Po účinkování Slovenského filharmonického sboru v Ligetiho opeře Le Grande Macabre ve Vídeňské státní opeře se těleso přesunulo na domácí operní scénu do Národního divadla Košice, kde se v pátek 1. prosince a v neděli 3. prosince v premiéře odehraje Wagnerova opera o třech dějstvích Tannhäuser. Na košickou operní scénu se titul vrací po 65 letech. Slovenský filharmonický sbor Wagnerovu operu důvěrně zná. Setkal se s ní sedmkrát na zahraničních operních scénách – v roce 2009 v Las Palmas na Kanárských ostrovech, 2010, 2011, 2012 a 2014 ve Vídeňské státní opeře a v letech 2013 a 2015 v rakouském Welsu na Festivalu Richarda Wagnera.

Festival si již 29 let klade za cíl uvádět a propagovat hudbu poličského rodáka. Přední čeští umělci na Dnech Bohuslava Martinů představují i méně frekventovaná skladatelova díla. Součástí festivalu je Soutěž Nadace Bohuslava Martinů, která podporuje nastudování skladatelových skladeb nejmladší generací interpretů a pomáhá formovat mladé hudebníky. Na koncertech ve spolupráci s Českou filharmonií a Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu každoročně zní také rozsáhlé symfonické skladby v kontextu tvorby českých a světových skladatelů, které s Bohuslavem Martinů pojí historické i stylové vlivy a vztahy. Koncerty se konají v Sále Martinů na pražské HAMU a v Dvořákově síni Rudolfina.

„Dnes je budova pro koncertní provoz velmi žádaná a přitahuje návštěvníky do města i jako architektonická rarita.“

„Jednotlivé nástroje srozumitelně artikulovaly a přitom se ve skupinách prolínaly do kompaktní materie, která se s ostatními nástroji propojovala do jednotného, barevně se lesknoucího proudu.“

„Postludium varhaník Petr Kolář zahrál s neuvěřitelným nábojem na místních nových varhanách, mohutná vlna zalila prostor a valila se na posluchače, kteří zůstávali ohromeni.“

V polské Wroclavi hostovala 3. listopadu 2023 Filharmonie Brno. V novém koncertním sále brněnští hudebníci uvedli Glagolskou mši Leoše Janáčka. Zpívali Pavla Vykopalová, Jana Hrochová, Aleš Briscein a Jozef Benci a Chór Národoweho Fóra Muzyki se sbormistrem Lionelem Sowem. Pod vedením dirigenta Dennise Russella Daviese zazněla ještě Symfonie č. 7 Antonína Dvořáka.

„Paul Lewis je typem klavíristy spíše introvertním, v gestech i mimice rezervovanějším, nicméně ve zvukovém i technickém provedení naprosto brilantním.“

„Od první chvíle dokázal dirigent Petr Popelka držet neskutečné napětí v dramaticky tísnivé atmosféře.“

„Úlevně pozitivní a radostná hudba po nádherném, avšak depresivním Novákovi účinkovala jak pravý balzám na duši. Český filharmonický sbor Brno renomovaného sbormistra Petra Fialy jednoznačně potvrdil svou pověst jednoho z nejlepších světových sborových těles.“

Závěrečný koncert Dvořákovy Prahy se letos nesl v duchu dvojího kulatého jubilea. Johannes Brahms „slaví“ v tomto roce 190 let od svého narození, Český (Československý) rozhlas zase sto let své existence. Samozřejmě tedy poslední festivalový večer nemohl patřit nikomu jinému než právě Symfonickému orchestru Českého rozhlasu v čele s jeho šéfdirigentem Petrem Popelkou. Koncert, který se konal 25. září od dvaceti hodin ve zcela zaplněné Dvořákově síni Rudolfina, přenášel živě Český rozhlas Vltava, vysílán bude následně i v zahraničních rozhlasových stanicích partnerské sítě Eurorádia. Večerem provázela moderátorka Jana Trojanová a publikum si mohlo vychutnat mimořádný hudební zážitek.

„Dokonale vymodelované, věcnější, přesto působivé a sváteční provedení v tuzemsku milovaného díla, které je v rámci desítek či stovek zhudebnění stejného textu jedinečné a nádherné.“

„Pěvci byli v sólech každý výrazně ´svůj´, přesto působili a zněli dohromady vyrovnaně a krásně.“

„´Festival s geniem loci´, aby byl sám sebou, potřebuje auditorium na zámku jako nenahraditelnou podmínku.“

K festivalu Smetanova Litomyšl tradičně patří hudba českých klasiků a velká vokálně-instrumentální koncertní díla. Tedy i Dvořákova kantáta Stabat Mater, vzácný příklad duchovní tvorby. Váže se textem k velikonočním svátkům, ale zaznít může i kdykoli jindy, zvláště pokud je provedena tak, jak ji připravil dirigent Tomáš Netopil – nikoli jako primárně smuteční skladbu, ale jako kultivovanou, důstojnou, k rozjasněnému konci směřující sváteční a krásnou hudbu.

První slovenský orchestr přichystal čtyři velikonoční koncerty. V neděli 2. dubna v katedrále sv. Martina vystoupí od třetí hodiny odpolední Slovenský komorní orchestr s uměleckým vedoucím Ewaldem Danelem, aby přednesl orchestrální verzi Sedmi slov Vykupitelových Josepha Haydna. Od šestnácti hodin pak v bratislavské Redutě zazní Ebenův starozákonní varhanní cyklus Job v interpretaci Davida di Fioreho s recitací herce a zpěváka Kamila Mikulčíka. V úterý 4. dubna rozezní od 19 hodin Malý sál SF soubor Solamente naturali s uměleckým vedoucím Milošem Valentem.

„V provizorních podmínkách ghetta byl hybatelem a hlavním protagonistou koncertních uvedení Verdiho díla, ale mimo jiné také nastudování Smetanových oper, dirigent Rafael Schächter.“

„V profesionálním prostředí v Praze Verdiho Requiem zaznělo s pouhým klavírním doprovodem nyní poprvé.“

„Sbor ani sólisté se nemohli opřít o masu či barvy orchestrálního zvuku, vztahovat se k nim a trochu se tam i bezpečně skrýt.“

Těžko si představit spojnici mezi katolickou mší za zemřelé a židovskou komunitou. Terezínské ghetto, kam byly za druhé světové války deportovány desetitisíce Židů, však takovým průsečíkem je. Věznění lidé, umělci i nesčetní amatéři, tam nastudovali a uvedli na podzim roku 1943 a pak ještě od ledna 1944 nejméně tucetkrát Verdiho Requiem. Připomínkou a svého druhu i rekonstrukcí těchto neuvěřitelných počinů byl čtvrteční koncert v rámci pražského festivalu Věčná naděje. Messa da Requiem Giuseppe Verdiho zazněla, tak jako v Terezíně, za pouhého klavírního doprovodu.

Šestý ročník festivalu Věčná naděje se bude konat od 23. února do 30. března. Zahajovací koncert představí ve čtvrtek v kostele sv. Šimona a Judy v Praze Rekviem (Messa da Requiem) Giuseppe Verdiho, a to v provedení, které se konalo v terezínském ghettu roku 1943, to znamená se sólisty, sborem a pouhým klavírním doprovodem. Na koncertě vystoupí Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy a sólisté Jana Sibera, Jana Sýkorová, Tomáš Černý a Jozef Benci s klavírním doprovodem Heleny Fialové za řízení dirigenta Tomáše Braunera. Festival pak nabídne také koncerty Iva Kahánka, souborů Krása Quartet a Trio Bohémo, přednášku o hudbě v ghettu Terezín či filmovou projekci dokumentu Defiant Requiem a mnoho dalšího.

„Plzeňská nová inscenace Armidy je po všech stránkách povedená.“

„Jozef Benci zcela suverénně ovládá svou roli Hydraota, krále Damašku.“

„Skvělá a ve všech hlasových polohách jistá je Ivana Veberová jako Armida“

Druhou premiérou operního souboru Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni v letošní sezóně se stalo nastudování poslední opery Antonína Dvořáka Armidy. Dvořák ji komponoval mezi 11. březnem 1902 a 23. srpnem 1903. Klavírní výtah Karla Šolce vydala Hudební matice Umělecké besedy až v r. 1941. Partitura na své vydání teprve čeká. Zatímco v Praze v Národním divadle byla poprvé uvedena 25. března 1904 a pak ještě 6x, v Plzni byla poprvé provedena 28. srpna 1925. Za ředitele městského divadla Bedřicha Jeřábka zde byly tehdy v jediném roce provedeny všechny Dvořákovy opery. Naposledy zazněla v Plzni r. 1943.

V Plzni chystají první letošní operní premiéru. Nová operní inscenace Divadla J. K. Tyla je výsledkem mezinárodní spolupráce s prestižním festivalem v irském Wexfordu, kde byla představena 23. října 2022 v hudebním nastudování šéfdirigenta Norberta Baxy. Dvořákovo mistrovské dílo se tak do Plzně vrátí po dlouhých osmdesáti letech v režii Martina Otavy a přinese další výraznou příležitost pro představitelku titulní role Ivanu Veberovou. Plzeňská premiéra se bude konat v sobotu 28. ledna ve Velkém divadle. Nejbližší reprízy budou na pořadu 4. a 11. února.

„Smíšený sbor předvedl příjemnou barvu zvuku, ale i rytmickou přesnost. Krásně zněla i pianissima, byla konkrétní, znělá, a to i v tzv. brumendu, tedy bocca chiusa.“

„Mluvené pasáže Vypravěče se ujala v českém jazyce naše mezzosopranistka Dagmar Pecková, a to skvěle!“

„Německý tenorista Michael Gniffke je omyl!!! Nechápu, kdo a proč ho pozval!“

Na scéně Národního divadla zazněla v pátek 20. ledna mimořádná vokálně-symfonická díla dvou významných představitelů ruské hudby dvacátého století. Orchestr, Sbor Národního divadla a sólisty hudebně vedl americký dirigent John Fiore, který s Národním divadlem spolupracuje už poněkolikáté. Návštěvníci vyslechli Rachmaninovovu chorální symfonii Zvony pro sóla, smíšený sbor a orchestr a operu – oratorium Oedipus rex z pera Igora Stravinského. Stejný program můžete navštívit i v neděli 22. ledna, obrňte se však velikou trpělivostí k výkonu německého tenoristy Michaela Gniffkeho, který svůj (hlavní) part nezvládl po všech stránkách.

Na scéně Národního divadla v pátek 20. a v neděli 22. ledna zaznějí mimořádná vokálně-symfonická díla dvou významných představitelů ruské hudby dvacátého století. Společným jmenovatelem programu je fakt, že jde o autory, kteří našli osobní i tvůrčí svobodu a zadostiučinění až v emigraci. Orchestr, Sbor Národního divadla a sólisty hudebně povede americký dirigent John Fiore, který s Národním divadlem spolupracuje poněkolikáté. Návštěvníci se mohou těšit na Rachmaninovovu chorální symfonii Zvony pro sóla, smíšený sbor a orchestr a operu – oratorium Oedipus rex z pera Igora Stravinského. Po skončení nedělního představení bude na programu autogramiáda protagonistů večera.

Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka v novém ročníku nabídne symfonické koncerty, varhanní recitály, jazz i hudební dramata. První tři hlavní koncerty pořadatelé už odtajnili. Ostravskou katedrálu rozezní Dvořákova Stabat mater, do města zavítá violoncellista Daniel Müller-Schott, ale i jihokorejský sbor Jeonju Civic Chorale. Festival se bude konat v termínu od 1. června do 1. července 2023.

Symfonický orchestr Českého rozhlasu se pro velký zájem rozhodl koncerty, na kterých zazní Rybova Česká mše vánoční, přesunout do Smetanovy síně Obecního domu. Stane se tak o třetí adventní neděli, 11. prosince, od 15 a od 17 hodin. Sólisty budou sopranistka Dana Burešová, mezzosopranistka Štěpánka Pučálková, tenorista Daniel Matoušek a basista Jozef Benci. Koncerty budou zároveň příležitostí pro členy Dětského pěveckého sboru Českého rozhlasu pod vedením sbormistryně Věry Hrdinkové, které doplní dámy ze sboru Carmina Bohemica a pánové z Kühnova smíšeného sboru. Obě provedení povede šéfdirigent SOČRu Petr Popelka. Vstupenky zakoupené do Anežského kláštera zůstávají nadále v platnosti.

Klavírista Ivo Kahánek opět chystá cyklus komorních koncertů nazvaný podle hodiny jejich začátku Klasika o čtvrté. Konat se budou v Sukově síni pražského Rudolfina vždy od 16 hodin. Po koncertech následují krátké besedy, kde se mohou posluchači potkat s interprety osobně. Zahajovací odpoledne je už zítra, v pátek 11. listopadu. S Ivo Kahánkem vystoupí Kvarteto Apollon.

„Mansurjan věděl, že jeho dílo bude na koncertu konfrontováno s Janáčkovou Glagolskou mší. Rozhodl se nekonkurovat jejímu explozivnímu zvuku, a naopak vytvořit kontrast volbou prostředků velmi tichých, niterných.“

„Skladba je skutečně velmi introvertní, snad lze říci meditativní, a bezpochyby v prostředí chrámu, jakým je starobrněnská bazilika, působila magicky.“

„Zřetelná východní melodika ihned dýchla vůní čehosi vzdáleného a tajemného.“

Jedním z vrcholů Mendel Festivalu, uspořádaného u příležitosti dvoustého výročí narození slavného vědce, se stal páteční koncert se světovou premiérou skladby Tigrana Mansurjana. Kompozice Orhnerg – Navapet Bari (Hymnus – Dobrý kapitán), kterou arménský skladatel vytvořil na objednávku festivalu a účinkující Filharmonie Brno, předcházela Janáčkově Glagolské mši. S filharmonií vystoupil Český filharmonický sbor Brno a sólisté Aksel Daveyan, Pavla Vykopalová, Lucie Hilscherová, Aleš Briscein a Jozef Benci, a to pod taktovkou Dennise Russella Daviese.

Filharmonii Brno čeká v pátek 22. července v 19 hodin v bazilice na Starém Brně pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese výjimečný koncert. Výjimečný tím, kolika cestami se může dostat k posluchačům, a také programem. Na festivalu Mendel 2022 zahraje orchestr Janáčkovu Glagolskou mši a ve světové premiéře skladbu, kterou arménský autor Tigran Mansurjan složil na objednávku Filharmonie Brno a festivalu. Mansurjan bude prvnímu provedení svého díla s názvem Orhnerg – Navapet Bari (Hymnus – Dobrý kapitán) osobně přítomen. Kdo se do baziliky nedostane, může koncert sledovat venku před ní, případně prostřednictvím livestreamu a na facebookovém profilu festivalu. Koncert přenáší živě Český rozhlas Vltava.

Jakub Hrůša právě s úspěchem uzavírá svoji první sezónu v pozici hlavního hostujícího dirigenta legendárního italského orchestru Santa Cecilia v Římě. Pro závěrečnou trojici koncertů vybral Dvořákovu Novosvětskou symfonii a Janáčkovu Glagolskou mši s českými a slovenskými sólisty. Včerejší koncert odměnili diváci nadšeným a dlouhým potleskem. Stejný program zazní ještě dnes a v sobotu.

„Janáčkova filharmonie Ostrava hrála zcela spolehlivě a Petr Popelka řídil celý aparát zkušeně, pevným gestem.“

„Na mě osobně nejvíce zapůsobil právě výkon sboru, který byl naprosto spolehlivý v rytmu, intonaci, výrazu i dynamice. Hned začátek byl jeho zásluhou zcela mystický.“

„Dalším výjimečně krásným momentem bylo například sólistické Domine Jesu v Offertoriu nebo sborové Hosanna v Sanctus.“

Český filharmonický sbor Brno se svým sbormistrem Petrem Fialou chtěl v roce 2020 oslavit třicáté výročí. Cestu velkolepým plánům však zkřížil covid, a proto druhý oslavný koncert k tomuto jubileu sbor uvedl s ročním odkladem, v neděli 12. září 2021. V katedrále svatých Petra a Pavla v Brně spolu se sólisty Veronikou Dzhioevou, Janou Sýkorovou, Michalem Lehotským a Jozefem Bencim a Janáčkovou filharmonií Ostrava provedl Verdiho Requiem. Celý kolos řídil Petr Popelka.