském festivalu, Eva Urbanová bude Kabanichou, Borise ztvární Magnus Vigilius, dánský tenorista, který má ve svém repertoáru mnoho rolí děl Leoše Janáčka i Richarda Wagnera. Káťa Kabanová zazní pod taktovkou Jaroslava Kyzlinka a v režii Calixta Bieita, který právě za tuto inscenaci získal Cenu ředitelky Festivalu Opera Lenky Šaldové a nyní je společně s produkcí opery Plameny nominován na prestižní International Opera Award 2022 v kategorii Rediscovered Work. „Myslím, že Káťa je z Janáčkových oper vůbec nejpřístupnější. Jde až o pucciniovský krásný příběh, který je koncentrovaný v 90 minutách, nádherně instrumentovaný. Jde o esenci dramatu hlavní představitelky, i když Janáček každou z dalších postav neobyčejně dobře vypointoval,“ uvedl k opeře Jaroslav Kyzlink. Představení v ND se konají 6., 11., 20. a 25. listopadu. Naši ReflexiPlus z premiéry opery si můžete připomenout zde.

Zveřejněno v AktuálněPlus
201

Orchestry a divadla v České republice reagují na Den vzniku samostatného československého státu svými koncerty a představeními. V Praze je 28. října na programu jak Smetanova Má vlast, tak jeho slavnostní opera Libuše. V Brně hrají Prodanou nevěstu. A co se dává v Olomouci, Zlíně, Hradci Králové nebo Karlových Varech?

 
Zveřejněno v VýhledPlus
001

„Dramaturgie si vybrala na úvod dílo málo hrané a neustále diskutované – Pražský karneval.“

„Orchestr se pod vedením Roberta Jindry vypjal k výbornému výkonu. Zvuk byl homogenní, místy až opulentní.“

„O závěrečném Vivace se nedá říci nic jiného, než že bylo brilantní.“

Za existenci pražského Národního divadla se za jeho dirigentským pultem vystřídala celá řada mimořádných osobností. Mnozí byli nejen skvělými dirigenty, ale i významnými skladateli. Odměnit se jim vzpomínkovým koncertem, tuhle myšlenku nosil Robert Jindra v hlavně už dlouho. Jako nový hudební ředitel naší první scény měl možnost ji nyní zrealizovat. Národní divadlo se rozhodlo, že na některé z významných skladatelů, kteří v něm ovlivnili vývoj opery, vzpomene koncertem orchestru v historické budově v neděli 23. října.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
00001

Koncert divadla nazvaný „Hommage à Smetana, Kovařovic, Ostrčil“ se bude konat v neděli 23. října pod taktovkou hudebního ředitele Roberta Jindry. Jako sólisté vystoupí mezzosopranistka Štěpánka Pučálková, klavírista Marek Kozák a herec David Prachař. Večer bude poctou výjimečným osobnostem české hudby, které zcela zásadním způsobem formovaly podobu operního souboru Národního divadla, ať v pozici uměleckého šéfa, nebo jako hudební skladatelé. Koncert bude natáčen Českou televizí.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
09

„Jaromíru Weinbergerovi, kterého po ročním působení v Americe dostihl stesk po domově, nabídl libretista Miloš Kareš po jeho návratu do Československa veselou, značně dojemnou a docela dost bizarní vyprávěnku.“

„Babinský, hybatel děje, je vlastně málem hlavní postavou… Prvnímu premiérovému obsazení však vévodil jen zčásti, mohl by totiž být ještě mnohem větším šejdířem.“

„Inscenace je povýšena Vladimírem Morávkem za využití prvků hravosti i nenápadné parodie k představení, jehož kouzlu současný divák nakonec překvapeně docela rád podlehne.“

Opravdové dudy se v opeře neozvou, i když se jmenuje Švanda dudák. Přesto je plná barvitého hudebního arzenálu, včetně silných odkazů k lidové písni. Režisér Vladimír Morávek rozehrál skoro sto let starou hudební pohádku zábavně, nápaditě a vkusně. Dílo Jaromíra Weinbergera, hojně hrané na přelomu dvacátých a třicátých let v Evropě i v Americe a pak odsouzené k zapomenutí, se konečně vrátilo tam, odkud vyšlo – do pražského Národního divadla. Proč ne. Hlásí se k českým hudebním, literárním a divadelním tradicím i k lásce k rodné zemi.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
300

Národní divadlo po osmdesáti devíti letech uvede pohádkovou operu Jaromíra Weinbergera Švanda dudák s podtitulem Ďábel prohrál, lituje. Dílo, které ve třicátých letech dvacátého století hrála newyorská Metropolitní opera nebo londýnská Covent Garden, připravují v Národním divadle režisér Vladimír Morávek a dirigent Zbyněk Müller, kteří představení koncipují jako rodinné. V hlavních rolích se představí Alžběta Poláčková a Jana Šrejma Kačírková (Dorotka), Svatopluk Sem a Jiří Brückler (Švanda), Jaroslav Březina a Martin Šrejma (Loupežník Babinský), Ester Pavlů a Kateřina Jalovcová (Královna) a František Zahradníček a Jiří Sulženko (Čert). Na scéně se objeví zvířata v nadživotní velikosti, létající anděl či řada dětských herců. Premiéry nového nastudování Švandy dudáka se budou konat 6. a 9. října v historické budově Národního divadla.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0001

Ve dvou premiérách v pátek 16. a v neděli 18. září bude po osmdesáti devíti letech ve Státní opeře uvedena revuální opereta Ples v hotelu Savoy maďarského skladatele Paula Abrahama. Představení režijně zpracoval Martin Čičvák, hudebního nastudování se ujal Jan Kučera. Abraham byl nazýván „králem jazzové operety“ a jeho závratnou kariéru v roce 1933 ukončil nástup nacismu. Premiéra Plesu v hotelu Savoy zahájí podzim cyklu Musica non grata. Dále se diváci se mohou těšit na pohádkovou operu Švanda dudák, návrat Zásnub ve snu a na poslední tři reprízy surrealistických Plamenů. To vše se odehraje na scénách Národního divadla. Cyklus tak připomene tvorbu Paula Abrahama a česko-německých „nežádoucích“ skladatelů Jaromíra Weinbergera, Hanse Krásy a Erwina Schulhoffa.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
113

„Festival otevře premiéra nové inscenace propojující drama Z mrtvého domu s prvním scénickým uchopením Glagolské mše.“

„Quo vadis, monumentální dílo Felikse Nowowiejského, zazní v Brně 19. listopadu vůbec poprvé.“

„Pozornost budí v programu americká sopranistka Corinne Winters, která v rámci ženevské produkce ztvární Káťu Kabanovou.“

Pět operních inscenací, čtyři mimořádné symfonické koncerty, patnáct komorních programů a recitálů i studentské projekty slibuje program mezinárodního operního a hudebního festivalu Janáček Brno. Město bude od 2. do 20. listopadu 2022 patřit dílu Leoše Janáčka a umělců, kteří ho inspirovali nebo jím naopak byli inspirováni. Vystoupí významné české i zahraniční soubory a s nimi mimo jiné čtveřice nejznámějších českých dirigentů střední generace – Jakub Hrůša, Tomáš Hanus, Tomáš Netopil a Marko Ivanović.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
11

„Když jsem zpíval Vodníka v Rakousku, hrál Orchestr Vídeňské státní opery krásně a s jasem. Nádherná byla zvuková estetika tělesa. Orchestr Národního divadla v Praze Rusalku interpretuje se samozřejmostí. Hudebníci znají dílo lépe a operu mají ve své krvi."

„Mám rád melodii češtiny, která je někdy i taneční. Jazyk je mi sympatický a líbí se mi."

„Na Beethovenově hudbě se mi velmi líbí pocit osvobození od strachu."

Světové renomé provází rakouského basistu Günthera Groissböcka od doby, kdy zazářil v roce 2010 na Salcburském festivalu a v Metropolitní opeře v New Yorku. Na pozvání nového hudebního ředitele Opery Národního divadla v Praze Roberta Jindry, se kterým pěvec spolupracoval v Bavorské státní opeře v Mnichově na uvedení tamní Dvořákovy Rusalky, se Günther Groissböck zhostil 28. srpna v historické budově Národního divadla úspěšného debutu v Praze. Ke ztvárnění role Vodníka v inscenaci opery Rusalka v režii Jiřího Heřmana byl přizván také k představením 9., 24. a 28. září 2022. Ve dnech 21. a 22. září pak vystoupí ve Smetanově síni Obecního domu, kde bude zpívat v Beethovenově Deváté symfonii na pozvání vedení Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
O8A2825

„Už od prvního vstupu tenoristy Aleše Brisceina, který ztvárnil roli Alberta Gregora, bylo jasné, že se setkáváme s něčím výjimečným.“

„Eva Urbanová předvedla svou roli s patřičnými emocemi, zvuku mohlo být více, ale skvěle využila svého potenciálu a umu a doslova uchvátila svými mezzavoce, která se nesla celým divadlem.“

„Absolutním překvapením byl výkon basbarytonisty Adama Plachetky! Jeho projev, hlasový fond, výslovnost a muzikalita šly naprosto ruku v ruce s Janáčkem a Robertem Jindrou, potažmo s orchestrem.“

V neděli 11. září v Národním divadle pod vedením nového hudebního ředitele opery Roberta Jindry zaznělo koncertní provedení Janáčkovy opery Věc Makropulos. V hlavní roli Emilie Marty vystoupila Eva Urbanová. Doslova janáčkovským objevem byl výkon basbarytonisty Adama Plachetky v roli Jaroslava Pruse a skvělým Albertem Gregorem byl Aleš Briscein. Druhé provedení se stejným obsazením se bude konat ve středu 14. září. Určitě se jděte podívat!

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pátek, 09 září 2022 20:12

Nominace na 29. ročník Ceny Thálie

10

Herecká asociace ve čtvrtek 8. září vyhlásila v Praze nominace na prestižní divadelní Ceny Thálie. Přinášíme přehled nominovaných umělců v oborech Opera, Balet, tanec a pohybové divadlo a Muzikál, opereta a jiné hudebnědramatické žánry. V nominacích si úspěšně vedlo pražské Národní divadlo, Národní divadlo moravskoslezské, Divadlo F. X. Šaldy Liberec, Divadlo J. K. Tyla Plzeň, Národní divadlo Brno či Jihočeské divadlo České Budějovice. Vyhlášení se bude konat v živém přenosu z Národního divadla v Praze 8. října ve 20 hodin na ČT1.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
00

„Nový hudební ředitel se rozhodl v sérii svých inauguračních představení Rusalky vsadit především na pěvecké obsazení, označované za exkluzívní.“

„Orchestr Národního divadla zněl pod taktovkou svého nového šéfa velmi soustředěně. Bylo znát, že se Robert Jindra snaží předvést orchestr v co nejlepší formě.“

„Galapředstavení Rusalky s hvězdnými hosty a s novým hudebním ředitelem u dirigentského pultu diváci ocenili nadšenými ovacemi včetně aplausu vestoje.“

Nedělním představením Rusalky se ujal funkce hudebního ředitele Opery Národního divadla Robert Jindra. Oblíbená inscenace v režii Jiřího Heřmana byla ozdobena řadou zvučných jmen a výjimečných výkonů: jako Rusalka vystoupila Kateřina Kněžíková, v roli Prince Pavol Bršlík, dvojroli Ježibaby a Cizí kněžny přesvědčivě podala Jana Kurucová, Vodníka rakouský basista Günther Groissböck. V dalších úlohách se představili Ivan Kusnjer, Arnheiður Eiríksdóttir, Yukiko Kinjo, Irina Rurac a Stanislava Jirků.

 
Zveřejněno v ReflexePlus

903 Do Síně slávy pražského Národního divadla byla při zahájení nové sezóny uvedena poslední srpnové pondělí Hana Vláčilová, od sedmdesátých let do roku 1999 sólistka baletu. Věnovala první české scéně celou svou taneční kariéru. Později předávala své zkušenosti dál, a to jako šéfka Laterny magiky nebo baletu Státní opery, ale především jako pedagožka, znalkyně a inscenátorka klasického baletního repertoáru. Cenu generálního ředitele ND převzala při stejné příležitosti islandská mezzosopranistka Arnheiður Eiríksdóttir, od sezóny 2020/2021 sólistka Opery Národního divadla. Zpívá například Rosinu v Lazebníku sevillském, Varvaru v Kátě Kabanové, Cherubína ve Figarově svatbě nebo Dorabellu v Così fan tutte. Předtím byla po dva roky členkou operního studia při Opeře v Kolíně nad Rýnem. Zpěv vystudovala na konzervatoři v Reykjavíku a na vídeňské Universität für Musik und darstellende Kunst. V ND se stala svým talentem, nadšením a přístupem k oporám celého souboru… Dalšími nositelkami ceny, kterou předával ředitel Jan Burian, jsou Irina Burduja, která působí od roku 2012 v baletním souboru, od roku 2022 jako první sólistka, a Anna Fialová, členka činohry.

Zveřejněno v AktuálněPlus
Strana 1 z 9