0002

„Divák byl v Trojhalí konfrontován s velmi nezvyklým prostředím. Realizační tým byl rozmístěn nesouměrně prostorem na různých dopravních prostředcích a vyvýšených plošinách.“

„Obrovské nároky na koncentraci v podobě přesných nástupů a spolehlivé souhry zajistil perfektním způsobem připravený, iniciativní a nadšený dirigent Jiří Rožeň.“

„Provedení Nonova Prométhea se nepochybně může řadit k nejvýznamnějším operním realizacím současnosti.“

Dny nové opery 2022 jsou minulostí. Velké finále se konalo v Trojhalí Karolina 30. června, kde zazněla jedna z nejoriginálnějších oper 20. století. Prométheus italského skladatele Luigiho Nona nastudovali dirigenti Jiří Rožeň a Petr Kotík ve scénické realizaci Jiřího Nekvasila a Davida Baziky. Součástí Nonovy opery je živá elektronika, sbor, sólisté a orchestr. Nad provedením jedné z nejpozoruhodnějších oper minulého století se sešli Ostravská banda, Ostrava New Orchestra, Canticum Ostrava a četní sólisté. Prométheus v české premiéře byl uveden v italském originále.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0001

„Můj obdiv však rozhodně patří Denysu Pivnickému, který extrémně náročnou roli Dona Juana ‚vydržel‘.“

„Z dalších sólistů nelze pominout výkon sopranistky Tamary Morozové, dle mého soudu dalece převyšující i zmíněnou Korosunovou.“

„Pokud má inscenace slabé místo, je to dle mého názoru režie, která ani zdaleka nevytěžila možnosti fantasknosti a surrealističnosti celého díla. Tím spíše, když je možné ho inscenovat v tak skvěle technologicky vybaveném divadle.“

V neděli 12. června uvedlo Národní divadlo ve Státní opeře pod hlavičkou projektu Musica non grata premiéru dvouaktové opery Erwina Schulhoffa Plameny. V nastudování dirigenta Jiřího Rožně a v režii Calixta Bieita se představili v titulních rolích tenorista Denys Pivnickij, mezzosopranistka Tone Kummervold a sopranistka Victoria Korosunova.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0001

Komorní filharmonie Pardubice přichází s novou sezónou a obnovuje abonmá ve stejném rozsahu, na jaký byli její posluchači zvyklí. Během řady koncertů se představí jak přední čeští, tak zahraniční sólisté, kteří budou ve značné převaze. Hostující umělci pokryjí širokou škálu sólových nástrojů. Na ty tradičnějších, jako jsou housle či klavír, zahrají Václav Hudeček, Marek Kozák, Igor Ardašev nebo Michal Mašek. Objeví se ale také sólová trubka, hoboj, violoncello, varhany, marimba či kontrabas, který se vidí málokdy. Dramaturgie zaručuje obsahovou pestrost, co se sólových nástrojů i titulů jednotlivých koncertních programů týče, a kromě žánru takzvané „klasiky“ opět nabídne i několik soudobých skladeb.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0004

Ostravské centrum nové hudby připravilo dva koncerty u příležitosti osmdesátých narozenin skladatele, dirigenta a flétnisty Petra Kotíka. Ve světových premiérách zazní devět kompozic od devíti skladatelů, které napsali právě pro tuto příležitost. První koncert se bude konat v úterý 26. dubna v Galerii PLATO v Ostravě, druhý ve čtvrtek 28. dubna v Centru současného umění DOX+ v Praze. Obě akce začnou v 19 hodin.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0004

Ostravské centrum nové hudby ve spolupráci s Národním divadlem moravskoslezským od 25. do 30. června uvede jedinečnou kontinuální přehlídku nové opery v České republice Bienále NODO / Dny nové opery Ostrava. Pořadatelé letos v obou operních domech Národního divadla moravskoslezského, na krytém náměstí Trojhalí Karolina a lyžařské sjezdovce v Palkovicích nabídnou operní díla a vokální performance osmi skladatelů, a sice Luigiho Nona, Salvatora Sciarrina, Petra Kotíka, Matouše Hejla, Miroslava Tótha, Judith Berkson, Jamese Laytona a Lucie Páchové. Účinkovat budou sóloví pěvci a dirigenti z Evropy a USA, inscenační týmy z Polska, Německa, Slovenska i od nás, dále sbor Canticum Ostrava Jurije Galatenka a orchestry Ostravská banda a ONO / Ostrava New Orchestra. Deset let od svého založení tak festival NODO demonstruje sílu uměleckého projevu soudobé opery.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
2000

„Šostakovičova Slávnostná predohra je brilantné orchestrálne dielo, no oslavuje kult falošnej revolučnej pozitivity.“

„Talentovaný Jiří Rožeň sa snažil, no hrať Čajkovského symfónie, aj tie rané, s jedenástimi prímami je pod hranicou únosnosti.“

„Pri počúvaní Prokofievovho koncertu sa pamätníkovi v mysli vybaví interpretačné majstrovstvo klaviristov Petra Toperczera a Mariana Lapšanského.“

Abonentný cyklus Slovenskej filharmónie pokračoval v dňoch 3. a 4. februára 2022 v bratislavskej Redute ďalšou dvojicou koncertov. Pod taktovkou mladého, v našom meste po prvýkrát účinkujúceho českého dirigenta Jiřího Rožeňa uviedol orchester SF program, zostavený výlučne z ľúbivých, menej známych, no poslucháčsky príjemných diel ruského symfonického repertoáru. V spolovice zaplnenej koncertnej sieni (omikron je na ústupe, no ešte sále šarapatí) odzneli skladby Dmitrija Šostakoviča, Sergeja Prokofieva a Pjotra Iljiča Čajkovského. Ako sólista Prokofievovho Tretieho klavírneho koncertu sa obecenstvu predstavil španielsky juveníl Leo de María, laureát nedávneho posledného ročnika Medzinárodnej klavírnej súťaže Johanna Nepomuka Hummela.

 
Zveřejněno v ReflexePlus

4000 Mladý český dirigent Jiří Rožeň debutově vystoupí se Slovenskou filharmonií, a to zítra a v pátek v sále prvního slovenského orchestru od 19 hodin. Program otevře Šostakovičova Slavnostní předehra, op. 96. Následovat bude Prokofjevův Třetí klavírní koncert, op. 26, v němž se sólového partu ujme mladý Španěl Leo de María, laureát Mezinárodní soutěže Johanna Nepomuka Hummela. „Rodák z Madridu má na svojom konte viac ako 30 národných a medzinárodných ocenení. Oceňovaný je pre fascinujúcu kombináciu brilantnej hry, veľkej dávky senzibility a hlbokej vášne. V súčasnosti je poslucháčom na Univerzite Mozarteum v Salzburgu v triede profesora Pavla Gililova,“ představují umělce pořadatelé. Koncert uzavře Symfonie č. 1, op. 13 Zimní sny Petra Iljiče Čajkovského.

Zveřejněno v AktuálněPlus
úterý, 07 prosinec 2021 09:33

Očekávání splnilo jen Očekávání. Snad.

98

„Interpretovat hudební grotesku vyžaduje zkušenost několika hudebních žánrů a tu zatím Rožeň nemá.“

„To, co vytvořila režijní koncepce Barbory Horákové Joly na jevišti, nebyla ani groteska. Její režijní koncepce se dá nazvat jedním slovem – binec.“

„Jde o velmi těžkou roli, kde během celé půlhodiny prakticky není jediné místo, kdy by si sólistka oddechla, a Petra Alvarez Šimková ji zvládla výborně.“

Je skvělé, když se dramaturgie divadla rozhodne, že poruší ten koloběh uvádění stále stejných oper a dá se cestou hledání děl, která jsou uváděna zřídka, a navíc jsou mimořádná buďto svým vznikem, nebo uměleckými výboji. Nejlépe obojím. Pak už stačí, aby se našel skvělý realizační tým, a na úspěch je zaděláno. Problém nastane, když se realizační tým s dílem míjí.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Rus-01

„Byl bych s chutí absolvoval i dvě, a to celkem tříapůlhodinová přestavení za sebou.“

„Rusalka mě provází v různých formách od dětství, její první představení jsem viděl před více než šedesáti lety ke svým desátým narozeninám.“

„Se Zdeňkem Troškou jsem se doslova srazil v zákulisí. Na otázku, jakých pár zásadních vět by pro mne měl, shrnul vše v jedinou: Na partituře je napsáno lyrická pohádka o třech dějstvích a přesně o to, a o nic jiného, jsem se snažil.“

Po dvou letech na návštěvě rodné Prahy. Alexander Goldscheider, publicista, muzikolog, producent, hudebník a spisovatel, už čtyři desetiletí Londýňan, se rozepisuje o čerstvém, jen pár dní starém dojmu z inscenace Dvořákovy Rusalky, kterou hraje Národní divadlo v budově Státní opery. Režíroval ji Zdeněk Troška, na repertoáru je už od roku 2005 a do titulní role čerstvě vstoupila Kateřina Kněžíková. Nebyl by to autor memoárové knihy s charakteristickým titulem Cílené náhody, aby do své glosy nepromítl osobní vzpomínky. A protože také rád fotografuje, připojuje řadu snímků.

 
Zveřejněno v OsobnostPlus
300

Diváci Státní opery mohou zhlédnout operní jednoaktovky Očekávání Arnolda Schönberga a Sedm smrtelných hříchů Kurta Weilla. Představí je ve svém zpracování režisérka Barbora Horáková Joly. Hudebního nastudování se ujal Jiří Rožeň. Premiéra obou děl v jednom večeru je plánovaná na 26. listopadu. V Sedmi smrtelných hříších se objeví také mezzosopranistka Dagmar Pecková, která se v posledních letech interpretaci Weillových děl pravidelně věnuje.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
485

Ve čtvrtek 21. a v pátek 22. října zahájí Slovenská filharmonie svou třiasedmdesátou sezónu koncerty pod vedením šéfdirigenta Daniela Raiskina. Sólistou bude izraelský houslista s ukrajinskými kořeny Vadim Gluzman. Na programu bude Petite ouverture solennelle (Malá slavnostní předehra) skladatele, dirigenta, pedagoga, spoluzakladatele a bývalého šéfdirigenta prvního slovenského orchestru Ľudovíta Rajtera. Vadim Gluzman se ujme sólového partu v Beethovenově Houslovém koncertu D dur, op. 61, a to s použitím kadencí Alfreda Schnittkeho. Hraje na nástroj „ex-Leopold Auer“ z roku 1690, který mu zapůjčila Stradivari Society v Chicagu. Závěr koncertu bude patřit Čajkovského symfonii Manfred.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
311

„Pro každou z našich divadelních budov máme jasně vyprofilovaný profil.“

„To by nebylo divadlo. Mohlo by to spíše připomínat navštěvování hrobů na hřbitově.“

„Budeme se ohlížet zpět na to, co tady bylo, ale budeme také uvažovat, co bychom si z toho mohli vzít jako inspiraci.“

Pražský operní soubor, hrající ve třech divadlech, vstoupil do nové sezony, která začíná bez restrikcí. Per Boye Hansen, umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz shrnuje pocity, s nimiž se divadelníci vracejí před publikum, popisuje, jak jsou vyprofilovány programy pro tři scény, a přibližuje výhledy. Včetně toho, kdy se podaří uskutečnit plánované nastudování Wagnerových Mistrů pěvců norimberských.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
5

„Počuť päť súčasných orchestrálnych skladieb v jeden večer sa inde než na Ostravských dňoch darí naozaj len sporadicky.“

„Ak hovoríme o hraniciach, respektíve zvyklostiach symfonických telies, asi najviditeľnejšie ich pokúšala práve Vítková.“

„Údernosť Chaloupkovej hudby mi niekedy pripomínala až hudbu filmovú, mnohé úseky sú skutočne sugestívne.“

„Vyvrcholenie zahájenia“ – tak tituloval koncert Orchestra Opening umelecký riaditeľ festivalu Ostravské dny Petr Kotík. Festival začal totiž už vo štvrtok 19. augusta; orchestrálny koncert, ktorý sa konal 22. augusta, však spĺňal všetky atribúty veľkolepého otváracieho koncertu. Počuli sme päť kompozícií, tri z nich v premiére, ktoré okrem iného načrtli, akými cestami sa súčasné kompozície pre orchester môžu uberať, kde sú hranice možností symfonického telesa a akými spôsobmi ich je prípadne možné posunúť.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
100

„Čtyřletý cyklus Musica non grata pokračuje na podzim třídenním festivalem věnovaným Alexanderu Zemlinskému.“

„Režie Káti Kabanové a Plamenů se ujme Calixto Bieito, jedna z nejsledovanějších osobností světové operní scény.“

„Novým sólistou Národního divadla se stává tenorista Petr Nekoranec.“

Opera pražského Národního divadla, hrající v historické budově, ve Stavovském divadle a ve Státní opeře, má pro nadcházející sezónu připraveno jedenáct premiér. Jsou mezi nimi jak nové projekty, tak inscenace připravené v minulé sezóně, kvůli pandemii a zavřeným divadlům však dosud naživo nehrané.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
999

„Orchestr se pod vedením už pevně etablovaného mladého dirigenta Jiřího Rožně zhostil provedení s nadhledem.“

„Kromě jiných pasáží bych chtěl vyzdvihnout překrásně provedený sólový hornový part v podání zřejmě hostující Zuzany Rzounkové.“

„Upřímný závěrečný potlesk patřil jistě především hudebníkům a dirigentovi, ale byl jakoby zároveň i jistým úlevným projevem radosti nad překonáním složitého období.“

Stalo se už pravidlem, že na zahajovací koncert mezinárodního hudebního festivalu „Hudební léto Kuks“ je zváno symfonické těleso, což ještě podtrhuje stále rostoucí prestiž tohoto projektu. V minulosti se tak posluchači mohli setkat s Filharmonií Hradec Králové, v minulém ročníku s Komorní filharmonií Pardubice a letos dokonce s hráči vzdálené Plzeňské filharmonie, v jejímž provedení si vyslechli za řízení Jiřího Rožně dvě výrazná díla hudebního klasicismu – Mozartovu Symfonii g moll, KV 550 a Symfonii D dur Jana Václava Huga Voříška, rodáka z Vamberka.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
čtvrtek, 24 červen 2021 13:44

Hudební léto Kuks nabídne pět koncertů

505

V sobotu začíná tradiční Hudební léto Kuks. 12. ročník nabídne od soboty 26. června až do 21. srpna 2021 celkem pět koncertů. Zahajovací se bude konat v kostele Církve československé husitské ve Dvoře Králové nad Labem a zahraje na něm Plzeňská filharmonie. Následující koncerty pak už budou tradičně v kostele Nejsvětější Trojice v Kuksu, vždy od 18 hodin. Vystoupí na nich tenorista Petr Nekoranec, německý basista Wolf Matthias Friedrich, polský varhaník Tomasz Soczek, sólista Slovenského národního divadla Gustáv Beláček, violoncellista Tomáš Jamník, soubor Ensemble Inégal a další. Vedle novodobé premiéry skladby z kukského archivu zazní i světová premiéra skladby pedagoga pražské AMU Martina Hyblera.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
8705

„Mluví se o tom relativně málo, Praha však byla opravdu ‚hotspotem‘ celé evropské kultury.“

„Pojem entartete Kunst, tedy zvrhlé umění, není ničím jiným než politickou perzekucí těch, kteří se ‚nehodili‘.“

„Zařadit takové množství méně hraných oper bychom si bez finanční podpory, která je s tímto projektem spojená, nemohli dovolit.“

Projekt Národního divadla a Státní opery Musica non grata odstartoval ještě loni v létě, kdy na zahajovacím koncertě zněla například díla Bohuslava Martinů či Vítězslavy Kaprálové. Pak byl ambiciózní projekt přerušen pandemií – některé z koncertů se přitom podařilo zachovat alespoň online. Ve dnech 12. a 20. června se však Musica non grata vrací na jeviště: s programem věnovaným jednak Janáčkovi a Martinů, jednak s koncertem Brno–Praha–Hollywood, kde uslyšíme díla Franze Schrekera, Ericha Wolfganga Korngolda nebo Viktora Ullmanna. Při této příležitosti představuje projekt jeho manažerka, Tereza Dubsky.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
98

Pražské Národní divadlo odkrylo program divadelní sezóny 2021/2022. Dramaturgický plán je částečně sestaven z premiér, které soubory neuvedly z důvodu pandemie v uplynulém období. „Vstříc nadcházející sezóně hledí i operní soubory s velkým očekáváním. Očekáváním, které během dlouhých, temných měsíců pandemie stále více rostlo. Je nám proto nesmírným potěšením vás, snad s trochou pýchy, pozvat na nadcházející sezonu s rekordními 11 premiérami!“ zve náš první divadelní stánek.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
501

Mezinárodní hudební festival Ostravské dny představí ve dnech 19. až 28. srpna v plné šíři hudbu dneška a připomene si dvacet let od svého prvního bienále v roce 2001. Projekt pořadatelé postavili na osobní účasti skladatelů a interpretů z České republiky a zahraničí. Dále pak na neformální atmosféře mezi interprety, hostujícími skladateli a publikem, a to při účasti zhruba dvou set hudebníků z Evropy a USA, kteří společně dva týdny v Ostravě pracují na desetidenní přehlídce aktuální hudby s důrazem na světové a české premiéry. Koncertů, maratonů, happeningů, opery a site specific projektů se ujmou orchestry, ansámbly, sólisté i sbor. Festivalu předchází a je s ním úzce spojen Institut pro mladé skladatele. Více informací na webu www.newmusicostrava.cz a Facebooku.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
204

„Medově sladká, téměř violová barva se linula v nádherné Bartókově snové melodii.“

„Švýcarské hodinky asi nejsou jedinou devízou malého bohatého státu, přestože je v orchestru mnoho cizinců…“

„Dvořák měl místy skoro prázdnou partituru. Málo not, ale tak silná hudba!“

V sobotu večer nabídl švýcarský Sinfonieorchester St. Gallen živý stream koncertu, který dirigoval náš mladý a už zcestovalý dirigent Jiří Rožeň. V Bartókově Prvním houslovém koncertu se představila nizozemská houslistka Rosanne Philippens a druhá polovina večera patřila Osmé symfonii Antonína Dvořáka.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Strana 1 z 3