SouvislostPlus

Prostor, který nejsilněji odráží Plus v našem názvu. Snoubí přesahy ze světa klasické hudby s dalšími rovinami a úhly pohledu, jak ji vnímat, poslouchat, díky ní se inspirovat a propojovat ji s jinými oblastmi života. Přinášíme souvislosti historické, místopisné, duchovní, generační, žánrové nebo umělecké.


pátek, 26 březen 2021 07:46

SOČR nově ve vaší televizi

Autor:
101

Symfonický orchestr Českého rozhlasu zpřístupnil své koncerty přes červené tlačítko HbbTV. Díky této novince se posluchači dostanou na orchestrální koncerty SOČRu – do Rudolfina nebo do Anežského kláštera – z pohodlí svého domova. Paleta koncertů je široká, nabízí skladby Antonína Dvořáka, Richarda Strausse, Alberta Roussela, ale i soudobou hudbu. Záznamy koncertů SOČRu jsou nově k dispozici v rámci DVB-T2 v multiplexu 21, na satelitu Astra 3B s výjimkou regionálních stanic ČRo, v kabelové síti Vodafone a u dalších operátorů, kteří klientům zpřístupnili aplikace na bázi virtuálního červeného tlačítka. Televizor, případně set-top box, musí podporovat technologii HbbTV a zároveň je třeba připojení k internetu. Menu je pak možné na televizi vyvolat na stanicích Českého rozhlasu.

 

111

Českým koordinátorem dobročinné mezinárodní aktivity String For All (Struny pro všechny), která má kromě hudebního také ekologický rozměr, se stal Symfonický orchestr Police Symphony Orchestra (PSO) z Police nad Metují. Jedná se o projekt, který se snaží vybírat od hudebníků všech zaměření staré, leč stále ještě použitelné struny a ty pak dále posílat muzikantům po celém světě. Akce má předcházet faktu, že v chudých oblastech se děti přestávají hře na hudební nástroje věnovat.

 

1123

„Do Semaforu vstoupila jako devětadvacetiletá. A Suchý se Šlitrem rozehráli zpěvaččin talent do několika uměleckých poloh.“

„Inteligentní, jazykově nadaná Hegerová zpívala rovněž v cizích jazycích. Ve francouzštině. V němčině. V jidiš. A samozřejmě v rodné slovenštině.“

„Hana Hegerová obsáhla svými šansony pět dekád. Jsou tu stále jako důkaz, že i zdánlivě lehká hudební múza může být vrcholně klasická.“

„Jen pojďte, Madony, Madony, váš kočár je tady a zvony zvoní zvoní a dva páry černejch koní – koní černejch jako máry – hlavy kloní...“ Verše Jiřího Suchého k jednomu z šansonů Hany Hegerové mi prolétly hlavou v úterý 23. března 2021 odpoledne. Média právě rozšířila zprávu, která se už dlouho dala čekat, ale přesto zabolela. Pět měsíců a tři dny po svých devětaosmdesátinách zemřela žena původním jménem Carmen Mária Štefánia Farkašová. Po rozvodu rodičů s úctou k mamince Čelková. Provdaná Hegerová, která si ovšem úmyslně vybrala civilnější křestní jméno, „aby si lidi nemysleli, že si hraju na bůhvíjakou umělkyni“. Zůstává po ní repertoár čítající na sto šedesát písní, z nichž desítky patří do zlatého fondu české (a slovenské) kultury. A zároveň jako by s jejím odchodem mizel další střípek z mozaiky šedesátých let. Oněch „swinging sixties“, které jak ve světě, tak u nás přinesly explozi nejrůznějších umění, literaturou počínaje a filmem či hudbou konče.

 

pondělí, 22 březen 2021 17:08

Šporcl napsal Babišovi

Autorka:
Foto-Vojtch-Vlk

Houslista Pavel Šporcl dnes odeslal otevřený dopis premiéru Andreji Babišovi a členům vlády. Nazval ho „Po nás potopa” a označil v něm stav kultury v České republice za katastrofální. Kultura je podle něj na konci zájmu vlády i prezidenta. V dopise dál píše o nedostatečné podpoře OSVČ a firem i o složité situaci základních uměleckých škol a jejich on-line vyučování. Věnuje se také učebním plánům na základních školách, které podle něj plánují zavést vzdělávací obor Informatika na úkor přírodovědných, společenskovědních a uměleckých vzdělávacích oborů. „Je jasné, že digitalizace je součástí našich každodenních životů a děti se s ní musejí naučit pracovat. Ale určitě ne na úkor humanitně-kulturních oborů, které z lidí dělají lidi. Z oborů, které pomáhají dětem v rozvoji osobnosti i kvalitě života,” zdůrazňuje Šporcl.

 

AMU-4

„Mediální pozornost by prospěla nejen škole, ale i studentům, kterým by pomohla v budoucím uplatnění po studiích.“

„To, co se dělalo před několika lety, nemusí být pro mladé studenty atraktivní dnes. Proto by vedle zkušených „hráčů“ neměli chybět ani mladí a perspektivní lektoři.“

„Chybí častější konfrontace se zahraničním uměleckým světem.“

Dnešní závěrečný díl rozhovorů s kandidáty do Akademického senátu Hudební a taneční fakulty AMU se zabývá tématem Vnější prezentace školy. Platí premisa, že klasická hudba, tanec či nonverbální divadlo jsou natolik hodnotnými a v dobrém slova smyslu elitními disciplínami, že škola s takovým jménem a tradicí, jako je HAMU, žádnou cílenou mediální propagaci nepotřebuje? Nebo je dnešní doba internetu a sociálních sítí natolik závislá na publicitě, že jakákoli instituce, uměleckou školu nevyjímaje, se svému obrazu v médiích musí cíleně věnovat? Odpovědi na tyto otázky budeme tentokrát hledat se studenty, kteří mají již z generačních důvodů k této problematice blízko – mé pozvání k rozhovoru laskavě přijala studentka Katedry hudební produkce BcA. Eliška Zamouřilová, student doktorského studia na Katedře strunných nástrojů MgA. Jakub Junek a student Katedry zpěvu a operní režie BcA. Jakub Dolejš.

 

neděle, 21 březen 2021 10:45

Hrůša o Martinů… a já o obou

Autorka:
300

„Už po pár větách první Hrůšovy úvahy člověka napadne, že kdyby nebyl tak skvělým dirigentem, literární kruhy by si rvaly vlasy, že ho neulovily jako spisovatele.“

„Když hned v druhém eseji čtete, s jakou nevšední oddaností a láskou Jakub Hrůša píše o své milované Třetí symfonii, jeho entusiasmus vás přiměje k poslechu.“

„Co se děje na zkouškách, a hlavně jak rozmanité mohou být charaktery stejně kvalitních orchestrů, to ví jen hráči a dirigent… a teď i čtenáři této knížky.“

Kdo náš portál sleduje pravidelně, už ví, o čem bude řeč – o nové knížce Hrůša o Martinů, kterou nedávno vydal International Martinů Circle ve spolupráci s Institutem Bohuslava Martinů, především však ve spolupráci s dirigentem Jakubem Hrůšou. Myslím, že stojí nejen za těch pár řádků, které jí právě věnuji…

 

300

„Nevidím jediný důvod k uzavírání se vůči zahraničním vlivům.“

„Za mých studií se na škole konaly dva mistrovské kurzy. To je objektivně velmi málo a vždy jsem to cítil jako slabinu naší školy.“

„Přítomnost zahraničních studentů je známkou skutečného života v akademickém prostředí a pro domácí studenty i kantory permanentní připomínkou, že nemusí být těmi nejlepšími pod sluncem.“

Dnešní díl rozhovorů s kandidáty do Akademického senátu Hudební a taneční fakulty AMU je věnován tématu Mezinárodního rozměru školy. České země vždy umělecky těžily z polohy na křižovatce Evropy, kde se potkávaly a často spolu zápolily vlivy Východu i Západu. Zároveň si i v konkurenci velkých kultur dokázaly zachovat vlastní autentickou tvář a originalitu. Vynikajícím příkladem je třeba Česká filharmonie, která je v současnosti pravidelným hostem prestižních světových pódií a zároveň zřejmě jediným národnostně homogenním tělesem mezi světovými orchestry. O tom, kde leží ideální kombinace mezinárodní otevřenosti a budování české národní školy, jsem si povídal s pianistou a pedagogem Katedry klávesových nástrojů MgA. Janem Bartošem Ph.D., studentkou téže katedry Kateřinou Blažkovou, skladatelem a pedagogem Katedry skladby doc. MgA. Mgr. Michalem Ratajem Ph.D. a houslistou a vedoucím Katedry strunných nástrojů prof. MgA. Leošem Čepickým.

 

103

„Elita studentů má mít optimální studijní podmínky a zázemí, pedagogové potom plné ocenění v rámci odměny za svoji práci. A i tady je nutná diferencovanost.“

„Každá katedra by měla obhájit přítomnost vynikajícího emeritního pedagoga, ale ruku v ruce s tím dát i šanci mladší generaci.“

„Více prostoru pro diskuse a vzájemné sdílení metodiky výuky a dalších profesních přístupů mezi pedagogy…“

V rámci seriálu minirozhovorů s kandidáty do Akademického senátu Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění se dnes dostáváme k dalšímu důležitému tématu: Jak se žije pedagogům na HAMU. Učitelé jsou rodinným stříbrem každé školy a nejinak je tomu i zde. Vysoký kredit jim ostatně přiznávají i studenti, což jasně vyplynulo také z anonymních dotazníků v rámci vnitřního hodnocení školy. Mé pozvání laskavě přijali MgA. Eliška Vavříková Ph.D. z Katedry nonverbálního divadla, prof. MgA. Jiří Hlaváč, pedagog Katedry dechových nástrojů a bývalý děkan HAMU, a MgA. Miroslav Sekera, vedoucí Oddělení klavírní spolupráce.

 

200

„Na instrumentálních katedrách je možné vystudovat celých pět let magisterského studia bez jediného kontaktu s hudbou vzniknuvší po roce 1950.“

„V oboru choreografie je důležité posílit styk s praktickou sférou a reálným prostředím jak tradičních repertoárových divadel, tak nezávislých scén.“

„Za dirigentský pult školního orchestru zvát výrazné osobnosti a studentům oboru dirigování častěji umožnit vedení zavedeného profesionálního orchestru.“

Na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění se budou příští týden konat volby do Akademického senátu HAMU. Mohou leccos napovědět o dalším možném směřování školy. Akademický senát je v rámci svých zákonem vymezených povinností nepochybně také místem diskusí a tříbení názorů, a proto jsem se rozhodl nabídnout čtenářům portálu KlasikaPlus.cz malý vhled do témat, která nyní na fakultě dle mého soudu rezonují. Pozval jsem si za tím účelem, napříč katedrami, třináct respondentů z řad kandidátů do pedagogické i studentské komory Akademického senátu a položil jim otázky ze čtyř oblastí. Prvním tématem je Komplexnost výuky na HAMU ve vztahu k uplatnitelnosti jejích absolventů na trhu práce. Pozvání přijali Mgr. Bohumíra Eliášová Ph.D. z Katedry tance, vedoucí Katedry bicích nástrojů doc. Daniel Mikolášek a student Katedry skladby Haštal Hapka.

 

středa, 17 březen 2021 17:01

James Levine (1943-2021)

Autor:
dgh

Ve věku nedožitých 78 let se uzavřel život dirigenta Jamese Levina. Čtyři desetiletí byl hudebním ředitelem Metropolitní opery v New Yorku, kde oddirigoval na osmdesát oper ve 2500 představení. V letech 1999 až 2004 byl také hlavním dirigentem Mnichovské filharmonie a v letech 2004 až 2011 šéfdirigentem Bostonského symfonického orchestru.

 

300

Interpretační soutěž, kterou počátkem května pořádá festival Pražské jaro a která byla loni zcela zrušena, se letos má konat, a to v oborech klavír a smyčcové kvarteto. Pandemii navzdory se do ní přihlásily dvě stovky mladých hudebníků. Pokud to protiepidemická opatření umožní, finále v Rudolfinu by mohli v sále sledovat diváci.

 

114

Státní filharmonie Košice natočila reprezentativní CD věnované 75. výročí ukončení druhé světové války. Dramaturgie zvolila symfonický triptych s názvem „O živote“ skladatele Jána Cikkera. Nahrávání se uskutečnilo pod taktovkou šéfdirigenta orchestru Zbyňka Müllera ve spolupráci s režisérem Ladislavem Fančovičem v listopadu minulého roku. Cyklus symfonických básní s názvy Leto, Vojak a matka (Boj) a Ráno vznikal v době zmíněné války a bezprostředně po jejím konci. První dva symfonické monumenty citlivě reflektují krutosti bojů a závěrečné Ráno je jásavým výkřikem štěstí nad osvobozením. V části Vojak a matka znějí slova Andreje Žarnova, jejichž recitace se ujal Peter Himič.

 

146979131

Moravská filharmonie Olomouc připravovala na čtvrtek 11. března koncert, jehož program si mohli posluchači sestavit sami. Původně bylo záměrem odehrát koncert alespoň online, ale jelikož epidemie nepolevuje, přednost nakonec dostává zdraví členů orchestru i technického týmu nutného pro přenos a koncert se odkládá. Nový termín bude včas upřesněn. O nabídce skladeb, ze kterých mohli příznivci orchestru vybírat, jsme psali zde.

 

úterý, 09 březen 2021 10:22

Dílo Vítězslavy Kaprálové dnes

Autorka:
1002

„Vůbec byl začátek nového tisíciletí příznačný zvýšeným zájmem o Kaprálovou a osoby kolem ní.“

„Karla Hartlová založila v Torontu hudební společnost The Kapralova Society, která iniciovala a většinou také uskutečnila vydávání díla Kaprálové tiskem a na hudebních nosičích.“

„Tematický katalog skladeb Vítězslavy Kaprálové a korespondence s nakladateli představuje nejúplnější a nejpodrobnější soupis díla Kaprálové, v němž nic není opomenuto.“

Vítězslava Kaprálová (1915–1940) byla výjimečná osobnost: první profesionální česká skladatelka, první česká orchestrální dirigentka, přitom půvabná a milá dívka inspirující své okolí… I dnes, více než osmdesát let po své předčasné smrti, je známa v širším okruhu kulturního obecenstva a její věhlas rozhodně neochabuje, spíš naopak: brněnské nastudování hry Vitka Kateřiny Tučkové v brněnském Divadle Husa na provázku způsobilo po premiéře 23. února 2018 přímo explozi zájmu o Vítězslavu Kaprálovou. I autorka těchto řádků tehdy odpovídala hned více lidem na jejich otázku „Co si o ní mohu přečíst?“

 

1000

Přestože minulý rok v létě kultura nadějně pookřála, nyní už několik měsíců téměř celá tato branže stojí a vypadá to, že se jen tak nerozběhne. Tento negativní stav nezasáhl pouze herce nebo hudebníky, ale především mnoho lidí, kteří jejich vystoupení připravují a zajišťují. Jedná se například o zvukaře, osvětlovače, produkční, promotéry, hudební média, ale také o pracovníky v gastro a cateringových službách nebo v security. A právě na konkrétní jednotlivce a jejich příběhy projekt Dělníci kultury poukazuje.

 

4000

Rada hlavního města Prahy vyhlásila konkurzní řízení na funkci ředitele nebo ředitelky taneční Konzervatoře Duncan Centre. Předpoklady pro výkon činnosti jsou odborná kvalifikace dle zákona o pedagogických pracovnících, stejně tak příslušná praxe, plná svéprávnost, bezúhonnost, zdravotní způsobilost a znalost českého jazyka.

 

98

„Po inscenaci Pikové dámy se Martin Glaser obrací podruhé k Čajkovského odkazu.“

„Dona Giovanniho v ND dosud neinscenoval režisér jiného než domácího původu. S dirigentem Karstenem Januschkem pracuje režisér Alexander Mørk-Eidem.“

„Národní divadlo na web umístilo na celý březen videa se záznamy obou obsazení Rigoletta.“

Národní divadlo Brno ohlásilo na 29. března v přímém přenosu na ČT art premiéru Čajkovského Evžena Oněgina. Pražské Národní divadlo kvůli pandemii naopak prozatím odkládá premiéru Mozartova Dona Giovanniho, která se – také bez publika a rovněž na ČT art – měla uskutečnit 18. března. Umístilo však na webové stránky videa se záznamy nového nastudování Verdiho opery Rigoletto, a to obou obsazení z přelomu ledna a února.

 

200

Družstvo české Národního divadla v Brně, od jehož založení letos uplyne 140 let, sehrálo zásadní roli při budování instituce, jakou dnes Národní divadlo Brno je. Úsilí o provozování stálého profesionálního českého divadla v Brně a snahy vybudovat nový reprezentativní divadelní dům, určený brněnskému českému divadlu, byly kříženy politickými a společenskými zvraty, které se promítly také do osudů spolku. Důležité mezníky zachycuje e-výstava v dokumentech a fotografiích zde a bude přístupná až do 16. června.

 

100

Národní divadlo moravskoslezské vydalo dvě operní nahrávky ze svého repertoáru. V roce 2015 nahrál Český rozhlas Ostrava v Divadle Antonína Dvořáka záznam opery Tři přání aneb Vrtkavosti života Bohuslava Martinů a v roce 2019 to byl Osud Leoše Janáčka. CD nejsou určena k prodeji, jsou spíše sběratelskou edicí a poslouží například jako prezentační předměty NDM. Obě díla byla uvedena v rámci dramaturgické řady NDM Operní hity 20. století a mají společné to, že jejich světové premiéry se odehrály v Brně až po smrti autorů a i dnes patří k málo uváděným opusům obou skladatelů. Už dříve divadlu vyšla CD s operami Armida Antonína Dvořáka a Věc Makropulos Leoše Janáčka.

 

101

Moravská zemská knihovna ve spolupráci s Francouzskou národní knihovnou (Bibliothèque nationale de France) přichystaly k výročí dvou set padesáti let od narození česko-francouzského hudebního skladatele a teoretika Antonína Rejchy virtuální výstavu s názvem Antonín Rejcha znovunalezený. Obě instituce spolu taktéž podepsaly memorandum o vzájemné spolupráci v oblasti vědy, výzkumu, digitalizace a výměnných stáží.

 

kjgfchd

Plánovali koncert ke stému výročí narození hudebního skladatele Vladimíra Sommera. Když zjistili, že se zatím nemůže uskutečnit, natočili vzpomínkové video. Hovoří v něm ti, kteří ho znali a kteří ho hrají. A součástí je i ukázka ze záznamu provedení Sommerovy Vokální symfonie na Pražském jaru v roce 1964.