11

Prologem už za měsíc začne festival Dvořákova Praha. V neděli 30. srpna je na programu tradiční den nazvaný Po stopách Antonína Dvořáka. Letos diváky zavede na zámek Sychrov na Turnovsku, kam Dvořák opakovaně jezdil a kde komponoval. Průvodcem bude i tentokrát festivalový muzikolog a znalec Dvořákova díla David Beveridge. Součástí akce budou i dva odpolední koncerty v zámecké kapli a galerii. Jubilejní 20. ročník Dvořákovy Prahy pak začne 4. září zahajovacím koncertem, na kterém vystoupí Česká filharmonie, její šéfdirigent Semjon Byčkov a jako sólista violoncellista Václav Petr. Nová opatření vlády zatím pro diváky ani pořadatele festivalu nic nemění.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
1

„Podobně jako Alliprandi přišel z Itálie a určoval styl architektury, zejména ve východních Čechách, tak stejně velký vliv měla tehdy i italská hudba.“

„Vídeň byla dlouhou dobu velmi konzervativní, v duchu tradice Johanna Josepha Fuxe; české země byly pro Mozartovu hudební řeč připravenější.“

„Jednou bych strašně rád ještě uvedl Mendelssohnova biblická oratoria Eliáš a Paulus.“

Václav Luks, Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 byli v původním rozvrhu Smetanovy Litomyšle a zůstali jako jedni z mála po koronakrizi i v tom novém. S programem jen trochu změněným. Vystoupí 6. července odpoledne a opakovaně i v podvečer v Piaristickém chrámu Nalezení sv. Kříže k poctě stavitele tohoto kostela, italského architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho, který zemřel před rovnými třemi sty lety právě v Litomyšli a je zde i pohřben. Václav Luks hovoří o italských vlivech v barokní hudbě v Čechách a o pramenech, ze kterých čerpal hudbu pro litomyšlské vstoupení, o nedávném účinkování v náhradní podobě Bachova festivalu v Lipsku, o Beethovenově Misse solemnis, kterou chystá pro Dvořákovu Prahu a pro Svatováclavský hudební festival, ale i o opatřeních proti pandemii, jejichž ekonomické následky se ještě projeví.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
2

„Do konce roku budeme mít nové varhany pro výuku od špičkové německé firmy Mühleisen. A po téměř deseti letech získá varhany i Koncertní sálu Pražské konzervatoře za cca 35 miliónů.“

„Na jednu stranu si říkám, že ta doba přinesla podstatně horší ztráty, ale studentů, kteří nemohli tento školní rok řádně absolvovat, je mi velmi líto. Je to podivné ukončení šestiletého studia, dřiny a obětí s ním spojených.“

„I já jsem šel v době svých studií za pedagogickou osobností na vysokou hudební školu do německého Stuttgartu. Je jasné, že školu vytváří kvalitní pedagogický sbor. Od září k nám nastupují Ivan Ženatý, Kateřina Englichová nebo Kristina Nouzovská Fialová…“

Aktivní varhaník, kterému teď opět nastává čas koncertů, absolvent pražské HAMU u profesora Jana Hory a předtím Pražské konzervatoře, na které začal záhy vyučovat a od července 2019 se stal jejím ředitelem - to je Petr Čech. V RozhovoruPlus odhalil mimo jiné to, jak jeho škola prožívala letošní jaro ve znamení koronaviru a jak se rýsuje další školní rok. A netajil se tím, že jeho prioritou je přivádění nových uměleckých i pedagogických osobností na Pražskou konzervatoř a pořizování těch nejlepších hudebních nástrojů. Pedagogický sbor tak obohatí třeba Kateřina Englichová, Kristina Nouzovská Fialová nebo Ivan Ženatý, nástrojový depozitář pak mimo jiné nový Steinway nebo dvoje varhany.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
1

55. ročník mezinárodní Dvořákovy rozhlasové soutěže pro mladé hudebníky Concertino Praga otevírá v těchto dnech registraci pro nové soutěžící. Pro rok 2021 se mohou přihlásit hráči ve dvou kategoriích: hra na sólový nástroj a komorní hra. Soutěž vypisují společně Český rozhlas a Akademie klasické hudby. Přihlášky je možné podávat přes webové stránky Českého rozhlasu do 31. ledna 2021.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
6

„Mozart mě neustále láká, neustále baví.“

„Bez roušek. A v auditoriu už budou sedět nějací diváci.“

„V Essenu máme nastudovat novou operu na motivy filmu Dogville. Autorem je německý skladatel Gordon Kampe.“

Pro letošní alternativní program Pražského jara připravil Tomáš Netopil, hlavní hostující dirigent České filharmonie a hudební ředitel a šéfdirigent filharmonie a operního divadla v Essenu, mozartovské benefiční gala. Dnes večer se koncert objeví v přímém přenosu na ČT art a na stanici Vltava Českého rozhlasu, také na webu festivalu a na sociálních sítích partnerů, včetně portálu KlasikaPlus. Vystoupí Kateřina Kněžíková, Simona Šaturová, Jan Martiník a Adam Plachetka. Koncert upozorní na veřejnou sbírku SOS Česko, kterou vypsala nezisková organizace Člověk v tísni... Tomáš Netopil hovoří o Mozartovi, o týdnech s rodinou a o rodné Kroměříži a tamní letní hudební akademie i o návratu do Essenu, kde má dirigovat už zanedlouho v červnu.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
úterý, 19 květen 2020 14:28

Dvořákova Praha: Češi hrají Čechům

1

„Jakub Hrůša nastuduje dvě zásadní symfonická díla Josefa Suka, Dvořákova zetě.“

„Roli garanta představení Dvořákova díla pro sólový a čtyřruční klavír přijal klavírista Ivo Kahánek.“

„Událostí slibuje být Beethovenova Missa solemnis v historicky poučeném přístupu Collegia 1704 a Václava Lukse.“

Česká filharmonie s Jakubem Hrůšou, pianisté Ivo Kahánek a Lukáš Vondráček, houslisté Josef Špaček a Jan Mráček, Mladá filharmonie s Tomášem Netopilem, Česká Sinfonietta s Radkem Baborákem, ale také Collegium 1704 s Václavem Luksem, to budou hlavní trumfy letošního festivalu Dvořákova Praha. Uskuteční se v původním termínu, tedy od 4. do 20. září, ale s programem, který bylo nutné upravit kvůli pandemii a opatřením proti jejímu šíření.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
10

Na veřejném soutěžním koncertě v pražském Rudolfinu se 12. září publiku i porotě představí čtyři finalisté letošního ročníku Dvořákovy rozhlasové soutěže pro mladé hudebníky Concertino Praga. Jsou jimi dva Češi, patnáctiletý houslista Daniel Matejča a třináctiletý klavírista Jan Schulmeister, a dva zástupci ruské interpretační školy, čtrnáctiletý trumpetista Aleksandr Rublev a stejně starý klavírista Vsevolod Zavidov.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

„Je to období náročné, ale zároveň očistné“

„Myslím, že delší čas na přípravu je pro naše hudebníky cenný.“

„Naši zahraniční partneři věří, stejně jako my, že situace se v dohledné době uklidní.“

Vystoupení v Elbphilharmonie nebo na Pražském jaru a mnoho dalších projektů musela ve svém diáři škrtnout Česká filharmonie. I naše přední těleso je teď v existenčním ohrožení. Snaží se, stejně jako menší soubory a jednotlivci nejen přežít, ale i pomáhat. A dělá domácí úkoly. Orchestr totiž čeká výroční sezona, která bude umělecky nesmírně náročná, takže se hráči chystají na podzimní koncerty, říká mimo jiné v RozhovoruPlus ředitel České filharmonie David Mareček.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
8

Závěrečný koncert festivalu Dvořákova Praha byl opravdovým svátkem! Hrál Estonský národní orchestr, profesionální těleso těch nejvyšších kvalit. Řídil neméně slavný a neméně dobrý estonský dirigent Neeme Järvi.

 
Zveřejněno v ČtenářiPlus
0

Český rozhlas vyhlásil letos mezinárodní soutěž pro mladé hudebníky Concertino Praga poprvé společně s Akademií klasické hudby. Z šestnácti zemí se do 54. ročníku rozhlasové soutěže přihlásilo 54 účastníků ze tří kontinentů – z Evropy, Asie a Severní Ameriky.

 
Zveřejněno v MladíPlus
3

„V úvodu třetí věty se blýskl violoncellista Ivan Vokáč sólem, kterým upoutal pozornost již na prvním koncertu.“

„Po zcela odzbrojujícím výkonu jak klavíristy, tak orchestru, přidal Francesco Piemontesi Brahmsovo Intermezzo.“

„Filharmonici ani dirigent se nebáli kontrastních až mezních dynamických extrémů, mohutná forte se vzápětí lomila do pianissim smíření.“

Pro své abonentní koncerty 4. až 6. prosince Česká filharmonie zvolila sice náročnou, ale pro posluchače i vděčnou dramaturgii, v níž dostala příležitost předvést se v tom nejlepším světle. Na programu byl Koncert pro klavír a orchestr č. 2 B dur op. 83 Johannesa Brahmse a Symfonie č. 4 Es dur Romantická Antona Brucknera. Klavírního partu se ujal Francesco Piemontesi, řídil španělský dirigent Pablo Heras-Casado, pro něhož byla tato vystoupení pražským debutem, spojeným s mnohými očekáváními. A dlužno konstatovat, že Heras-Casado v Praze rozhodně nezklamal. O tom jsem se mohla přesvědčit na dvou koncertech – ve středu 4. prosince a v pátek 6. prosince.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

„Soutěž je nyní jasně multiinstrumentální s tím, že se hledá největší talent, snoubící v sobě nadání a umělecké vlohy spojené s dovedností.“

„Nejzásadnější novinkou je, že se ve třetím kole finalisté utkají na veřejném koncertě v rámci Dvořákovy Prahy, budou hrát s orchestrem v pražském Rudolfinu před publikem a opravdu prestižní porotou.“

„Domlouváme se s různými tuzemskými i zahraničními partnery na dalších možných prezentacích laureátů soutěže.“

Mezinárodní klání pro mladé talenty Concertino Praga se mění. Od nadcházejícího 54. ročníku nese v podtitulu název Dvořákova rozhlasová soutěž pro mladé hudebníky, což naznačuje nové spojení a také dimenzi, kterou tento projekt získává. Zakladatel soutěže a její dosavadní pořadatel Český rozhlas se totiž dohodl na spolupráci s Akademií klasické hudby. Soutěž tak čekají určité změny a na laureáty nové příležitosti, třeba veřejný koncert na Dvořákově Praze 12. září 2020, stipendium na studia nebo příspěvek na nákup nástroje. Přihlášky je možné podávat do 15. prosince. Podrobněji jsme o nové tváři soutěže mluvili s Janem Simonem, intendantem Akademie klasické hudby.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
čtvrtek, 10 říjen 2019 10:08

Tři cesty k Dvořákovu Klavírnímu koncertu

5

„Velmi obtížná skladba, avšak plná neotřelé a podivuhodné krásy, která zdaleka nemusí vyznít tak neefektně, jak se o ní tvrdí.“

„Bohužel se následkem tohoto snažení většinou setřel pel zpěvnosti, vnitřní křehkosti a humoru některých partií koncertu.“

„Hrát v dnešní době čistě Kurzovu úpravu není průchodné.“

Pianista Ivo Kahánek se v poslední době podrobně zaobíral Klavírním koncertem g moll Antonína Dvořáka – na svou dobu nekonvenčním opusem sedmatřicetiletého, tehdy ještě nepříliš známého skladatele, kompozicí s pověstí nevděčného díla. Skladbu studoval, spolupracoval na její notové edici, natočil ji s Bamberskými symfoniky a Jakubem Hrůšou na CD a uvedl ji v září na festivalu Dvořákova Praha. To vše rozhodně dává hned několik důvodů k tomu, aby Ivo Kahánek pro KlasikuPlus shrnul svůj pohled na dlouholeté uvádění díla v úpravě Viléma Kurze při současné existenci původní verze, aby se vyjádřil na adresu jeho údajné nehratelnosti a aby se pokusil vystihnout, v čem spočívá jedinečná krása této ještě stále neoposlouchané hudby. Z jeho uvažování vyplývají tři důvody stylizace sólového partu koncertu daným způsobem - a také tři cesty k interpretaci.

 
Zveřejněno v OsobnostPlus
11

„Od prvního čísla programu bylo zřejmé, že posloucháme těleso s vytříbeným zvukem.“

„Krásná Benedetti je muzikální dáma, jež patří do širší světové špičky houslistek.“

,„Dvořákova Praha opět stvrdila vysokou úroveň, ve výsledku jsme byli svědky jednoho z nejsilnějších ročníků festivalu.“

Závěr letošního festivalu Dvořákova Praha ležel na bedrech Estonského národního symfonického orchestru s jeho bývalým šéfdirigentem a pro pověst estonského hudebního života stále aktivně pracujícím Neemem Järvim a skotskou houslistkou Nicolou Benedetti. Zahráli symfonickou báseň Úsvit Heino Ellera, Sibeliův Houslový koncert d moll a Čtvrtou symfonii Es dur Antona Brucknera Romantickou. A bylo to důstojné vyvrcholení festivalu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
4

„Škoda, že Leopold Auer nemohl slyšet Renauda Capuçona.“

„Žít muzikou a pro muziku, je Capuçonovo životní heslo“

„Šestá Čajkovského symfonie v provedení České filharmonie byla skutečně silný zážitek.“

Je-li na plakátu jméno Capuçon, je to zárukou mimořádného koncertu. Je jedno, jestli je to houslista Renaud nebo jeho mladší bratr violoncellista Gautier. Praha měla neobvyklé štěstí. V rámci festivalu Dvořákova Praha slyšela oba. V odstupu pěti dnů. A ještě tomu s Českou filharmonií pod taktovkou Semjona Byčkova. Zážitek, na který budou milovníci klasické hudby dlouho vzpomínat.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
7

„Jediné, čo mi v hlave ostalo, bola opäť len otázka, prečo sa to rozhodol zahrať práve takto.“

„Čo sa Barkarole stalo, z môjho pohľadu, osudným, boli už príliš vyšperkované kantilény, ktoré, okrem poetickej jednoduchosti, strácali aj svoj smer a konštrukcia úsekov sa tak rozpadala.“

„Atmosféru tohto temného, vlastne zľahka hororového klavírneho cyklu plného obrazov nadprirodzených postáv vystihol Pogorelić veľmi presvedčivo.“

Asi v súvislosti so žiadnym klaviristom sa prívlastok „kontroverzný“ neskloňuje tak často, ako s Chorvátom Ivom Pogorelićom. Napokon, ako inak označiť umelca, ktorého príchod na hudobnú scénu sa spája s konfliktom porotcov Súťaže F. Chopina, po ktorom zo jury odstúpila samotná Martha Argerich. Svojej povesti nekonvenčného vykladača klavírneho umenia dostál aj v nedeľu 22. septembra, keď vystúpil v rámci festivalu Dvořákova Praha. Hral diela Bacha, Beethovena, Chopina a Ravela.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
11

„Viac než interpretačný exhibicionizmus je Giltburgovi blízky vnútorný prežitok a na vhodných miestach určitá intimita.“

„Zahrať tie najefektnejšie z Transcendentálnych etúd tak, aby nevyzneli ako dobre nacvičený akrobatický kus, ale ako plnohodnotné umenie s výrazom a charakterom, nie je ľahká úloha, Giltburg v nej však obstál znamenite.“

„Počúvať, ako citlivo prispôsobuje úhoz charakteru hudby, ako cíti čas a vnútornú energiu fráz a harmónie, či ako volí balans medzi zvukovosťou registrov, bol naozaj zážitok.“

Tradičný debutový deň festivalu Dvořákova Praha patril tento rok izraelskému klaviristovi ruského pôvodu Borisovi Giltburgovi. Laureát prestížnej Súťaže kráľovnej Alžbety a Súťaže Arthura Rubinštejna sa 20. septembra predstavil pražskému publiku v naozaj neľahkom programe: maratónom kompletného tuctu Transcendentálnych etúd Franza Liszta a Trinástimi prelúdiami op. 32 Sergeja Rachmaninova.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
5

„Učinil tak zručně, nebyl už úplný začátečník, ale v nezralosti také jasně nekriticky.“

„Nejen Dvořák, ale ani dirigent Tomáš Brauner nešetřil dynamikou.“

„Prostřední dějství, s úlohou lyrického zastavení, vykázalo už nejeden hudební moment prozrazující budoucí Dvořákovo směřování.“

Koncertní uvedení neznámé a nehrané rané opery je přesně jednou z věcí, která dokáže přidat hudebnímu festivalu na váze, jedinečnosti, přitažlivosti a historickém významu. Král a uhlíř ve čtvrtek večer v Rudolfinu na Dvořákově Praze byl sice velkou, opravdu velkou porcí not a zvuku, ale stálo za to ji vydržet. Nejen pro intelektuální poznání, ale určitě i pro potěšení. Mladý autor řídký příběh zhudebněním několikanásobně předimenzoval, ale zejména druhé dějství se zároveň ukázalo být hudbou, kterou by si člověk rád znovu poslechl.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
11

„Serenáda pro smyčce patří k nejoblíbenějším Čajkovského skladbám.“

„Gautier Capuçon je mimořádně talentovaný, technicky velmi dobře vybavený a hudebně skvěle připravený violoncellista.“

„Dramatičnost se prolínala celým provedením Symfonie č. 5.“

Festival Dvořákova Praha pokračoval 17. 9. druhým koncertem ze tří, které Česká filharmonie věnuje Čajkovskému. Antonín Dvořák a Petr Iljič Čajkovskij byli dlouholetí přátelé. Praha Čajkovského skladby znala, některé byly v Praze i premiérovány. I proto mu letošní Dvořákova Praha věnovala hned tři večery. V tom druhém opět pod taktovkou šéfdirigenta České filharmonie Semjona Byčkova zazněla před přeplněnou Dvořákovou síní Serenáda pro smyčce C dur, Variace na rokokové téma pro violoncello a orchestr A dur a Symfonie č. 5.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
5

Mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha pomalu vrcholí. Dnes večer nabídne výjimečnou událost, koncertní verzi raného díla z odkazu Antonína Dvořáka, první podobu opery Král a uhlíř. Od zítřka do pondělí pak ještě čtyři koncerty. Klavírní recitály budou mít Boris Giltburg a Ivo Pogorelich. Ještě jednou vystoupí Česká filharmonie a jako její host tentokrát houslista Renaud Capuçon. Závěrečný koncert bude potom v režii Estonského národního symfonického orchestru pod taktovkou Neeme Järviho.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Strana 1 z 4