Komorní filharmonii Pardubice s dirigentem Markem Štilcem natočila hudbu k baletu Pavla Vranického Das Waldmädchen. Nahrávka pro společnost Naxos, kde vyjde v novodobé premiéře, je součástí projektu Češi ve Vídni. Ten už od roku 2014 postupně mapuje často pozapomenutou tvorbu autorů narozených v Čechách a na Moravě a působících na přelomu osmnáctého a devatenáctého století v metropoli monarchie.

Balet Pavla Vranického Das Waldmädchen (Lesní žínka) patřil k nejúspěšnějším dílům autora. Vranický se narodil v Nové Říši a svou hudební dráhu spojil s Vídní. Premiéra se uskutečnila 23. září 1796 v tamním divadle U Korutanské brány. Autorem choreografie byl Guiseppe Traffieri. Kvalitu a oblibu díla potvrzuje jeho 130 repríz v následujících letech. Balet byl o dva roky později 28. května 1798 uveden i v Praze v Nostickém divadle v choreografii Giacoma Brunettiho a později i v Karlových Varech, Teplicích a na dalších místech v Evropě. Rozšířenost a popularitu díla dokumentují i četné opisy a úpravy, které se nacházejí nejen v Českém muzeu hudby v Praze, ale i v archivech a sbírkách po Evropě.

V roce 1813 byl představení přítomen Carl Maria von Weber, kterého libreto baletu inspirovalo k napsání opery Das Waldmädchen. Tu později přepracoval jako operu Silvana, v zásadě se stejným příběhem. Vranického balet Das Waldmädchen byl později v roce 1816 upraven skladatelem Josephem Kinským. Nahrávka pro Naxos se však díky badatelskému úsilí švédského muzikologa Daniela Bernhardssona vrací k původní podobě z pera Vranického.

Vranického hudba je podle muzikologa Jiřího Štilce velmi invenční a barevná, místy až beethovensko-schubertovského typu. Některé části baletu žily v dobovém hudebním provozu zcela samostatně, zejména Ruský tanec. Autorem užité melodie není však Vranický, ale houslista a skladatel Ivan Mane Jarnović. K popularitě melodie ve Vídni však přispěl teprve Vranického balet. Beethoven a Václav Jan Tomášek na ni později napsali klavírní variace.

Příběh je inspirován existencí „divokých“ dětí – nalezených v Litvě, v lesích blízko Hannoveru a v provincii Champagne – které vyrostly v přírodě a většinou ztratily schopnost komunikovat lidskou řečí. V libretu Vranického baletu se však „lesní dívka“ Azémia mluvit naučí. A nakonec se ukáže, že jde o ztracenou princeznu, kterou si v závěru vezme za ženu princ Lovinsky.

V Pardubicích vznikla také nahrávka jiskřivé předehry k úspěšnému singspielu Die Gute Mutter od Pavla Vranického. Podrobněji jsme o červnovém a červencovém natáčení Komorní filharmonie Pardubice psali už zde.

Foto: KlasikaPlus, Fb KFP