„Sólový part měl zpívat Pavel Breslik, ale došlo ke změně a na podiu místo něj exceloval Petr Nekoranec. Bezvadné pódiové vystupování, pozoruhodný témbr hlasu, skvělá výslovnost a empatie s dílem britského komponisty přinesly vzrušující účinek.“
„Filigránské vedení Jindrovo v průběhu skladby a energická gesta ve finále, to vše svědčilo o bezpečné známosti a propojení ansámblu s dirigentem.“
„Poměrně dlouhá symfonie s opakovaným jednotvárným tématem smrti byla obohacena výrazem, dynamikou, tempem a rozhodně vkusně realizovanou účastí bicích nástrojů.“
Rozhlasoví symfonikové připravili pro sezónu 2023/24 řadu koncertů v pěti kategoriích. Tři z nich jsou označeny písmeny, které stojí na začátku názvu koncertní síně. Jsou to řada B – Betlémská kaple, řada R – tedy Rudolfinum a řada S – to je Studio 1 v budově Českého rozhlasu na Vinohradské třídě. Tam se budou konat komorní koncerty. Další řada nese označení P – a to znamená sled tří koncertů v kategorii Premium. Koncerty se uskuteční na různých místech – v Betlémské kapli, Smetanově síni Obecního domu a v Riegrových sadech. Tam proběhne koncert rockových hitů na open-air scéně. Pátá řada koncertů, která je situována do galerie DOX, s výjimkou prvního, na který mohou posluchači přijít do Rudolfina, je označena písmenem N. Znamená to Nové horizonty, zde nabízí program koncerty s netradičními zážitky.
Symfonický orchestr Českého rozhlasu přesunul od podzimu 2023 komorní orchestrální programy z Anežského kláštera do Betlémské kaple. Důvodem je touha oslovit širší publikum a nabídnout programy s větším obsazením tělesa. Betlémská kaple, ve které kázal na začátku patnáctého století Jan Hus, byla v osmnáctém století zbourána, ale v padesátých letech dvacátého století vznikla replika původní podoby s použitím zachovaných fragmentů zdiva. Od roku 1962 je národní kulturní památkou a její prostory nyní slouží jako slavnostní aula ČVUT i jako místo pro konání kulturních akcí. Šéfdirigent Petr Popelka vypočítává programy, které jsou tam pro sezónu připraveny, a vyzdvihuje svého kolegu Roberta Jindru, dirigenta koncertu 7. září. Ten pro první večer nové abonentní řady nastudoval s Komorním orchestrem SOČR a s Petrem Nekorancem, Maidou Hundeling a Petrem Mikulášem atraktivní díla Benjamina Brittena a Dmitrije Šostakoviče.
Novou sezonu rozhlasových symfoniků obohatí řada „B“, tedy čtyři večery v prostředí národní kulturní památky Betlémské kaple. První koncert cyklu je 7. září věnován klasikům hudby 20. století Benjaminu Brittenovi a Dmitriji Šostakovičovi, které pojil vzájemný obdiv, později i přátelství. V jejich dílech se představí trojice zpěváků, sopranistka Maida Hundeling, tenorista Pavol Breslik a basista Peter Mikuláš. Orchestr zahraje pod taktovkou svého hlavního hostujícího dirigenta Roberta Jindry. Zahajovací koncert sezony je v plánu až 2. října s houslistkou Maríou Dueñas.
„Dalibor není nic jiného, než plakátová hra. Velký marketingový baner, který prezentuje chrabrost české povahy, smysl pro hrdinskou čest a nezdolnou sílu přátelství až za hrob.“
„Z provaziště spouštěné silné stříbrné trubky jsou elegantní a evokují mříže vězení, které se ´Kým to kouzlem´ rozsvítí spolu s tyčkou, kterou má Dalibor v rukou jako pilku. Asi laser...“
„Orchestr hrál pod vedením dirigenta Roberta Jindry po celou dobu velmi silně a bez velkých dynamických změn. Ve výrazu se bohužel v návalu hrdinské euforie vytratila smetanovská vroucnost a melodičnost, kterou zcela přemohl silový a heroický charakter.“
Dalibor je snad nejdiskutovanější operou Bedřicha Smetany. V Ostravě měla premiéru již čtrnáctá podoba díla. Těšila se velkému zájmu i ohlasu publika. Je to poslední střípek do mozaiky cyklu Smetanových oper, které jsou připraveny v repertoáru divadla k Roku české hudby 2024. Režisérem byl Martin Otava, který přenesl již realizovanou podobu inscenace z Plzně, dirigentem představení byl Robert Jindra. V titulní roli vystoupil Luciano Mastro a Miladou mu byla Jolana Fogašová.
„Zejména sborové pasáže hýří dynamickými kontrasty i vstupy a cappella, stejně jako polyfonními postupy.“
„Orchestr Filharmonie Brno podal poctivý profesionální výkon pod vedením dirigenta Jaroslava Kyzlinka, který ho vedl jasnými, přesnými gesty.“
„Sladké sopránové Sanctus se neslo prostorem v podání Alžběty Poláčkové, jejíž kulatý a sladký soprán hladil v procítěném výrazu, podpořeném flétnou a anglickým rohem.“
Čtrnáctidenní maraton duchovní hudby provázel letošní Velikonoce. Pod názvem Přetváření zněly od 2. dubna koncerty, které přinesly duchovní hudbu jak historickou, tak i autentické premiéry. Šest koncertů, troje Temné hodinky, dvě světové premiéry, druhá dokonce na objednávku festivalu, to je letošní souhrn toho nejlepšího, co bylo možné na festivalu slyšet. V pěti brněnských chrámech vítali posluchače, kteří se rádi ponořili do krásné duchovní hudby. Poslední koncert se odehrál v minoritském kostele sv. Janů v neděli 16. dubna a zcela zaplněný prostor pomohl k dobré akustice. Orchestr Filharmonie Brno řídil Jaroslav Kyzlink, Český filharmonický sbor Brno připravil sbormistr Petr Fiala a obsazení sólových partů bylo rovněž velmi atraktivní. Dvě sopranistky, Američanka Becca Conviser, která zpívala první skladbu a Alžběta Poláčková pro skladbu druhou, mezzosoprán zastala islandská pěvkyně Arnheiður Eiríksdóttir, tenoristou byl Jaroslav Březina a basový part zpíval Peter Mikuláš.
„Sledovať dirigentskú prácu Juraja Valčuhu na pódiu je zážitok, ktorý sa vyrovná aj tej nainvenčnejšej opernej inscenácii.“
„Vokálni sólisti museli svojím excelentným výkonom uspokojiť aj toho najnáročnejšieho poslucháča.“
„Nesporne jeden z vrcholov tohoročnej koncertnej sezóny.“
Na prvej marcovej dvojici abonentných koncertov Slovenskej filharmónie v dňoch 9. a 10. marca 2023 to v plnej sieni Reduty naplno znelo Wagnerom. Prominentný dirigent Juraj Valčuha, slovenský rodák a v súčasnosti francúzsky rezident, rešpektovaný, žiadaný a, žiaľ, zriedkavo sa za jeho pultom objavujúci dirigentský hosť nášho prvého orchestra, sa tentoraz podujal na koncertné uvedenie kompletného 2. dejstva opery Richarda Wagnera Tristan a Izolda s výnimočným sólistickým obsadením: Maida Hundeling, stálica našej opernej scény, spievala Izoldu, rakúsky tenorista Norbert Ernst hrdinného Tristana, česká mezzosopranistka Ester Pavlů Brangänu a charizmatický Peter Mikuláš kráľa Markeho (hviezdnu štvoricu doplnili dvaja členovia Slovenského filharmonického zboru - Juraj Kuchar ako Melot a Martin Mikuš ako Tristanov pobočník Kurwenal). Ak odhliadneme od ambicióznej poloscénickej prezentácie operného výberu z Tristana v júni minulého roku v dramaturgicky čoraz odvážnejšie napredujúcom Štátnom divadle v Košiciach, bolo to po takmer 90 (!) rokoch prvé uvedenie väčšieho tristanovského hudobného kompletu na domácom koncertnom pódiu či divadelnej scéne (naposledy sa u nás, prakticky prvýkrát od svetovej premiéry, opera Tristan a Izolda hrala v januári 1934 v bratislavskom SND). Nuž darmo, na uvádzanie náročných Wagnerových partitúr nemáme v porovnaní so susednou Viedňou, Budapešťou či Prahou vyhovujúce realizačné predpoklady.
Slovenská filharmonie pod taktovkou Juraje Valčuhy uvede ve své Koncertní síni ve čtvrtek 9. a v pátek 10. března koncertně druhé dějství Wagnerovy opery Tristan a Isolda. Sólisty obou večerů budou sopranistka Maida Hundeling, mezzosopranistka Ester Pavlů, tenorista Norbert Ernst a basista Peter Mikuláš. Wagnerovské večery budou začínat vždy v sedm hodin večer.
„Zdánlivě nesourodé básně propojil skladatel kladoucí tichý, ale důležitý důraz na lidské svědomí tak geniálně, že i Jevtušenko prý konstatoval: Jeho hudba je udělala většími, smysluplnějšími a silnějšími.“
„Systému vzdoroval Šostakovič především svou hudbou. V ní si svobodu zachoval.“
„Peter Mikuláš provedení korunuje. Z nahrávky zní bohatýrský hlas a přesná ruská dikce s věrně znějící výslovností a potřebným výrazem.“
Třináctá symfonie klasika dvacátého století Dmitrije Šostakoviče geniálně zhudebňuje Jevtušenkovy kritické verše. Dává nahlédnout do sovětské reality a dobových pocitů se zdrcující trefností, s naléhavostí, lidskostí a upřímností. Dílo zvané Babi Jar dokončil skladatel před šedesáti lety, v červenci 1962. Jeho syn Maxim symfonii natočil s Pražskými symfoniky o tři desetiletí později. V životní formě na nahrávce zpívá basista Peter Mikuláš.
V neděli 3. července se bude v Piešťanech konat Závěrečný koncert sedmašedesátého ročníku Music festivalu Piešťany. V pondělí 4. července bude Nitranské Svatoplukovo náměstí hostit Slavnostní galakoncert. V obou případech vystoupí Slovenská filharmonie, Slovenský filharmonický sbor s pěveckými sólisty Evou Hornyákovou, Pavlem Remenárem, Petrem Mikulášem, trumpetistou Stanislavem Masarykem a recitátorem Štefanem Bučkem. Koncerty bude řídit Rastislav Štúr.
„Napriek nezhodám vo speváckom oddelení, ktoré som zažíval s mojou osobou, hodnotím štúdium na konzervatóriu kladne.“
„Peter Mikuláš vycítil, že sa dobre cítim v piesňach a koncertnej činnosti, a podporoval ma v nich. Profesor je excelentný interpret piesňovej tvorby a taktiež oratoriálnej, ktorá nemá ďaleko od barokovej tvorby.“
„Moje najväčšie šťastie bolo sa dostať do zborovej akadémie v Nemecku, kde som chodil circa dvanásť rokov a vypracoval som sa od zboristu na sólistu. Myslím, že toto bolo pre mňa kľúčové.“
Slovenský basbarytonista Tomáš Šelc nedávno vystoupil v Lobkowiczkém paláci se souborem Collegium Marianum. Velmi mě potěšil jeho zpěv i projev, a tak jsem se s ním po koncertu seznámil a požádal ho o rozhovor pro náš portál. Protože je v současné chvíli ve Francii, kde zpívá s Collegiem 1704, rozhovor jsme vedli na dálku.
Zlínská Filharmonie Bohuslava Martinů zve na dubnové koncerty. Zítra se od 19 hodin v rámci řady komorních koncertů sólově představí koncertní mistr orchestru, houslista Pavel Mikeska. Na klavír ho doprovodí Libuše Pančochová, která působí na Konzervatoři Brno a rovněž na Janáčkově akademii múzických umění jako odborná asistentka na Katedře strunných nástrojů. Program bude zajímavou ukázkou konfrontace české, norské a francouzské skladatelské školy. V průběhu večera zazní dvojice miniatur pro housle s doprovodem klavíru Bedřicha Smetany souhrnně nazvaná Z domoviny. Následovat bude neméně hodnotná Romance pro housle a klavír norského skladatele Johana Svendsena. Uvedený program doplní slavná houslová sonáta Césara Francka, která dle mnohých patří k nejvýraznějším počinům svého druhu. Všechny dubnové koncerty se odehrají v Kongresovém centru Zlín.
„Šéfdirigent SF ponúkol poslucháčom pestrú dramaturgickú zostavu.“
„Pôsobivé liturgické dielo lotyšského autora zaznelo v autentickej interpretácii.“
„Renomovaná holandská huslistka Simone Lamsma stála na koncertnom pódiu po prvýkrát od októbra minulého roku.“
Posledná májová verejná produkcia Slovenskej filharmónie mala už, našťastie, takmer všetky atribúty klasického koncertného podujatia. Povolený, kvôli doznievajúcemu kovidu ešte stále výrazne limitovaný, počet prítomných návštevníkov zaplnil koncertnú sieň Reduty sotva do polovice jej kapacity, no dokázal pripraviť účinkujúcemu orchestru, zboru i sólistom pod taktovkou Daniela Raiskina vrúcne prijatie, na ktoré už mesiace túžobne čakali. Záverečný potlesk bol signálom, že situácia v umeleckej prevádzke našich hudobných telies smeruje k takmer úplnej konsolidácii.
Slovenská filharmonie přichystala další streamy svých koncertů. Dnes od 19 hodin po boku předního slovenského orchestru vystoupí Slovenský filharmonický sbor, který připravil sbormistr Jozef Chabroň, a dále sólisté – sopranistka Mariana Sajko, tenorista Pavol Bršlík a basista Peter Mikuláš. Večer bude řídit Rastislav Štúr a zazní Beethovenova předehra k baletu Stvoření Prométheova, op. 43 a jeho jediné oratorium Kristus na hoře Olivetské, op. 85. Dnešní živě vysílaný koncert můžete sledovat na stream.filharmonia.sk, stejně jako ten nedělní, který však bude ze záznamu a od 16 hodin v něm vystoupí Slovenský komorní orchestr s uměleckým vedoucím Ewaldem Danelem. Zahrají Divertimento F dur, K 138 Wolfganga Amadea Mozarta, Čajkovského Serenádu C dur, op. 48 a Divertimento č. 1, op. 20 maďarského skladatele Leó Weinera, současníka Bély Bartóka.
„Vystačil bych si s romantiky! Pro mě by mohlo být jen 19. století.“
„Písně si můžete dovolit až v nějaké fázi kariéry, kdy už máte jméno a lidé jdou v podstatě na vás.“
„Je tolik nádherných ruských titulů, ale na programu moc nejsou, nebo jen krátce.“
Sotva dozněly tóny pražské premiéry Verdiho opery Rigoletto, ve které zpíval nájemného vraha Sparafucila a která se odehrála pouze v televizi, bez diváků, už obléká kostým Komtura a zkouší další novou inscenaci, tentokrát Mozartova Dona Giovanniho, který má premiéru v březnu ve Stavovském divadle. Ve výhledu je Oněgin, Rusalka, Bludný Holanďan… aspoň nějaké jasné body v jinak vyprázdněném diáři covidových měsíců. Basista Zdeněk Plech má napilno, ale přesto se v RozhovoruPlus netají tím, jak mu chybí živé publikum a kromě divadla také koncerty. Přesto se obecně rád a hodně směje a při jeho znělém basu je to nepřeslechnutelné i na velkou dálku.
„Svadobný obraz na pieseň Páslo dievča pávy vzbudzoval podvedomú hrdosť na kultúrne dedičstvo od našich predkov.“
„Mohutný a istý hlasový prejav Petra Mikuláša bol okorenený o presvedčivý herecký výkon vzbudzujúci súcit nad tragickým osudom muža.“
„O dychberúci zážitok sa postarali Martin Kreml ako Ivan, Adrian Szelle ako Alexej a zbor baletu SND.“
Od momentu, kedy sa slávnostne zodvihla opona Bratislavského mestského divadla prvýkrát v mene novovzniknutého Slovenského národného divadla, nás delí už celých 100 rokov. Sto rokov umenia, hľadania pravdy, odvahy, krásy, vzostupov a pádov – skrátka sto rokov rozvoja profesionálneho divadelníctva na Slovensku. Dňa 1. marca 2020 sa opona historickej budovy SND dvíhala s rovnakým napätím, ako tomu bolo v marci roku 1920. Tentokrát však s cieľom obzrieť sa za seba a osláviť storočnú púť, ktorú táto vrcholná umelecká inštitúcia ubehla.
„Režisérem je Martin Kákoš, jde o jeho první operní titul.“
„Celý inscenační tým i kompletní pěvecké obsazení je slovenské.“
„Rusalka je vlastně stále sama. Sama se musí rozhodovat a také se potýkat s důsledky svých rozhodnutí.“
Slovenské národní divadlo vzniklo v roce 1920, v současné sezóně si připomíná sté výročí. Prvním operním představením tehdy byla Smetanova Hubička a samozřejmě se dávala i Dvořákova Rusalka. A ta se zrovna opět do Bratislavy už poněkolikáté vrací. Nová inscenace má premiéry dnes večer a v sobotu.
„Galakoncert ke znovuotevření divadla hýří jmény skladatelů a zajímavých interpretů, program připomíná momenty z historie operních souborů, které tu působily.“
„Zahájení patří, stejně jako v roce 1888, Wagnerovým Mistrům pěvcům norimberským.“
„Defilé stylů, řada příslibů, vždyť například právě Fidelio má obnovenou premiéru už tento týden.“
A chraňte ji a inspirujte ji, patří ještě do citátu ze slavnostního znovuotevření pražského operního divadla, aby oslovení múz užité v titulku bylo úplné. Jsou to slova spisovatele Pavla Kohouta, která v posledním z několika vstupů završila jeho veskrze lakonické vystižení uplynulých 132 let historie budovy, kultury v Praze a politického vývoje v zemi. Státní opera, od roku 1888 do druhé světové války scéna pražských Němců, prošla v posledních třech letech zásadní technologickou i památkovou rekonstrukcí. Pavel Kohout svým slovem doprovázel nedělní galakoncert, který vrátil divadlo umělcům z Národního divadla a veřejnosti.
„Sawallisch na snímku, který je k dispozici na LP deskách i na CD, neomylně vystihuje mužný smutek.“
„Spolu s nahrávkou Stabat mater jde v diskografii ČF o jedinečnou, trvalou, jen těžko překonatelnou klasickou hodnotu.“
„Dílo nikoli pro liturgii, ale pro soustředěný poslech.“
Dušičky, Památka všech věrných zemřelých… Druhý listopad je v liturgickém kalendáři římskokatolické církve dnem modliteb za zesnulé. Mše za zemřelé, která k této tradici patří, začíná slovy Odpočinutí věčné dejž jim, Pane… Requiem aeternam dona eis, Domine. Díky mimořádně dramatickému zhudebnění části pojednávající o posledním soudu vstoupilo do dějin Requiem od Giuseppe Verdiho, přirovnávané často k jeho operám. Dvořákovo Dies irae si s tím Verdiho nezadá. Ale Requiem českého mistra jako celek přece jen k opeře nikdo nepřirovnává. Je niternější. I v referenční pražské nahrávce Wolfganga Sawallische.
