8

„Základem programové koncepce Orchestrálního cyklu s podtitulem Hudba a společnost jsou politika a národní vlivy v hudbě.“

„Vzhledem k momentální situaci se reflexe společnosti jeví aktuálnější a relevantnější než kdykoliv předtím.“

„Pokračuje i edukativní program pro studenty 10+, který zprostředkuje osobnější kontakt s hráči orchestru.“

Význam hudby pro společnost v historickém a politickém kontextu bude hlavním tématem nadcházející 27. koncertní sezony PKF – Prague Philharmonia. Orchestr „prolomí ticho“ v pěti koncertních řadách: v Orchestrálním cyklu A, Komorním cyklu K, Cyklu soudobé hudby S, Koncertech pro děti v Rudolfinu D/E a v donátorské abonentní řadě PKF – Lobkowicz abonmá L. K tomu nabídne programy pro mladé publikum, edukační řady pro školy, projekt Orchestr Zoom nebo Dětský klub Notička zaměřený tentokrát na divadelní svět.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
3

„Oslavu výročí založení jsme pojali jako celoroční hudební svátek.“

„John Eliot Gardiner v listopadu koncertně nastuduje Janáčkovu operu Příhody lišky Bystroušky.“

„Šéfdirigent Semjon Byčkov bude s filharmoniky postupně nahrávat symfonie Gustava Mahlera.“

Stopětadvacáté výročí bude slavit Česká filharmonie v příští sezóně v Rudolfinu i v hlavních městech Evropy. Její první koncert dirigoval 4. ledna 1896 Antonín Dvořák. Ve stejný den v roce 2021 sice orchestr podle zveřejněného plánu koncert nemá, ale významnou oslavou bude Silvestrovský a Novoroční koncert s díly Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany, Josefa Suka, Oskara Nedbala a dalších českých tvůrců. Jubilejní sezónu otevře šéfdirigent Semjon Byčkov 23. a 24. září skladbami Dmitrije Šostakoviče a Gustava Mahlera, jehož symfonie bude s filharmoniky postupně nahrávat.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

„Osobně jsem optimista a věřím, že se festival uskuteční.“

„Jsem rád, že se nám podařilo jako rezidenční festivalový orchestr angažovat právě SOČR“

„Hudba má úžasnou moc“

Zatímco Evropou obchází koronavirus, naděje neuhasíná a na plné obrátky se připravují jarní hudební festivaly. Jedním z nich je Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka, který v Moravskoslezském kraji patří od konce května po začátek prázdnin k neodmyslitelným a tradičním akcím. O festivalu, jeho účinkujících, hudbě, obavách a nadějích jsme si povídali s panem ředitelem Jaromírem Javůrkem.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
pátek, 06 březen 2020 15:00

Dva-G-rát G dur

7

„Koncert řídil šéfdirigent Moravské filharmonie Olomouc Jakub Klecker, který vede orchestr od letošní sezóny.“

„Zřetelné jednotlivé hlasy, vystínovaná dynamika a soulad kontrastů odhalily plasticitu formy Haydnovy symfonie.“

„Markéta Böhmová má v hrdle překrásný nástroj, který s jistotou a lehkostí ovládala.“

Abonentní koncert Moravské filharmonie Olomouc z 5. března 2020 s názvem Mistři symfonismu nabídl plně zaplněné Redutě Symfonii č. 88 G dur od Josepha Haydna a po přestávce Symfonii č. 4 G dur Gustava Mahlera.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
111

„Vysoká muzikálnost a sympatické pohroužení do hudby oslovily obecenstvo především ve skladbách Petra Ebena a Lukáše Hurníka.“

„Nápaditý program měl vhodně zvolené dominanty i jejich odlehčení.“

„Půvabným zpestřením byly Haydnovy miniatury pro mechanický píšťalový hrací stroj.“

Již 80. varhanní podvečer v evangelickém kostele U Salvátora potvrzuje, že nenápadné koncerty první středu v měsíci na nové varhany firmy Eule z německého Bautzenu si od roku 2011 našly své obecenstvo a obohacují pražský hudební život. Příležitost k vystoupení dostávají spíš naši mladší varhaníci a varhanice, kteří této možnosti rádi využívají a svým hráčským elánem a nadšením oživují velebné zvuky královského nástroje.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

„Vůči Pavarottiho hlasu nemám vůbec žádnou imunitu, roztaju a jsem v sedmém nebi.“

„Chtěl bych zůstat v některých odvětvích a žánrech jen nadšeným posluchačem.“

„Cílem a posláním dirigenta by mělo být spíš inspirovat než korigovat a opravovat.“

Významná kariéra u Bamberských symfoniků, kde je šéfdirigentem, hostování u proslulých Berlínských a Vídeňských filharmoniků, stálé působení u České filharmonie, vynikající operní inscenace... Jakub Hrůša pomalu ale jistě naplňuje odhad britského časopisu Gramophone, který ho už v roce 2011 označil za jednoho z deseti mladých světových dirigentů, kteří mají před sebou hvězdnou budoucnost. V RozhovoruPlus se mimo jiné svěřil, že při práci s orchestry je spíš pedantský, rozumový a analytický, ale při koncertech ho pak těší být spontánní a intuitivní.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
pátek, 24 leden 2020 18:30

Večer budoucích světových hvězd?

4

„Pražský komorní orchestr s koncertním mistrem Leošem Čepickým hrál Sinfonii technicky dokonale.“

„Kde se v tak drobounké holčičce bere tolik vitality, schopnosti akcelerovat, vystavět dynamiku, mít vypracovaný úhoz?“

„Jan Schulmeister provedl Preludium z Transcendentálních etud Ference Liszta přímo brilantně.“

Jen den poté, co Václav Hudeček na Svátcích hudby představil dva mladé špičkové sólisty, připravila dramaturgie Pražského komorního orchestru koncert podobného zaměření. Dokonce i s jedním stejným sólistou. U Šimona a Judy se 22. ledna představily naděje naší klavírní hry – Klára Gibišová a Jan Schulmeister. A bylo co poslouchat i obdivovat. Navíc večer byl tematicky zaměřen na skladatele 18. století, takže milovníci klasicismu si skutečně přišli na své.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

Příležitost nejmladším umělcům nabídl v této sezoně Pražský komorní orchestr. Dva mladí pianisté Klára Gibišová a Jan Schulmeister zahrají společně s orchestrem klavírní koncerty Josepha Haydna a Wolfganga Amadea Mozarta. Kromě klavíru zazní v podání orchestru Sinfonie in F a A Jana Zacha a Mozartova Serenáda č. 13 pro smyčcový kvartet a kontrabas G dur „Malá noční hudba“. Středeční klavírní večer 22. ledna v kostele sv. Šimona a Judy začíná v půl osmé.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

„Dodnes nás nepřestává fascinovat, kolika revolučními kroky rozšířil a proměnil formy a obsahy.“

„Projekt odstartovaný v Bonnu 16. prosince je pro příštích 365 dní napěchovaný událostmi.“

„Pražské jaro eviduje největší zájem o zahajovací koncert s Berlínskými filharmoniky, o Smetanovu Mou vlast… a o závěrečný koncert, na kterém po letech zazní Devátá.“

Shluk písmen a číslic BTHVN2020 dává lidem kolem hudby jasný smysl. V roce 2020 uplyne celá čtvrtina tisíciletí od narození skladatele, kterého málokdo neoznačí za velkého. Možná byl za svého života kontroverzní osobou – ostatně, který génius, snad vyjma Bacha, nebyl a není… Jeho odkaz nicméně žije nezpochybnitelně, víc než dostatečně: hrají ho děti v ZUŠ i světoví mistři a Óda na radost z Deváté symfonie se stala hymnou Evropské unie. Dnes uplynulo 249 let ode dne, kdy byl Beethoven v Bonnu pokřtěn. Dá se předpokládat, že se narodil o den dřív, ale datum doloženo není.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
8

„Nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že jinde ten festival prostě být nemůže.“

„Z Jezerní scény přicházejí do rozpočtu největší peníze.“

„Se Salcburkem nesoupeříme.“

V létě 2020 se bude na festivalu Bregenzer Festpiele druhým rokem hrát v amfiteátru na břehu Bodamského jezera Verdiho Rigoletto. Naplánováno je bezmála třicet představení. Vedle toho se chystá do sálu ve Festspielhausu Boitova opera Nero, do Operního studia Haydnova Armida a premiéru bude mít komická opera buffa Impresario Dotcom, kterou podle Goldoniho předlohy napsala slovenská autorka Ľubica Čekovská. Na programu jsou i koncerty. U mnohého z toho bude opět Pražský filharmonický sbor, který dnes v Praze slaví na koncertě v Rudolfinu 85. výročí a který si v Bregenzu na samém západě Rakouska letos o prázdninách připomínal deset let pozice rezidenčního tělesa. Že tam s ním pořadatelé počítají i nadále, potvrzuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus i umělecká ředitelka přehlídky Elisabeth Sobotka.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
pátek, 06 prosinec 2019 17:36

Beethoven pro tři

PKF2019-12-03A4-prokofjevhaydnbeethovenHR-c-Vaclav-Hodina-104

„Prokofjevova Klasická symfonie působila zběžně, až moc usedle, uměřeně.“

„Beethovenův Trojkoncert figuroval v programu jako jeho přirozený vrchol a také se jím stal.“

„Byli jsme svědky spíše introvertní hry. Hry jemné možná až nestylově.“

Orchestr PKF-Prague Philharmonia hrál na prvním prosincovém abonentním koncertě klasicky a neoklasicky. Hostující trio tvořené třemi mladými instrumentalistkami se s ním velmi jemně a neotřele zhostilo Beethovenova Trojkoncertu. Od hostujícího dirigenta Simona Krečiče však ani v této partituře, ani v případě Haydnovy a Prokofjevovy hudby mimořádné podněty nevycházely.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
3

„Při prvním pohledu na orchestr bylo překvapivé, v jak velkém obsazení smyčců budou hradečtí filharmonici skladbu hrát.“

„Zehnder přednášel svůj part s technickou jistotou a graciézností.“

„Publikum ocenilo záslužné přednesení ne moc často uváděné kompozice vřelým potleskem.“

Ve čtvrtek 5. prosince se uskutečnil abonentní koncert Filharmonie Hradec Králové v jejím domovském sídle. Jednalo se o součást velkého symfonického cyklu, kde zazněl dramaturgicky pestrý program a hlavně se na něm představil šéfdirigent orchestru Kaspar Zehnder nejen v roli dirigenta, ale i sólového flétnisty.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
10

"Nejprve chci udělat nějakou viditelnou práci – a potom pomalu docházet k nějakému ovoci."

"Kdybych přišel do Hradce Králové řekněme z Paříže, asi bych to měl těžší."

"Blíží se mi padesátka, a tak si myslím, že některé věci mohu postupně opustit a trochu se uvolnit pro další dobrodružství."

Švýcar Kaspar Zehnder, šéfdirigent Filharmonie Hradec Králové a šéfdirigent Symfonického orchestru Biel Solothurn ve své zemi, řídí dnes večer v královéhradeckém sále Filharmonie symfonický koncert, v jehož programu je třeba zvýraznit především hudbu Antonia Vivaldiho a Igora Stravinského. Dirigentovo jméno v něm figuruje také jako jméno sólového flétnisty. S působením v naší zemi má již zkušenosti z let 2005 až 2008, kdy stál jako nástupce Jiřího Bělohlávka v čele Pražské komorní filharmonie. V příštím roce oslaví Kaspar Zehnder padesátiny. Ve stejném roce si bude připomínat, stejně jako všichni ostatní evropští hudebníci, kulaté výročí narození Ludwiga van Beethovena. Následující rozhovor směřuje k jubileu vídeňského klasika, k současným i chystaným uměleckým aktivitám… a samozřejmě i k dnešnímu koncertu.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Zemlinskeho-kvarteto-4Plusfoto-Ilona-Sochorov

Vyhlašujeme výherce vstupenek.

Známý francouzský klarinetista Michel Lethiec vystoupí po boku Zemlinského kvarteta. Společně uzavřou sérii večerů s názvem 4plus, který toto uznávané smyčcové kvarteto pořádá. Závěrečný koncert se koná ve středu 4. prosince od půl osmé ve Velkém sále Městské knihovny v Praze.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
1

Beethovenův Trojkoncert pro housle, violoncello a klavír C dur přijedou do Prahy zahrát sestry Skrideovy a jejich klavírní trio světového renomé, které hraje ve složení Baiba Skride (housle), Lauma Skride (klavír) a Harriet Krijgh (violoncello). Koncert se koná v úterý 3. prosince. Trio a PKF — Prague Philharmonia vystoupí pod taktovkou slovinského dirigenta Simona Krečiče ve Dvořákově síni Rudolfina.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Zemlinskeho-kvarteto-4Plusfoto-Ilona-Sochorov

Vyhrajte dvojici vstupenek.

Známý francouzský klarinetista Michel Lethiec vystoupí po boku Zemlinského kvarteta. Společně uzavřou sérii večerů s názvem 4plus, který toto uznávané smyčcové kvarteto pořádá. Závěrečný koncert se koná ve středu 4. prosince od půl osmé ve Velkém sále Městské knihovny v Praze.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
pondělí, 25 listopad 2019 20:28

Vilém Veverka na výletech

4

„Je tedy celkem jedno, jestli jeho příspěvek někdo nazve artrockem, crossoverem, nebo fúzí.“

„Jde o hudbu neomylně postavenou na zvuku sólového nástroje, který je centrem, úběžníkem a jasným smyslem toho všeho.“

„Sólista známého horolezce zmiňoval záměrně.“

Hobojista Vilém Veverka občas s velkým fotoaparátem a těžkým vybavením podniká krásné výlety, respektive velké cesty a expedice. Do vysokých hor, na daleký sever… Čím dál je jasnější, že se nehodlá věnovat jen a jen hraní, ale že čerpá sílu i jinde. A výsledné fotky jsou krásné. Nyní začíná soustavněji podnikat rovněž výlety hudební. Také docela daleko a s pěknými výsledky. Vzpomínka na ten minulý ani po týdnu nebledne.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
2

„Všichni – včetně orchestru – ze sebe vydali to nejlepší, co umějí.“

„Nastudování Zdeňkem Klaudou bylo jisté, přehledné, s respektem ke skladateli a současně interpretované a řízené s velkou chutí a radostí.“

„Markéta Cukrová zazpívala tak vřele a něžně, že se jí dostalo vděčného přijetí dojatými posluchači.“

Koncerty Českého spolku pro komorní hudbu se vyplatí sledovat. Jeho dosavadní dramaturg Ludvík Kašpárek má cit pro originální program a spojení účinkujících umělců. Právě to ukázal středeční koncert v pražském Rudolfinu. Vystoupili na něm mezzosopranistka Markéta Cukrová a L’Armonia Terrena řízená Zdeňkem Klaudou. Na programu byla díla Bohuslava Martinů, Antonína Dvořáka a Jana Václava Huga Voříška.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
5

„V úvodu smyčce předvedly to, čím je Collegium Marianum pověstné – perfektní souhru.“

„Hladký kulatý soprán Patricie Janečkové byl okouzlující.“

„Byl to nevšední spirituální i hudební zážitek.“

V bývalém kostele svatých Šimona a Judy v Praze už se nekonají bohoslužby. Koncertní síň, ve kterou se před lety proměnil, sice dosud patří milosrdným bratřím, ale řád sídlící v Brně odsvěcený chrám pronajímá Symfonickému orchestru hlavního města Prahy FOK k pořádání komorních koncertů. Nyní se navíc jedná o prodeji objektu hlavnímu městu. Své místo tam nicméně stále má i sakrální hudba. Nestává se však často, že by v kostele zaznělo dílo, které se přímo váže k jeho patronům. Snad dokonce poprvé to bylo před rokem, kdy arménský soubor Gurdjieff Ensemble uvedl v rámci svého koncertu arménské sakrální hudby Liturgické kánony pro Šimona a Judu. V úterý 12. listopadu se k nim přidalo Collegium Marianum s Reinhardtovou mší k oběma svatým.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
čtvrtek, 14 listopad 2019 09:30

Tři nejznámější skladby Leopolda Mozarta

00

„Když rozpoznal jeho naprosto mimořádný hudební talent, věnoval Leopold veškerý svůj čas a umění k rozvíjení chlapcových schopností v takové míře, že se od roku 1771 prakticky vzdal vlastní skladatelské činnosti.“

„Jednou z prvních orchestrálních skladeb Leopolda Mozarta, zaznamenanou v roce 1961 na komerční nosič, byla Dětská symfonie.“

„Půvabnému kouzlu Dětské symfonie propadla nejedna dirigentská celebrita a mnohé přední orchestry.“

Narodil se přesně před třemi sty lety, 14. listopadu 1719. Mozartova otce Leopolda asi někdy podceňujeme, také o něm a o jeho hudbě příliš moc nevíme. Vedle toho, že rozpoznal synův mimořádný talent a udělal vše pro to, aby tento talent nepřišel nazmar, je také autorem úctyhodné řádky hudebních děl v rozpětí od Missy solemnis přes koncerty pro dechové nástroje až po klavírní skladby. A vedle toho rovněž autorem vlivné učebnice hry na housle Versuch einer gründlichen Violinschule. Historickým paradoxem je, že se jeho nejznámějšími a nejčastěji hranými skladbami stala tři divertimenta, orchestrální hudební hříčky. Nesou názvy Dětská symfonie, Selská svatba a Hudební jízda na saních. Právě jejich berlínská nahrávka z časů Německé demokratické republiky stojí v centru naší pozornosti.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus