středa, 17 červenec 2019 12:00

Vivaldiho barokní opera na námět z české mytologie zazní v pátek v Praze

Autor:

V pátek se uskuteční na letní scéně Hudební a taneční fakulty AMU v Praze představení barokní opery Praga nascente da Libussa e Primislao (O založení Prahy Libuší a Přemyslem) z roku 1734. Autorem libreta je Antonio Denzi, který využil hudbu Antonia Vivaldiho. Hrát se bude v mobilním divadle Florea Theatrum, které před pěti lety založil soubor Musica Florea. Představení začne v 21:00 hodin.

 

197-Mus-Florea

 

Opera Praga nascente da Libussa e Primislao zazněla v Praze poprvé v roce 1734, kdy ji v tehdejším Sporckově divadle uvedl impresário Antonio Denzi. V opeře vystupují postavy z české mytologie (Libuše, Přemysl, Vlasta, Šárka, Ctirad) a dvě komické figury (zdánlivě hluchoněmé páže-špion Lesbín a Přemyslova služka Dievíra). Vedle známých námětů, jako je stavba Prahy, Libušina věštba, vyslání koně za Přemyslem nebo dívčí válka, nechybí zápletky, intriky a další prvky barokního hudebního dramatu. 

 

197-Florea-Theatrum---Phasma-Dionysiacum-Pragense---Letn-scena-HAMU2017

 

Antonio Vivaldi není originálním autorem hudby k této opeře. Na rozdíl od Denziho libreta (nachází se v knihovně Národního muzea) se totiž hudba nedochovala. Víme ale, že Praga nascente bylo tehdy zcela obvyklé pasticcio, tedy opera vytvořená z již existujících árií různých skladatelů, včetně právě Antonia Vivaldiho, jehož hudbu Denzi běžně využíval a byl s ním v kontaktu. Denzi a Vivaldi se poznali v roce 1716 v benátském divadle San Moisé a poté, co Denzi přesídlil do Prahy, stal se Vivaldi jeho dodavatelem hudby. V Praze tak zněly celé Vivaldiho opery (dokonce i v premiéře, např. Argippo, Doriclea nebo Alvilda regina de Goti), ale i jejich části zakomponované právě do pasticcií,“ uvádějí o vzniku opery pořadatelé a doplňují: „Novodobou hudební rekonstrukci tohoto díla na čistě Vivaldiho hudbu vytvořil nyní Eduardo García Salas po rozsáhlém výzkumu Vivaldiho árií a po konzultacích s předními odborníky. V představení se objeví i baletní prvek, a to tanec českých Amazonek v choreografii Andrey Miltnerové, která je současně režisérkou inscenace.“ 

 

197-Florea-Theatrum---Phasma-Dionysiacum-Pragense---Letn-scena-HAMU-2017

 

Libuši (Libussa) ztvární Sylva Čmugrová, Přemysla (Primislao) Michaela Šrůmová, Vlastu Španělka Marta Infante, Ctirada (Stirado) Hasan El Dunia a v dalších rolích se objeví Manuel Gómez Ruiz, Lucia Knoteková, Eva Bennet a Filip Dámec. Taneční složku opery budou mít na starosti Romana Konrádová a Lenka Breeding. Malý sbor a orchestr Musica Florea řídí jeho umělecký šéf Marek Štryncl.

 

Florea-TheatrumValtice13

 

Musica Florea se rozhodla vytvořit světově unikátní projekt mobilního barokního divadla Florea Theatrum v roce 2014. Jeho základem je převozná dřevěná divadelní scéna s vlastní výškovou konstrukcí, která je inspirována stavebními  technologiemi  vrcholného baroka. Po vizuální stránce je založena na esteticky působivém efektu hloubkové perspektivy, který je vytvářen důmyslnou kombinací bočních kulis, prospektů a sufit. Bohatost rozličných dekorací, historická malířská technika, původní osvětlení založené na součinnosti svíčkových a zrcadlových systémů, to vše autenticky zpřítomňuje poetiku jevištní architektury historických divadel. Vzorem se staly po několik staletí dochované, popřípadě dle dobových parametrů obnovené scénické konstrukce a divadelní mašinérie v Českém Krumlově, Litomyšli nebo ve švédském královském paláci v Drottningholmu. Scénu je možné adaptovat do existujících divadel nebo větších sálů - a s jednoduchým zastřešením též do venkovních prostor. I mimo historické budovy tak umožňuje plně autentické provozování barokních a klasicistních oper, melodramat, baletů, školských her a činohry typu commedia dell´arte. Zároveň je otevřena novým alternativním jevištním projektům.

 

 

Foto: Musica Florea

Josef Zedník

Rodák z Prahy, který vyrůstal v Mladé Boleslavi. Zájem o hudbu ho však přilákal zpět do rodného města. Studoval zpěv na Pražské konzervatoři a Akademii múzických umění (u Prof. Magdalény Hajóssyové). Hrál taky na housle a na kontrabas. V mládí o Vánocích při hledání stanic v rádiu namátkou zaslechl krásnou hudbu, která ho doslova fascinovala. Byl to přímý přenos Pucciniho Bohémy z Metropolitní opery s Richardem Leechem a Angelou Gheorghiu. Od té doby je klasická zpívaná hudba jeho největším zájmem. Sólově zpíval v několika českých divadlech, ale jeho vkus se přiblížil zejména k velkým vokálně-symfonickým dílům. Má za sebou tenorové party např. v Mahlerově Písni o zemi, Dvořákově Stabat mater, ale s největším úspěchem se setkal v Brazílii, kde se v Riu představil v Janáčkově Věci Makropulos jako Albert Gregor (dir. Isaac Karabtchevsky) a následně v Sao Paulu v tenorovém partu z Glagolské mše (dir. Osmo Vänskä). Pracoval jako produkční na stanici Vltava (na té mimochodem od té vánoční Bohémy vyrůstal). Také pracoval několik let pro Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Má rád své nejbližší a pejska Endyho. A jeho koníčkem je dobré víno a s ním spojené cestování.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.