Recitál Kristiny Fialové s díly pro sólovou violu z druhé poloviny dvacátého století je 6. června v Ostravě na Mezinárodním hudebním festivalu Leoše Janáčka typicky festivalovým počinem – mimořádným projektem přesahujícím běžnou sezónu. Ojedinělé je v letošním ročníku, rozvrženém od 1. června do 1. července, i hostování dvou různých rozhlasových těles pod taktovkou stejného dirigenta, Petra Popelky. U Norského rozhlasového orchestru právě končí jako šéfdirigent, u Symfonického orchestru Českého rozhlasu má za sebou ve funkci šéfdirigenta první sezónu. O těchto i o dalších koncertech hovoří v podcastu portálu KlasikaPlus.cz ředitel festivalu Jaromír Javůrek. Jak říká, chce také udržovat a šířit odkaz Leoše Janáčka, který šel svou vlastní „sveřepou stopou“ a jehož myšlenky vůbec nezestárly. Takový akcent se projeví i v programu festivalu v Roce české hudby 2024.
Při příležitosti zapsání Archivu Antonína Dvořáka do Mezinárodního registru Paměti světa UNESCO plánuje Národní muzeum – Muzeum Antonína Dvořáka v září zahájit celoroční výstavu, na které bude vždy každý nový měsíc k vidění jeden skladatelův originální notový rukopis. Má postupně jít například o Moravské dvojzpěvy, Slovanské tance, Stabat mater, Biblické písně nebo o operu Armida. Výstavu doplní skladatelovy osobní předměty, faksimile korespondence, fotografie a další dokumenty z úspěšně nominovaného archivního celku. Soubor je ucelený: až na výjimky shromažďuje na jednom místě téměř kompletní sbírku věnovanou Antonínu Dvořákovi; vypovídá o jeho tvůrčích činnostech, mapuje jeho umělecké a osobní kontakty a v širších souvislostech dokumentuje skladatelovu životní cestu. Konkrétně se jedná o notové rukopisy, korespondenci, osobní doklady, nenotové rukopisy, část osobní knihovny, ikonografii, první vydání Dvořákových skladeb, tištěnou dokumentaci jako programy, plakáty, divadelní cedule a podobně, diplomy a četná jmenování. Zapsání do registru je významným mezinárodním uznáním českého hudebního dědictví. Jedná se přitom již o druhý zápis dokumentárního dědictví českého hudebního skladatele – v roce 2018 byl takto oceněn Archiv Leoše Janáčka, který je uložen v Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea v Brně. Z tuzemského hudebního dědictví by podle Veroniky Vejvodové, vedoucí Muzea Antonína Dvořáka, měly šanci v registru Paměti světa uspět ještě archivy Bedřicha Smetany, Bohuslava Martinů nebo Josefa Suka.
„Aby se uživil, dal se na dráhu advokáta, ale přitahovalo ho umění obecně a hudba zvlášť.“
„Snad i díky Janáčkově přímluvě se Löwenbach dostal do kontaktu s dalšími osobnostmi: Brodem, Martinů a Křičkou.“
„Dožil se dvaadevadesáti, svědek minulých časů, k nimž nenápadně, ale podnětně patřil.“
Přátelil se s Leošem Janáčkem, spolupracoval s Bohuslavem Martinů či s Jaroslavem Křičkou. Hudební kritiky psal pro Lidové noviny i pro New York Times, působil jako redaktor časopisu Hudební revue; podílel se na vzniku Ochranného svazu autorského, v právních záležitostech částečně zastupoval Leoše Janáčka či Heinricha Manna. Zaměstnán byl na Československém konzulátu v New Yorku nebo hudebním odboru Ministerstva školství. Jeho pozůstalost je uložena v archivech univerzity v kalifornském San Diegu. U nás se však o něm ví jen velmi málo. JUDr. Jan Löwenbach, právník a básník, překladatel, libretista a publicista.
Filharmonie Brno s brněnskou ZUŠ Smetanova přichystaly čtrnáctý ročník festivalu Mozartovy děti, jehož cílem je přivést děti hravou formou k hudbě a dát mladým talentům neobvyklou příležitost zahrát si v profesionálním orchestru či přímo jako sólista v doprovodu filharmoniků. Festivalové akce se konají od pondělí 29. května do neděle 18. června.
„V úterý stojí za pozornost v 8:29 skladba Petra Ebena Řecký slovník. Odkazuje na jeho mimořádné jazykové nadání, uslyšíme řecká slova pro Hrdost, Ctnost, Dychtivost boje, Lásku – přátelství, Hněv, Smrt, Spor, Bolest, Radost – štěstí.“
„Několik koncertních árií Wolfganga Amadea Mozarta v podání Edity Gruberové. Mimořádná slovenská sopranistka měla bezchybnou techniku a smysl pro styl.“
„V rámci pravidelné sobotní a nedělní návštěvy se vydáme do Brna, ale jenom částečně. Naším průvodcem bude ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová a výběr skladatelů mimořádně pestrý…“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 29. 5. do 4. 6. 2023?
Světové premiéry skladeb Olgy Ježkové a Jana Bernátka společně s duchovní tvorbou českých skladatelů dvacátého a jednadvacátého století zaznějí v neděli 28. května od půl osmé večer v Kostele Panny Marie pod řetězem v Praze. Skladby si návštěvníci vyslechnou v podání sopranistky Ireny Troupové, mezzosopranistky Lucie Hilscherové, houslisty Štěpána Ježka a varhanice Lindy Sítkové. Koncert pořádá spolek Lieder Company Prague.
„Bude to možná znít jako klišé, ale opravdu mám nejraději Leoše Janáčka a jeho operu Z mrtvého domu. Dalším mým oblíbencem je Richard Strauss, jehož Salome právě připravujeme. Je to náročná, ale ve finále nejvíc vzrušující práce, a to jak s orchestrem, tak se zpěváky.“
„Jestli má nějaký režisér potřebu sdělit něco z moderní doby moderním způsobem, není myslím lepší cesty, než je nová, moderní opera. Z historického hlediska taky chceme zanechat dějinám hudby vzorky dnešní doby.“
„Musíme si upřesnit, co jsou současní autoři, já bych to období vymezil na posledních sto let. V této poslední době existovala spousta skvělých skladatelů, které ještě vůbec neznáme a kteří propadli sítem dějin zcela nezaslouženě. Takový Otakar Jeremiáš, Josef Bohuslav Foerster, Mieczysław Weinberg, nebo brněnský František Gregor Emmert, Alois Piňos, Arnošt Parsch… je tu spousta krásné hudby, na kterou by se nemělo zapomínat.“
Ondrej Olos je dirigentem Janáčkovy opery a je pověstný svojí důkladností a pečlivostí. Patří ke střední generaci dirigentů, kteří prošli brněnskou JAMU a kterým se daří prosazovat nejen v domácím prostředí. Působí v souboru již dvacet let a stojí za nastudováním většiny operních titulů, i když ne vždy jako hlavní dirigent. Je to on, na kterého se mohou hudebníci i pěvci vždy spolehnout a který vytváří stabilní a bezpečné klima v souboru.
Slovenská herečka Božidara Turzonovová, představitelka „Božské Emy“ ve stejnojmenném filmu Jiřího Krejčíka, čte za hudebního doprovodu univerzální lidská poselství z Destinnové korespondence, deníkových záznamů a literárních děl. V hudební části představení zaznějí známé i méně známé mužské sbory a cappella Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka, Vítězslava Nováka a Eugena Suchoně v podání slovenského mužského okteta Danubius Octet Singers pod vedením dirigenta Daniela Simandla. Představení se uskuteční v neděli 21. května v sedmnáct hodin v kostele Českobratrské církve evangelické v Praze, Korunní ulici. Akce se koná u příležitosti společného třicátého výročí vzniku České a Slovenské republiky.
„Koncert byl přímo apoteózou varhan.“
„Petr Kolař a Martin Opršál důsledně a zřetelně oddělovali jednotlivé obrazy krajin. Nic nezůstali dlužni symbolickému náboji novozákonního biblického dramatu ani jeho prameni z hluboce zakořeněných starozákonních textů.“
„Zahájil sérii melodií a variací na narozeninové téma a pak, s mohutným sborovým „Hodně štěstí, zdraví, milá Alenko,“ rozezněl zcela zaplněný sál Besedního domu.“
Dne 16. května letošního roku završil Spolek přátel hudby při Filharmonii Brno 25 let svého trvání. První a dlouhodobou předsedkyní Spolku, který navázal na čtyřicetiletou tradici Kruhu přátel hudby, se stala před oněmi 25 lety paní profesorka, varhanice Alena Veselá. Také na její počest a k jejímu nadcházejícímu významnému osobnímu jubileu, letošním 100. narozeninám, zněl tento koncert v brněnském Besedním domě na Komenského náměstí.
Pietním aktem a úvodním koncertem začal v pondělí 15. května Martinů fest Polička, který pokračuje do 26. května v Tylově domě. Tyto dny jsou ve městě každoročně věnovány památce jednoho z našich nejvýznamnějších hudebních skladatelů, poličského rodáka Bohuslavu Martinů. Jeho tvorbu, ale nejen ji, připomíná řada koncertů a doprovodný program.
Letošní hudební festival v saské metropoli, který se uskuteční od 18. května do 18. června 2023 a jehož motto zní Černobíle (Black & White), je věnován napětí v hudbě a společnosti, kontrastům mezi kulturou a barbarstvím, mezi válkou a mírem. Intendant festivalu Drážďanské hudební slavnosti Jan Vogler a jeho tým sestavili program, který zahrne 63 koncertů či jiných projektů na 22 místech.
Britský dirigent Charles Mackerras je v povědomí orchestru Velšské národní opery stále přítomen, i když od jeho působení v Cardiffu uplynula už tři desetiletí. V podcastu portálu KlasikaPlus.cz o tom hovoří Tomáš Hanus, který je tam nyní sedmým rokem šéfdirigentem a který s tělesem zahájil Smetanovou Mou vlastí Pražské jaro 2023. Sir Charles (1925-2010), Brit australského původu, Talichův pražský žák, byl častým hostem v Praze a Brně, hlavním hostujícím dirigentem České filharmonie a čestným doktorem Akademie múzických umění. Proslul jako znalec a zastánce české hudby, zejména odkazu Leoše Janáčka, podobnou energii však věnoval i Mozartovi. Pracoval v Hamburské státní opeře, Anglické národní opeře, v Operní společnosti v San Franciscu a v Metropolitní opeře v New Yorku, dirigoval v Glyndebourne, hostoval u významných orchestrů. Velšskou národní operu umělecky vedl v letech 1987 až 1992.
Od pátku 12. do neděle 14. května se v Olomouci, v prostorách Reduty a Mozartova sálu, uskuteční koncertní přehlídka pod názvem MFOpen, na které se představí Moravská filharmonie. Orchestr vystoupí v plném složení a jednotliví členové též sólově či v komorních souborech. Program nabídne klasickou hudbu, dostane se také na mluvené slovo či na nedělní matiné pro děti a jejich rodiče. Na dramaturgii se podílel šéfdirigent Zsolt Hamar, který orchestr povede na koncertech v pátek a v sobotu večer, kdy zazní zejména Dvořákova hudba.
„Projekt Farinelli et son temps je portrétem jednoho z největších kontratenoristů své doby Farinelliho a hudby, která pěvce inspirovala.“
„S Johnem Eliotem Gardinerem hraji už dvacet let a jeho přesvědčení, vášeň i touha proniknout do emocionálních hlubin každého díla, ke kterému přistupuje, na mne stále mají obrovský vliv.“
„Jsem přesvědčen, že každý výkon by měl být historicky poučený bez ohledu na to, zda se jedná o díla Claudia Monteverdiho nebo Steva Reicha.“
Renomovaný skotský violoncellista Robin Michael zastává prestižní posty ve třech proslulých orchestrech. Je vedoucí violoncellové sekce a sólistou Les Musiciens du Prince-Monaco, prvním violoncellistou Orchestre Revolutionnaire et Romantique a sólovým hráčem Les Siècles. Věnuje se rád také hře komorní a natáčí sólová alba se svými kolegy, z pozice prvního hráče spolupracuje s řadou zahraničních těles. V Praze se představí v projektu Farinelli et son temps / Farinelli a jeho doba ve Smetanově síni Obecního domu v neděli 7. května s Les Musiciens du Prince-Monaco. Orchestr pod taktovkou významného italského dirigenta, skladatele a cembalisty Gianluca Capuana doprovodí slavnou italskou koloraturní mezzosopranistku Cecilii Bartoli, uměleckou ředitelku orchestru Les Musiciens du Prince-Monaco a ředitelku světoznámého divadla Opéra de Monte-Carlo. Rozhovor před pražským koncertem poskytl Robin Michael exkluzivně pro KlasikuPlus.cz.
„Plné obsazení filharmonie doplnili zpěváci Českého filharmonického sboru Brno, pod vedením sbormistra Petra Fialy. Vedle orchestru se ještě postavili čtyři hudebníci Horňácké muziky Petra Mičky.“
„Spolupráce filharmonie a Horňácké muziky byla postavena na kontrastech. Byly vytipovány části skladby, proti kterým Horňáci zahráli vždy svoji skladbu, která se tematicky (slovy či hudebně) nějak k té Janáčkově vázala.“
„Už se nám stalo, že jsme hráli jiné žánry, dělali jsme v projektu, který se jmenoval „Hrubá hudba” a bylo to spojení s jazzem a s elektronickou hudbou. S brněnskou filharmonií vystupujeme poprvé a je to pro nás obrovská čest i závazek,” svěřil se první houslista Petr Mička.“
Oslavy 150 let vzniku Besedního domu v Brně se nemohly obejít bez připomenutí folkloristické činnosti Leoše Janáčka. Ve čtvrtek 4. května se uskutečnil v Besedním domě večer, který připomenul Janáčkův vztah k lidové písni. Filharmonie Brno spolu s Českým filharmonickým sborem Brno provedli koncertně balet Rákos Rákoczy pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese. Ke spolupráci si přizvali Horňáckou muziku Petra Mičky, stejně jako to provedl Leoš Janáček 20. listopadu 1892 na Koncertu moravské lidové hudby. Akce se opakovala ještě v pátek 5. května, kdy byla přenášena Českou televizí, a o přestávce koncertu byl na ČT Artu promítán dokument Já Besední dům, který u příležitosti výročí natočil režisér Tomáš Kratochvíl.
Dirigent Jakub Hrůša vystoupí v květnu společně s Vídeňskými filharmoniky celkem na osmi koncertech v pěti evropských metropolích. Jako sólista se třikrát představí také klavírní virtuos Daniil Trifonov, který s Hrůšou vystupoval na sklonku dubna v Praze v programu České filharmonie. Na turné zazní díla od Šostakoviče, Prokofjeva a Janáčka.
„Již před zahájením slavností zněl z balkonu Besedního domu zvuk mužského sboru Láska opravdivá, který lákal na odpolední a večerní program. Hlavní část odpolední slavnosti se započala v 17 hodin na nádvoří, které bylo propojeno s nádvořím vedlejšího Pražákova paláce.“
„Milé a profesionální bylo vystoupení mladého studenta pěvecké konzervatoře v Pardubicích Richarda Kolaře, syna sbormistra, který přednesl čtyři písně italských skladatelů.“
„Akademický smíšený pěvecký sbor Pečman a mužský sbor Láska opravdivá pod vedením sbormistra Jana Špačka provázel po zahájení na balkoně hosty po celou dobu konání slavnosti a následně i po slavnostním koncertě.“
Jako před 150 lety, kdy byl v Brně slavnostně otevřen Besední dům, tak i 1. května 2023 se probudil na nádvoří tohoto domu duch české pospolitosti 19. století. Mužský sbor Láska opravdivá se sbormistrem Janem Špačkem zpíval již dlouho před sedmnáctou hodinou z balkonu a lákal na neobvyklou akci. Od 17 hodin se sešli milovníci zpěvu a hudby, aby byli součástí programu, který navodil atmosféru předminulého století. Nechyběli návštěvníci v dobových kostýmech ani dívky v krojích, nabízející příchozím chléb a sůl. Sbor Beseda brněnská pod vedením Petra Kolaře pak na nádvoří zval na večerní program, který se již konal uvnitř, v sále.
