„Dle webových stránek Aerofilms zhlédlo u nás operní přenosy z MET už přes čtyři sta tisíc diváků.“
„Prostředky na svůj provoz si musí MET v drtivé většině sama vydělat, případně získat od sponzorů. Zájem o maximální zaplnění sálu je tedy enormní.“
„I letos uvede Metropolitní opera dvě opery současných amerických skladatelů: Kevina Putse a Terence Blancharda.“
Je tomu už šestnáct let, co se milovníkům opery objevil nový fenomén: přenosy operních představení do kin po celém světě. Zasloužil se o to v pořadí šestnáctý generální manažer Metropolitní opery Peter Gelb, který se jím stal 1. srpna 2006 jako nástupce Josepha Volpeho. Gelb, který má smlouvu zatím prodlouženou do roku 2027, přišel s řadou inovací v provozování opery nejprestižnější operní scénou světa. Klíčové bylo spuštění projektu The MET: Live in HD hned při jeho nástupu.
Slovenská filharmonie s dirigentem Emmanuelem Villaumem uvedou sedmdesátiminutovou suitu z Wagnerovy operní tetralogie Prsten Nibelungův v úpravě legendárního amerického dirigenta, houslisty a skladatele Lorina Maazela. V úloze vypravěče se představí Michal Hvorecký. Koncerty v bratislavské Redutě se budou konat ve čtvrtek 24. a v pátek 25. listopadu od 19 hodin.
„Opera Z mrtvého domu je v kontextu Janáčkova díla věc velmi idealistická.“
„Ducha má Glagolská mše mocného, inspirována tradicí křesťanské spirituality je také, ale kus velké provokace v ní ale bují ještě nápadněji.“
„Mým cílem a přáním je, aby odměnou za naši práci byl velký zážitek a prožitek, na straně umělců i publika.“
Z mrtvého domu, poslední Janáčkovu operu komponovanou podle Dostojevského, spojuje nejnovější inscenace Národního divadla Brno s Glagolskou mší, ryze koncertním duchovním dílem zhudebňujícím staroslověnský liturgický text. Díla z posledních let skladatelova života zahajují 2. listopadu festival Janáček Brno 2022, scénický tvar pak má ještě několik repríz. Režie je dílem Jiřího Heřmana, hudebně za projektem stojí dirigent Jakub Hrůša, který se tak vzácně vrací do rodného Brna. V tuzemsku se jedná o Hrůšovu první operní inscenaci od roku 2009 a s brněnským souborem Janáčkovy opery jde o jeho vůbec první spolupráci. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se zamýšlí nad oběma skladbami a vrací se i k nedávnému oznámení, že se v roce 2025 stává hudebním ředitelem Královské opery Covent Garden v Londýně.
„Pro Vídeňské filharmoniky je – spolu s červnovým Koncertem letní noci ze Schönbrunnu – jedním ze dvou nejostřeji sledovaných počinů každé sezóny.“
„Jak tráví nynější, poměrně neklidný čas rakouský dirigent Franz Welser-Möst, který pozdvihne na Nový rok taktovku potřetí během uplynulého tuctu let?“
„Během této sezóny se Jakubu Hrůšovi s jeho třinácti koncerty v čele Vídeňských filharmoniků nevyrovnají ani Riccardo Muti, Daniel Barenboim, Andris Nelsons či Christian Thielemann.“
Pokud by se našel mezi žurnalisty neználek, pověstný kandrdas, který by se v propagačním oddělení Vídeňských filharmoniků zeptal, zda orchestr opět odehraje svůj Novoroční koncert, dostal by udivenou odpověď ve stylu: „Matiné? Jak by ne!“ Vždyť toto defilé valčíků, polek či kvapíků, okořeněné o předehry z operet, se už dávno stalo v metropoli na Dunaji, ale díky televizním a rozhlasovým přenosům i ve světě, tradicí. Zdánlivě zahájenou před třiaosmdesáti lety, v počátcích druhé světové války. I když určit přesný počátek není úplně jednoduché.
Jakub Hrůša, šéfdirigent Bamberských symfoniků a hlavní hostující dirigent České filharmonie, se v září 2025 stane hudebním ředitelem Královské opery v Londýně. Převezme funkci od Antonia Pappana, který odchází v roce 2024, kdy završí v čele Royal Opera House Covent Garden dvaadvacet let. Hrůša je v těchto týdnech v Česku. Ve čtvrtek diriguje Filharmonii Bohuslava Martinů ve Zlíně a na 2. listopadu připravuje pro festival Janáček Brno inscenaci tvořenou operou Z mrtvého domu a Glagolskou mší.
„Od té doby jde Nombulelo od vítězství v jedné mezinárodní soutěži k druhé.“
„Níže položené písně lépe odpovídaly hlasovému fondu pěvkyně, a tak zmizely ostré tóny, soprán se zakulatil, vyniklo frázování.“
„Po přestávce ovšem následoval přímo gejzír belcanta.“
Spolek přátel hudebních talentů představuje každý rok v koncertním cyklu Talenty světové opery vítěze velkých mezinárodních soutěží. Díky tomuto cyklu máme možnost poznat umělce, jejichž kariéra sice teprve začíná, ale kteří už mají jisté mezinárodní renomé. V letošním roce to je obzvlášť zajímavá umělkyně. Vždyť kdy se nám podaří slyšet belcanto z úst pěvkyně z Jihoafrické republiky... V Praze vystoupila 9. října Nombulelo Yende.
„Vyprávění o svatém Grálu bylo opravdu vyprávěním, byť překrásným hlasem. Pavel Černoch si na toto číslo přinesl noty a byl až příliš v jejich otěžích, v nich byl ovšem i David Švec.“
„Árii Vidino divná, přesladká přednesli s takovým entusiasmem… Pavel Černoch byl naprosto ve své kůži a konečně mu jeho ‚belcantové‘ výrazivo sedlo, a to v plné míře!“
„Přídavkem byla slavná árie ze Země úsměvů Franze Lehára. Ta opět zvedla publikum ze sedadel a oběma protagonistům se dostalo další, zasloužené nálože potlesku.“
Letošní sezónu Českého spolku pro komorní hudbu zahájili v neděli 9. října ve Dvořákově síni Rudolfina mezinárodně úspěšný tenorista Pavel Černoch a klavírista David Švec, který je zároveň šéfdirigentem Jihočeského divadla v Českých Budějovicích. Ti společně dali publiku nahlédnout do skladeb Beethovena, Brahmse, Webera, Wagnera a v druhé půli recitálu pak Liszta, Smetany, Dvořáka, Janáčka a Italů Verdiho a Leoncavalla. Došlo i na přídavek v podobě operety. Tenorista Pavel Černoch prokázal své kvality, pro něž je zván do světových operních domů, zaujal zejména neslýchaným hlasovým témbrem.
Sólový recitál mezinárodně úspěšného tenoristy Pavla Černocha se koná v neděli 9. října v 17:30 hodin ve Dvořákově síni Rudolfina. Za doprovodu klavíristy Davida Švece uvede známé i méně známé operní árie domácích i zahraničních klasiků, například Richarda Wagnera, Ludwiga van Beethovena, Antonína Dvořáka nebo Bedřicha Smetany. Koncert se koná v rámci programové řady Českého spolku pro komorní hudbu.
„Partitura je podle šéfdirigenta Petra Popelky výsledkem kreativního procesu, ani trochu statického, ale naopak hodně, hodně dynamického.”
“Jsem obrovský patriot, říká o sobě Robert Jindra. Přijde mi až neskutečné, že naše malá země má tak obrovské hudební tradice.“
„Minulý šéfdirigent SOČRu Alexander Liebreich bude protagonistou programu z hudby Franze Schuberta a soudobého díla na objednávku orchestru.“
Symfonický orchestr Českého rozhlasu vstupuje do 96. koncertní sezóny. Slaví se v ní na jaře 2023 sté výročí zahájení pravidelného rozhlasového vysílání v Československu. Těleso navíc začíná pracovat pod vedením nového šéfdirigenta Petra Popelky a nového hlavního hostujícího dirigenta Roberta Jindry. Všechny koncerty z Rudolfina tradičně vysílá přímým přenosem Český rozhlas Vltava, jejich záznamy nejbližší středu stanice Český rozhlas D-dur. Další vybrané koncerty rozhlasových symfoniků, pořádané v DOX+, Anežském klášteře a ve Studiu 1, nabídne Vltava ze záznamu.
„Koncert bude při ročním výročí ruské invaze na Ukrajinu zamýšlen jako symbolická bolestná připomínka zbytečného válečného konfliktu.“
„Spolupráce se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu zahrne Vokální symfonii Vladimíra Sommera pro listopadový festival Janáček Brno.“
„Osmaosmdesátou sezónu otevřel sbor s Českou filharmonií na festivalu Dvořákova Praha při trojím koncertním provedení Dvořákovy Rusalky.“
Pražský filharmonický sbor vedle účinkování s orchestry uspořádá v nadcházející sezoně v Praze také trojici vlastních koncertů. Na prosinec ohlásil Adventní koncert ve Státní opeře, na únor 2023 uvedení Brittenova Válečného requiem a v červnu open air koncert ve Valdštejnské zahradě sestavený z gospelů a spirituálů. Umělecká kontinuita je přitom zajištěna – hlavní sbormistr Lukáš Vasilek, který vede těleso už patnáct let, podepsal kontrakt na dalších pět let a pětiletou smlouvu má nyní i druhý sbormistr Lukáš Kozubík.
Státní opera v Praze nabídne trojí provedení opery Richarda Wagnera Bludný Holanďan, a to 23. září a 2. a 7. října. Orchestr Státní opery povede dirigent Richard Hein, v titulní roli znovu vystoupí německý barytonista Joachim Goltz, člen ansámblu Národního divadla v Mannheimu, v roli Senty vystoupí také německá pěvkyně – Dorothea Herbert, kterou znají diváci festivalu Glyndebourne nebo Semperovy opery v Drážďanech. Do role Erika vstupuje výrazný slovenský tenorista Michal Lehotský, jako Mary se opět představí Jana Sýkorová a v roli Dalanda Zdeněk Plech. Role Dalandova kormidelníka se ujme Daniel Matoušek. Více informací najdete zde, naši ReflexiPlus z představení v SOP, kde barytonista už Goltz vystupoval, najdete zde a náš RozhovorPlus s ním si můžete připomenout tady.
„Skála vznikla na objednávku ke čtyřicátému výročí tělesa, Martinů a Szell se dobře znali a Clevelandský orchestr uvedl už v roce 1943 v premiéře skladatelovu Druhou symfonii.“
„V roce 1965 byli se Szellem prvním americkým orchestrem, který během jednoho jediného léta zahrál na třech nejslavnějších evropských hudebních festivalech.“
„Také další clevelandští šéfdirigenti pocházeli z Evropy.“
Amsterdam, Berlín, Kolín nad Rýnem, Drážďany, Hamburk, Linec, Lucern a před Vídní i česká metropole, to je plán evropského turné, při kterém zavítá na festival Dvořákova Praha Clevelandský orchestr. Se svým šéfdirigentem Franzem Welser-Möstem v neděli 11. září v Rudolfinu zahraje tři barvité skladby od Richarda Strausse. Těleso založené v roce 1918 a počítané mezi nejlepší nejen v USA, ale i ve světovém měřítku, má ve své historii nemalé stopy spojené s českými zeměmi.
Národní divadlo moravskoslezské přichystalo na nadcházející sezónu pět operních, dvě baletní a čtyři muzikálové premiéry s celkem třinácti díly. Kromě nich hned v září pořádá tři koncerty: zkraje měsíce to budou dva galavečery, ve čtvrtek 22. září pak Narozeninový koncert sopranistky Evy Dřízgové Jirušové. Představení se budou konat v Divadle Antonína Dvořáka, Divadle Jiřího Myrona a v Divadle „12“.
Dirigent Jakub Hrůša na Salcburském festivalu, který je spojen s největšími dirigentskými legendami jako Toscanini nebo Karajan, vystoupí poprvé. Premiéra opery Leoše Janáčka Káťa Kabanová se pod jeho vedením bude konat v neděli 7. srpna. Reprízy následují 11., 14., 21., 26. a 29. srpna v sále Felsenreitschule, který pojme až čtrnáct set diváků. Spolu se sopranistkou Corinne Winters, která ztvární titulní roli Káti, se představí Evelyn Herlitzius jako Kabanicha, David Butt Philip jako Boris, Jaroslav Březina jako Tichon, Benjamin Hulett jako Kudrjáš, Jarmila Balážová v roli Varvary a Jens Larsen jako Dikoj.
„Když od října 1814 do června 1815 probíhal Vídeňský kongres, mladý Ignaz u toho nemohl chybět; složil dobový hit Alexandrovy variace.“
„V roce 1827 působil jako prostředník mezi Londýnskou filharmonií a těžce nemocným Beethovenem, jemuž chtěl zajistit zakázku.“
„Pražský žid, londýnský katolík, vídeňský lev salónů a celoevropský pedagog nebyl géniem komponování, ale zato významnou postavou.“
Dvěma, a možná spíš třemi aspekty se muž, narozený 23. května 1794, liší od většiny postav tohoto volného cyklu. Především tím, že na rozdíl od nich neprožil většinu života v minulém století, ale už v předminulém; stal se svědkem i účastníkem odlišných časů a vydobyl si v nich celoevropské renomé. Díky tomu se o něm sice dodnes ví víc než o jeho následnících, našich zapomenutých krajanech. Má to však háček – kdo byl Ignaz Moscheles, sice leckdo zodpoví na první dobrou, ovšem jeho fascinující život plný setkání s hudebními veličinami má v malíčku málokdo. A přitom, jak známo, ďábel je vždycky v detailu…
Dnes večer v Praze, ve čtvrtek a v pátek na Rheingau Musik Festivalu a skoro po celé léto na dalších pódiích nebo jevištích stráví Český filharmonický sbor Brno. Dnes vystoupí na Prague Proms (bližší informace ZDE), další dva dny budou následovat koncerty na počest výročí úmrtí Carla Orffa a po nich také účinkování v rámci operního festivalu v německém Heidenheimu.
„V Hamburku soubor dovedl k mezinárodní proslulosti, v neposlední řadě i díky velkolepému londýnskému hostování s Wagnerovým Prstenem Nibelungovým.“
„Mahler přestoupil ke katolicismu především proto, aby ve Vídni dostal místo operního ředitele. Ani po deseti letech však přesto úplně nezmizely antisemitské podtóny výpadů a tlaků, které proti němu směřovaly.“
„Povolání do Vídně bylo důsledkem Mahlerova vzrůstajícího věhlasu, dirigentského i kompozičního.“
Před 125 lety, v roce 1897, prožíval Gustav Mahler důležitou etapu svého nedlouhého života, pro který mu osud vyměřil necelých jedenapadesát let. Působil šestým rokem v Hamburku, ale směřoval už do Vídně. Na různých koncertech zaznívaly jednotlivé věty jeho Druhé a Třetí symfonie, hostoval jako dirigent v Mnichově, Budapešti a Moskvě, tiskem mu vyšly Písně potulného tovaryše… Na jaře konvertoval ke katolicismu, a tak nakonec mohla Mahlerovo jméno vídeňská Dvorní opera oznámit jako jméno nového kapelníka. Stalo se tak jen pár dní po dubnovém úmrtí a pohřbu Johannesa Brahmse. Na podzim se pak sedmatřicetiletý skladatel a dirigent stal na celých deset let ředitelem divadla.
Třiapadesátá sezóna Státní filharmonie Košice vyvrcholí ve čtvrtek 23. června koncertním provedením výběru scén z Wagnerovy opery Lohengrin, a to v 19 hodin v místním Domě umění. Koncert se bude konat pod taktovkou šéfdirigenta Roberta Jindry. Postavu Lohengrina zazpívá Aleš Briscein, Elsu von Brabant představí Jolana Fogašová, Ortrudu Maida Hundeling a Friedricha von Telramud ztvární Károly Szemerédy.
