00111 Nahrávka Mahlerovy Čtvrté symfonie, kterou loni pořídili Bamberští symfonikové se svým šéfdirigentem Jakubem Hrůšou a s pěvkyní Annou Lucií Richter, obdržela Cenu německé hudební kritiky. Když v lednu 2020 vyjeli s touto skladbou na turné, netušili, že na dlouho dobu půjde o poslední symfonické dílo, které mohli zahrát posluchačům naživo. „O to víc jsem rád, že se nám během léta 2020 povedlo tuto a CD natočit. V rámci zdravotních restrikcí samozřejmě, s rouškami a s patřičnými rozestupy…,“ vzpomíná Hrůša. Schallplatenkrittik Preis, Cena německé hudební kritiky, je ocenění udělované asociací 160 hudebních kritiků, a to napříč německy mluvícími zeměmi – Německem, Rakouskem a Švýcarskem. V nominaci byla stovka nahrávek z oblasti všech hudebních žánrů, vydaných v tomto prostoru za posledních osmnáct měsíců. Jakub Hrůša, o kterém se hovoří jako o nejvytíženějším českém dirigentovi současnosti, otvírá 7. října sezonu italského orchestru Accademia Nazionale di Santa Cecilia také Mahlerovou hudbou, jeho Symfonií č. 2 „Vzkříšení“. V Římě tak zahájí své působení v pozici hlavního hostujícího dirigenta, paralelní k aktivitám v Bamberku a v Praze. Během této sezony se představí mimo jiné také u Berlínských filharmoniků, Newyorské filharmonie a v Královské opeře Covent Garden v Londýně a vedle toho na mnoha koncertech i turné s Bamberskými symfoniky a opakovaně rovněž s Českou filharmonií, včetně koncertu k výročí 17. listopadu 1989.

Zveřejněno v AktuálněPlus
DP2121-9HrusaMracekBambergwebres35cPetraHajska

„Houslový koncert se vcelku nevýbojně drží ducha pozdního romantismu, ale není třeba hned mluvit o eklekticismu. Je svůj, je Korngoldův.“

„Jan Mráček už není žádný ´mladý příslib´, ale vůdčí osobnost své generace.“

„Posluchači se ´chytli´ i tentokrát, ale nevadilo. Interpretace celého setu Slovanských tanců si tento předčasný aplaus zasloužila.“

Druhý koncert Bamberských symfoniků na festivalu Dvořákova Praha se nesl v lehčím duchu než ten nedělní s Mahlerovou, Straussovou a Foersterovou hudbou. Tentokrát zněla díla Vítězslava Nováka, Ericha Wolfganga Korngolda a Antonína Dvořáka. Šéfdirigent tělesa Jakub Hrůša potvrdil, že spolu mají vzácné detailní porozumění. Bavorskému orchestru to umožňuje i přímo v Praze – v „jámě lvové“ – zahrát i tak speciální záležitost světového repertoáru, jakou jsou Slovanské tance. S výsledkem, za který by se nemusel stydět žádný český orchestr.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
IV2635

„V orchestru panovalo bezvýhradné soustředění, z pódia se linula jemná, čistá krása, tresť hudební lyriky.“

„Kateřině Kněžíkové se podařilo velmi přesně a působivě vyjádřit usmířenou, zklidněnou náladu textů.“

„Jakub Hrůša se za Foersterovu symfonii postavil vášnivě zaujatým způsobem.“

Promyšleně sestavený program, orchestr hrající jako hodinky, dirigent v ideálním průsečíku kultivovanosti, energie a muzikality, sólistka vyzařující odzbrojující čistotu emocí. Takový byl první ze dvou koncertů Bamberských symfoniků na festivalu Dvořákova Praha. V neděli večer zněla v Rudolfinu v jejich podání Mahlerova, Straussova a Foersterova hudba. Dirigoval Jakub Hrůša, zpívala Kateřina Kněžíková.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Patrick-Hrlimann

„Ve Foersterově symfonii jde o velmi osobní prožitek duchovních hodnot, spíše o spiritualitu než náboženskost.“

„Zahrál jsem si taky po mnoha letech veřejně na klavír!“

„Prožitek a vědomí, že přivádíte na svět něco, co tu ještě nebylo, je v určité rovině ještě řádově cennější, než připomínání hodnot minulosti.“

Na Dvořákově Praze dnes večer zahrají Bamberští symfonikové s šéfdirigentem Jakubem Hrůšou a se sopranistkou Kateřinou Kněžíkovou. Otevřou Mahlerovou, Straussovou a Foersterovou hudbou svou rezidenci na festivalu, společnou s Českou filharmonií. Představí se při ní ještě v úterý, a to s Janem Mráčkem, sólistou Korngoldova Houslového koncertu. Jakub Hrůša v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje Foersterovu Symfonii „Veliká noc“, zamýšlí se nad soudobou hudbou, prozrazuje, co všechno ho čeká po pražských koncertech, ale také vzpomíná na svá letní účinkování u Berlínských filharmoniků, na festivalu v Lucernu… a na Ševčíkově akademii v Horažďovicích.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
99

„Projekt Dvořák Collection bude letos věnován komorní hudbě, která je podle Jana Simona výstavní síní české hudební scény.“

„V úterý 14. září se uskuteční koncert Mladých filharmoniků Dvořákovy Prahy s dirigentem Tomášem Netopilem.“

„Festival dá prostor představení rozměrného nahrávacího projektu – čtyř CD s Dvořákovým kompletním klavírním dílem v interpretaci Ivo Kahánka.“

Festival Dvořákova Praha byl loni kvůli omezením mezinárodních kontaktů přehlídkou české interpretační špičky. Letošní program, s odkazem na příznivější epidemickou situaci, prezentují pořadatelé jako návrat ke kombinaci tuzemského a mezinárodního obsazení. Během téměř tří týdnů se v české metropoli představí Vídeňští filharmonikové se čtyřiadevadesátiletým dirigentem Herbertem Blomstedtem, Bamberští symfonikové s šéfdirigentem Jakubem Hrůšou a mezi sólisty mimo jiné klavíristé András Schiff a Boris Giltburg nebo houslista Joshua Bell, který má přijet s londýnským orchestrem Academy of St Martin in the Fields.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
108

„Jsme poškozeni především v ekonomické oblasti.“

„Těšíme se. Spolupracujeme s Jakubem Hrůšou často a budeme z toho mít radost.“

„Čeká nás množství koncertů u nás i v zahraničí. Doufejme, že budou…“

Český filharmonický sbor Brno má za sebou třicáté jubileum. Uplynulé měsíce, po které sice mohl zkoušet, ale nikoli koncertovat, ho ekonomicky poškodily. Teď se už snad zase otvírá budoucnost, těleso směřuje v létě do Německa a Rakouska, má před sebou Janáčkovu Glagolskou mši ve Štrasburku a Verdiho Requiem ve Vídni, podzimní koncerty na Svatováclavském festivalu v Ostravě, brněnské abonentní koncerty… Sbormistr a ředitel tělesa Petr Fiala zmiňuje svou skladbu, která zazní v podání jeho tělesa na festivalu Smetanova Litomyšl, a novinku, kterou nastuduje Jakub Hrůša s Bamberskými symfoniky. A hovoří o tom, že snad posluchači budou zase chodit a všechno se vrátí do původních kolejí…

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
středa, 23 červen 2021 20:45

Jan Mráček: Duší i srdcem jsem sólistou

900

„Jiřímu Bělohlávkovi jsem nesmírně zavázán! Jeho cena je obrovský závazek nepřestávat pracovat dál, neusínat na vavřínech“

„Všichni, kdo se na pozici koncertního mistra střídáme, jsme velcí kamarádi a nepanuje v naší ladírně žádná rivalita. To mi přijde více než raritní a jsem za to šťastný.“

„Během covidu jsem patřil mezi ty šťastné, i tuto otřesnou dobu jsem prožil s houslemi v rukách.“

Jan Mráček se právě stal třetím laureátem Ceny Jiřího Bělohlávka. Houslista a koncertní mistr České filharmonie převzal ve svých třiceti, které oslaví za pár dní, pomyslnou štafetu po dirigentu Robertu Kružíkovi a předtím po hornistce Kateřině Javůrkové. Cenu mu předala manželka Jiřího Bělohlávka Anna Fejérová v průběhu open air koncertu na zámku Sychrov, kterým orchestr v přímém přenosu ČT art uzavřel svou 125. sezonu.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus

5000 Dlouho očekávaná kulturní událost se už za pár dní stane skutečností. Od pátku 11. června do pondělí 14. 6. stane náš dirigent Jakub Hrůša v čele Vídeňských filharmoniků, aby s nimi ve vídeňském Musikvereinu a Konzerthausu čtyřikrát provedl cyklus symfonických básní Bedřicha Smetany Má vlast. První z koncertů pořádá Společnost přátel hudby ve Vídni (Gesellschaft der Musikfreunde in Wien), sobotní a nedělní koncerty jsou určené abonentům Vídeňských filharmoniků a pondělní produkce bude součástí vídeňského Mezinárodního hudebního festivalu (Internationales Musikfest). Jakub Hrůša má svůj debut s Vídeňskými filharmoniky už za sebou, a to když v listopadu roku 2019 společně přednesli Dvořákův Karneval, Čajkovského slavný Klavírní koncert č. 1 b moll se sólistou Denisem Matsuevem a Bartókův Koncert pro orchestr. Smetanovu Mou vlast dirigoval a natočil se svými Bamberskými symfoniky. S nimi také s tímto cyklem symfonických básní zahajoval Pražské jaro v roce 2019. V ten samý rok poskytl Jakub Hrůša svého audiovizuálního průvodce ke zveřejnění portálu KlasikaPlus. Článek a streamy s dirigentovým slovem si můžete připomenout zde.

Zveřejněno v AktuálněPlus
19227211256310760902969729090608003021133557n

Další Cenu Anděl v řadě si odnáší dirigent Jakub Hrůša a spolu s ním tentokrát klavírista Jan Bartoš a Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Sošku získali za album se skladbami Vítězslava Nováka – Klavírním koncertem a symfonickou básní Toman a lesní panna. V kategorii Klasika s nimi byli za rok 2020 nominováni ještě klarinetista Karel Dohnal za album Czech Music for Clarinet a flétnistka Jana Semerádová za CD Händel, Leclair: Chaconne pro princeznu. Hrůša už Cenu Anděl získal za rok 2019; s ním ji tehdy převzal Ivo Kahánek a orchestr Bamberští symfonikové, a to za album s Klavírním koncertem Antonína Dvořáka a 4. klavírním koncertem „Inkantace“ od Bohuslava Martinů. Ceny Anděl se letos udělovaly potřicáté, ani jubilejní ročník se ale nekonal pro diváky.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
wiki-Vlast-plakt-nhled

„Cyklus zakotvil v repertoáru jako sváteční dílo novodobé české národní hudby. Je pochopitelné, že se stal vůbec první nahrávkou České filharmonie pořízenou pro gramofonové desky.“

„Provedení pražskými konzervatoristy se stalo nezapomenutelným nejen kvůli své výlučnosti, ale i díky výsledku.“

„Provedení po pětadvaceti letech opět s tělesem dobových nástrojů, poprvé zaštítěné v historicky poučené interpretaci domácími silami.“

Smetanova Má vlast prošla za sto čtyřicet let ve třech různých stoletích několika fázemi. Od premiéry v sále na Žofíně v listopadu 1882 k zahajovacímu koncertu Pražského jara v květnu 2021 se nad nimi klene pevný oblouk. V nepřetržité řadě koncertů a souvisejících nahrávek postupně čím dál přesněji krystalizuje nadčasová hodnota skladby. Dnešní uvedení díla v historicky poučené zvukové podobě, očekávané jako událost, je v den výročí úmrtí skladatele nejen obvyklým ikonickým zahájením mezinárodního hudebního festivalu, ale také velkým krokem v interpretační historii cyklu symfonických básní. Téměř jakoby posvátný tuzemský hudební monument ožije v podání souboru dobových nástrojů nezvykle, očištěně, prožitý a promyšlený nově, z trochu jiného úhlu pohledu.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
105-Hra

Česká televize přichystala na pondělí 5. dubna od 20:15 hodin záznam Závěrečného koncertu festivalu Janáček Brno 2020, který se uskutečnil 16. října minulého roku formou live streamu z koncertní síně v Bamberku. Na programu Bamberských symfoniků tehdy zazněla Velká suita z Janáčkovy opery Příhody lišky Bystroušky v úpravě dirigenta večera Jakuba Hrůši a Alpská symfonie, op. 64 Richarda Strausse.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
03446386

„Doufáme pevně, že v září se festival uskuteční v plánované podobě a především s diváky.“

„Uvedení Dvořákova oratoria je součástí celotýdenních oslav 1100. výročí úmrtí svaté Ludmily, které vyvrcholí na Tetíně u Berouna.“

„Pro zahajovací koncerty má přijet orchestr Filarmonica della Scala.“

Kombinaci českých a zahraničních interpretů nabízí zveřejněný program čtrnáctého ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha. Pořadatelé vycházejí z předpokladu, že takovou koncepci letos v září pandemická situaci už dovolí. Loni tou dobou zorganizovali jiný než původně připravený program a svěřili ho do rukou tuzemským umělcům, protože mezistátní kontakty nebyly v potřebné míře možné. Pozornost se letos soustředí na provedení Dvořákova oratoria Svatá Ludmila v katedrále sv. Víta, ale také na hostování několika špičkových zahraničních orchestrů. 

 
Zveřejněno v VýhledPlus
255

„Německá filharmonie vznikla v roce 1940 z hráčů orchestru Nového německého divadla a přetrvala v protektorátní Praze až do posledních dnů války. Obnovila hudební provoz v Rudolfinu, které sloužilo v meziválečných letech potřebám parlamentu.“

„S příchodem Jakuba Hrůši na šéfdirigentský post na podzim roku 2016 bamberští začali zase víc hovořit o dávném pražském původu tělesa, ve kterém už ale samozřejmě nehrál nikdo z původního stavu.“

„Smetanovu hudbu považujeme za vlastní a zcela autenticky dýcháme její hudební vzduch – ostatně podobně samozřejmý byl Smetanův vztah ke staleté německé hudební kultuře.“

Poslední koncert měl německojazyčný Deutsches Philharmonisches Orchester Prag v úterý 1. května 1945. O pět dní později musel dirigent Joseph Keilberth zkoušku na další koncert rozpustit. V Praze začalo povstání, zanedlouho skončila válka a hudebníci byli s československou německou menšinou odsunuti směrem na západ. Značná část z nich se ale brzy sešla v bavorském Bamberku. První koncert tělesa, které tam vytvořili, se konal přesně před 75 lety, 20. března 1946. Vystupovali jako Bamberger Tonkünstlerorchester, od roku 1949 pak už jako Bamberger Symphoniker. A v roce 1950 se jejich šéfdirigentem stal Joseph Keilberth.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
101

Bamberští symfonikové v těchto dnech slaví 75. výročí své existence. Šéfdirigent Jakub Hrůša svůj orchestr tento slavnostní večer nepovede, protože se kvůli koronavirovým opatřením nestihne k orchestru dostat. Za dirigentským pultem ho tak zastoupí čestný dirigent orchestru Christoph Eschenbach. V přímém přenosu německé televizní stanice ARD od 20:15 hodin zazní výhradně Beethovenovy skladby, a sice předehra Leonora, Houslový koncert D dur, ve kterém se sólového partu zhostí dánský houslista Nikolaj Szeps-Znaider, a Symfonie č. 3 Eroica. Koncert bude k vidění i online zde.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
300

„Kopatchinskaja se kdesi vyjádřila v tom smyslu, že kultura dokonalosti ničí náš vztah k hudbě. To může být základ veškerého jejího přemýšlení o hudbě.“

„V Bamberku dal Hrůša sólistce široký prostor pro její vlastní emancipaci (a ona to potřebuje!).“

„Orchestr hraje pod Hrůšovým vedením skvěle.“

Jakub Hrůša uvítal v Bamberku houslistku Patricii Kopatchinskaju. Tato mimořádná umělkyně provedla s Bamberskými symfoniky Bartókův Koncert pro housle a orchestr č. 2, dále zazněl výběr Uherských tanců Johannesa Brahmse a Dvořákova Šestá symfonie. Koncert je nadále k dispozici zdarma online.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
003

Dirigent Jakub Hrůša, který před pár dny získal nominaci na americké ceny Grammy za album Bohemian Tales, má další dvě nominace na významné světové ceny. Šéfredaktoři světových hudebních časopisů a zástupci mezinárodních kulturních institucí navrhli dvě z jeho letošních nahrávek na ceny ICMA v kategorii Symfonická hudba. Jde o Smetanovu Mou vlast, kterou natočil s Bamberskými symfoniky, a Sukovu symfonii Asrael se Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
1

Na hudebním festivalu Dvořákova Praha, který se má konat od 6. do 24. září 2021, vystoupí Vídeňští filharmonikové s Herbertem Blomstedtem, Bamberští symfonikové s šéfdirigentem Jakubem Hrůšou a Pavel Haas Quartet s klavíristou Borisem Giltburgem. To jsou tři vlajkové programy, které prozatím pořadatelé zveřejnili a na které už dávají ve velkém předstihu do prodeje vstupenky.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
006

„Odstupy na pódiu? Vynaložili jsme veškeré úsilí, aby umělecký výsledek nebyl jakkoli kompromitován, a daří se to. Hlavní problém je psychologický – vytrácí se ´komunitní´, ´intimní´ rozměr hraní spolu.“

„Těším, až se věci vrátí k normálu. Až zas budu moct podat koncertnímu mistrovi nebo sólistovi ruku a obejmout je. Tahle bezprostřední emoce v koncertech mi nesmírně chybí.“

„Hrajeme pro dvě stě lidí maximálně – v sále pro tisíc čtyři sta posluchačů. Všichni přijdou. Sedí na telefonu, dokud se neproderou pro lístek. Každý koncert hrajeme bezmála jako díkůvzdání, že zní ještě živé tóny pro reálné publikum.“

Šéfdirigent Bamberských symfoniků Jakub Hrůša přibližuje podmínky, za nichž se v Německu zatím koncertuje. Zamýšlí se nad mnoha zápory a nad několika vzácnými klady uplatňovaných opatření, nad okolnostmi a současnými nadějemi, dává nahlédnout do svého seškrtaného diáře a také podrobně přibližuje atmosféru koncertu, který v Bamberku před deseti dny v živém streamu dirigoval pro festival Janáček Brno. Na otázky portálu KlasikaPlus.cz odpovídá ve vlaku cestou do německé metropole, kde 28. října diriguje Deutsches Symphonie-Orchester Berlin. Na programu mají předehru k Prodané nevěstě, Dvořákovu Třetí symfonii a Koncert pro violoncello a orchestr č. 1 Bohuslava Martinů se sólistou Tomášem Jamníkem.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Hra-1

„Autorem Velké suity z opery Příhody lišky Bystroušky je sám Jakub Hrůša, který se tak zařadil po bok velkých dirigentů předchozích generací, Václavu Talichovi a Františku Jílkovi.“

„Z různých sekcí orchestru se ozývají líbezné motivy, které díky dokonalému provedení dýchají svou vřelostí a poetikou.“

„Dirigent nezřídka častuje své hráče úsměvy a někteří z nich mají i při očividném nasazení čas mu je vracet.“

Pátek 16. října měl být tečkou za letošním ročníkem festivalu Janáček Brno, kterou symbolicky napíše brněnský rodák Jakub Hrůša se svým orchestrem Bamberští symfonikové. Všichni víme, že se některé koncerty posledních dvou týdnů nestihly uskutečnit, a tak festival Janáček zůstává vlastně neuzavřený. Nicméně ta slavností tečka zůstala na svém místě, jen se k posluchačům dostala prostřednictvím streamovaného koncertu přímo z Bamberku.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
01

Zítra, v pátek 16. října, od 19 hodin zahrají Bamberští symfonikové pod taktovkou Jakuba Hrůši formou live streamu ze své koncertní síně. Půjde o závěrečný koncert festivalu Janáček Brno, na jehož programu bude Alpská symfonie Richarda Strausse a Suita z Janáčkovy opery Příhody lišky Bystroušky, a to ve vlastní úpravě Jakuba Hrůši v české premiéře.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Strana 1 z 3