„Britský koncertní varhaník Wayne Marshall působí zároveň jako dirigent. Zabývá se především americkou hudbou 20. století a speciálně skladbami George Gershwina a Leonarda Bernsteina.“

„Jeho koncertní výkony jsou charakterizovány neobyčejným temperamentním nasazením, podloženým obrovskou neselhávající virtuózní technikou a směřováním k rychlým až závratným tempům.“

„Na koncertě provedl americkou varhanní tvorbu, která na našich podiích téměř nezaznívá.“

Již dvacátý osmý ročník Mezinárodního varhanního festivalu v pražské minoritské bazilice sv. Jakuba zahájil Wayne Marshall (*1961), rodák z Velké Britanie, nositel Řádu britského impéria. Jeho koncertní výkony jsou charakterizovány neobyčejným temperamentním nasazením, podloženým obrovskou neselhávající virtuózní technikou manuálu i v pedálu, a směřováním k neobyčejně rychlým závratným tempům, která přece jen o něco pomaleji reagující svatojakubské varhany nebyly schopny v detailech vždy zvukově realizovat. Silnou stránkou Marshallova výkonu byly improvizace, opět ve virtuózních tempech a opulentním zvuku, kterým se inspiroval během celého koncertu.

„Od první zkoušky jsem svatojakubskými varhanami nadšen.“

„Nehrál bych je, kdyby mě jejich tvorba nezajímala a nezaujala.“

„Nejde jen o mé pocity. Úplně nejpodstatnější je, aby bylo šťastné a spokojené publikum.“

Skladby dvou autorů ze Severní Ameriky, francouzskou hudbu a vlastní improvizace má dnes večer v Praze na programu recitálu v bazilice sv. Jakuba všestranný britský hudebník Wayne Marshall, mezinárodně uznávaný jak za dirigentským pultem, tak u kláves – ať už patří klavíru, nebo varhanám. Jeho koncert, navíc v přímém přenosu na stanici Český rozhlas Vltava, otvírá osmadvacátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu pořádaného Svatojakubským Audite organum. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Marshall chválí největší české varhany a jejich zvukové možnosti, ale na otázku, kterým směrem se budou dnes ubírat jeho proslulé improvizace, jen krčí s úsměvem rameny.

Přehlídka světového varhanního umění se v bazilice sv. Jakuba v Praze koná poosmadvacáté a letošní ročník se uskuteční v termínu od 3. srpna do 21. září, každý koncert od devatenácti hodin. Největší varhany České republiky rozezní ruce i nohy umělců z Velké Británie, Francie, Polska, Itálie, Rakouska, Jižní Koreji a samozřejmě i z Čech. Zahajovací koncert je organizátory označován za ‚zcela výjimečný‘ – představí proslulého Wayna Marshalla, který je oceňovaný pro svou muzikalitu a pohotovost jak za dirigentským pultem, tak u kláves.

Letošní série unikátních koncertů osmadvacátého Mezinárodního varhanního festivalu v pražské bazilice sv. Jakuba se bude konat v termínu od 3. srpna do 21. září, pravidelně o čtvrtcích od devatenácti hodin. Největší varhany České republiky rozezní ruce i nohy předních umělců z Velké Británie, Francie, Polska, Itálie, Rakouska, Jižní Koreje a nebude chybět ani zastoupení českých varhaníků. Již zahajovací koncert bude zcela výjimečný, a to účastí světově proslulého Wayna Marshalla, který je vysoce oceňován pro svou muzikálnost a všestrannost, jak za dirigentským pultem, tak i u kláves. Během každého koncertu bude nainstalována videoprojekce, díky které mohou posluchači sledovat na plátně varhaníka při hře.

„Charismatická a uvolněná Bellova hra, v níž nezaslechnete faleš tónovou ani výrazovou, byla pro mě vrcholem festivalových sólových vystoupení.“

„Pátá symfonie v pojetí Paava Järviho vyznívá monumentálně, opojně, s vírou, že nad osudem lze zvítězit.“

„Čtvrtá část Lemminkäinenův návrat se zřídka slyšenou orchestrální souhrou, jemnými i sytými barvami nástrojů vyústila v umně vygradované ohnivé finále.“

Hudebními vrcholy na festivalu v estonském Pärnu byly koncerty Estonského festivalového orchestru. Pravda, zdobila je zvučná jména sólistů, ale výkony, jaké podal orchestr především v Páté symfonii Petra Iljiče Čajkovského a pár dnů nato v Sibeliově suitě Lemminkäinen, byly jedním slovem strhující. Velký podíl na tom měl dirigent Paavo Järvi.

„Pro estonské obecenstvo je Neeme Järvi ikona, velmi si ho váží a má ho rádo.“

„Festival v Pärnu pro zviditelnění estonské hudby a jejích interpretů dělá více než maximum.“

„Muzikanti se v Pärnu sbližují, uzavírají se tu přátelství, vytvářejí se skupiny na sociálních sítích, které pak fungují i jako prostředek pro další spolupráci.“

Před třemi lety jsem se do Pärnu, přezdívaného letní hlavní město Estonska, vydala poprvé. Zažila jsem vřelou atmosféru, byla jsem svědkem usilovné práce i přátelských setkání respektovaných dirigentů, vážených sólistů, hráčů světových orchestrů i mladých muzikantů na prahu kariéry. Podobně tomu bylo v estonském letovisku mezi 13. a 22. červencem i letos. Dokonce se zdálo, že atmosféra byla ještě vřelejší, koncerty ještě povedenější, mladí muzikanti ještě dychtivější. Možná to způsobila i dvě výročí členů rodiny, bez níž by festival neexistoval – Neeme Järvi slavil pětaosmdesát, jeho syn Kristjan padesátku. A koncem roku bude šedesát Paavovi – máme se tedy napřesrok na co těšit.

„Kontrasty pronikavé žesťové sekce s malebnými smyčcovými melodiemi a barevnými běhy dechových nástrojů zaručovaly poutavý zážitek, který nedal dlouho odpočinout.“

„Osobně bych možná měl potřebu vše v open air koncertech poněkud ‚pošoupnout‘ dopředu, ale Wayne Marshall dokázal i přes to vytvořit nádhernou strnulou atmosféru této věty, za což mu patří veliký obdiv.“

„Takové virtuózní dílo, jakým jsou Cikánské melodie, lehce svádí k přehnanému emočnímu výlevu, kterému ale Mráček nepodlehl, a naopak předvedl upřímnou interpretaci plnou srdce.“

Ve středu se na Hradčanském náměstí na Pražském hradě uskutečnil závěrečný koncert této sezóny České filharmonie. Dirigent Wayne Marshall si pro tuto odlehčenou open air událost připravil program známých muzikálových melodií od George Gershwina a Leonarda Bernsteina, doplněných o skladbu od mistra filmové hudby Johna Williamse, ale také například i mexického skladatele Artura Márqueze. V neposlední řadě vystoupil laureát Ceny Jiřího Bělohlávka z roku 2021, vynikající houslista Jan Mráček, který předvedl virtuózní výkon ve skladbě Cikánské melodie pro housle a orchestr od Pabla de Sarasateho.

Památce Jiřího Bělohlávka bude věnován středeční tradiční Open Air koncert České filharmonie. Po dvou letech, kdy orchestr musel kvůli restrikcím uzavřít svou sezonu na Státním zámku Sychrov, se letos vrací na Hradčanské náměstí. Program sestavený z jazzových, filmových a muzikálových inspirací připravil britský dirigent Wayne Marshall. Sólistou bude houslista a koncertní mistr České filharmonie Jan Mráček, který loni získal Cenu Jiřího Bělohlávka pro umělce do třiceti let. Tu letošní, v pořadí čtvrtou, předá Anna Fejérová. Koncert začíná 22. června ve 20:15 hodin a v přímém přenosu ho odvysílá Česká televize na programu ČT art. Večerem provede Marek Eben. Pro veřejnost je vstup volný, lidé ale budou moci přispět ve veřejné sbírce Člověka v tísni SOS Ukrajina.

„Aktuální pražské hostování tohoto předního amerického poválečného dirigenta bylo malou premiérou. Koncert ale působil, jako by se Thomas s naším prvním orchestrem znal až dávno.“

„Thomasovi byla v nedávné době diagnostikována agresivní rakovina mozku. Ačkoliv oznámil, že je nucen omezit svoji uměleckou kariéru, do Prahy dorazil, což byla opravdu radostná zpráva.“

„Přesto jsem měl pocit jako by zde Thomas nezaujal tak jednoznačné interpretační stanovisko a ve výsledku zazněla Velká spíše jako vojenský pochod než delikátní, sladce romantická a poetická skladba.“

Česká filharmonie přivítala v závěru 126. koncertní sezóny legendárního amerického dirigenta Michaela Tilsona Thomase. Společně provedli suitu z baletu Apalačské jaro Aarona Coplanda a „Velkou“ symfonii C dur Franze Schuberta.

Česká filharmonie ve středu 23. června ve 20:15 hodin završí svou 125. sezónu tradičním open air koncertem, který se bude konat v areálu zámku Sychrov. Náš přední orchestr pod vedením dirigentů Petra Altrichtera a Roberta Kružíka se svými hosty přednese program složený ze slavných operních árií a melodií. Zpívat budou sopranistka Slávka Zámečníková, tenorista Petr Nekoranec a barytonista Boris Prýgl. Koncert zahájí klavírista Tomáš Kačo při premiérovém uvedení své skladby Fantasy Open Air. Koncert bude živě vysílat ČT art a bude k vidění i na sociálních sítích České filharmonie. Součástí večera bude v pořadí už třetí slavnostní udělení Ceny Jiřího Bělohlávka pro umělce do třiceti let. Jejím loňským laureátem je právě Robert Kružík. Ve čtvrtek 1. července filharmonie zahájí festival Smetanova Litomyšl, kde přednese Smetanovu Předehru D dur, Dvořákův Houslový koncert s Jiřím Vodičkou a Brahmsovu První symfonii. Příští sezónu orchestru představujeme níže.

„Pracujeme na všech variantách koncertního provozu, které mohou od podzimu nastat.“

„K Leningradské symfonii má šéfdirigent Semjon Byčkov rodinné vazby.“

„Velké turné po evropských městech má orchestr na jaře 2022 zavést do Rakouska, Německa a Británie.“

Česká filharmonie se už v květnu začne prakticky připravovat na příští sezónu, a to tak, že uskuteční pilotní koncert s testovaným publikem. V červnu chce uspořádat takové koncerty i pro své abonenty. Cílem pokusu je, aby mohl orchestr ve 126. sezoně, kterou má otevřít koncem září, hrát za jasně stanovených opatření ve Dvořákově síni Rudolfina už opravdu pro posluchače.

„Mou vlast bude letos řídit Semjon Byčkov, v roce 2024 Jakub Hrůša.“

„Česká filharmonie chce mít Smetanovu Litomyšl jako svou letní scénu.“

„Do operní části festivalu patří osm titulů, mimo jiné Libuše, Rusalka, Figarova svatba, Aida a Porgy a Bess.“

Národní festival Smetanova Litomyšl nabídne letos v dvaašedesátém ročníku celkem 44 koncertů a operních představení. Uskuteční se od čtvrtka 11. června do pondělí 6. července 2020 a mimo jiné už otevře „smetanovskou pětiletku“ směřující v programech k roku 2024, kdy uplyne 200 let od narození skladatele. Mimořádným projektem proto letos bude dvojí uvedení opery Libuše v brněnské inscenaci Jiřího Heřmana.

„Každý z nás, hlavních sbormistrů PFS, byl nebo je úplně jiný, jinak dobrý i jinak špatný.“

„Pracujeme v klidu, respektujeme se navzájem, rozumíme si, víme, za čím jdeme a k tomu všemu asi ani nezpíváme špatně.“

„Sboru nejvíc sedí hudba od 19. století po současnost, tu máme také nejradši.“

„Největší slabinou PFS je jednoznačně zkušebna.“

Pražský filharmonický sbor slaví 85 let. V prosinci 1934 se sbormistr Jan Kühn rozhodl založit smíšený sbor pro přípravu vysílání Foersterovy opery Debora. Přímý přenos pod taktovkou Otakara Jeremiáše tak odstartoval dráhu tělesa pod jménem Sbor Radiojournalu. Po několika obměnách názvu vznikl v roce 1969 ten současný. Pražský filharmonický sbor je tak nejstarším českým profesionálním sborem s nepřerušenou historií od roku 1935. Výročí teď oslaví jak jinak než koncertem, v sobotu 7. prosince od půl osmé ve Dvořákově síni Rudolfina. Za přípravou stojí už tradičně hlavní sbormistr Lukáš Vasilek. V RozhovoruPlus se mimo jiné svěřil, že nemá vzory. A že se v PFS hned od začátku cítil dobře.

„Dirigent Marshall ovládl a inspiroval interpretační aparát mimořádným způsobem.“

„Podařilo se vytvořit iluzi dramatických situací tak přirozených, jako kdybychom byli v divadle.“

„Sobotní výkon Pražského filharmonického sboru lze považovat za téměř neuvěřitelný.“

Gershwinova opera Porgy a Bess je první skutečná americká opera. Spojuje afroamerickou původní hudbu, jazz i songy z Broadwaye s evropskou operní tradicí geniálním způsobem. Na scéně ji v našich končinách asi hned tak neuvidíme, takže záměr rozhlasových symfoniků, uvést to podstatné z ní koncertně, upoutal logicky pozornost. Jak se v sobotu večer v Rudolfinu ukázalo, tak právem.