Ve čtvrtek 23. února vystoupí Státní filharmonie Košice v Domě umění. Pod taktovkou šéfdirigenta Roberta Jindry zazní od sedmi hodin večer Mozartův Koncert pro flétnu, harfu a orchestr C dur, ve kterém se představí flétnista orchestru pražského Národního divadla a člen PKF – Prague Philharmonia Oto Reipich, spolu s Katarínou Turnerovou, sólo harfistkou Slovenské filharmonie. Na programu bude také Hummelova předehra k opeře Mathilde von Guise a vrcholem koncertu bude Symfonie č. 3 c moll Sergeje Prokofjeva. Ta vychází ze zpracování hudby k autorově opeře Ohnivý anděl. S ní má symfonie společné prvky v podobě pochmurné, démonické atmosféry a expresionistického stylu. Níže přinášíme rozhovor s oběma sólisty koncertu.
Orchestr Musica Florea a klavíristka Petra Matějová společně připravili speciální koncertní program, v němž hlavní roli hraje kombinace kladívkového klavíru a smyčců a skladby autorů českého klasicismu. Před diváky se představí ve středu 23. listopadu v GASKu v Kutné Hoře, den nato, 24. listopadu, v Praze v Pálffyho paláci. Pod vedením dirigenta Marka Štryncla půjde tradičně o dobově podmíněnou interpretaci.
„Při kůru valtického kostela svatého Augustina vznikl pěvecký sbor, do něhož byl mladičký Sperger přijat, což mu kromě zpívání umožnilo proniknout do tajů hudební teorie a hry na varhany.“
„Jeho druhý vídeňský pobyt se odvíjel ve znamení nekonečného rozesílání skladeb pro sólový kontrabas a orchestr, které dedikoval, komu mohl. Marně.“
„Když byl úplně na dně, přišel dopis z Ludwigslustu. Místní hrabě mu poskytl pěkný plat a nechal vyrobit kvalitní nástroj ve Vídni.“
Při všech výhradách k tomu, jak s klasickou hudbou zachází naše doba, jejímž heslem je legendární Postmanovo „ubavit se k smrti“, se většině umělců z této oblasti daří, inu, alespoň přiměřeně. Jak známo, v minulosti na tom byli i ti dobově nejlepší často bídně. Bývalo zvykem plodit víc dětí než dnes a sociální zabezpečení v nemoci nebo ve stáří neexistovalo. Za jeden z mnoha příkladů slouží potulný život vynikajícího kontrabasisty a pilného skladatele, jakým byl valtický rodák Johannes Matthias Sperger.
„Už tak velmi nápaditý program dokázali obohatit o pestrou paletu nejrůznějších barev a jejich odstínů. V tom jim napomáhala také sólistka na krásný nástroj, jakým je kladívkový klavír, Petra Matějová.“
„Romantický náboj skladbě dodávala nejen progresivní harmonie, ale také samotné četné pasáže v klavírním partu. Naopak klasicistní se mohla zdát uhlazená hra ansámblu, čehož pravděpodobně docílili sehranou artikulací.“
„Dali jasně najevo, že hra v rychlém tempu, ale se zachovaným jasným frázováním, artikulací a ostatními hudebně-vyjadřovacími náležitostmi jim nečiní sebemenší potíže.“
S pozoruhodným programem na rozhraní klasicismu a raného romantismu se představila v sobotu 27. srpna v rámci festivalu Olomoucké barokní slavnosti Musica Florea se sólistkou na kladívkový klavír Petrou Matějovou. Ta se přítomným neostýchala předvést jak svoji brilantní hru, tak i smysl pro vytváření barevných ploch. Spojovacím článkem mezi ní a celým ansámblem se stal Marek Štryncl, umělecký vedoucí souboru, který se nebál vložit do hudby maximum ze své energie a nadšení pro hudbu. Návštěvníkům k tomu všemu opět učarovaly prostory překrásného zrenovovaného freskového sálu ZŠ Komenium.
Festival Olomoucké barokní slavnosti nabídne poslední dva letošní koncerty. Freskový sál olomoucké ZŠ Komenium bude v sobotu 27. srpna od 19:30 hodin místem koncertu s názvem Klavír & Musica Florea. Pod kladívky klavíru ožijí díla skladatelů Karla Kohauta, Jana Ladislava Dusíka a Johanna Nepomuka Hummela v podání souboru Musica Florea a klavíristky Petry Matějové. Koncert nazvaný Mekka mladých varhaníků pak v sobotu 3. září festival uzavře, a to v olomouckém kostele Panny Marie Sněžné od 19:30 hodin. Varhany tam rozezní talentovaní varhaníci pod vedením Jaroslava Tůmy.
„Nadaní mladí interpreti potřebují prostor na větších festivalech.“
„Doposud všichni účinkující předvedli skvělé výkony a dokazují, že stále ještě je kam hudbu z interpretačního hlediska posouvat.“
„Skladatelům z dob klasicismu a romantismu uškodili jednak hudební historici, neboť spoustu z nich označili za hudební skladatele druhé kategorie, a jednak i interpreti.“
Olomoucké barokní slavnosti jsou festivalem plným prožitků, skvělých interpretů a špičkových umělců. Jedinečný program zahrnuje od 21. července do 3. září pestrou škálu symfonických, duchovních a komorních koncertů a operní představení. O letošním jubilejním, desátém ročníku jsme si povídali s hlavním manažerem festivalu Karlem Valentou.
Olomoucké barokní slavnosti v historických kulisách hanácké metropole začínají ve čtvrtek 21. července a potrvají až do 3. září. Program nabízí celkem jedenáct projektů, které rozeznějí prostory po celé Olomouci – Dům u parku, katedrálu svatého Václava, kostel Panny Marie Sněžné, Slavnostní sál Klášterního Hradiska, Slavnostní dvoranu Arcibiskupského paláce, nově Rotundu Cyrilometodějské teologické fakulty UPOL a jiné. Mimo Olomouc zavedou pořadatelé návštěvníky do poutního kostela v Dubu nad Moravou. Na festivalu i v letošním roce vystoupí rezidenční soubor slavností Volantes Orchestra, Musica Figuralis, Societas Incognitorum, Musica Florea, Arte dei Suonatori a další.
Šestasedmdesátou koncertní sezónu odstartuje Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín zahajovacím večerem devatenáctého ročníku festivalu Harmonia Moraviae. Ten bude zároveň inauguračním koncertem nového šéfdirigenta orchestru, Roberta Kružíka. Ve čtvrtek toho bude od 19:30 hodin svědkem zlínské Kongresové centrum. Zazní tam Beethovenův Koncert pro klavír a orchestr č. 3 c moll, op. 37, v němž se sólového partu ujme rusko-německá klavíristka Olga Scheps. V druhé půli pak Symfonie E dur, op. 14 Josefa Suka.
Hudební festival Antonína Dvořáka má první čtveřici koncertů 52. ročníku za sebou. Kvůli covidu bude pokračovat netradičně podzimní částí, která bude zahájena 28. srpna koncertem souboru Barocco sempre giovane a Pavla Svobody v bazilice na Svaté Hoře. Následovat bude řada koncertů, která vyvrcholí 12. října. Ve slavnostním závěru festivalu vystoupí slovenští pěvci, sopranistka Lenka Máčiková Kusendová a tenorista Ondrej Šaling, v doprovodu Moravské filharmonie Olomouc pod taktovkou Jakuba Kleckera. Tento koncert, plánovaný původně jako zahajovací, udělá tečku za jednou zrušeným a podruhé přeloženým ročníkem.
„Moje kulturní DNA je ruská, ale stejně tak se po celý život cítím být Evropanem.“
„Být umělcem, to není volba profese, to není to, co děláme, ale to, co jsme.“
„Slovenská filharmonie se mi jeví být ideální kombinací dvou směrů.“
Daniel Raiskin, nový šéfdirigent Slovenské filharmonie, má dnes večer v Bratislavě inaugurační koncert. Bez publika, v přímém přenosu, ve streamu. Vyrůstal jako syn renomovaného leningradského muzikologa, původně hrál na violu, ale už tři desetiletí žije v západní Evropě. Vedle koncertů s profesionálními tělesy je známý rovněž prací s mládežnickými soubory, a to i v Americe nebo v Jihoafrické republice. Padesátiletý umělec ruského původu vystřídal Brita Jamese Judda, který stál v čele orchestru od roku 2017. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus uvažuje Daniel Raiskin o svých kořenech, o kulturních hodnotách euroamerické civilizace, o současné pandemii i o cílech, které si klade v Bratislavě.
