KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Mozarteum Praga: Na Bertramce nelze, mozartovské tradice se budou rozvíjet jinde… english

„Předsednictvo spolku tvoří publicista Václav Fiala, režisér Michal Lieberzeit a architekt Daniel Špička.“

„Koncert byl koncipován jako hudební akademie – mozaika instrumentálních i vokálních čísel.“

„V programu se vystřídali mladí pěvci Lucie Vagenknechtová, Daniel Klánský a Josef Kovačič.“

Spolek Mozarteum Praga hodlá vytvořit v Praze Mozartovo muzeum a postavit skladateli v metropoli pomník, organizovat mezinárodní interpretační soutěž a pořádat koncerty, tvůrčí dílny, besedy a přednášky i edukativní programy pro školy. Přirozeným centrem pražské mozartovské tradice bývala smíchovská usedlost Bertramka. Dnes je však situace naprosto jiná a jednání majitele Bertramky v posledním desetiletí nedává naději na změnu, zaznělo v neděli při koncertu k zahájení činnosti spolku.

První program nového pražského Mozartea, pestrá hudební akademie, se uskutečnil symbolicky na Mozartovy narozeniny a pod záštitou Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění v jejím Sále Martinů. Vystoupil při něm Ensemble Mozarteum Praga sestavený a vedený Markem Štrynclem, Škampovo kvarteto, dále několik mladých sólistů a pedagogové AMU Vlastimil MarešJaroslav Tůma. Předsednictvo spolku tvoří kulturní publicista Václav Fiala, režisér Michal Lieberzeit a architekt Daniel Špička. A zmínka o Bertramce? Týkala se ostudné situace kolem uzavřené památky (páteční komentář Pohledem Petra Vebera), za kterou je odpovědný spolek Mozartova obec. Objekt, který pod tlakem musel odevzdat v 80. letech státu, získal v roce 2009 po letech soudních tahanic zpět, ale není schopen ho důstojně zprovoznit a spravovat. Když to bohužel nejde a nepůjde na Bertramce, budou se mozartovské tradice muset rozvíjet jinak a jinde, vzkázalo Mozarteum Praga veřejnosti představením svého projektu Mozartova Praha.

Při koncertním matiné zněla výhradně Mozartova hudba – komorní a operní. Mezi pozvanými hosty byla nejen řada osobností pražského hudebního a kulturního života, ale jako patronka také hraběnka Mathilda Nostitzová. Jméno jejího rodu se pojí se Stavovským divadlem, kde měl premiéru Mozartův Don Giovanni: podnět k postavení jedné z prvních klasicistních staveb v Praze dal na počátku 80. let 18. století hrabě František Antonín Nostic-Rieneck, německy hovořící český šlechtic, vlastenec, mecenáš a nejvyšší purkrabí pražský.

V koncertním programu se vystřídali mladí pěvci Lucie Vagenknechtová, Daniel Klánský a Josef Kovačič. Sopranistka, laureátka předloňské Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka, která loni absolvovala AMU, zazpívala árii Cherubína a s Klánským několik výrazně aranžovaných milostných duetů – z oper Don Giovanni, Kouzelná flétna a Così fan tutte. Zaujala sympatickým projevem i bezpečně vedeným čistým hlasem. Barytonista Daniel Klánský, student AMU, se představil jako Giovanni, Figaro, Papageno a Guglielmo. Má hodně sebejistý projev, ale určitě ještě dozraje v usazení hlasu. Hlasovou barvou a pěknými hloubkami v árii Sarastra, méně už jako Leporello, zaujal basista Josef Kovačič, student AMU. Pěvecká čísla proložili pořadatelé nejprve větami z Malé noční hudby, z rané Symfonie D dur a z baletní hudby Les petits riens, po pauze pak dvěma větami z pěkně stylově podaného Klarinetového kvintetu s měkce hrajícím Marešem a z Koncertu pro lesní roh č. 1, v němž se sólového partu standardně ujala Jana Švadlenková. Celý koncert byl záměrně koncipován v duchu někdejší „hudební akademie“, formy typické pro přelom 18. a 19. století, to znamená jako mozaika hudebních čísel, instrumentálních i vokálních, se sólovými skladbami a výstupy i s částmi symfonií nebo nástrojových koncertů.

Jaroslav Tůma přesně v tomto duchu prezentoval po přestávce ve variacích klavichord – nevelký klávesový nástroj mimořádně subtilního zvuku, chtělo by se říci nástroj téměř příruční, přesně takový, u jakého Mozart komponoval. Připravil milé zpestření programu, který měl jinak převážně v rukou Marek Štryncl. Dirigoval sympaticky hrající komorní soubor tentokrát nejen od violoncella, ale v několika skladbách také od tympánů. Oběma paličkami. Jak Štryncl sám připustil, šlo o skutečnou premiéru. Nejen pro publikum, které snad ještě nic takového nevidělo, ale i pro něj samotného.

Foto autor

Petr Veber

Novinář, hudební kritik

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispíval do odborných českých hudebních měsíčníků i do deníků a dalších časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe například do Lidových a Hospodářských novin a do Týdeníku Rozhlas, publikoval na internetu. Píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem a spolumajitelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...



Příspěvky od Petr Veber



Více z této rubriky