V únoru po třech staletích zazní gratulační opera Antonia Caldary Harmonie planet. Provedení jako mimořádný projekt obohatí jedenáctý ročník brněnského koncertního cyklu Bacha na Mozarta. V rolích planet opěvujících nově korunovanou císařovnu vystoupí uznávaní pěvci Andreas Scholl, Adam Plachetka, Valer Sabadus, Hana Blažíková, Dagmar Šašková, Franko Klisović nebo Jaroslav Březina. Dílo v podání souboru Czech Ensemble Baroque nastuduje a povede dirigent Roman Válek. Po brněnské premiéře v úterý 7. února v Besedním domě zazní opera také ve Španělském sále Pražského hradu, a to hned ve středu 8. února. Scénické provedení se bude pak konat v létě v rámci Hudebního festivalu Znojmo.

Dvorní kapelník Karla VI. Antonio Caldara píše roku 1723 v souvislosti s pražskou korunovací vladaře oslavnou kantátu ke jmeninám císařovny Alžběty Kristýny. Císařská kapela, zpěváci, včetně pověstného kastráta Carestiniho, poté předvedli oslavnou skladbu.

„Již při premiéře byly role slávu vzdávajících planet svěřeny předním pěvcům své doby. Extrémní náročnost sólových partů je možná jedním z důvodů, proč se dílo příliš neuvádí a v naší zemi od roku 1723 nezaznělo vůbec. Nám se podařilo oslovit špičkové pěvce, kteří v této sestavě stanou na jednom pódiu vůbec poprvé a nesmírně si vážíme toho, že můžeme spolupracovat s tak skvělými umělci.” Říká dirigent koncertu Roman Válek.

V roli Jupitera vystoupí legendární kontratenorista Andreas Scholl, Saturna ztvární basbarytonista Adam Plachetka, dalším uznávaným kontratenoristou bude Valer Sabadus v roli Apollóna. Úlohu bojovného Marta svěřil dirigent kontratenoristovi Franku Klisovićovi a poslední mužské role, Merkura, se ujme renomovaný český tenorista Jaroslav Březina. Dvě bohyně potom budou zpívat sopranistka Hana Blažíková v roli Diany a česko-francouzská mezzosopranistka Dagmar Šašková, která se představí jako Venuše.

Opera La concordia de’ pianeti (Svornost planet) vídeňského dvorního kapelníka Antonia Caldary, zpracovává oblíbený barokní námět vycházející z filosofie harmonie sfér. Tentokrát se však vztahuje ke konkrétní osobě, jíž není nikdo jiný než císařovna Alžběta Kristýna, manželka císaře Karla VI. V díle vystupuje sedm božstev jako symbol sedmi planet (Diana, Apollón, Venuše, Jupiter, Mars, Merkur a Saturn), která vzdávají hold panovnici. Serenáta, již doplňuje v závěru licenza, je komponována ve stylu pozdní benátské opery, jíž byl Caldara jedním z nejvýznamnějších představitelů.

Soubor Czech Ensemble Baroque přibližuje historii díla blíže: Císař Karel VI. byl v roce 1723 v Praze korunován českým králem. Zpáteční cesta vedla přes Znojmo, kam se vydala i jeho manželka Alžběta Kristýna a kde se 19. listopadu slavily císařovniny jmeniny. Pro tento účel zkomponoval císařský kapelník Antonio Caldara svou „componimento teatrale“, která se hrála pod širým nebem, a proto měla obzvláště velké obsazení se čtyřmi trubkami a tympány. Autorem libreta je císařský dvorní básník Pietro Pariati.

Pěvecké obsazení bylo na mimořádně vysoké úrovni. Tvořili jej nejlepší pěvci své doby: Kastrát Giovanni Carestini zpíval Apollóna, tenorista Gaetano Borghi Merkura, altový kastrát Gaetano Orsini Jupitera, Anna la Ambreuille Venuši, sopránový kastrát Domenico Genovesi Dianu, Pierin Cassati Marse a bas Christoph Praun Saturna.

Vídeňský deník o této události referoval takto: „Koně byli ověšeni drahocennými sedlovými látkami a svazky peří a vozy byly ozdobeny nádhernými ornamenty ze zlata a stříbra, prapory a různými znameními triumfu; na vozech hrála císařská vokální a instrumentální hudba a účastníci byli velmi vhodně oblečeni do operních kostýmů. Jejich obdivuhodný výkon se setkal s nejvyšším uznáním obou císařských Veličenstev a všech vysokých i nízkých představitelů.“

Foto: Wikipedia (volná díla, upraveno), Pixabay, Fb souboru