KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Smetanova Litomyšl bez oper, komorně, ale s ambicemi english

„V kalendáři v evropském kontextu první velký festival, který se neruší.“

„Když budou pořady pro méně lidí, musí jich být během jednoho dne víc. Záměrem je, aby Litomyšl neztratila obvyklou festivalovou atmosféru.“

„Naději dává nyní festival hudebníkům a litomyšlským podnikatelům, avšak od partnerů, donátorů a mecenášů sám dostal naději přežít.“

Pětatřicet programů pro jedenáct tisíc diváků mají připraveno organizátoři festivalu Smetanova Litomyšl. Přehlídka se uskuteční od 2. do 12. července. Musela z důvodů opatření proti pandemii rezignovat na původní termín, na operní představení a symfonické koncerty i na obvyklé zastřešení zámeckého nádvoří, ale podařilo se připravit komorní cyklus se špičkovými tuzemskými umělci, který pořadatelé ani v nejmenším nepovažují jen za náhradní. Jednu z hlavních rolí bude hrát hudba litomyšlského rodáka Bedřicha Smetany, ale zdaleka nebude znít jen ona: prostor budou mít také Dvořák, Bach, Beethoven a řada dalších.

„Zůstávají motivy z původního festivalu a co nejvíc umělců z těch, kteří v něm měli figurovat. Připravili jsme festival, který má ambici stát se událostí české kulturní sezóny roku 2020,“ prohlásil na tiskové konferenci v Praze umělecký ředitel Smetanovy Litomyšle Vojtěch Stříteský. Podpořil ho i jeden z protagonistů programu Václav Luks, který tam chystá se svým barokním souborem Collegium 1704 vystoupení na 6. července: „Smetanova Litomyšl je v kalendáři v evropském kontextu první velký festival, který se neruší. Díky za to, díky za odvahu,“ řekl.

V Litomyšli podle ředitele Jana Pikny nikdy neuvažovali o tom, že by festival úplně zrušili. Tak, jak se proměňovala vládní nařízení, upřesňovali a postupně měnili představy o programu. Podle Stříteského je zveřejněný a už definitivní rozvrh dvacátou variantou. Počítá s možností pořádání akcí až pro pět set lidí. Bude se odehrávat na zámeckém nádvoří, netradičně jen s židlemi, bez tribuny, v chrámech a na dalších místech, z nichž některá, jako třeba zámecké divadélko s místy pro osmdesát diváků nebo zámeckou kapli, využije festival poprvé po řadě let. Koncerty budou mít komornější atmosféru, počítá se i variantami pro horší počasí – s přesunem do zámecké jízdárny nebo do Smetanova domu. Pro úvodní a závěrečný koncert je připraven obvyklý přenos do klášterních zahrad, kde je možné program sledovat v méně formální atmosféře.

Na festivalu se vystřídají pěvci Kateřina Kněžíková, Adam Plachetka, Pavel Černoch, Václava Housková Krejčí, Markéta Cukrová, Jiří Rajniš, Martin Bárta a Roman Hoza, pianisté Ivo Kahánek, Jan Simon, Petr Jiříkovský, Lukáš Klánský, Miroslav Sekera a z těch nejmladších Marek Kozák…, houslisté Pavel Šporcl, Josef Špaček, Jiří VodičkaMartina Bačová, harfistka Jana Boušková, hornista a dirigent Radek Baborák, hobojista Vilém Veverka, violoncellista Jiří Bárta, varhaník Jaroslav Tůma… Přijedou Pavel Haas Quartet, multižánrový Epoque Quartet, Belfiato Quintet, Wihanovo kvarteto, Dvořákovo trioPhilharmonia Octet… Objeví se Česká Sinfonietta, Sdružení hlubokých žesťů České filharmonie, Barocco sempre giovane, Czech Ensemble Baroque, Český filharmonický sbor Brno

Sbormistr Lukáš Vasilek se představí jak s Komorním sborem Martinů Voices, a to mimo jiné se světovou premiérou skladby Jiřího Gemrota, tak s Pražským filharmonickým sborem, s nímž připravuje výběr nejkrásnějších českých operních sborů. Collegium 1704 chystá koncerty k poctě stavitele chrámu Nalezení sv. Kříže, italského architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho, který působil v Čechách a zemřel před 300 lety v Litomyšli, kde je také pohřben. V tomto programu zazní i dvě novodobé premiéry, a to od Jana Dismase Zelenky  a Antonia Caldary.

Pořadatelé vycházeli z toho, že když budou pořady pro méně lidí, musí jich být během jednoho dne víc. Záměrem je, aby Litomyšl neztratila obvyklou festivalovou atmosféru, aby návštěvníci zaplnili tamní hotely, restaurace a obchody, aby se místní, hosté festivalu i běžní turisté potkávali s muzikanty na každém kroku.

„Věřím, že letošní ročník zapíše do historie Smetanovy Litomyšle trvalou stopu, která bude sice odlišná od předešlých, ale docela určitě také nezapomenutelná,“ uvedl Vojtěch Stříteský. Jde o první velký festival, který se po dlouhé „koronavirové“ době a po omezeních, která s ní byla spojena, otvírá skutečnému publiku. Téma Múza naděje mělo původně připomenout pocit, který lidé zažívali na konci druhé světové války. „Nyní je však možno zažívat pocity podobné. Naději na lepší časy bez karanténních opatření, na návrat do normálního života. Naději dává nyní festival hudebníkům, litomyšlským podnikatelům, avšak naději přežít dostal od partnerů, donátorů a mecenášů i samotný festival,“ dodal Jan Pikna. To, že nejde a nemusí jít jen o náhradní řešení, potvrzuje i rozpočet. Původně měl činit 45 milionů korun, nyní to bude 19 milionů korun.

Za všechny již prodané lístky na původně plánovaný festival je možné žádat vrácení vstupného. Vstupenky na ten nový začne Smetanova Litomyšl prodávat 10. června.

Foto: archiv festivalu

Petr Veber

Novinář, hudební kritik

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispíval do odborných českých hudebních měsíčníků i do deníků a dalších časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe například do Lidových a Hospodářských novin a do Týdeníku Rozhlas, publikoval na internetu. Píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem a spolumajitelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...



Příspěvky od Petr Veber



Více z této rubriky