Na začátku pátého ročníku Letní hudební akademie Kroměříž a jejího doprovodného programu Hudební Kroměříž zazněl v pátek v Rotundě v Květné zahradě komorní program sestavený z barokní hudby. Hudba dvou z pěti zastoupených autorů měla zdroj v bohatém historickém notovém archivu uchovaném v kroměřížském Arcibiskupském zámku. Soubor vedl Tomáš Netopil s barokními houslemi, sólistkou byla Markéta Klaudová.
Jednak to byly sonáty Pietra Andrey Zianiho, Monteverdiho následovníka, jednak duchovní vokální skladba Stella Coeli extirpavit, kterou napsal raně barokní italský kněz a hudebník Bonifazio Graziani. Oba autoři patří mezi četná jména hudební historie, o nichž se obecně už moc neví. Kdokoli a kdykoli je připomene, činí dobře. Vokální sólistkou byla Markéta Klaudová, v minulých letech ještě frekventantka kroměřížské akademie ve třídě Kateřiny Kněžíkové, nyní už strmě zrající interpretka. Je schopná obdařit sopránový part čistým průzračným hlasem příjemně napjatým a pronikajícím do nejvyšších poloh, kultivovaně ovládaným ve výrazu, v ozdobách i v dynamice. Neméně objevné bylo zařazení instrumentálních skladeb Jeana-Marii Leclaira a Jeana-Françoise Dandrieua a pak samozřejmě i zapálené provedení závěrečné komorní kantáty Le Retour de la Paix (Návrat míru), slavnostního dílka z pera Michela Pignoleta de Montéclair, autora z přelomu 17. a 18. století.
Koncert byl ovšem zajímavý nejen repertoárem, ale také složením pětičlenného barokního souboru Collegium Colloredo, symbolicky nesoucího jméno prvního olomouckého arcibiskupa. Sešli se v něm totiž cembalistka Barbara Maria Willi, loutnista Karel Fleischlinger, violoncellistka Petra Čadová Machková a u pultů houslí Jana Chytilová Anýžová a Tomáš Netopil. Zakladatel a umělecký garant letní akademie, dirigent s minulostí houslisty, se čím dál víc a vážněji, ovšem i tak spíše jako koníčkem, zabývá hrou na barokní housle. Znělo to – jemu i jim všem dohromady – velmi energicky a s jistotou, ve zvuku přiměřeně syrově, dravě a obnaženě, celkově zaujatě a neakademicky. I když se na historicky poučenou interpretaci staré hudby ve smyčcových nástrojích akademie nezaměřuje, byl to – jako doplňkový bonus naplněný pohodovou profesionální muzikalitou – velmi zajímavý večer.
Foto: LHAK
