9

„Matt Haimovitz se svého úkolu zhostil skvěle – se stoprocentní osobní účastí i s mistrovským interpretačním nadhledem.“

„Jeho projev byl po celou dobu přesvědčivý a v každé vteřině poutal posluchačovu pozornost.“

„Filharmonii Brno se podařilo vykreslit krásný romantický a poutavý příběh.“

Filharmonie Brno často ve svých programech spojuje hudbu moderní, postmoderní nebo současnou s hudbou klasicistní nebo romantickou. Posluchačům se tak během jednoho večera dostane nejen vhledu do odlišných koutů hudebního světa, ale možná také s tím často spojených odlišných pohledů na život. Ve čtvrtek 30. a pátek 31. ledna Filharmonie zdařile propojila dva světy v hudbě Schnittkeho Violoncellového koncertu č. 1, ve kterém se představil violoncellista Matt Haimovitz, se Sibeliovou 2. symfonií D dur. Vše pod taktovkou dirigenta Michaela Schønwandta. Působivá hudba v působivém provedení…

 
Zveřejněno v ReflexePlus
8

Závěrečný koncert festivalu Dvořákova Praha byl opravdovým svátkem! Hrál Estonský národní orchestr, profesionální těleso těch nejvyšších kvalit. Řídil neméně slavný a neméně dobrý estonský dirigent Neeme Järvi.

 
Zveřejněno v ČtenářiPlus
pondělí, 27 leden 2020 18:38

Zauberflöte, Magic Flute, Kouzelná flétna

00

„Zřejmě i proto mohla vyjít nahrávka Sira Colina Davise také pod hlavičkou Supraphonu.“

„Mezinárodní obsazení korunuje německý basista Kurt Moll, skutečný basso profondo.“

„Nahrávka připomíná rolí Tamina umění tenoristy Petera Schreiera, umělce se světovou kariérou, který byl doma právě v Drážďanech.“

Premiéra Kouzelné flétny v Divadle Na Vídeňce v září 1791 vnesla díky velkému úspěchu do života pětatřicetiletého Wolfganga Amadea Mozarta příjemné rozjasnění. Že necelé tři měsíce poté už nebyl mezi živými, je z mnoha důvodů paradoxem, který nás dodnes nenechává lhostejnými. Kompletních nahrávek jeho poslední opery existuje řada. Krásné místo mezi nimi zaujímá ta, kterou v první polovině osmdesátých let dvacátého století pořídil v Drážďanech Sir Colin Davis. Dnešní Mozartovy 264. narozeniny byly dobrou příležitostí si album a také dirigentovu dlouholetou vazbu na Staatskapelle Dresden připomenout.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
2

„Ve třinácti jsem měl velké štěstí, protože jsem se dostal do blízkosti Claudia Abbada.“

„Jsem Ital, ale z jedné čtvrtiny se cítím být Skandinávcem.“

„Operu není možné dobře dělat s týmem, který by byl celý jedné národnosti. Nezbytné jsou nové a nové podněty.“

V pražské Státní opeře se dnes večer poprvé ujímá taktovky dirigent Vincenzo Milletarì. Národní divadlo do zrekonstruované a počátkem ledna otevřené budovy přeneslo svou inscenaci Pucciniho opery Madama Butterfly, kterou v roce 2016 připravil režisér Jiří Heřman. Mladý italský umělec teď řídí prvních šest představení. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus přibližuje svou dosavadní dráhu, vysvětluje, v čem pro něj byly dobré roky studia strávené v Dánsku, přiznává, že teprve z odstupu z ciziny plně porozuměl svým italským kořenům, a zamýšlí se v té souvislosti nad rozdíly mezi Pucciniho a Verdiho operami.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
1

„Vzhledem k početné čínské menšině a také kvůli tomu, že se Lang Lang do města vrátil až po šesti letech, bylo pro Seattle jeho vystoupení speciálním zážitkem.“

„Ještě nikdy jsem se nesetkala s tak jemným, subtilním a přesto naléhavým pianissimem.“

„Letošní sezonu orchestr začíná s novým šéfdirigentem Thomasem Dausgaardem.“

Podzim 2019 je pro komunitu klasické hudby speciální. Na koncertní podia se naplno vrací jeden z nejslavnějších interpretů dneška – fenomenální čínský klavírista Lang Lang. Své světové turné započal ve Spojených státech a Seattle byl jedním z prvních měst, kde vystoupil.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
11

„Od prvního čísla programu bylo zřejmé, že posloucháme těleso s vytříbeným zvukem.“

„Krásná Benedetti je muzikální dáma, jež patří do širší světové špičky houslistek.“

,„Dvořákova Praha opět stvrdila vysokou úroveň, ve výsledku jsme byli svědky jednoho z nejsilnějších ročníků festivalu.“

Závěr letošního festivalu Dvořákova Praha ležel na bedrech Estonského národního symfonického orchestru s jeho bývalým šéfdirigentem a pro pověst estonského hudebního života stále aktivně pracujícím Neemem Järvim a skotskou houslistkou Nicolou Benedetti. Zahráli symfonickou báseň Úsvit Heino Ellera, Sibeliův Houslový koncert d moll a Čtvrtou symfonii Es dur Antona Brucknera Romantickou. A bylo to důstojné vyvrcholení festivalu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

„Pamětníci si jistě vzpomenou na nezapomenutelné nahrávky Romance pro housle a orchestr s Josefem Sukem a Českou filharmonií.“

„Pietari Inkinen si přisedl k Amandě Forsyth a společně zahráli pizzicato ze skladby Jeana Sibelia Vesipisaroita.“

„Vrcholem večera bylo provedení 5. symfonie Jeana Sibelia.“

Pinchas Zukerman, slavný houslista, violista, dirigent a profesor hudby není pražskému publiku neznámý. Před sedmi lety měl samostatný recitál v kostele sv. Šimona a Judy, o pět let později zahajoval 83. sezónu Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK. Letos si přišel zahájení zopakovat. Stal se pro tuto sezónu rezidenčním umělcem FOK, a tak ji nejen zahájí, ale také ji závěrečným koncertem uzavře. K zahajovacímu koncertu přijel i se svou chotí, violoncellistkou Amandou Forsyth. Každý vystoupil zvlášť a pak si ještě zahráli dvojkoncert.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
5

Mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha pomalu vrcholí. Dnes večer nabídne výjimečnou událost, koncertní verzi raného díla z odkazu Antonína Dvořáka, první podobu opery Král a uhlíř. Od zítřka do pondělí pak ještě čtyři koncerty. Klavírní recitály budou mít Boris Giltburg a Ivo Pogorelich. Ještě jednou vystoupí Česká filharmonie a jako její host tentokrát houslista Renaud Capuçon. Závěrečný koncert bude potom v režii Estonského národního symfonického orchestru pod taktovkou Neeme Järviho.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
čtvrtek, 30 květen 2019 17:09

Severské i jiné kontexty koncertu FOK

1

„Jde sice o historickou legendu, ale aktuální propagandistické poselství jejího námětu bylo a je dostatečně zřejmé.“

„K údernosti Alexandra Něvského patří kompaktní veliký a kultivovaný zvuk. Pražský filharmonický sbor takové kvality má a drží.“

„Jeho stradivárky mají mimořádně pěkný a mimořádně nosný zvuk, pianissima, kdy hrají housle samy, se nesla do sálu skvěle.“

Ruský a finský hudební program úterního koncertu festivalu Pražské jaro, řízeného Alexanderem Vedernikovem, možná zachytil složitost vztahů obou národů ještě podstatněji, než se na první pohled může zdát. Když Jean Sibelius komponoval Houslový koncert, bylo Finsko už celé století ovládáno carským Ruskem a ještě deset let muselo čekat, než dospělo k vyhlášení nezávislosti. Ale necelý rok poté, co Prokofjev zkomponoval hudbu k Ejzenštejnovu filmu Alexandr Něvský - na podzim 1939, po dvou desetiletích samostatnosti - napadla zemi sovětská armáda…

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

„Suitu opatrili jedinečnou farebnosťou a určitou striedmosťou, vlastnou kompozíciám severských autorov.

„Terezie Fialová vniesla do Ebenovho koncertu priliehavú dávku energie, nástojčivosti, takisto bola schopná uchopiť mnohovrstevnú štruktúru.“

„Inkinen mi vo väčšine diela nepripadal, že by sa snažil stoj čo stoj do diela premietnuť svoj názor na Šostakovičove pohnútky.“

Dokonca aj v kontexte bohatej ponuky Pražského jara dokázal festivalový koncert so Symfonickým orchestrom hlavního města Prahy FOK svojou dramaturgiou zaujať tak, aby sa pre mňa stal jedným z tých večerov, na ktorých som rozhodne nechcela chýbať. Ťažko pritom povedať, čo moju zvedavosť vystupňovalo viac: či česká premiéra ďalšieho Sibeliovho diela, Terezie Fialová v majstrovskom Koncerte pre klavír a orchester Petra Ebena alebo to, ako Pietari Inkinen pojme azda najrozporuplnejšie Šostakovičovo dielo, 5. symfóniu... A ak väčšinou prichádzam na koncert s najrôznejšími očakávaniami a „predpoveďami“, tentokrát som sa v rámci možností chcela interpretáciou nechať prekvapiť.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Foto-Lada-Kolesrov-8

„Takovéto provedení Martinů nemůže než přinést radost, protože dokládá opravdovou světovost tvůrce.“

„Uznání patří nejen pardubické filharmonii, ale i Stanislavu Vavřínkovi, který sice působí na první pohled nenápadně, ale interpretaci má promyšlenu bravurně a otěže nepustí ani okamžik z rukou.“

„Výkon Janáčkovy filharmonie Ostrava lze bez jakéhokoli přehánění označit za famózní.“

Letošní ročník Pardubického hudebního jara je minulostí. Série jednadvaceti symfonických i komorních koncertů a operních představení uspořádaných v sedmi městech regionu sice definitivně završí epilog v podobě liberecké inscenace Massenetovy opery Thaïs 5. května v Chrudimi, oficiálně ale 41. ročník tohoto mezinárodního festivalu skončil v neděli koncertem Janáčkovy filharmonie Ostrava s norským houslistou Henningem Kraggerudem a pod taktovkou německého dirigenta Christopha Mathiase Muellera.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
úterý, 13 listopad 2018 10:37

Efektní Dvořák Lukáše Vondráčka

4V0A2981

„Krátká potemnělá kompozice, pomalu gradující do vrcholu a končící v tichu, byla neobvyklým prologem koncertu.“

„I přes rychlost to byla spíše rozevlátá hra, někdy až zbytečně měnící směr.“

„Už od počátku klavírní partu bylo jasné, že to nebude konformní hra.“

Kdo čekal konzervativního Dvořáka, měl v tomto případě smůlu. Rezidenční umělec Symfonického orchestru Českého rozhlasu Lukáš Vondráček představil všechny svoje hráčské přednosti a vytvořil tak efektního Dvořáka, hraničícího s technickými možnostmi hry.

 
Zveřejněno v ReflexePlus