úterý, 25 leden 2022 10:53

JFO s moderací Jana Maxiána pozítří. Komorní koncert Pavel Haas Quarteta v pondělí

Autor:

Ve čtvrtek 27. ledna uvede Janáčkova filharmonie Ostrava v místním Domě kultury od 19 hodin další z moderovaných koncertů, na němž si na své přijdou i ti posluchači, kteří se se světem klasické hudby teprve seznamují. Programem s názvem Na lidovou notu je provede oblíbený herec a moderátor Jan Maxián a představí jim díla Leoše Janáčka, Zoltána Kodálye či Bély Bartóka. Dirigovat bude Gabriel Bebeşelea. Následující pondělí 31. ledna pak bude pódium Domu kultury, opět od 19 hodin, patřit držitelům ceny Anděl nebo Classic BRIT Awards – Pavel Haas Quartet přednese díla od Suka, Korngolda nebo Dvořáka.

 

912

 

V rámci našich koncertních cyklů se dlouhodobě snažíme nabídnout program pro nejširší posluchačské spektrum. Chceme tak otevřít brány Janáčkovy filharmonie Ostrava všem, kteří si chtějí nejen užít kvalitní hudební prožitek, ale také se něco dozvědět, dobře se bavit a v neposlední řadě strávit svůj čas se svými blízkými,“ říká ředitel JFO Jan Žemla a dramaturgie doplňuje, že Leoš Janáček patří mezi významné české hudební skladatele, do jejichž tvorby výrazně zasáhl folklor. Autor byl horlivým sběratelem lidových písní a tanců, nápěvy písní si zapisoval, zpracovával a zakomponovával do svého díla. Lašské tance napsal pod vlivem Dvořákových Slovanských tanců a také Smetanových Českých tanců. A je to právě inspirace lidovou hudbou, která je společným tématem tohoto koncertu. Podobný, téměř vědecký přístup k folkloru a sběru lidových písní měli i další velikáni evropské hudby – Maďaři Béla Bartók a Zoltán Kodály či rumunský skladatel George Enescu, jehož nejznámějším dílem je Rumunská rapsodie, která vychází také právě z rumunské lidové hudby.

 

914

 

V pondělí zahraje Pavel Haas Quartet a začne Josefem Sukem. Členem Českého kvarteta byl Suk čtyřicet let, a i když komorní hudbu tvořil po celý život, právě vznik Českého kvarteta dal jeho tvůrčímu potenciálu nový impulz. První světová válka činnost kvarteta a četnost jeho vystoupení omezila. Jednou z výjimek byl pražský koncert Červeného kříže v září 1914, kde skladba Meditace na staročeský chorál Svatý Václave pro smyčcové kvarteto zazněla poprvé.

Další autor na programu, Erich Wolfgang Korngold, uprchl z Vídně těsně před vypuknutím druhé světové války. Prožil tvůrčí i osobní krizi. Azyl našel ve Spojených státech, kde se uplatnil jako autor filmové hudby. Ovšem s klesající kvalitou filmů začal inklinovat k absolutní klasické hudbě, a tak vznikl Smyčcový kvartet op. 34. Psal ho tajně, aby ho v roce 1944 mohl manželce alespoň ve skicách věnovat jako vánoční dárek. Kompozici dokončil v létě 1945.

 

9825

 

Těším se z té boží přírody a lenoším stále a nic nedělám, čemuž se asi budete diviti, ale je to pravda, svatá pravda, jsem lenoch a perem ani nehnu,“ psal Antonín Dvořák v dopise příteli Göblovi z Vysoké. To se už ale rodila koncepce dvou nových smyčcových kvartetů. Smyčcový kvartet G dur, který zazní, je prvním Dvořákovým dílem zkomponovaným po návratu z USA.

 

Foto: Ionut Macri, Boris Giltburg, JfO

*KlasikaPlus.cz

-- redakce --

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.