středa, 09 listopad 2022 09:19

Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 s římským Händelem a Zelenkou

Autor:

Collegium 1704 a vokální soubor Collegium Vocale 1704 pokračují v pátek 11. listopadu v Rudolfinu večerem věnovaným baroku první poloviny 18. století. Soubory přednesou divákům pod vedením dirigenta Václava Lukse jedno z raných děl Georga Friedricha Händela a poslední mešní kompozici Jana Dismase Zelenky.

 

006

 

„Do velkého světa hudby vstoupil Georg Friedrich Händel pravděpodobně na sklonku roku 1705 díky pozvání do Florencie, které mu zprostředkoval vlivný šlechtic a obdivovatel umění Gian Gaston de‘ Medici. Nejvýznamnější část skladatelova pobytu v Itálii však začíná až v roce 1707, kdy dvaadvacetiletý ambiciózní skladatel přijíždí do Říma,“ uvádí soubor Collegium 1704.

Dixit Dominus bylo prvním dílem, na kterém tam začal pracovat. Datace díla k dubnu 1707 napovídá, že k prvnímu provedení mohlo dojít v rámci velikonočních nešpor v titulárním kostele jednoho z Händelových mecenášů, kardinála Ottoboniho, San Lorenzo in Damaso. Obvykle se však za místo prvního provedení považuje kostel Maria in Monte Santo, ve kterém Händel v červenci roku 1707 provedl na zakázku kardinála Colonny také další zhudebněné žalmy pro slavnostní nešpory (Laudate pueri a Nisi Dominus).

 

002

 

„Händel jako by do zhudebněného žalmu Dixit Dominus přenesl úžas nad římskou barokní architekturou. Okázalé architektonické oblouky, extatické vzepětí gigantických figur, masy vod zurčící v kaskádách z umělých vodopádů a fontán římských náměstí, ale i místa prodchnutá mystikou dávné historie věčného města – s tím vším byl mladý Händel v Římě konfrontován a Dixit Dominus představuje jakousi hudební transformaci architektury barokního Říma,“ říká umělecký šéf a dirigent Collegia 1704 Václav Luks.

Na sklonku svého života, v roce 1740, začal Jan Dismas Zelenka pracovat na svém posledním rozsáhlém projektu, který ovšem nikdy nedokončil. Kompozice Missa Dei Patris C dur měla být první ze šesti takzvaných posledních mší (Missae ultimae). Když Zelenka v noci z 22. na 23. prosince roku 1745 zemřel, zůstalo z tohoto zamýšleného mešního cyklu jen torzo, celkem tři části, včetně té finální, šesté, dokončené v roce 1741 a pojmenované Missa Omnium Sanctorum. Ta je typickým příkladem takzvané číslové mše komponované ve „smíšeném stylu“, což znamená, že zde stojí vedle sebe tutti sbory a brilantní koncertantně pojaté vokální a instrumentální věty, stejně jako energické fugy, dvojité fugy, fugy s nezávislým instrumentálním doprovodem a sólové árie s typickými znaky galantního stylu.

 

008

 

Missa Omnium Sanctorum postrádá pro Zelenku dříve typické velké orchestrální obsazení s trubkami, lesními rohy a tympány. Jedná se však o dílo naplněné hlubokým citem k zhudebněnému textu, navíc je součástí nejpozoruhodnějšího projektu posledních let skladatelova života,“ dodává Luks.

Svatomartinský koncert v Rudolfinu dá tentokrát prostor výhradně sólistům z řad Collegia Vocale 1704, a sice sopranistkám Tereze Zimkové, Pavle Radostové a Heleně Hozové, altistkám Kamile Mazalové a Anetě Petrasové, tenoristovi Ondřeji Holubovi a basistům Tomáši Šelcovi a Tadeáši Hozovi.

 

005

 

Foto: Petra Hajská, Fb souboru

*KlasikaPlus.cz

-- redakce --

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.