„Od 22:00 ve středu začíná další záznam, a sice Orchestru BBC z Londýna pod taktovkou Sakariho Orama s Borisem Giltburgem v partu Klavírního koncertu c moll Sergeje Rachmaninova.“

„Sobotní den uzavře od 22:43 Beethovenova Missa solemnis s Johnem Eliotem Gardinerem.“

„Opera v 16:00 je bonbónkem pro milovníky italské opery, zazní Děvče ze Západu Giacoma Pucciniho, kterou skladatel komponoval pro Metropolitní operu a pro Carusa s Destinnovou.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 11. do 17. září?

„Talentovaný Ferdinand veřejně koncertoval už od šesti let a prvního samostatného vystoupení se dočkal jako devítiletý.“

„Sám Petr Iljič Čajkovskij o něm prohlásil, že je to ‚velikán houslí naší doby‘, a věnoval mu svůj Smyčcový kvartet č. 2 F dur.“

„Ferdinandovým odchodem ze života hudební rod Laubů nevyhynul; jeho syn Váša se totiž potatil.“

Patří muž, kterého nejeden z jeho významných hudebních současníků považoval za „velikána houslí“, do tohoto cyklu? Do seriálu, mapujícího naše někdejší spoluobčany německého či židovského původu, natolik zatoulané ve světě, že doma upadli do zapomnění? Ano i ne. Aneb, jak němčina umí jednoslovně vyjádřit, jein.

„Máme naplánováno si všímat skladatelů a kompozic dosud spíše opomíjených, přesto však zajímavých. V této souvislosti si i pokládáme otázku, kdo všechno tvoří pojem česká hudba, kdo jsou vlastně čeští skladatelé? Jsou to i ti, kteří se narodili na území dnešní České republiky ale život prožili jinde?“

„V této souvislosti bych ráda vyzdvihla koncert z děl málo uváděných autorů, na kterém zazní Jarní symfonie Jana Nováka spolu s Novým žalmem Antonína Rejchy, který zazní pravděpodobně v premiéře. Zde se v sobě pojí dvě myšlenky, pocta české hudbě a také koncepční péče o méně uváděné, avšak vynikající autory.“

„Rok 2024 by se mohl zapsat do historie brněnské kultury jako počátek nové éry – rok, kdy se začalo stavět Janáčkovo kulturní centrum. Mé velké přání je, aby se tento plán stal skutečností a abychom si užili hudbu z pódia světových parametrů v některé z nejbližších sezón. (Markéta Vaňková, primátorka Města Brna v Katalogu sezóny 2023/24.)“

Marie Kučerová je ředitelkou Filharmonie Brno již deset let. Za tu dobu se jí podařilo dostat brněnskou filharmonii do povědomí evropské i světové veřejnosti a získat větší návštěvnost brněnského publika zajímavou dramaturgií. Pro nadcházející sezónu již filharmonie dramaturgii odtajnila a proto jsem se s ní nad programy koncertů sešla. Současně mne zajímalo, jak vypadá příprava na stavbu nového koncertního sálu.

„Hlavní blok věnovaný interpretům letošního Pražského jara ovšem začíná ve středu od 20:00.“

„Mladší dvojče Beethovenovy „Deváté“ zazní v pondělí v 22:41. Jedná se o Symfonii č. 2 „Chvalozpěv“ Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, která vznikla na zakázku v roce 1840 u příležitosti 400. výročí vynálezu knihtisku Johannem Gutenbergem.“

„Víkendové dopoledne s českými mistry, kteří dosáhli světového věhlasu: Leopold Koželuh, Jan K. Vaňhal, Pavel a Antonín Vraničtí, Jan V. H. Voříšek.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 8. 5. do 14. 5. 2023?

Od 30. června do 21. října proběhne letošní 22. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica, který působí na různých lokalitách Libereckého a Ústeckého kraje a tradičně i saského příhraničí. Uměleckou garantkou tohoto festivalového ročníku je klavíristka Jitka Čechová. Její angažmá určuje celkové tematické zaměření dramaturgie v podobě představení klavírního umění v jeho rozmanitých formách a podobách s titulem „Klavír všemi smysly“. Čechová vystoupí na čtyřech koncertech, a to sólově, komorně i za doprovodu orchestru a současně se ujme role garanta oblíbeného projektu se ZUŠ Česká Lípa s názvem Má to smysl, kde pro žáky povede také workshop. Lípa Musica i v letošním roce nabídne koncerty v několika nových lokalitách, bude pokračovat v česko-německém dialogu a představí celou řadu hudebních hostů z domácí i zahraniční scény, nejen v oboru klavír.

Český národní symfonický orchestr pod taktovkou Stevena Mercuria vystoupí ve středu 12. dubna od půl osmé večer ve Smetanově síni Obecního domu. Hosté budou Smetanovo trio a hobojistka Marta Bílá. Na programu jsou skladby Jeana René Désiré Françaixe, Jana Václava Huga Voříška a Ludwiga van Beethovena.

„V sále Konventu Milosrdných bratří v Brně se ve čtvrtek 23. února konal, zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku cyklu koncertů Barbara Maria Willi uvádí.“

„Fakt, že se historicky poučený přístup k interpretaci postupně rozšiřuje i na hudbu klasicismu a romantismu, může současnou hudební scénu jen obohatit.“

„Koncert nezapůsobil jako souboj dvou výrazných individualit, ale jako soustředěný dialog, přesně tak, jak to má v komorní hudbě být.“

V sále Konventu Milosrdných bratří v Brně se ve čtvrtek 23. února konal zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku cyklu koncertů Barbara Maria Willi uvádí. Večer nesl název Zlatý hlas a představila se na něm sama dramaturgyně cyklu spolu se sopranistkou Kateřinou Kněžíkovou.

Letošní zahajovací koncert cyklu staré hudby Barbara Maria Willi uvádí... nese titul Zlatý hlas a představí se v něm nejen pěvkyně Kateřina Kněžíková, ale i patronka hudební řady, cembalistka a hráčka na klávesové nástroje Barbara Maria Willi. Koncert se bude konat ve čtvrtek 23. února od sedmé hodiny večerní v Konventu Milosrdných bratří v Brně.

„Praze dal Eduard navždy sbohem v sedmadvaceti letech, kdy se v roce 1852 přesunul natrvalo do Vídně.“

„Jak moc Richard Wagner Hanslicka nesnášel, dosvědčují dvě okolnosti. Zatímco první je spíše domnělá, druhá naopak zcela průkazná.“

„Přestože do Prahy se Hanslick už nikdy nevrátil, českému hudebnímu životu prokázal neocenitelnou službu. Patřil ve Vídni k prvním, kteří si povšimli nadání Antonína Dvořáka.“

Sám složil pouhé dvě skladby, kupodivu na verše v češtině. Milostnou píseň pod Vyšehradem a Českého houslistu. Měl ale dost rozumu na to, aby si uvědomil, že hudbu nemá tvořit, nýbrž o ní zasvěceně a v širokých souvislostech psát a přednášet. Pražský rodák Eduard Hanslick se především po přestěhování do Vídně, kde prožil převážnou část svého života, stal – slovy českého muzikologa a estetika Jaroslava Stříteckého – „ničitelem starých předsudků a konstruktérem nových pověr“. Také však „předmětem ojediněle koncentrované nenávisti“. Čím tak zaujal, ale zároveň provokoval autor bezpočtu kritik, esejí a knih o čemsi tak relativně okrajovém, jako je klasická hudba? Odpovědi je třeba hledat v jeho barvitém životopise.

Na začátku ledna se Pražský komorní orchestr účastnil hudebního festivalu v kolumbijské Cartageně. Těleso tam odehrálo sedm koncertů, které byly věnovány národní hudbě střední a východní Evropy. České, ruské, maďarské, rumunské a polské skladby s PKO zahráli sólisté ze všech koutů světa. Na některé koncerty se můžete podívat na oficiálním Youtube kanálu samotného festivalu. Do konce sezóny 2022/2023 nabídne PKO pražskému publiku ještě sedm koncertů. O těch informujeme níže.

Nokturnem na Dianě v Karlových Varech v pátek 19. srpna od 20:30 hodin odstartuje osmý ročník Mezinárodního hudebního festivalu J. C. F. Fischera. Nokturno se tradičně koná ve spolupráci s Karlovarským symfonickým orchestrem a zazní pod taktovkou Vojtěcha Spurného. Festival s působností zejména v západočeském regionu do října nabídne celkem sedm koncertů.

Hudební festival Znojmo a spřátelený dolnorakouský Festival Retz vrcholí současně v neděli 24. července. Poslední tři dny nabízejí na české straně koncerty mladých interpretů, setkání na hranicích, jazzový program a koncert na zámku ve Vranově nad Dyjí. V Rakousku to bude v neděli večer Mendelssohnovo oratorium Elias.

Letošní Hudební festival Znojmo má v termínu 8. až 24. července na programu více než třicet koncertů a doprovodných akcí. Ročník s podtitulem Andělé strážní a návraty domů se bude konat na různých místech města Znojma a také v jeho okolí – v přírodě i v krásných prostorách zámků a kostelů. V semknuté dramaturgii se může publikum těšit na patrona festivalu, houslistu Pavla Šporcla, a další interprety z oblasti klasické hudby. Pořadatelé nezapomněli ani na cimbálovou muziku, jazz a crossover programy.

„Letošní slavnostní zahajovací koncert připadl přesně na večer 111. výročí Mahlerova úmrtí.“

„Pro mladého barytonistu Jiřího Rajniše je Mahler srdcovou záležitostí.“

„Úvodní festivalový koncert byl skvěle dramaturgicky připraven a byl tak důstojnou připomínkou třech skladatelských generací, které středově spojovala osobnost Gustava Mahlera.“

Jedenadvacátý ročník festivalu Mahler Jihlava – Hudba tisíců začal po dvou kultuře nepřejících letech opět v původním termínu tradičně orámovaném 18. květnem a 7. červencem – výročími úmrtí a narození Gustava Mahlera, který v Jihlavě strávil dětství. Nosnou linkou dramaturgie festivalu je samozřejmě Mahlerův repertoár, který pořadatelé zasazují do širších hudebních souvislostí. Během letošního ročníku tak zazní téměř všechny Mahlerovy písně a festivalový dramaturgický fokus na české hudební prostředí v napojení na vídeňský prostor představí další pozapomenutá díla skladatelů 18. století. V obnovené světové premiéře tak v nedaleké Nové Říši zazní 3. června Mše svatého Aloise od skladatele Leopolda Hoffmanna.

„Orchestr se pod vedením už pevně etablovaného mladého dirigenta Jiřího Rožně zhostil provedení s nadhledem.“

„Kromě jiných pasáží bych chtěl vyzdvihnout překrásně provedený sólový hornový part v podání zřejmě hostující Zuzany Rzounkové.“

„Upřímný závěrečný potlesk patřil jistě především hudebníkům a dirigentovi, ale byl jakoby zároveň i jistým úlevným projevem radosti nad překonáním složitého období.“

Stalo se už pravidlem, že na zahajovací koncert mezinárodního hudebního festivalu „Hudební léto Kuks“ je zváno symfonické těleso, což ještě podtrhuje stále rostoucí prestiž tohoto projektu. V minulosti se tak posluchači mohli setkat s Filharmonií Hradec Králové, v minulém ročníku s Komorní filharmonií Pardubice a letos dokonce s hráči vzdálené Plzeňské filharmonie, v jejímž provedení si vyslechli za řízení Jiřího Rožně dvě výrazná díla hudebního klasicismu – Mozartovu Symfonii g moll, KV 550 a Symfonii D dur Jana Václava Huga Voříška, rodáka z Vamberka.

„Klánský si podľa mňa zostavil program veľmi vhodný pre tento typ podujatia.“

„V podaní Lukáša Klánského bola každá zo skladieb krátkym ‚exkurzom‘ do inej výrazovej a náladovej roviny.“

„Posledný koncert tohtoročnej rady Hybatelé rezonance bol plný krásnych momentov, kvalitnej klavírnej hudby a veľmi osobitej atmosféry.“

Cyklus klavírnych recitálov Hybatelé rezonance síce poznačila pandemická kríza, napokon mal však tak trochu šťastie v nešťastí. Svoju aktuálnu sezónu totiž stihol pred živým publikom ako odštartovať, tak aj ukončiť. Záverečný koncert cyklu sa uskutočnil 17. júna a patril Lukášovi Klánskému. Tak ako všetci hybatelé rezonance, aj Klánský hral v Anežskom kláštore, na koncertný nástroj firmy C. Bechstein.

Po Závěrečném koncertu své sedmadvacáté sezóny, o kterém jsme reflexi psali zde, nabízí PKF – Prague Philharmonia do konce června ještě několik projektů. Dnes je orchestr hostem Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka v Ostravě, kde ho od 19 hodin čeká vystoupení v Evangelickém Kristově kostele. Spolu s PKF se představí švédský sólo trumpetista a dirigent Håkan Hardenberger a vedle něj klavírista Ivo Kahánek a cembalista Jiří Havrlant. Zazní hudba Johanna Wilhelma Hertela, Carla Philippa Emanuela Bacha, Arvo Pärta, André Joliveta a Arthura Honeggera.

„Beethovena budu rád hrát i bez jubilea.“

„Nepovažuji klasickou harmonii za intelektuální koncept, ale za naši přirozenost.“

„Teď v euforii z rozvolnění to bude skutečně náročné.“

Za týden má v Praze v Anežském klášteře recitál pianista Lukáš Klánský. V rámci cyklu Hybatelé rezonance, využívajícího mistrovský nástroj C. Bechstein D282, má 17. června na programu Mozarta, Voříška, Mendelssohna-Bartholdyho, Schumanna a Chopina. Dvaatřicetiletý klavírista v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz komentuje jednotlivé autory, shrnuje uplynulé měsíce koronakrize a zmiňuje se i o svém otci, významném sólistovi a pedagogovi Ivanu Klánském, u kterého na AMU studoval.

Vydavatelství a nakladatelství Českého rozhlasu si v letošním roce připomíná dvacet let své existence. Od roku 2001 zpřístupňuje hudební veřejnosti nejrůznější sbírky hudebnin formou nových vydání, vydává noty pro potřeby hudebních škol a podporuje novou tvorbu současných skladatelů výrobou orchestrálních materiálů. U příležitosti výročí odvysílá Český rozhlas Vltava v úterý 2. února od 20 hodin živě koncert z rozhlasového studia S1 na Vinohradské třídě. Do programu pořadatelé zařadili reprezentativní díla komorní hudby z nakladatelského katalogu Českého rozhlasu. Zazní tak hudba Jana Václava Huga Voříška, Jana Nováka, Jindřicha Felda, Adama Skoumala nebo Jana Franka Fischera v podání předních současných interpretů klasické hudby – klavíristky Dory Novak-Wilmington, harfistky Lydie Härtelové, violoncellisty Štěpána Filípka, houslisty Milana Al-Ashhaba, klarinetisty Karla Dohnala nebo fagotového souboru Duo Esperanza. Záznam koncertu nabídne Český rozhlas D-dur, a to 20. února od 20 hodin.