Baletní soubor Divadla J. K. Tyla v Plzni uvede v Praze inscenaci Srdce, strhující taneční drama inspirované skutečným příběhem. Je věnováno všem, kteří své srdce darovali, když již sami nemohli dál… Transplantace srdce je jedním z neuvěřitelných zákroků moderní medicíny. Tíha osudu a chvíle, kdy se člověk stane dárcem srdce, jsou tak emotivní, že se slovy nedají popsat. „Snad hudba a tanec vyjádří radost, ale i smutek a bolest, které provázejí toto vítězství lékařské vědy,“ uvádí dramaturgie plzeňského stánku. Inscenaci plzeňští umělci představí toto úterý 4. ledna na Nové scéně pražského Národního divadla od 19:30 hodin. Premiéra v Plzni je pak ohlášena na 5. března 2022 na Nové scéně DJKT.

V tomto roce uplyne sto let od narození jihoafrického kardiochirurga, Christiaana Neethlinga Barnarda. Ten jako první v roce 1967 provedl úspěšnou transplantaci srdce. Navzdory tomu, že od tohoto neuvěřitelného zákroku uplynulo více než padesát let, stále zůstává transplantační medicína opředena mnoha mýty i spoustou otázek. Odvážný taneční projekt s názvem Srdce vypráví hluboký lidský příběh Eriky a Sebastiana, dvou studentů medicíny. Po bezstarostném studiu na vysoké škole se jejich cesty na čas rozdělí. Naposledy spatří Sebastian svou milovanou Eriku v nemocnici, jako její lékař…

Autorce příběhu, lékařce Milaně Pokorné, osud Eriky skutečně zkřížil cestu. Až po mnoha letech nalezla způsob, jak silný zážitek sdělit. Beze slov. K realizaci svého originálního projektu oslovila choreografa s citem pro vykreslení jednotlivých postav a darem vyprávět příběh pohybem, Richarda Ševčíka. Veliký prostor ponechala autorům hudební předlohy, rockovým hudebníkům a skladatelům Janu Rejentovi a Pavlu Lochmanovi. Jejich hudební kompozice propojuje pocity hlavních postav s divákem. „Není divu, že si srdce v průběhu mnoha století vydobylo tak významné místo v náboženství, poezii či próze. Milujete srdcem, ze srdce také nenávidíte a mnozí se domnívají, že právě zde sídlí vaše duše. Zamyslel jsem se nad tím, kolikrát se během svého života smrštilo a uvolnilo a je-li skutečně schopno reagovat na jakoukoliv lidskou emoci. Vložil jsem ruku do Blaibergova hrudníku, vyjmul jeho srdce a položil jej na misku. Odstranil jsem i jeho duši?“ uvažuje doktor Christiaan Neethling Barnard.

Foto: Facebook, Pixabay