V Plzni chystají první letošní operní premiéru. Nová operní inscenace Divadla J. K. Tyla je výsledkem mezinárodní spolupráce s prestižním festivalem v irském Wexfordu, kde byla představena 23. října 2022 v hudebním nastudování šéfdirigenta Norberta Baxy. Dvořákovo mistrovské dílo se tak do Plzně vrátí po dlouhých osmdesáti letech v režii Martina Otavy a přinese další výraznou příležitost pro představitelku titulní role Ivanu Veberovou. Plzeňská premiéra se bude konat v sobotu 28. ledna ve Velkém divadle. Nejbližší reprízy budou na pořadu 4. a 11. února.

„Dvořákova Armida je plná vášně, citu, dramatického účinku a nových hudebních prvků. Je to Dvořák, jak ho neznáme,“ uvedl šéf opery Jiří Petrdlík.

Opera Armida je posledním dokončeným dílem Antonína Dvořáka. Vznikla na libreto Jaroslava Vrchlického podle známého eposu Torquata Tassa Osvobozený Jeruzalém z roku 1850. Světová premiéra se odehrála 25. března 1904, tedy jen krátce před skladatelovou smrtí. Dvořák na Armidě pracoval rok a půl a jde o dílo zralého skladatele na vrcholu tvůrčích sil. Avšak i přes jeho nezpochybnitelnou uměleckou hodnotu je na jevištích uváděno zřídka.

Děj vypráví milostný příběh rytíře Rinalda a kouzelnice Armidy, která během křížové výpravy sváděla a hubila křesťanské bojovníky. Do Rinalda se však zamilovala natolik, že se vzepřela příkazům svého otce, krále Damašku Hydraota i snoubence Ismena. Toto téma bylo nejen v opeře, ale i v baletu zpracováno několikrát a stále autory i diváky oslovuje nejen magickou silou, zrovna tak svou nadčasovostí.

„S operou Armida se nesetkávám zcela poprvé,“ říká představitelka titulní role Ivana Veberová, která árii Armidy z prvního dějství ‚Za štíhlou gazelou‘ studovala už na konzervatoři. Díky současnému nastudování v DJKT může však poprvé vnímat tuto operu jako celek a jako zcela výjimečné Dvořákovo dílo. Opera oplývá řadou náročných partů všech hlavních rolí. „Nejtěžší jak pro interprety, tak pro diváky bude vyrovnat se s básnicky květnatým archaickým, místy nesrozumitelným, přesto však krásným libretem Jaroslava Vrchlického,“ doplnila sopranistka.

Rinaldem se v alternaci stanou tenoristé Aleš Briscein a Jakub Pustina, Hydraota ztvární basisté Jozef Benci nebo Jevhen Šokalo, Ismena, vládce Sýrie pak barytonista Andrij Charlamov. Dále se diváci mohou těšit na Tomáše Kořínka, Jakuba Hliněnského, Jiřího Brücklera, Dalibora Tolaše, Daniela Kfelíře, Radku Sehnoutkovou a další.

Jozef Benci, Jan Hnyk, Josef Moravec a Josef Kovačič zpívali své role už ve Wexfordu, Libuše Santorisová, jež v Plzni nastudovala Armidu, se ve Wexfordu představila v roli Sirény. „Měli jsme štěstí, že se předzpívání operních sólistů za přítomnosti umělecké šéfky festivalu Rossety Cucchi konalo nejen v Londýně a Parmě, ale také u nás v Plzni. Z těchto konkurzů pak vzešlo obsazení sólistů do wexfordského nastudování,“ uvedl Norbert Baxa, jenž operu hudebně nastudoval jak ve Wexfordu, tak v Plzni. Scénu a kostýmy navrhl uznávaný scénograf Hartmut Schörghofer, který inscenaci ve Wexfordu i režíroval.

Foto: Martina Root