„Poslouchejte přímý přenos Živě ze Studia 1, tentokrát se souborem Clarinet Factory.“
„Na programu jsou tradičně dva záznamy koncertů z nabídky Eurorádia. Nejprve koncert královského orchestru Concertgebouw.“
„Víkendová dopoledne budou patřit Petru Iljiči Čajkovskému, od jehož úmrtí 6. listopadu uplyne 130 let.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 30. října do 5. listopadu?
Písně z Gurre Arnolda Schönberga figurující v červnovém programu Smetanovy Litomyšle 2023, gigantické vokálně-instrumentální dílo ve zvukově opulentním zhudebnění, ztělesňují zlom věků, vrchol Belle Époque, definitivní závěr pozdního hudebního romantismu a loučení s epochou. Autora nereprezentují typicky, protože se do dějin hudby zapsal nakonec zcela jinak, jako novátor. Na poslech Schönbergovy novější hudby jsou podle uměleckého ředitele festivalu Vojtěcha Stříteského potřeba pevné nervy, ale ranější Gurrelieder jsou úplně jiné, je to nádherná hudba, říká. V Praze byly naposledy uvedeny v roce 2006, a to po čtyřiceti letech. Žádný hudební fanoušek by proto neměl při vzácném provedení v Litomyšli chybět, tvrdí v podcastu portálu KlasikaPlus.cz. Odpovídá proto na otázku, jestli lze považovat uvedení Písní z Gurre za opravdový magnet festivalového programu.
Dechový soubor Alinde Quintet se přes vysokou konkurenci probojoval do Mezinárodní soutěže komorní hudby Carla Nielsena (Carl Nielsen International Chamber Music Competition). Odborná porota vybrala celkem deset dechových souborů, které budou mít možnost se této prestižní soutěže zúčastnit. Současnými členy souboru jsou flétnistka Anna Talácková, hobojistka Barbora Trnčíková, klarinetista David Šimeček, fagotista Petr Sedlák a hornista Kryštof Koska. Soutěž v oborech dechové kvinteto a smyčcové kvarteto bude probíhat v termínu 12. až 16. dubna v Kodani.
Asociace hudebních festivalů České republiky se ohlíží za uplynulým rokem a přináší souhrnné statistiky kulturních akcí, které uspořádali její členové. Instituce reprezentuje patnáct významných českých festivalů klasické hudby, které svým programem rozeznívají území celé České republiky a termínem konání naplňují kalendář celého roku, například mezinárodní hudební festivaly Pražské jaro, Dvořákova Praha, Smetanova Litomyšl, Český Krumlov, Harmonia Moraviae a další.
„Výsledek, i když hodně menšinový, je ovšem skvělý. Sezóna spolku Lieder Company přináší vyprecizované sondy do historie, přesné sestavy.“
„Jestliže je v Pierrotu lunaire melodická linka rozkolísaná v široké amplitudě kdesi mezi zpěvem a řečí, Vojtěch Šembera zvolil opak, ještě výlučnější.“
„Výsledná expresivita Schönbergova Pierrota lunaire, atakující adresáta, není plodem poetismu, ani dadaismu, ale osobitě bizarního vidění světa.“
Na den přesně po sto deseti letech od premiéry zaznělo v Praze v neděli dílo, které tehdy posunulo hudební dějiny podobně zásadně jako o rok později Stravinského Svěcení jara. Pierrot lunaire Arnolda Schönberga sice nevyvolal takový skandál, ale dodnes zůstává milníkem, u kterého se otevřela cesta pro abstraktní moderní hudbu, rezignující na libost a emoce. O vzácné připomenutí tohoto bizarního melodramu či vokálního cyklu se zasloužil spolek Lieder Company se zpěvačkou Irenou Troupovou.
Petr Popelka zahájí své působení v čele Symfonického orchestru Českého rozhlasu monumentální symfonickou básní Pelléas a Mélisanda od Arnolda Schönberga a Houslovým koncertem Johannesa Brahmse. Sólový part v něm zahraje Frank Peter Zimmermann. Koncert se bude konat v pondělí 3. října od 19:30 hodin ve Dvořákově síni Rudolfina. Přímý přenos koncertu vysílá ČRo Vltava, záznam nabídne ČRo D-dur 5. října od 20 hodin.
„Charles Burney ve svém často citovaném hudebním cestopisu styl Františka Bendy popsal jako jeho vlastní, vytvořený podle vzoru, který by měl studovat každý instrumentalista, totiž podle zpěvu.“
„V roce 1774 přišel zlom. Jiří Antonín Benda se seznámil s melodramem Pygmalion s textem od Jeana-Jacquese Rousseaua a s hudbou Antona Schweitzera.“
„Médea je téma samo o sobě silné, hrůzné. I ve výrazně idyličtější podobě, kterou mu nutně dodává hudba ze sedmdesátých let osmnáctého století, vyznívá dostatečně naléhavě, psychologicky vyhroceně, osudově.“
Češi ve Vídni, to je poslední dobou v tuzemském hudebním životě časté slovní spojení. Nebyli však sami. Češi byli také ve větším počtu přítomni v Mannheimu a v dalších městech dnešního Německa. Včetně Berlína a Postupimi, kde vynikla rodina Bendů. Jeden z jejích příslušníků, Jiří Antonín, jehož komickou operu či singspiel Vesnický trh zpřítomnila letos o prázdninách v Praze a ve Valticích Musica florea, je zajímavým autorem. Přinejmenším díky svým melodramům, ale určitě i kvůli operám a další hudbě. Autorem dosud málo uváděným. Narodil se v Benátkách nad Jizerou před třemi sty lety, posledního června 1722.
Letošní mezinárodní festival současného umění s duchovním zaměřením Forfest Czech Republic začal v únoru a zve na další koncerty v průběhu léta. Pořádá ho Umělecká iniciativa a koná se už potřiadvacáté. Nejbližším koncertem je čtvrteční program v chrámu svatého Mořice v Kroměříži s tématem „Soudobá česká duchovní hudba“. Od 20 hodin tam vystoupí brněnský komorní sbor Ensemble Versus se sbormistrem Vladimírem Maňasem. Mottem tohoto ročníku je Donatellův citát „Uslyšíš-li o konci světa, vezmi dláto do ruky a tvoř…“. Projekty festivalu jsou situovány do míst, jako jsou Kroměříž, Olomouc, Zlín, Kojetín, Hodonín nebo Hustopeče. Více informací a program najdete zde.
Spolek Lieder Company, který vznikl v loňském roce s úmyslem představovat (nejen) pražskému publiku písňovou tvorbu, zahájí svou první koncertní sezónu v neděli 8. května ve Velkém sále Novoměstské radnice na Praze 2 v 19:30 hodin. Řada sedmi různorodých a objevných koncertů se uzavře 11. prosince. Tři úvodní večery jsou věnovány Francii – částečně jsou symbolicky vázané na výměnu předsednictví EU mezi Francií a Českou republikou, zároveň však budou reflektovat významná výročí. Ta se budou prolínat i ostatními koncerty této sezóny.
„Yuju Wang vnímám jako klavíristku s touhou po bezprostředním zalíbení u širšího publika prostřednictvím hry na efekt.“
„Nejméně doma byla Wang v Beethovenově Sonátě Es dur.“
„Ligetiho etudy se jednoznačně řadí k vrcholům celého recitálu a přál bych si je od Yujy Wang slyšet i jako komplet na nahrávce.“
V sezoně 2020/2021 uvedl Český spolek pro komorní hudbu nový cyklus čtyř recitálových programů, který však byl záhy zrušen z pandemických důvodů. Tato sezona by se tedy dala považovat za jeho skutečnou premiéru. Zatím si vedl víc než dobře – ačkoliv koncerty Geralda Finleyho a Josefa Špačka nebyly vyprodané, nezdráhal bych se je označit za vrcholy pražského kulturního dění posledního roku. Yuja Wang se jako rezidenční umělkyně sezony České filharmonie vrátila po únorovém trojím provedení Klavírního koncertu fis moll Sergeje Rachmaninova, aby v neděli zakončila cyklus klavírním recitálem.
V sólovém recitálu Českého spolku pro komorní hudbu se v neděli 24. dubna představí Yuja Wang - americká klavíristka čínského původu a rezidenční umělkyně České filharmonie ve 126. sezoně. Zahraje díla Ludwiga van Beethovena, Arnolda Schönberga, Györgye Ligetiho, Alexandra Nikolajeviče Skrjabina, Isaaca A lbénize a Nikolaje Kapustina. Koncert se koná ve Dvořákově síni Rudolfina od 17.30 hodin.
Opera Národního divadla v Praze přiveze hudbu terezínských autorů do Německého spolkového sněmu. Prostřednictvím projektu Musica non grata dostala příležitost připravit program vzpomínkového aktu konaného u příležitosti 77. výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim. Akce se uskuteční 27. ledna pod kuratelou nové prezidentky Německého spolkového sněmu Bärbel Bas a tradičně se jí zúčastní nejvýznamnější zástupci politické moci Spolkové republiky Německo, prezident Frank-Walter steinmeier, německý kancléř Olaf Scholz a řada dalších. Zazní skladby Hanse Krásy a Leny Stein-Schneider. Vzpomínkový akt budou živě přenášet televizní stanice ARD a Phoenix a bude také ke zhlédnutí on-line na stránkách projektu www.musicanongrata.cz.
„Kvůli exotičnosti Skrjabinových úvah a hlavně kvůli jejich zkratkovitému výkladu se stalo pravidlem jeho myšlenky redukovat na výplod duševně nemocného megalomana, případně v nich vidět projev dekadence přelomu století.“
„Interpreti o Skrjabinově myšlenkovém systému nevědí téměř nic, popřípadě se jeho zralá díla dokonce bojí nastudovat, jelikož v jejich nezvyklých harmoniích hledají názvuky domnělé náklonnosti k temným silám.“
„Skrjabin byl přesvědčen, že hudba je síla schopná měnit hmotný svět.“
Právě dnes, ve čtvrtek 6. ledna, si připomínáme 150 let od narození Alexandra Nikolajeviče Skrjabina, skladatele, který bývá řazen občas mezi tvůrce skomírajícího pozdního romantismu a občas mezi vizionáře, kteří předběhli dobu a inspirovali další generace skladatelů.
„Interpretovat hudební grotesku vyžaduje zkušenost několika hudebních žánrů a tu zatím Rožeň nemá.“
„To, co vytvořila režijní koncepce Barbory Horákové Joly na jevišti, nebyla ani groteska. Její režijní koncepce se dá nazvat jedním slovem – binec.“
„Jde o velmi těžkou roli, kde během celé půlhodiny prakticky není jediné místo, kdy by si sólistka oddechla, a Petra Alvarez Šimková ji zvládla výborně.“
Je skvělé, když se dramaturgie divadla rozhodne, že poruší ten koloběh uvádění stále stejných oper a dá se cestou hledání děl, která jsou uváděna zřídka, a navíc jsou mimořádná buďto svým vznikem, nebo uměleckými výboji. Nejlépe obojím. Pak už stačí, aby se našel skvělý realizační tým, a na úspěch je zaděláno. Problém nastane, když se realizační tým s dílem míjí.
„Od Brechta jsme na takové věci zvyklí, on vždycky pojímal vážná témata podobným způsobem.“
„Vždycky je jednodušší si přípravu nějaké inscenace udělat jednodušší tím, že se lidé, kteří na ní pracují, mají rádi.“
„Takže jsem poděkovala za role tetiček a babiček a řekla jsem si, že tímto způsobem pokračovat nemíním. Začala jsem si dělat vlastní věci.“
Opera pražského Národního divadla naplánovala na 26. a 28. listopadu a pak i na několik dalších termínů projekt, ve kterém se potkávají na jevišti Státní opery dva různé hudební i divadelní světy, ztělesňované skladateli Arnoldem Schönbergem a Kurtem Weillem. Po monodramatu Očekávání, které mělo premiéru v roce 1924 v Praze a které nabízí pohled do „světa v ženě“, tvoří druhou polovinu večera ironicky koncipovaná Weillova operní miniatura Sedm smrtelných hříchů, napsaná na libreto kritika měšťácké společnosti Bertolta Brechta. Ukazuje naopak „ženu ve světě“. Inscenaci nastudovali režisérka Barbora Horáková Joly a dirigent Jiří Rožeň. Mezzosopranistka Dagmar Pecková v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz popisuje Weillovo dílo, jehož je protagonistkou, ale rekapituluje i své další umělecké i organizační aktivity.
Diváci Státní opery mohou zhlédnout operní jednoaktovky Očekávání Arnolda Schönberga a Sedm smrtelných hříchů Kurta Weilla. Představí je ve svém zpracování režisérka Barbora Horáková Joly. Hudebního nastudování se ujal Jiří Rožeň. Premiéra obou děl v jednom večeru je plánovaná na 26. listopadu. V Sedmi smrtelných hříších se objeví také mezzosopranistka Dagmar Pecková, která se v posledních letech interpretaci Weillových děl pravidelně věnuje.
„Zemlinsky vedl šestnáct let operní soubor Nového německého divadla, ve dvojjazyčném městě významný protějšek českého Národního divadla.“
„Ve Wagnerově odkazu zdůrazňoval jeho jedinečnost a novátorství, nikoli manifestaci velkoněmeckých idejí.“
„Patřil svého času, podobně jako Gustav Klimt nebo Max Burckhard, mezi ctitele vídeňské krásky Almy Schindlerové, která se však provdala za Gustava Mahlera.“
Na domě s číslem popisným 1043 v Havlíčkově ulici, naproti Masarykovu nádraží, nenápadná pamětní deska oznamuje, že tam v letech 1911 až 1927, tedy po celých šestnáct let svého pražského působení, bydlel skladatel a dirigent Alexander Zemlinsky. Byl šéfem operního souboru Nového německého divadla, což je dnes budova Státní opery. Jeho život se pak uzavřel za války v americkém exilu, když mu bylo jedenasedmdesát. Narodil se před 150 lety, 14. října 1871 ve Vídni.
„Schönbergův Smyčcový kvartet č. 2 byl na svou dobu velmi netradiční už tím, že se v něm ve třetí a čtvrté větě ke čtyřem smyčcovým nástrojům přidává zpěv.“
„Markéta Cukrová si posluchače podmanila barvou svého hlasu ve vysokých i nízkých polohách.“
„Nadšené bylo nejen publikum, ale s radostí a zápalem hráli i samotní interpreti.“
Šestý koncert olomouckého Podzimního festivalu duchovní hudby se 10. října konal v honosné slavnostní dvoraně Arcibiskupského paláce, který v historii navštívilo mnoho významných osobností, vedle Tomáše Garrigua Masaryka či Edvarda Beneše také papež Jan Pavel II. Koncert připomínající sedmdesáté výročí úmrtí Arnolda Schönberga patřil Zemlinského kvartetu a s ním dalším hudebníkům, včetně pěvkyně Markéty Cukrové.
„Sestavit celý zhruba sedmdesátiminutový program jen z hudby pozdního romantismu a expresionismu se může jevit poměrně riskantní. V tomto případě si však troufnu říct, že se risk vyplatil.“
„Pokud některé pěvkyně tvrdí, že po ránu nepodávají dobrý výkon, o Štěpánce Pučálkové to rozhodně neplatí.“
„Velmi rád bych vyzdvihnul a pogratuloval všem interpretům ke skvělému výkonu, který pro mne představoval skutečný vrchol koncertu.“
V sobotu se ve Státní opeře konalo matiné k poctě letošního jubilanta Alexandera Zemlinského. Vystoupili na něm mezzosopranistka Štěpánka Pučálková a Orchestr Státní opery pod taktovkou Karl-Heinze Steffense a předvedli koncert z děl Zemlinského, Schönberga a Berga.
Nové hudební podněty chystá pro svůj orchestr nový šéfdirigent Státní filharmonie Košice Robert Jindra. Zahajovací koncert 53. koncertní sezóny nabídne divákům lyrické scény Smrt Kleopatry Hectora Berlioze, které zazpívá Jolana Fogašová, a pak méně hrané kusy, předehru k opeře Pád Arcuna Zdeňka Fibicha a Symfonii E dur Hanse Rotta. Koncert se koná ve čtvrtek 7. října od 19 hodin v Domě kultury.
