002

„Charles Burney ve svém často citovaném hudebním cestopisu styl Františka Bendy popsal jako jeho vlastní, vytvořený podle vzoru, který by měl studovat každý instrumentalista, totiž podle zpěvu.“

„V roce 1774 přišel zlom. Jiří Antonín Benda se seznámil s melodramem Pygmalion s textem od Jeana-Jacquese Rousseaua a s hudbou Antona Schweitzera.“

„Médea je téma samo o sobě silné, hrůzné. I ve výrazně idyličtější podobě, kterou mu nutně dodává hudba ze sedmdesátých let osmnáctého století, vyznívá dostatečně naléhavě, psychologicky vyhroceně, osudově.“

Češi ve Vídni, to je poslední dobou v tuzemském hudebním životě časté slovní spojení. Nebyli však sami. Češi byli také ve větším počtu přítomni v Mannheimu a v dalších městech dnešního Německa. Včetně Berlína a Postupimi, kde vynikla rodina Bendů. Jeden z jejích příslušníků, Jiří Antonín, jehož komickou operu či singspiel Vesnický trh zpřítomnila letos o prázdninách v Praze a ve Valticích Musica florea, je zajímavým autorem. Přinejmenším díky svým melodramům, ale určitě i kvůli operám a další hudbě. Autorem dosud málo uváděným. Narodil se v Benátkách nad Jizerou před třemi sty lety, posledního června 1722.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
0001

Letošní mezinárodní festival současného umění s duchovním zaměřením Forfest Czech Republic začal v únoru a zve na další koncerty v průběhu léta. Pořádá ho Umělecká iniciativa a koná se už potřiadvacáté. Nejbližším koncertem je čtvrteční program v chrámu svatého Mořice v Kroměříži s tématem „Soudobá česká duchovní hudba“. Od 20 hodin tam vystoupí brněnský komorní sbor Ensemble Versus se sbormistrem Vladimírem Maňasem. Mottem tohoto ročníku je Donatellův citát „Uslyšíš-li o konci světa, vezmi dláto do ruky a tvoř…“. Projekty festivalu jsou situovány do míst, jako jsou Kroměříž, Olomouc, Zlín, Kojetín, Hodonín nebo Hustopeče. Více informací a program najdete zde.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
001

Spolek Lieder Company, který vznikl v loňském roce s úmyslem představovat (nejen) pražskému publiku písňovou tvorbu, zahájí svou první koncertní sezónu v neděli 8. května ve Velkém sále Novoměstské radnice na Praze 2 v 19:30 hodin. Řada sedmi různorodých a objevných koncertů se uzavře 11. prosince. Tři úvodní večery jsou věnovány Francii – částečně jsou symbolicky vázané na výměnu předsednictví EU mezi Francií a Českou republikou, zároveň však budou reflektovat významná výročí. Ta se budou prolínat i ostatními koncerty této sezóny.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
úterý, 26 duben 2022 14:00

Yuja Wang – sdělnost ve stínu efektu

117

„Yuju Wang vnímám jako klavíristku s touhou po bezprostředním zalíbení u širšího publika prostřednictvím hry na efekt.“

„Nejméně doma byla Wang v Beethovenově Sonátě Es dur.“

„Ligetiho etudy se jednoznačně řadí k vrcholům celého recitálu a přál bych si je od Yujy Wang slyšet i jako komplet na nahrávce.“

V sezoně 2020/2021 uvedl Český spolek pro komorní hudbu nový cyklus čtyř recitálových programů, který však byl záhy zrušen z pandemických důvodů. Tato sezona by se tedy dala považovat za jeho skutečnou premiéru. Zatím si vedl víc než dobře – ačkoliv koncerty Geralda Finleyho a Josefa Špačka nebyly vyprodané, nezdráhal bych se je označit za vrcholy pražského kulturního dění posledního roku. Yuja Wang se jako rezidenční umělkyně sezony České filharmonie vrátila po únorovém trojím provedení Klavírního koncertu fis moll Sergeje Rachmaninova, aby v neděli zakončila cyklus klavírním recitálem.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
001

V sólovém recitálu Českého spolku pro komorní hudbu se v neděli 24. dubna  představí Yuja Wang - americká klavíristka čínského původu a rezidenční umělkyně České filharmonie ve 126. sezoně. Zahraje díla Ludwiga van Beethovena, Arnolda Schönberga, Györgye Ligetiho, Alexandra Nikolajeviče Skrjabina, Isaaca A lbénize a Nikolaje Kapustina. Koncert se koná ve Dvořákově síni Rudolfina od 17.30 hodin.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1005

Opera Národního divadla v Praze přiveze hudbu terezínských autorů do Německého spolkového sněmu. Prostřednictvím projektu Musica non grata dostala příležitost připravit program vzpomínkového aktu konaného u příležitosti 77. výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim. Akce se uskuteční 27. ledna pod kuratelou nové prezidentky Německého spolkového sněmu Bärbel Bas a tradičně se jí zúčastní nejvýznamnější zástupci politické moci Spolkové republiky Německo, prezident Frank-Walter steinmeier, německý kancléř Olaf Scholz a řada dalších. Zazní skladby Hanse Krásy a Leny Stein-Schneider. Vzpomínkový akt budou živě přenášet televizní stanice ARD a Phoenix a bude také ke zhlédnutí on-line na stránkách projektu www.musicanongrata.cz.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
200

„Kvůli exotičnosti Skrjabinových úvah a hlavně kvůli jejich zkratkovitému výkladu se stalo pravidlem jeho myšlenky redukovat na výplod duševně nemocného megalomana, případně v nich vidět projev dekadence přelomu století.“

„Interpreti o Skrjabinově myšlenkovém systému nevědí téměř nic, popřípadě se jeho zralá díla dokonce bojí nastudovat, jelikož v jejich nezvyklých harmoniích hledají názvuky domnělé náklonnosti k temným silám.“

„Skrjabin byl přesvědčen, že hudba je síla schopná měnit hmotný svět.“

Právě dnes, ve čtvrtek 6. ledna, si připomínáme 150 let od narození Alexandra Nikolajeviče Skrjabina, skladatele, který bývá řazen občas mezi tvůrce skomírajícího pozdního romantismu a občas mezi vizionáře, kteří předběhli dobu a inspirovali další generace skladatelů.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
úterý, 07 prosinec 2021 09:33

Očekávání splnilo jen Očekávání. Snad.

98

„Interpretovat hudební grotesku vyžaduje zkušenost několika hudebních žánrů a tu zatím Rožeň nemá.“

„To, co vytvořila režijní koncepce Barbory Horákové Joly na jevišti, nebyla ani groteska. Její režijní koncepce se dá nazvat jedním slovem – binec.“

„Jde o velmi těžkou roli, kde během celé půlhodiny prakticky není jediné místo, kdy by si sólistka oddechla, a Petra Alvarez Šimková ji zvládla výborně.“

Je skvělé, když se dramaturgie divadla rozhodne, že poruší ten koloběh uvádění stále stejných oper a dá se cestou hledání děl, která jsou uváděna zřídka, a navíc jsou mimořádná buďto svým vznikem, nebo uměleckými výboji. Nejlépe obojím. Pak už stačí, aby se našel skvělý realizační tým, a na úspěch je zaděláno. Problém nastane, když se realizační tým s dílem míjí.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Peckova2fotoilonasochorova

„Od Brechta jsme na takové věci zvyklí, on vždycky pojímal vážná témata podobným způsobem.“

„Vždycky je jednodušší si přípravu nějaké inscenace udělat jednodušší tím, že se lidé, kteří na ní pracují, mají rádi.“

„Takže jsem poděkovala za role tetiček a babiček a řekla jsem si, že tímto způsobem pokračovat nemíním. Začala jsem si dělat vlastní věci.“

Opera pražského Národního divadla naplánovala na 26. a 28. listopadu a pak i na několik dalších termínů projekt, ve kterém se potkávají na jevišti Státní opery dva různé hudební i divadelní světy, ztělesňované skladateli Arnoldem Schönbergem a Kurtem Weillem. Po monodramatu Očekávání, které mělo premiéru v roce 1924 v Praze a které nabízí pohled do „světa v ženě“, tvoří druhou polovinu večera ironicky koncipovaná Weillova operní miniatura Sedm smrtelných hříchů, napsaná na libreto kritika měšťácké společnosti Bertolta Brechta. Ukazuje naopak „ženu ve světě“. Inscenaci nastudovali režisérka Barbora Horáková Joly a dirigent Jiří Rožeň. Mezzosopranistka Dagmar Pecková v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz popisuje Weillovo dílo, jehož je protagonistkou, ale rekapituluje i své další umělecké i organizační aktivity.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
300

Diváci Státní opery mohou zhlédnout operní jednoaktovky Očekávání Arnolda Schönberga a Sedm smrtelných hříchů Kurta Weilla. Představí je ve svém zpracování režisérka Barbora Horáková Joly. Hudebního nastudování se ujal Jiří Rožeň. Premiéra obou děl v jednom večeru je plánovaná na 26. listopadu. V Sedmi smrtelných hříších se objeví také mezzosopranistka Dagmar Pecková, která se v posledních letech interpretaci Weillových děl pravidelně věnuje.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Zemlinsky333

„Zemlinsky vedl šestnáct let operní soubor Nového německého divadla, ve dvojjazyčném městě významný protějšek českého Národního divadla.“

„Ve Wagnerově odkazu zdůrazňoval jeho jedinečnost a novátorství, nikoli manifestaci velkoněmeckých idejí.“

„Patřil svého času, podobně jako Gustav Klimt nebo Max Burckhard, mezi ctitele vídeňské krásky Almy Schindlerové, která se však provdala za Gustava Mahlera.“

Na domě s číslem popisným 1043 v Havlíčkově ulici, naproti Masarykovu nádraží, nenápadná pamětní deska oznamuje, že tam v letech 1911 až 1927, tedy po celých šestnáct let svého pražského působení, bydlel skladatel a dirigent Alexander Zemlinsky. Byl šéfem operního souboru Nového německého divadla, což je dnes budova Státní opery. Jeho život se pak uzavřel za války v americkém exilu, když mu bylo jedenasedmdesát. Narodil se před 150 lety, 14. října 1871 ve Vídni.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
pondělí, 11 říjen 2021 17:28

Komorní koncert s duchovním rozměrem

001

„Schönbergův Smyčcový kvartet č. 2 byl na svou dobu velmi netradiční už tím, že se v něm ve třetí a čtvrté větě ke čtyřem smyčcovým nástrojům přidává zpěv.“

„Markéta Cukrová si posluchače podmanila barvou svého hlasu ve vysokých i nízkých polohách.“

„Nadšené bylo nejen publikum, ale s radostí a zápalem hráli i samotní interpreti.“

Šestý koncert olomouckého Podzimního festivalu duchovní hudby se 10. října konal v honosné slavnostní dvoraně Arcibiskupského paláce, který v historii navštívilo mnoho významných osobností, vedle Tomáše Garrigua Masaryka či Edvarda Beneše také papež Jan Pavel II. Koncert připomínající sedmdesáté výročí úmrtí Arnolda Schönberga patřil Zemlinského kvartetu a s ním dalším hudebníkům, včetně pěvkyně Markéty Cukrové.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
GS22344-2

„Sestavit celý zhruba sedmdesátiminutový program jen z hudby pozdního romantismu a expresionismu se může jevit poměrně riskantní. V tomto případě si však troufnu říct, že se risk vyplatil.“

„Pokud některé pěvkyně tvrdí, že po ránu nepodávají dobrý výkon, o Štěpánce Pučálkové to rozhodně neplatí.“

„Velmi rád bych vyzdvihnul a pogratuloval všem interpretům ke skvělému výkonu, který pro mne představoval skutečný vrchol koncertu.“

V sobotu se ve Státní opeře konalo matiné k poctě letošního jubilanta Alexandera Zemlinského. Vystoupili na něm mezzosopranistka Štěpánka Pučálková a Orchestr Státní opery pod taktovkou Karl-Heinze Steffense a předvedli koncert z děl Zemlinského, Schönberga a Berga.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
2226

Nové hudební podněty chystá pro svůj orchestr nový šéfdirigent Státní filharmonie Košice Robert Jindra. Zahajovací koncert 53. koncertní sezóny nabídne divákům lyrické scény Smrt Kleopatry Hectora Berlioze, které zazpívá Jolana Fogašová, a pak méně hrané kusy, předehru k opeře Pád Arcuna Zdeňka Fibicha a Symfonii E dur Hanse Rotta. Koncert se koná ve čtvrtek 7. října od 19 hodin v Domě kultury.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
STABAT-MATER-foto-Ctibor-Bachraty-01-58STABAT-MATER

Je to už pět let, co odešla česká choreografická legenda Pavel Šmok. Proto se Balet Národního divadla Brno rozhodl věnovat zářijový premiérový večer právě jemu. Baletní představení s názvem Stabat Mater slibuje dlouho doznívající vizuální a emocionální prožitek. Premiéra se uskuteční v pátek 3. září od 19 hodin v Mahenově divadle a další představení se budou konat po oba dny následujícího víkendu, dále v sobotu 11. září a v pondělí 4. října. Projekt vznikl ve spolupráci s Pražským komorním baletem.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
100

„Čtyřletý cyklus Musica non grata pokračuje na podzim třídenním festivalem věnovaným Alexanderu Zemlinskému.“

„Režie Káti Kabanové a Plamenů se ujme Calixto Bieito, jedna z nejsledovanějších osobností světové operní scény.“

„Novým sólistou Národního divadla se stává tenorista Petr Nekoranec.“

Opera pražského Národního divadla, hrající v historické budově, ve Stavovském divadle a ve Státní opeře, má pro nadcházející sezónu připraveno jedenáct premiér. Jsou mezi nimi jak nové projekty, tak inscenace připravené v minulé sezóně, kvůli pandemii a zavřeným divadlům však dosud naživo nehrané.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
99

„Emily D'Angelo pôsobila nesmierne prirodzene, občas nevtieravo prešla do hereckej akcie, párkrát program nenútene okomentovala.“

„Sólistka sa pražskému publiku odprezentovala ako majiteľka zvučného, plného hlasu.“

„Veľmi nevšednú, melancholickú atmosféru sprostredkovala Emily D'Angelo v piesni Penelope od svojej pedagogičky Cecilie Livingstone.“

Spolek přátel hudebních talentů uviedol vo štvrtok 24. 6. mladú kanadsko-taliansku mezzosopranistku Emily D'Angelo. Len 26ročná speváčka, ktorá v tomto roku podpísala exkluzívnu zmluvu s Deutsche Grammophon a je laureátkou viacerých významných súťaží (spomeňme aspoň Operaliu), si pre komorný recitál na Novomestskej radnici zvolila veľmi pestrý, nápaditý program. Za klavírneho sprievodu Sophie Muñoz zaspievala štrnásť kusov, interpretáciou ktorých publikum očividne nesmierne nadchla.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
8705

„Mluví se o tom relativně málo, Praha však byla opravdu ‚hotspotem‘ celé evropské kultury.“

„Pojem entartete Kunst, tedy zvrhlé umění, není ničím jiným než politickou perzekucí těch, kteří se ‚nehodili‘.“

„Zařadit takové množství méně hraných oper bychom si bez finanční podpory, která je s tímto projektem spojená, nemohli dovolit.“

Projekt Národního divadla a Státní opery Musica non grata odstartoval ještě loni v létě, kdy na zahajovacím koncertě zněla například díla Bohuslava Martinů či Vítězslavy Kaprálové. Pak byl ambiciózní projekt přerušen pandemií – některé z koncertů se přitom podařilo zachovat alespoň online. Ve dnech 12. a 20. června se však Musica non grata vrací na jeviště: s programem věnovaným jednak Janáčkovi a Martinů, jednak s koncertem Brno–Praha–Hollywood, kde uslyšíme díla Franze Schrekera, Ericha Wolfganga Korngolda nebo Viktora Ullmanna. Při této příležitosti představuje projekt jeho manažerka, Tereza Dubsky.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
98

Pražské Národní divadlo odkrylo program divadelní sezóny 2021/2022. Dramaturgický plán je částečně sestaven z premiér, které soubory neuvedly z důvodu pandemie v uplynulém období. „Vstříc nadcházející sezóně hledí i operní soubory s velkým očekáváním. Očekáváním, které během dlouhých, temných měsíců pandemie stále více rostlo. Je nám proto nesmírným potěšením vás, snad s trochou pýchy, pozvat na nadcházející sezonu s rekordními 11 premiérami!“ zve náš první divadelní stánek.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
souvi
veb-NYC-DSC1852

„Nic to však nebylo proti dlouhým měsícům, které strávili na útěku z Paříže.“

„On vůbec Martinů prchal z New Yorku na venkov, jak to šlo.“

„V New Yorku Martinů zůstal do roku 1953, pak se tam z Evropy vrátil ještě v roce 1956. Napsal tam řadu svých nejlepších i nejpamátnějších děl.“

Světoběžníkem nebyl Bohuslav Martinů dobrovolně, ale úplně nedobrovolně se jím nestal. Do Paříže odešel v roce 1923 z vlastního rozhodnutí. Za hudbou, za podněty, s touhou po rozšíření obzorů, která se mu bohatě naplnila. Když se po druhé světové válce, během čtrnácti let života, které mu zbyly, nedokázal vrátit do vlasti, byl už pasivním účastníkem událostí. Stal se obětí rozdělení světa, na dlouhé roky nesmiřitelně rozpolceného na Východ a Západ. Ale už i cesta do amerického válečného exilu byla předtím vynucena okolnostmi. Prchal z Evropy před nacisty, protože se z Francie nevrátil do určeného data do Protektorátu. Do New Yorku připlul s manželkou přes Atlantik poslední březnový den roku 1941, před osmdesáti lety.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
Strana 1 z 3