Symfonický orchestr Českého rozhlasu připomene sté výročí narození jednoho z nejvýznamnějších skladatelů dvacátého století Györgye Ligetiho, a to v pondělí 13. února v Rudolfinu od půl osmé večer. Uvede Ligetiho Concert Românesc a s interpretkou Patricií Kopatchinskou jeho Houslový koncert. Diriguje Valentin Uryupin. Vzhledem k onemocnění šéfdirigenta Petra Popelky nezazní původně ohlášená suita z baletu Podivuhodný man­darín Bély Bartóka, ale večer zakončí Schumannova Čtvrtá symfonie. Přímý přenos koncertu vysílá ČRo Vltava, záznam nabídne ČRo D-dur ve středu 15. února v osm hodin večer.

Když v prosinci 1956, po potlačení maďarského povstání sovětskou armádou, emigroval skladatel György Ligeti z Budapešti do Vídně, vzal s sebou jen některé své partitury. Takové, které považoval za nejdůležitější. Concert Românesc, Rumunský koncert z roku 1951, byl mezi nimi. Je založen na skutečné rumunské lidové hudbě i na autorově vlastní tvorbě napsané v duchu hry vesnických kapel. Připomeňme, že Ligeti se věnoval i etnografickému výzkumu v rodné Transylvánii a s kompozicí začínal ještě jako autor sborových skladeb i úprav lidových písní, ovlivněný hudebním jazykem Bély Bartóka. 

Přestože Ligetiho Concert Românesc vyjadřuje skladatelovu lásku k rumunské lidové hudbě, byl v komunistickém Maďarsku kvůli vtipným místům označen  za „podvratný“ a okamžitě zakázán. Opětovného uvedení se dočkal až s odstupem mnoha let. Koncert pro housle a orchestr s podobně strhujícím finále vznikal sice ve svobodných poměrech, ale také měl složité osudy. Skladatel ho totiž postupně výrazně přetvářel. Definitivní podoba měla premiéru až v roce 1993. Tehdy jej hrál proslulý bulharsko-německý houslista Saschko Gawriloff a Ensemble InterContemporain pod taktovkou Pierra Bouleze. 

Původně měla od Ligetiho zaznít ještě mistrovská kompozice Lontano z roku 1967, ve své době výjimečná koncepcí i zvukem. „V italštině znamená toto slovo „V dálce“. K charakteristikám Ligetiho stylu, který i v této kompozici vyplouvá jasně na povrch, patří „mikropřesnost“, komplexní rytmy, proměnlivá dynamika, neklid a napětí, alternativní systémy ladění i citace a pseudocitace jiných skladeb. Část skladby Lontano využil režisér Martin Scorsese v psychologickém thrilleru Shutter Island,“ uváděli pořadatelé, než museli změnit program. Ten byl dílem šéfdirigenta Petra Popelky, který však nakonec musel koncert ve čtvrtek, tedy na poslední chvíli, odříci.

Ve­čer měla završit suita z baletu Podivuhodný man­darín Bély Bartóka, klasika maďarské hudby, který měl na Ligetiho silný vliv. Děj křiklavě modernistické baletní pantomimy vychází z příběhu Melchiora Lengyela, ztvárňujícího poměrně brutálním způsobem téma sexuality a násilí. Není divu, že premiéra v roce 1926 v Kolíně nad Rýnem vyvolala skandál a další uvádění bylo zakázáno. Dílo potom ještě dlouho zaznívalo převážně jen v podobě koncertní suity. Ta dodnes uchovává podstatnou část pasáží z expresivně vyhrocené Bartókovy hudby.

Valentin Uryupin – který pondělní koncert převzal, ale o jednu Ligetiho skladbu zkrátí a místo Bartóka zařadí Roberta Schumanna – je dirigent a klarinetista ukrajinského původu, působící převážně v Rusku. Byl a nebo je spojen s moskevským orchestrem Arpeggione, s Charkovským akademickým symfonickým orchestrem mládeže, Běloruským  televizním a rozhlasovým symfonickým orchestrem a od srpna 2011 je dirigentem Divadla opery a baletu v Permu.

Foto: archiv umělkyně, Lisa Martin, Wikipedia / Marcel Antonisse – (CC0), Daniil Rabovsky