„Poslední skladbou večera byla premiéra nového díla Slavomíra Hořínky s názvem Ze všech sil.“
„S názvem pořadu Hlásám milost, se představil soubor L´Armonia terrena, který založil jeho dirigent a umělecký šéf Zdeněk Klauda v roce 2014, zaměřující se především na hudbu 18. a 19. století.“
„Dřevěný Kristus. Dílo, které bylo původně instrumentováno pro velký orchestr, aranžoval Jaroslav Pelikán pro orchestr komorní. Tímto získalo intimitu a ponor do okouzlené a pokorné duše, přičemž život mu vdechla exkluzivní interpretace Jana Martiníka.“
Koncerty Velikonočního festivalu se v čase postním konaly tři dny po sobě. Po opulentním zahájení skladbou Františka Musila Stabat Mater v katedrále sv. Petra a Pavla zazněly v pondělí 3. dubna v kostele sv. Augustina vedle Postní meditace Marc-Antoine Charpentiera i skladby Henryho du Monte Allemande grais a Jesu dulceo cordium. Po skladbě O Jesu nomen dulce Heinricha Schütze se představil Slavomír Hořínka s premiérou skladby Ze všech sil. Interprety byli Cappella Mariana s pěvci Vojtěchem Semerádem, Ondřejem Holubem a Tomášem Králem. V úterý 4. dubna vystoupili v minoritském kostele sv. Janů L´Armoia Terrena s dirigentem Zdeňkem Klaudou a basistou Janem Martiníkem. Na programu byly skladby J. S. Bacha Ricercar a 6 z Hudební obětiny a Vor deinem Thron tret ich hiermit, dále cyklus písní Jana Hanuše Dřevěný Kristus pro nižší hlas a orchestr a Symfonie č. 2 pro trubku a smyčce Arthura Honeggera. Dva koncerty prodchnuté rozjímáním a niterným ponorem do rozjímání.
„Hráči velmi zřetelně a jasně divákům ukázali každý drobný kontrast pomocí velmi přehledně čitelných barevných a artikulačních změn, což byl prvek, který se nesl celým večerem.“
„V průběhu dynamických změn si orchestr stále držel krásný zvukový balanc, každý hráč byl při reakcích na změny velmi pohotový a suverénní.“
„Věta je protkána mnohými silnými částmi, ve kterých hrál orchestr náležitě plně, zároveň ovšem nikdy neztrácel na výborné barvě.“
V Rudolfinu 14. února měli diváci možnost zažít skutečně vynikající koncert; Apoteózu tance. Výběr tří největších autorů klasické vídeňské školy (Mozart, Haydn, Beethoven) zaručoval špičkovou hudbu, Collegium 1704 (pod vedením Václava Lukse) pak hudbu provedlo na velmi vysoké úrovni. Úspěšný výkon sklidil zasloužené ovace ve stoje.
„V duchu textu sympaticky lidová, ale pocitově ve vyhroceně svižných tempech ke škodě věci málo pastorální.“
„Takto bravurně by ji ovšem v Rožmitále pod Třemšínem na konci osmnáctého století nikdo nezahrál a nezazpíval.“
„Byla to Rybovka opravdu jiná. V chrámové akustice by neobstála.“
Českou filharmonii dirigoval v úterý v pražském Rudolfinu Václav Luks. Spoluúčinkoval jeho komorní sbor Collegium Vocale 1704 a čtveřice sólistů. Dvě mše vytvořily z programu monotematický koncert. Obě zazněly v rychlých tempech. Každá byla však jiná. Rybova Česká mše vánoční muzikálně hravá a Mozartova Korunovační mše C dur až dramaticky závažná.
Česká filharmonie ve spolupráci s Collegiem Vocale 1704 nastuduje pod vedením dirigenta Václava Lukse Českou mši vánoční Jakuba Jana Ryby a Korunovační mši C dur Wolfganga Amadea Mozarta. Sólových partů se ujmou sopranistka Slávka Zámečníková, altistka Václava Krejčí Housková, tenorista Jaroslav Březina a barytonista Roman Hoza. Na varhany bude hrát Pablo Kornfeld. Mimořádné vánoční koncerty České filharmonie se budou ve Dvořákově síni Rudolfina konat v úterý 20. prosince od 18 a 20:30 hodin. Druhý z koncertů bude možné sledovat na YouTube.
„Už ale nevyzněly další důležité hudební záležitosti – například dynamické zvraty, odstíny a zejména rozvíjení tónů, hlavně těch opakujících se.“
„Skupina viol hraje krásným jednotným zvukem, vytvářela hned v úvodním largu pěkný protihlas k houslím.“
„Mirella Hagen má krásný hlas, výborně vyslovuje, váže moc hezky tóny a rozvíjí je citlivě.“
Soubor Collegium 1704 s dirigentem Václavem Luksem vystoupil v úterý 6. prosince ve Dvořákově síni Rudolfina s programem příznačně nazvaným Laudate pueri. Vrcholem večera totiž bylo Vivaldiho zhudebnění stejnojmenného žalmu (Laudate pueri Dominum, RV 601), ve kterém se sopránového sóla výtečně zhostila německá sopranistka Mirella Hagen. Zhudebněnému žalmu předcházely instrumentální skladby stejného skladatele a jeho drážďanských či s Drážďanami spolupracujících kolegů – jeho žáka a koncertního mistra na dvoře saských kurfiřtů Johanna Georga Pisendela a Johanna Friedricha Fasche. Collegium 1704 podalo dvojí výkon – v první půli zaměřený na rychlost a virtuozitu, kde mému vnímání chyběla hudba jako taková, a v druhé polovině večera jako by přišel úplně jiný ansámbl, který muzicíroval, frázoval a „zpíval“.
EDIT: Tento koncert byl ze zdravotních důvodů zrušen.
Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK připravil pro svou komorní řadu Stará hudba večer, kde bude v hlavní roli český barokní skladatel Jan Dismas Zelenka. Jeho triové sonáty zaznějí v hudebním nastudování fagotisty Sergia Azzoliniho. Společně s ním vystoupí hobojisté Giovanni de Angeli a Georg Fritz za doprovodu Capelly da Camera Praga. Koncert v kostele svatých Šimona a Judy se bude konat v úterý 29. března v 19:30 hodin. Předtím dojde také na Setkání s umělci, které začne v 18:15 hodin.
Kostel svatého Vavřince pod Petřínem bude v neděli od 19:30 hodin místem dalšího koncertu projektu Café crème. Půjde vlastně o znovuprovedení koncertu, který se v minulém covidovém roce konal pouze v online prostředí. Hráčka na cembalo a další klávesové nástroje Monika Knoblochová si ke spolupráci opět přizvala argentinského hudebníka Pabla Kornfelda, aby společně přednesli čtyřruční hru na piano-forte. Nabídnou publiku vrcholnou sonátu F dur, K 497 Wolfganga Amadea Mozarta, Haydnovu symfonii č. 104 D dur známou jako „Londýnská“ a perličku na závěr od argentinského skladatele Juana Carlose Cobiána s názvem Los mareados v aranži Pabla Kornfelda.
Pořadatelé Hudebního salónu Café crème zvou už tuto neděli 13. února do kostela svatého Vavřince na Praze 1 na půl osmou večer. Zahájí tak svou čtrnáctou sezónu. „Cembalo v roli kosmické lodi proplouvá vesmírem v brilantních i tajuplných skladbách autorů moderních i barokních spolu se dvěma robotickými tanečnicemi v roli vesmírných těles i záhadných mimozemských bytostí,“ zní pozvánka. Hudební dramaturgii si vzala na starost cembalistka Monika Knoblochová, která samozřejmě bude na svůj nástroj i hrát. Choreografie se ujala Andrea Miltnerová, se kterou vystoupí i Jana Látalová. Světelný a zvukový design a masky jsou prací Jana Komárka. Bude znít hudba Lullyho, d'Angleberta, Smolky, Sierry, Royera, Mařatky, Bacha a Ligetiho. Neděle 27. února bude patřit čtyřručnímu klavíru Pabla Kornfelda a Moniky Knoblochové. S rostoucí oblibou klavíru v osmnáctém století se stala oblíbenou společenskou záležitostí čtyřruční hra – pro tu vznikal nejen instruktivní repertoár, ale zároveň také původní, velmi náročné skladby, jako jsou velkolepé sonáty Wolfganga Amadea Mozarta a v hojné míře i úpravy snad všech klasicistních symfonií. Na pátek 25. března si Monika Knoblochová pozvala zpěvačku Terezu Dudkovou a houslistu Luboše Dudka. V programu s názvem Spící les zazní švédská hudba zaklíněná ve věhlasu skandinávských sousedů, především Griega a Sibelia. „Nechte se překvapit rozpustilou hravostí, pohltit trpkou melancholií, okouzlit prostou krásou lásky k domovu a přírodě či unést milostnými city ve skladbách švédských klasiků od baroka po současnost,“ zvou pořadatelé na hudbu Romana, Petersona-Bergera, Stenhammara, Aulina či Alfvéna. Neděle 10. dubna bude patřit hoboji napříč staletími. Vítěz mezinárodní hobojové soutěže Pražského jara 2019 Martin Daněk zahraje na barokní i moderní nástroj. Spolu s ním vystoupí Monika Knoblochová, houslistka Adéla Štajnochrová a violoncellista Petr Hamouz.
„Anthem jako forma se vyvinula z antifony.“
„Největší část programu byla věnována nejznámějšímu skladateli této epochy – Henrymu Purcellovi.“
„John Blow je považovaný za druhého největšího skladatele této epochy, hned po Purcellovi.“
Už jsme si zvykli, že Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 mají dramaturgii, která nás stále obohacuje. Je založená na výběru skladatelů, jejichž díla slýcháme zřídka, a na provedení, které je co nejvíce autentické. Není divu, že s ní slaví úspěchy nejen v České republice, ale v celém světě. Jedním z podobných koncertů byl i ten 4. listopadu v kulturním domě Vzlet v Praze, věnovaný anglické duchovní hudbě 17. století.
„Křesťanskými tradicemi silně prodchnuté místo nabídlo možnost soustředit se při poslechu opravdu jen na hudbu.“
„Souzvuk hlasů byl dokonalý, vystižení stylu naprosto samozřejmé.“
„Atmosférou nevšední, interpretačně minuciézní, dramaturgicky objevný koncert.“
První večer pražského festivalu Letní slavnosti staré hudby vzácně oživil prostor gotického klášterního kostela v Emauzích. Stejně vzácně připomněl zřídka slýchaný francouzský vokální církevní repertoár z konce 17. století, jehož notový materiál zapůjčilo Centrum barokní hudby ve Versailles. Čtvrteční koncert tří tuzemských vokalistů a tří instrumentalistů byl výrazně komorní a duchovní a také výrazně frankofonní, včetně autentické výslovnosti latiny.
Vyhlašujeme výherce dvojice vstupenek na koncert nazvaný Meditatio, který zahájí letošní přehlídku Letní slavnosti staré hudby. Koná se 23. července od půl deváté v kostele Panny Marie na Slovanech v Emauzském opatství a zazní na něm duchovní moteta napsaná pro francouzský královský dvůr. Zajímavé je jejich obsazení, tři mužské hlasy za doprovodu bassa continua. Přednesou je tenoristé Vojtěch Semerád a Ondřej Holub, barytonista Tomáš Král, hráčka na violu da gamba Mélusine de Pas, teorbista Jan Krejča a varhaník Pablo Kornfeld. Podrobně o programu nejen zahajovacího, ale i ostatních šesti koncertů letošního festivalu se můžete dočíst ve VýhleduPlus.
Vyhlašujeme soutěž o dvojici vstupenek na koncert nazvaný Meditatio, který zahájí letošní přehlídku Letní slavnosti staré hudby. Koná se 23. července od půl deváté v kostele Panny Marie na Slovanech v Emauzském opatství a zazní na něm duchovní moteta napsaná pro francouzský královský dvůr. Zajímavé je jejich obsazení, tři mužské hlasy za doprovodu bassa continua. Přednesou je tenoristé Vojtěch Semerád a Ondřej Holub, barytonista Tomáš Král, hráčka na violu da gamba Mélusine de Pas, teorbista Jan Krejča a varhaník Pablo Kornfeld. Podrobně o programu nejen zahajovacího, ale i ostatních šesti koncertů letošního festivalu se můžete dočíst ve VýhleduPlus.