„Titulní postava Katěriny Izmajlovny měla být patrně odstrašujícím příkladem ženské smyslnosti. Šostakovič však naopak jasně vyjadřuje s touto ženou soucit.“

„V době strachu z čistek, ochromujícího napříč celý Sovětský svaz, nemohl být verdikt pro skladatele děsivější.“

„Místo pokání napsal Pátou symfonii. Kdo v ní chtěl slyšet návrat ke klasickým formám a pozitivnímu výrazivu, slyšel dobře. Kdo v ní přesto vytušil i jiné emoce – tíhu doby, odraz bolesti a smutku – cítil také správně.“

Málokterá opera asi pobouřila komunisty tak silně jako Lady Macbeth Mcenského újezdu. Dekadentně expresivní a nekonvenčně naturalistické dílo mladého Dmitrije Šostakoviče, ve kterém jsou explicitně zachyceny násilí a erotika, ale také hrubost, omezenost a lidská ničemnost, bylo v Sovětském svazu na repertoáru od ledna 1934. Téměř souběžně se hrálo v Leningradě i v Moskvě a brzy pak i na Západě. Katastrofa přišla, když jedno z moskevských představení o dva roky později navštívil Stalin.

„Režisér Nekvasil nevnímá Šostakovičovu operu v její primárně divadelní kvalitě, ale v širokém poli sémantických vztahů jako podobenství o jakémkoli lidském utrpení, nespravedlnosti a nesvobodě.“

„Kostýmy Marty Roszkopfové jsou rozeklané mezi tu nejubožejší lidskou bídu i hýřivou marnotratnost a bezduché sobectví.“

„Šostakovičova opera bude Ostravě chybět. Podobně jako bude chybět každé moderní a nadčasové dílo, které proniká hluboko do jádra etických fenoménů.“

Od premiéry opery Lady Macbeth Mcenského újezdu v Národním divadle moravskoslezském uplynuly dva roky. To, že Šostakovičova opera figurovala v programu ostravského divadla tak dlouho, lze považovat svým způsobem za malý zázrak. V operním provozu děl 20. století se běžně stává, že nastudovaný titul vydrží pouhou jednu sezonu. Co je tedy příčinou úspěchu ostravské inscenace Lady Macbeth?

„Bude ještě vůbec v ekonomice, kultuře, sociálních kontaktech, v pracovní morálce, ve vzdělávání a v mezilidských vztazích nějaká cesta zpět?“

„Jak dlouho bude trvat těm, kteří se už teď bojí chodit na koncerty, než seberou odvahu a zdravý rozum a zase se někam vydají?“

„Kdy se do programů vrátí Mahlerovy symfonie, kdy kantáty a oratoria a s nimi sbory?“

Při zpívání dochází k masivnímu šíření viru, zpěv je velmi rizikovou aktivitou, tvrdí ministr zdravotnictví Roman Prymula, na sociálních sítích vesměs nazývaný Plukovníkem. Máme tu nový obor, muzikoepidemiologii. Nebo epidemiomuzikologii. V pražském Národním divadle se proto na dva týdny zpěv zakazuje, v Brně ze stejného důvodu už podruhé odkládají premiéru Řeckých pašijí, Ostrava nepřijede do Prahy se Šostakovičovou Lady Macbeth, Dětská opera Praha neodehraje Perníkovou chaloupku. Nebudou se hrát muzikály. A v kostelech nesmějí lidé vůbec zpívat. Zmar. I když si ještě pořád myslíme, že tohle bude trvat jen přechodně. Co je to ale proti tomu, že Metropolitní opera v New Yorku rovnou oznámila, že začne hrát až příští podzim…

Operu Lady Macbeth Mcenského újezdu Dmitrije Šostakoviče se svým inscenačním týmem nastudoval režisér a ředitel Národního divadla moravskoslezského Jiří Nekvasil, a to pro premiéru v březnu roku 2018. Dílo rozhodně patří k tomu nejlepšímu, co během 20. století ve světě hudebního divadla vzniklo. Velmi vřele inscenaci přijalo i publikum na vyprodaném zámeckém nádvoří během loňského festivalu Smetanova Litomyšl. Poslední ostravské představení se koná v pátek 2. října v Divadle Antonína Dvořáka v 18:30 hodin. Hostování 6. října v pražské Státní opeře bylo kvůli mimořádným opatřením vlády zrušeno.

Téměř všechny soubory Národního divadla moravskoslezského začaly intenzivně zkoušet. Opera zatím jako jediná čeká na přesnější specifikaci podmínek. Pro operní příznivce tak Divadlo pod rouškou nabídne v nejbližší době alespoň záznamy představení Zneuctění Lukrécie a Lady Macbeth Mcenského újezdu. Online program virtuálního divadla je připraven až do června.

„Šostakovičova hudba je velmi excentrická, zajímavá, náročná, je napsaná s velkou originalitou a moc se mi líbí, že má mnoho odstínů, je silně kontrastní, mocná, vlivná...“

„Ostravská inscenace má úžasnou působivost, zpracování, nasvícení. Stalin původní verzi zakázal.“

„V Litomyšli si užíváme krásné letní dny spojené s mimořádně příjemnou prací.“

Frustrovaná a utlačovaná hospodyňka, která za sebou zanechává mrtvoly – to je charakteristika hlavní postavy Šostakovičovy opery Lady Macbeth Mcenského Újezdu. V pátek 28. června ji na festival Smetanova Litomyšl přiveze soubor opery z Ostravy. Jde o zásadní dílo operní literatury 20. Století, které je „tragédií-satirou“ zkažené společnosti vyvěrající z nezřízené moci sexuality. Opera zpočátku dosáhla ohlušujícího úspěchu v bezmála 180 reprízách, v období stalinského teroru byl však skladatel zanedlouho souzen v pokřiveném článku Chaos místo hudby (1936) a dalšího uvedení se opera dočkala až v 60. letech. Inscenace Národního divadla moravskoslezského sklidila hned po premiéře v březnu loňského roku velký úspěch. A chválí si ji i soubor, jmenovitě představitelka Katěriny Iordanka Derilova a „Boris“ Martin Bárta.