„Bohyně je v závěru Fuxovy opery Costanza e Fortezza ztotožněna s císařovnou a Řím s Prahou.“
„Námětem Zelenkovy skladby Sub olea pacis je získání královské koruny Václavem a dědičný nárok Habsburků na ni.“
„Caldarova oslavná serenata La Concordia de' Pianeti vznikla pro velkolepou hudební oslavu jmenin císařovny Alžběty.“
V prosinci roku 1723 zemřel v Praze ve věku šestačtyřiceti let Jan Blažej Santini-Aichel, český architekt italského původu, představitel jedinečného stylu nazývaného barokní gotika. Jen o tři měsíce dříve bylo hlavní město dějištěm události, která se do uměleckého odkazu barokní doby otiskla také silně, ale v jiném oboru – v hudbě. Na Pražském hradě se 5. září uskutečnila korunovace císařského páru českým králem a královnou. Karel VI. a Alžběta Kristýna z panujícího rodu Habsburků, pobývající při té příležitosti několik měsíců mimo Vídeň, byli adresáty tří nově zkomponovaných hudebních alegorických holdů. Opera Costanza e Fortezza od Johanna Josepha Fuxe zazněla v Praze v premiéře 28. srpna, alegorické melodrama Sub olea pacis et palma virtutis z pera Jana Dismase Zelenky pak 12. září. Cestou do Vídně potom na podzim ve Znojmě panovnický pár ještě vyslechl třetí hudební novinku, oslavnou vokálně-instrumentální serenatu od Antonia Caldary.
„Jednotlivé kontrastní části Fuxovy Ouvertury inspirované dobovými tanci vyvrcholily závěrečnou Passacaglií, provedenou se spontánní hudební energií, navíc doslova s úsměvem ve tvářích interpretů, tak jak to je ostatně pro Collegium Marianum typické.“
„Reichenauerovu mariánskou antifonu Regina coeli přednesl Tomáš Šelc za doprovodu Collegia Marianum se stylovou přesvědčivostí.“
„Málo platné, v „komorně“ barokním prostoru kostela Nejsvětější Trojice v Kuksu zní výhradně barokní repertoár nejpřirozeněji.“
Ideálním závěrem letošního čtrnáctého ročníku mezinárodního hudebního festivalu Hudební léto Kuks bylo vystoupení souboru Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové s účastí basbarytonisty Tomáše Šelce. Koncert se konal již tradičně v působivém prostoru barokního kostela Nejsvětější Trojice v Kuksu 19. srpna 2023.
Mezinárodní festival klasické hudby Hudební léto Kuks, který pořádá Královédvorský chrámový sbor spolu se správou hospitálu Kuks, letos zakončí 19. srpna slovenský basbarytonista Tomáš Šelc. Vystoupí v kostele Nejsvětější Trojice v Kuksu od osmnácti hodin spolu se souborem Collegium Marianum a jeho uměleckou vedoucí Janou Semerádovou. Na programu budou díla autorů z 18. století i novodobá premiéra skladby z kukského archivu.
„Koncert nabídl dramaturgicky originální myšlenku propojit v jeden program barokní árie evropských mistrů, týkající se dramatu mytologického pěvce Orfea.“
„Collegium Marianum je zkrátka soubor, který se perfektně zná; je sehraný, ví, komu kdy jak naslouchat a jak navzájem interagovat.“
„Barokní flétna kooperovala s altovým partem tak, že měl posluchač dojem, že jde o duet sehraného uměleckého dua.“
Čtyřiadvacátý ročník Letních slavností staré hudby uzavřel festivalový rezidenční soubor a pořadatel festivalu Collegium Marianum propracovanou dramaturgií s francouzskou altistkou Delphine Galou. Lyrický večer se nesl v dramatických i žalem protkaných áriích bájného pěvce Orfea a v hudebních dialozích sólistky se členy doprovázejícího souboru.
Závěrečný koncert festivalu Letní slavnosti staré hudby bude poctou bájnému pěvci Orfeovi. Koncert Canto d’Orfeo v kostele sv. Šimona a Judy v pražské Dušní ulici, jenž naplní zejména témbr francouzské altistky Delphine Galou, se uskuteční zítra 8. srpna. Rezidenční soubor Collegium Marianum se svou uměleckou vedoucí a flétnistkou Janou Semerádovou spustí v půl osmé večer.
Čtrnáctý ročník mezinárodního festivalu Hudební léto Kuks se uskuteční od 24. června do 19. srpna 2023. Na pěti koncertech konaných vždy v sobotu v kostele Nejsvětější Trojice v Kuksu od osmnácti hodin se představí řada špičkových interpretů. Vedle novodobé premiéry skladby z kukského archivu zazní i světová premiéra skladby německého skladatele žijícího v Norimberku, Holmera Beckera.
„Diplomat a politik František Ferdinand Kinský jej v devatenácti nasměroval z Prahy do Vídně, kde se jako skladatel a kapelník všestranně uplatnil.“
„Mší Tůma zkomponoval na tři desítky, k tomu moteta, svity, partity, symfonie, stylově na pomezí končícího baroka a nastupujícího klasicismu.“
„Bylo mu čtyřiašedesát, když se uchýlil do kláštera v Geras, kde měl o podněty ke komponování vystaráno.“
Výjimka potvrzuje pravidlo. A tak si v cyklu o našich zapomenutých krajanech, vesměs židovského či německého původu, dopřejme změnu. Výjimečně věnujme pozornost muži, který pocházel z české rodiny. Byl to našinec každým coulem. Přesto si nástin svého života právě nyní zaslouží. Blíží se rok 2024, Rok české hudby. A v něm by měl být František Ignác Antonín Tůma díky dvěma výročím připomenut. Narodil se 2. října 1704 a zemřel 3. února 1774, tedy před rovnými dvěma sty padesáti lety.
„Festival v letošním roce poprvé zavítá do vršovického Vzletu, kde se má 29. července odehrát baletní a pantomimické představení zobrazující renesanční maškarní ples.“
„Koncert souboru Cantoría, mající ve štítě Múzu Euterpé, připomene, jak významným kulturním centrem byla Praha na konci 16. století.“
„Závěrečný koncert bude poctou bájnému pěvci Orfeovi, synovi Múzy epického básnictví Kalliopé, jehož umění se podle pověstí klaněli bohové, lidé, zvířata, přírodní živly i bytosti z podsvětí.“
Letní slavnosti staré hudby nabídnou v různých historických prostorách Prahy od 18. července do 8. srpna šest koncertů a jeden scénický taneční a pantomimický projekt s hudbou. Čtyřiadvacátý ročník festivalu má podtitul Musae – je zasvěcen Múzám, mytologickým bohyním múzických umění, a tím i rozmanitosti inspirací „múzami políbených“ evropských skladatelů 16. až 18. století. V programu se vystřídají zahraniční i tuzemské specializované ansámbly a sólisté, závěrečný koncert tradičně patří rezidenčnímu souboru Collegium Marianum, který ostatně stojí za koncepcí celého festivalu.
Pořadatel cyklu Barokních podvečerů, soubor Collegium Marianum, přichystal poslední projekt v tomto kalendářním roce, a to na čtvrtek 29. prosince od 19:30 hodin v kostele svatých Šimona a Judy v Dušní ulici na Praze 1. Vedle Collegia Mariana s uměleckou vedoucí a flétnistkou Janou Semerádovou tam vystoupí sopranistka Martina Janková a basista Jaromír Nosek.
Vokální soubor Cappella Mariana připravil na pondělí 10. října od 19:30 hodin koncert v působivém prostředí kostela svatého Salvátora v Anežském klášteře. Program úvodního koncertu Barokních podvečerů představí hudbu renesanční Prahy a zaměří se na méně známé vlámské skladatele z počátku šestnáctého století, jako byli Johannes Tourout, Wulfaert Hellinck a Pierre de Bonhomme. České skladatele, kteří čerpali z odkazu franko-vlámských mistrů, v programu zastoupí Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic a Jan Sixt z Lerchenfelsu a potvrdí vysokou úroveň domácí produkce. Koncert „Praga Rosa Bohemiae“ se koná v rámci dvaadvacátého cyklu Barokní podvečery hudebního souboru Collegium Marianum.
„Jiránek byl dobře poučen Vivaldiho tvorbou, je to slyšet na užitých rázných unisonech a některých dalších idiomech a postupech.“
„Neustále komunikující s kolegy na pódiu; a pohledem, postojem i proměnami hudby se svým nástrojem, s tóny i s publikem doslova laškující.“
„Díky atraktivitě místa i díky počasí, po extrémech předchozích dní příjemnému, byl koncert bohatě navštívený.“
V cyklu Barokní podvečery, který v historické Praze pořádá už dvaadvacet let soubor Collegium Marianum, byl koncert v nejdelší večer roku, ve Svátek hudby, situován do Ledeburské zahrady. Nesl název Soirée à Dresda, prezentoval hudbu z fondů drážďanské dvorní knihovny a byl naplněn především uměním flétnistky Jany Semerádové a hobojistky Xenie Löffler.
„Od prvních tónů bylo znát, že soubor hraje s absolutním technickým nadhledem, ale i s hlubokým ponorem do hudby samotné.“
„Mám za to, že se v našich končinách neobjevují takoví pěvci často, je dobře, že Tomáš Šelc dostává čím dál více příležitostí u nás i v zahraničí.“
„Na čtvrtečním koncertě se mi do hlavy vedrala nová myšlenka: ‚Máš-li šanci být šťastný, udělej to! Běž na Collegium Marianum.“
V krásném prostředí Lobkowiczkého paláce zazněla ve čtvrtek 21. dubna tvorba mistrů barokní hudby spjatých s českými zeměmi. Šlo o první z jarní řady koncertů cyklu Barokní podvečery souboru Collegium Marianum. Vokálně-instrumentální duchovní díla Salve Regina od Jana Dismase Zelenky či Regina coeli dvorního skladatele hraběte Morzina Antonína Reichenauera coby sólista přednesl slovenský basbarytonista Tomáš Šelc. Na skladbách zmíněného Reichenauera či Johanna Josepha Fuxe nebo Giuseppe Tartiniho ukázali svůj um členové Collegia Mariana pod vedením Jany Semerádové.
Dvaadvacátý ročník Barokních podvečerů souboru Collegium Marianum bude zahájen ve čtvrtek 21. dubna v 19 hodin v Lobkowiczkém paláci na Pražském hradě. Zaznějí tam díla Jana Dismase Zelenky, Šimona Brixiho a Antonína Reichenauera. V sólových partech vystoupí uznávaný barytonista Tomáš Šelc. Cyklus představí širokou paletu hudebního života v Praze a okolních centrech sedmnáctého a osmnáctého století. Program Barokních podvečerů se každý rok věnuje pečlivě zvolenému tématu a představuje tak ucelený dramaturgický pohled na konkrétní aspekty kulturního a hudebně-historického vývoje.
„Cílem bylo ukázat, že když nad mladými lidmi nikdo nebude ‚držet bič‘, jsou schopni to zvládnout sami, zábavnou formou a na dobré úrovni.“
„Operu Dove è amore è gelosia jsme si zvolili také jako téma našich bakalářských prací. V rámci výzkumu se dostaneme k takovým podrobnostem, jako byla cena kostýmů nebo výše honoráře violoncellisty v orchestru.“
„Místo, kde se festival odehrává, je malebné a plné přírody, takže se určitě vyplatí přijet s celou rodinou.“
V nadcházejícím týdnu se uskuteční druhý ročník festivalu s názvem ClassFest. Sedlčanský region ožije zvuky barokního orchestru a hlasy zpěváků z řad studentů. Návštěvníky také čeká swingový večer s kapelou Prague BuskMen a nebude chybět ani doprovodný program v podobě výstavy fotografií Michaely Pondělíčkové. Promyšlenou dramaturgií chce festival podnítit zájem o klasickou hudbu u generace mladších posluchačů. O připravovaném letošním ročníku jsme hovořili se zakladateli a organizátory - Vincencem Ignácem Novotným a Janem Kukalem.
Minulé tři dekády se hudbymilovná veřejnost upínala k dílům Bacha, Lullyho, Vivaldiho, Zelenky a jiných známých skladatelů, ale velmi málo bylo slyšet o vídeňském baroku. Toto epicentrum hudby je známo spíše jako centrum takzvaného vídeňského klasicismu, ten by však bez svého barokního předchůdce samozřejmě nemohl vzniknout. Jména jako Schmelzer, Caldara či Porpora jsou neprávem opomíjena a zejména pak „vídeňský Bach“ a učitel mnoha klasicistních skladatelů Johann Joseph Fux, který patří mezi elitu světových barokních skladatelů. To chce Czech Ensemble Baroque napravit uvedením významné mše za zemřelé na živě streamovaném koncertu z Konventu Milosrdných bratří v Brně, a to v neděli 24. ledna od 19:30 hodin prostřednictvím YouTube kanálu souboru.
Brněnský cyklus osmi hudebních večerů Bacha na Mozarta!, který pořádá soubor Czech Ensemble Baroque, začne ve čtvrtek 24. září v 19:30 v Besedním domě hudbou, divadlem, slovem, zpěvem, fantazií a choreografií ve „Snové“ pantomimě Michaela Haydna s vypravěčem Arnoštem Goldflamem. Představení se poprvé uskutečnilo v Salcburku 25. února 1767 v předvečer narozenin arcibiskupa Schrattenbacha a svou současnou, českou premiéru zažilo v červenci letošního roku na Hudebním festivalu Znojmo, kde zaznamenalo vřelé přijetí publikem.
„Kydlíček program koncipoval jako malou instrumentální operu, ve které se vystřídá mnoho nálad.“
„V Rossiho sonátě osvědčili své mistrovství dva sóloví houslisté Josef Žák a Jiří Sycha, kteří tu ukázali svou bravuru technickou, stylovou i smysl pro dokonalou souhru.“
„Jakub Kydlíček jako by byl se svým nástrojem srostlý, bylo obdivuhodné, jaké nuance dokáže zobcová flétna vyjádřit, když na ni hraje muzikant, který zná její možnosti a dokonale ji ovládá.“
Pořadatelé 21. ročníku Letních slavností staré hudby pozvali v pondělí 3. srpna návštěvníky do krásného prostředí Trojského zámku. Díla italských skladatelů 17. století přednesl soubor Concerto Aventino v čele s flétnistou Jakubem Kydlíčkem. Vzhledem k nepříznivému počasí bylo původně ohlášené zahradní provedení přesunuto do Císařského sálu oslňujícího svou velkolepou výzdobou stropními a nástěnnými freskami. Celkovému zážitku to velmi prospělo, protože díky uzavřenému prostoru dokonale vynikly jemné zvukové odstíny.
Snovou operu, virtuózní žalm, vznešené rekviem, pastýřskou mši, oratorium o „Síle hudby“, speciální vokální program, znovuobjevení Ignáce Tůmy, novodobou světovou premiéru oratoria pozdního moravského baroka – to vše nabídne v rámci osmi koncertů 9. koncertní sezona Czech Ensemble Baroque. Konat se bude od 24. září až do 10. června příštího roku v Brně.
„Mozartova Mše c moll se podle všeho měla stát skutečně velkým, monumentálním slavnostním dílem, v chrámové hudbě označovaným „missa solemnis.“
„Vezme-li se v úvahu, jaký významný mezník představuje Mše c moll v Mozartově skladatelském vývoji, pak v tomto smyslu, i přes její nedokončenost a určitou stylovou nesourodost, jí označení „Velká mše“ náleží plným právem.“
„Prozatím asi k nejodvážnějším (a současně i do jisté míry velmi kontroverzním) náleží rekonstrukce „plně dokončené“ verze díla z pera muzikologa Roberta D. Levina. Prvně zazněla v lednu 2005 v nastudování Helmutha Rillinga.“
Od jedné z nejstarších nahrávek z roku 1955 až po ty nedávné, včetně mnoha historicky poučených s dobovými nástroji, je diskografie Mozartovy Mše c moll mimořádně rozsáhlá. Stejně nepřehledná jako nesčetné pokusy dílo dokomponovat či rekonstruovat. Autorem nedokončenou skladbu popisuje Libor Dřevikovský podrobně z hlediska stylu i okolností. Z nahrávek nevybírá jen jednu, rozhodnutí nechává na uměleckých preferencích posluchače. Z mnoha obalů existujících desek nicméně přece jen jeden zvolil nakonec jako důležitý - ten s nahrávkou Helmutha Rillinga.
„Píseň Benjamina Brittena Deo Gracias – to byl vrchol preciznosti, špičkové intonace i perfektního přednesu.“
„Doprovázen orchestrem, sbor zazpíval ve výtečné češtině Nesem vám noviny.“
„Večer byl zakončen částí Tollite hostias z Vánočního oratoria Camilla Saint-Saënse v naprosto špičkovém provedení.“
Není na světě jiné sborové těleso, které by se mohlo chlubit, že bylo založeno v roce 1498 a od té doby nepřetržitě existuje. Není asi na světě jiné sborové těleso, které by UNESCO prohlásilo za imateriální dědictví lidstva. Není asi na světě druhé sborové těleso, které by uskutečňovalo 300 koncertů ročně a kromě Antarktidy zpívalo na všech kontinentech. Není zcela jistě na světě jiné sborové těleso, které by se mohlo chlubit, že přímo pro ně psal Mozart, Salieri, Isaac, Schubert, ale také Gluck nebo Bruckner. Není zcela jistě na světě druhé sborové těleso, které se může chlubit, že je dirigovali takoví proslulí dirigenti jako Wilhelm Furtwängler, Herbert von Karajan, Riccardo Muti, Zubin Mehta, Nikolaus Harnoncourt, Pierre Boulez nebo Seiji Ozawa. Takové těleso je jen jedno na světě. Wiener Sängerknaben.
