čtvrtek, 17 únor 2022 08:04

Kabeláč, Ullmann a Brahms České filharmonie ode dneška do soboty

Autor:

Šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie Semjon Byčkov připravil na dnešek, zítřek a na sobotu silný program složený z fascinujících a zároveň závažných děl poznamenaných dobou. V první polovině koncertů zazní Mysterium času Miloslava Kabeláče, jehož popularita mezi světovými orchestry v posledních letech neustále roste, a málo uváděný orchestrální melodram Píseň o lásce a smrti korneta Kryštofa Rilka, který Viktor Ullmann zkomponoval v terezínském ghettu na motivy stejnojmenné poemy Rainera Marii Rilkeho. Vypravěčem bude slavný německý basbarytonista Thomas Quasthoff, který už dříve s prvním českým orchestrem provedl Mahlerův písňový cyklus Chlapcův kouzelný roh. V druhé polovině koncertů zahraje Česká filharmonie První symfonii Johannesa Brahmse, které se pro beethovenovský vzor transformace a formy dostalo přízviska „Beethovenova Desátá“ a k níž Semjona Byčkova váže velmi osobní vztah. Dnešní a zítřejší koncert budou ve Dvořákově síni Rudolfina začínat v 19:30 hodin, sobotní pak v 15 hodin.

 

2575

 

Brahmsova Symfonie č. 1 je dílo, v němž jsem poprvé ve svém životě dirigoval skutečný orchestr. Hlásil jsem se na Leningradskou konzervatoř do třídy Ilji Musina. Díky zlatému diplomu z Glinkovy hudební školy jsem mohl být přijat bez zkoušky na sborové dirigování, což jsem nechtěl. Toužil jsem po dirigování orchestru, a to bez přijímaček nešlo. Kdybych v nich neuspěl, nastoupil bych okamžitě na vojnu,“ vzpomíná šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie Semjon Byčkov, který jako sedmnáctiletý s ostatními uchazeči, kterých bylo na počátku sedmdesát osm, procházel jednotlivými koly, až se dostal do finále. „V tu chvíli nás zůstalo osmnáct. Vybral jsem si Brahmsovu První symfonii, protože pro mě byla důležitá. Než jsem vstoupil na pódium, abych poprvé dirigoval skutečný orchestr, všichni mi říkali: připrav se na to, že to vůbec nebude znít jako na koncertě. V té zvukové změti neuslyšíš nic a nebudeš ničemu rozumět. Ale neboj se a prostě diriguj,“ pokračuje Byčkov s tím, že s touto myšlenkou vstupoval na pódium a byl připravený dirigovat, ať se stane cokoli: „Začal jsem a zjistil jsem, že slyším úplně všechno, a připadalo mi, že jsem se octnul tam, kam patřím. Zkoušku jsem udělal, a tak začalo nejkrásnější studium mého života.

 

2574

 

Před Brahmsovou První symfonií zazní, stejně jako minulý týden, melodram. Tentokrát půjde o Píseň o lásce a smrti korneta Kryštofa Rilka od Viktora Ullmanna, který skladbu vytvořil v polovině roku 1944 v Terezíně. Poprvé byla provedena tamtéž koncem září a jen o tři týdny později byl její autor zavražděn v osvětimské plynové komoře. Jako inspirace posloužilo stejnojmenné dílo významného zástupce pražské německé literatury Rainera Marii Rilkeho, který mezi světovými válkami patřil mezi nejčtenější a také nejčastěji zhudebňované básníky a jehož poema o tragickém příběhu korneta Rilka z roku 1912 byla součástí literárního kánonu první republiky. Viktor Ullmann orchestrální verzi pouze zamýšlel, ale až v roce 1994 ji vytvořil Henning Brauel. V této podobě bylo dílo poprvé uvedeno v Praze 27. května 1995 Českou filharmonií pod taktovkou šéfdirigenta Gerda Albrechta s rakouskou herečkou Erikou Pluhar. Společně pak melodram ve stejném roce představili ještě ve Vídni, Flensburgu, Drážďanech, San Sebastianu a Luzernu a nahráli na kompaktní disk. V roce 2007 provedla Česká filharmonie melodram v Praze podruhé. Orchestr řídil Leoš Svárovský, recitace se ujala Soňa Červená.

I passacaglia pro velký orchestr Mysterium času byla premiérována Českou filharmonií. Tato snad nejhranější skladba Miloslava Kabeláče poprvé zazněla 23. října 1957 v provedení tehdejšího šéfdirigenta Karla Ančerla, který ji také v roce 1964 nahrál a o rok později několikrát provedl ve Velké Británii a v USA včetně slavné Carnegie Hall. Ve Dvořákově síni Rudolfina naposledy zazněla v roce 2017, kdy ji první český orchestr zahrál s Jakubem Hrůšou.

 

5171

 

V neděli 20. února vystoupí v Rudolfinu od 17 hodin houslista Josef Špaček za doprovodu klavíristy Federica Colliho v dílech Sergeje Prokofjeva, Johanessa Brahmse a Fazila Saye. Koncert je počinem Českého spolku pro komorní hudbu.

 

Foto: Petra Hajská, Gregor Hohenberg 

*KlasikaPlus.cz

-- redakce --

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.