pondělí, 06 srpen 2018 02:15

Letní koncerty na zámcích i jinde

Autor:

32x"První orchestrální koncert v novodobých dějinách zámku Jezeří - vystoupí Orchestr Eisenberg."

"Ivo Kahánek: Interpretace, ale i poslech děl vzniklých v terezínském ghettu v sobě nese jakousi děsivou krásu."

"Jaroměřice nad Rokytnou připomínají nejvýznamnější osobnost své historie - v novodobé premiéře zazní gratulační skladby F. A. Míči."

"Musica florea představuje F. I. Tůmu jako autora brilantně užívajícího techniku concerta grossa."

"V Brně vystoupí Festivalový kytarový orchestr a s ním účastníci kurzů."

Zámek Jezeří v Krušných horách neměl v druhé polovině dvacátého století daleko k likvidaci. Zestátněné někdejší honosné sídlo rodu Lobkowiczů od války chátralo a navíc se vlastně až těsně k němu dostala rypadla povrchového hnědouhelného dolu. Není divu, že festival Hudební léto na Jezeří nejenže vědomě navazuje na dávné tradicea, ale že má také za cíl vyjadřovat a získávat podpotru pro naštěstí započatou a jen pomalu pokračující záchranu a obnovu památky.    

Také sedmý ročník soustřeďuje pozornost zejména na hudbu skladatelů, kteří se podíleli na proslulých hudebních produkcích na zámku na sklonku 18. a začátku 19. století. Během srpna se tam, nedaleko Horního Jiřetína, objeví letos například sopranistka Anna Hlavenková a německý tenorista Jan Kobow, písňový interpret s těžištěm v německém romantickém repertoáru. Znít bude mimo jiné Röslerova,  Schubertova, Voříškova, Loeweho nebo Glöserova hudba i hudba našeho současníka Jiřího Sychy. Protagonistou prvního orchestrálního koncertu v novodobých dějinách zámku je 11. srpna Orchestr Eisenberg, který vede právě on. Za většinou koncertů stojí cembalistka a hráčka na hisotrický kladívkový klavír Alena Hönigová,  která je od roku 2012 ředitelkou a dramaturgyní festivalu Hudební léto v Jezeří. Každoročně uvádí novodobé premiéry.

Lobkowiczové sídlo získali v roce 1623. V osmnáctém a devatenáctém století byl zámek významným kulturním centrem. Největší rozkvět Jezeří je spojen s působením vídeňského knížete Josefa Františka Maxmiliána Lobkowitze, který na konci 18. století nechal vybudovat zámecké divadlo. Při jeho letních pobytech  ho na Jezeří doprovázel vlastní stálý hudební soubor složený z vynikajících muzikantů. I šlechtic sám byl výborný hudebník, současně byl však také jedním z nejvlivnějších hudebních mecenášů. K lobkovické kapele patřili Antonín Vranický, Antonio Casimir Cartellieri  nebo Antonín Kraft. A když byl hostem na zámku pruský princ Ludvík Ferdinand, přijel  v doprovodu svého kapelníka a také přítele Jana Ladislava Dusíka.  Veřejná premiéra Beethovenovy 3. symfonie zvané Eroica se uskutečnila v roce 1805 v Divadle Na Vídeňce za autorova řízení. Odborné vášně vzbuzuje v naší době už po léta hypotéza,  že předtím už v létě 1804 zazněla skladba v Čechách, a to zřejmě nikoli v Roudnici nad Labem, kde zámek také patřil Lobkowiczům, ale právě na zámku Jezeří. A prý za řízení Antonína Vranického. Na Jezeří také vyrůstal pozdější vídeňský dvorní skladatel Christoph Willibald Gluck.

Jaromice-8787-foto-Josef-ProdlalJihomoravský zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou je už dvě desetiletí dějištěm Hudebního festvalu Petra Dvorského.  V úterý 7. srpna tam zpívají sopranistka Michaela Šrůmová a altistka Lucie Hilscherová za doprovodu orchestru Czech Virtuosi Bachova, Vivaldiho a Händelova díla - výběr z duchovních skladeb. Program nazvaný Laudamus Te je sestaven z hudby oslavného charakteru, včetně méně uváděných árií. V úterý 14. srpna v zámeckém Sále předků vystoupí Ensemble Damian, hudebně i režijně  vedený Tomášem Hanzlíkem. Připraven je koncert „K narozeninám hraběte Questenberga“. Při příležitosti 340. výročí narození  nejvýznamnější osobnosti jaroměřické historie zazní v novodobé premiéře gratulační skladby z pera Františka Antonína Míči věnované oslavě členů hraběcí rodiny.  Skladatel Tomáš Hanzlík už takto stál letos na počátku léta v Nových Hradech u Litomyšle za novodobou premiérou pastorální opery Antonia Caldary s názvem L´Amor non hà legge (Láska nezná hranic) – nejen jako umělecký vedoucí a dirigent olomouckého souboru Ensemble Damian, ale také jako režisér, choreograf, světelný designér a autor scény, rekvizit, kostýmů a masek. Šlo o dílo, které si objednal stejný hrabě Johann Adam von Questenberg, vídeňský císařský úředník, hudební znalec, hudebník, milovník umění a jeho podporovatel, majitel panství v Jaroměřicích nad Rokytnou.

Musica Florea dnes pořádá v Teplicích koncert z díla F. I. Tůmy. Představuje ho nejen jako tvůrce chrámových kompozic, ale i jako autora symfonií a sonát brilantně užívajícího techniku „concerta grossa". Do programu svého koncertu Musica Florea zařazuje kromě dosud badatelsky nezpracovaných Tůmových děl i teprve znovuobjevované skladatele V. M. Gureckého a G. Chr. Wagenseila.

V Brně pokračuje na počátku srpna Mezinárodní kytarový festival pořádaný občanským sdružením Česká kytarová společnost,  jejímž  předsedou je docent JAMU Vladislav Bláha. Hru na kytaru vede od zahájení její výuky na JAMU, současně je i pedagogem Konzervatoře v Brně. Na přehlídce jsou ohlášeni Jakub Kocsiuzsko, kubánsko-americký kytarista René Izquierdo, Costas Cotsiolis z Řecka nebo nizozemský kytarista žijící ve Velké Británii, ředitel Mezinárodního kytarového festivalu v Londýně Tom Kerstens a na závěr Festivalový kytarový orchestr, který povedou dirigenti Nikita Koshkin a Vladimír Novotný. Vystoupí s ním účastníci kurzů a Sommer Trio.

ivo-kahanek-portrait-by-dusan-martincek-1-lowKlavírista Ivo Kahánek se ve spolupráci s Institutem terezínských skladatelů zapojí 20. srpna v pražském Rudolfinu do dalšího oživení uměleckého odkazu skladatelů, které osud zavedl za druhé světové války do terezínského ghetta. Do programu zvolil skladby Pavla Haase, Viktora Ullmanna, Gideona Kleina a také letošních jubilantů Leoše Janáčka a Leonarda Bernsteina. Vystoupí s ním klarinetista Irvin Venyš. "Bohužel je pravidlem umělecké tvorby, že často ta nejlepší díla vznikají v důsledku těžkých životních podmínek skladatelů. To, co nám dnes zní jako obrovský příběh nezdolnosti lidského ducha, bylo ve skutečnosti neromanticky vykoupeno lidskou krví a nezměrným utrpením. Interpretace, ale i poslech takto vzniklých děl však v sobě nese jakousi děsivou krásu," říká Kahánek. Cílem spolku Institut terezínských skladatelů je pečovat o jejich odkaz. Součástí jeho aktivit je i pořádání Mezinárodního hudebního festivalu Věčná naděje, jehož důležitou dramatickou linkou je hudba Gustava Mahlera, který řadu terezínských skladatelů inspiroval. Festival se koná od 19. do 26. srpna.

*KlasikaPlus.cz

-- redakce --

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.