neděle, 19 duben 2020 20:30

Pražské jaro online: živé koncerty i legendární záznamy

Autor:

„Pražské jaro on-line také on-line vzniká. O dalších položkách programu se jedná.“

„Festivalový koncert se vůbec poprvé uskuteční i v Brně.“

„Má vlast sice nebude moci zaznít živě, ale 11. a 12. května ji odvysílají televize a rozhlas.“

 

1

 

Více než deset koncertů živě přenášených z pódií pěti pražských koncertních síní, z Brna a ze Spojených států amerických a k tomu záznamy legendárních festivalových programů z uplynulých dekád, rozhovory s umělci a pohled do zákulisí příprav netradičního ročníku. To vše bude tvořit jedinečnou formu 75. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro, který se v obvyklé podobě kvůli opatřením majícím pomoci čelit pandemii nemůže v květnu uskutečnit. Hudba bude znít na internetu a na sociálních sítích a zapojí se i Český rozhlas a Česká televize.

Se čtyřmi pražskými tělesy se Pražské jaro dohodlo na alternativních programech počítajících s menším obsazením. Přenášeny budou z jejich domovských scén. Půjde o koncert Symfonického orchestru Českého rozhlasu a dirigenta Roberta Kružíka, orchestru PKF - Prague Philharmonia s cembalistou Mahanem Esfahanim a dirigentem Jiřím Rožněm a o vystoupení Symfonického orchestru hl. města Prahy FOK s Tomášem Braunerem. S Českou filharmonií je v plánu dokonce dvojice koncertů, a to pod vedením jejích hlavních hostujících dirigentů Jakuba Hrůši a Tomáše Netopila. A v Americe zahraje exkluzivně pro diváky Pražského jara sólový recitál kanadský houslista James Ehnes. Smetanova Má vlast, erbovní dílo festivalu, sice nebude moci letos zaznít živě, ale 11. a 12. května cyklus odvysílají televize a rozhlas.

 

3

 

Všechny koncerty bude možné sledovat na webových stránkách www.festival.cz, vybrané koncerty zprostředkuje Česká televize a Český rozhlas. Festivalovými večery bude provázet Ondřej Havelka. „Pražské jaro on-line také on-line vzniká,“ řekl ředitel festivalu Roman Bělor. Momentálně zveřejněný program je proto základem, který bude v příštích dnech a týdnech doplňován. O dalších položkách programu organizátoři podle Bělora dále intenzivně jednají s českými i zahraničními umělci, uměleckými institucemi, profesními sdruženími, státními orgány a nadnárodními organizacemi.

Program připravený speciálně pro tuto příležitost přednesou také soubory Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 pod vedením Václava Lukse. Na koncertu 18. května v Pražské křižovatce se sólistkou Hanou Blažíkovou chtějí konfrontovat hudbu Johanna Sebastiana Bacha a Jana Dismase Zelenky s hudbu Händelovou, která tvoří spojnici mezi jejich dvěma odlišnými hudebními a církevními světy.

 

2

 

Jubilejní desáté vystoupení bude mít na Pražském jaru Adam Plachetka. Zimní cestu Franze Schuberta, kterou na podzim minulého roku studiově natočil, s ním 25. května na klavír doprovodí David Švec. Bude to mimochodem teprve druhé kompletní provedení tohoto písňového cyklu na Pražském jaru – poprvé tam Zimní cestu v roce 1986 přednesl tenorista Peter Schreier za klavírního doprovodu Svjatoslava Richtera.

Rozhlasoví symfonikové, hrající ve streamu 27. května ze Studia 1 Českého rozhlasu, zachovají Kružíkův plánovaný festivalový debut. Zazní mimo jiné Adagio nedávno zesnulého Krzysztofa Pendereckého, který coby dirigent i skladatel festival před třemi lety zakončoval. Esfahani s Rožněm chystají na 29. května mimo jiné českou premiéru Cembalového koncertu Michaela Nymana. Pražští symfonikové s Braunerem, který se v nadcházející sezoně stane šéfdirigentem tělesa, plánují nabídnout posluchačům hudbu Josefa Suka a Zjasněnou noc Arnolda Schönberga. Hrůša s Českou filharmonií připravuje provedení dvou pozdních Beethovenových kvartetů v úpravě pro smyčcový orchestr.

 

5

 

Letošní ročník Pražského jara si připíše také jedno neobvyklé prvenství – festivalový koncert se vůbec poprvé uskuteční v Brně. Foyer Janáčkova divadla bude 20. května dějištěm koncertu Brno Contemporary Orchestra, v jehož rámci zazní světová premiéra skladby Zběsilost v srdci, kterou Pražské jaro objednalo u českého skladatele Jana Ryanta Dřízala. Vedle toho budou na programu skladatelé Pascal Dusapin, Olga Neuwirth a Erkki-Sven Tüür. „Extatický charakter a pojetí skladby coby magického rituálu jsou mými dvěma hlavními kompozičními záměry. Titul jsem si vypůjčil ze slavného filmu Davida Lynche, jehož exprese a tempo podprahově rezonuje s mou kompoziční strategií,“ řekl k chystané novince Dřízal.

Mladí hudebníci se na alternativním Pražském jaru představí 15. května v Salonu ZUŠ. Jeho protagonisty budou nadaní žáci základních uměleckých škol, stipendisté akademie MenART, kteří rok pracovali pod vedením Kateřiny Kněžíkové, Jana Fišera a Iva Kahánka. Druhý koncert svede dohromady 22. května čtyři výrazné talenty nastupující generace českých hudebníků – sedmnáctiletého klavíristu Jana Čmejlu, osmnáctiletého houslistu Eduarda Kollerta, šestadvacetiletého bicistu Ladislava Bilana mladšího a sedmadvacetiletou klarinetistku Annu Paulovou, laureátku soutěže Pražské jaro z roku 2015.

 

6

 

Na 31. května je do Národního technického muzea, do prostředí historických dopravních strojů, situován autorský koncert Lukáše Sommera.

„V těžkém čase ‚koronakrize‘ myslíme všichni zejména na možnost brzkého ‚návratu k normálu‘. Samozřejmě je nejpodstatnější zdraví, které přejeme všem kolem ze všeho nejvíce. Jsem však přesvědčený, že máme myslet i na kulturu a nepřestat o ni pečovat,“ zdůraznil Jakub Hrůša, člen umělecké rady Pražského jara: „Mně osobně chybí především setkávání s ostatními hudebníky a s publikem. Duševní obšťastňování druhých i sebe sama hudbou. A tak jsem mimořádně rád, že i letos proběhne velký český svátek hudby – festival Pražské jaro. Bude tomu v neobvyklých podmínkách, zásadní ale je, že Pražské jaro bude.“

Oznámení o alternativní podobě letošního Pražského jara čtěte ZDE a rozhovor s Romanem Bělorem pod titulkem "Pražské jaro se nevytratí z veřejného prostoru. Nechceme rezignovat."  čtěte  ZDE.

 

4

 

Foto: Pražské jaro, Pixabay, archiv KlasikyPlus, Martin Divíšek, Ivan Malý, Petra Hajská

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.