SouvislostPlus

Prostor, který nejsilněji odráží Plus v našem názvu. Snoubí přesahy ze světa klasické hudby s dalšími rovinami a úhly pohledu, jak ji vnímat, poslouchat, díky ní se inspirovat a propojovat ji s jinými oblastmi života. Přinášíme souvislosti historické, místopisné, duchovní, generační, žánrové nebo umělecké.


MG7140

„Krenkovu operu ´Jonny vyhrává´ jsme v Praze od roku 1927 neviděli a neslyšeli.“

„Máme možnost si zase o něco konkrétněji uvědomit, jakou dynamiku a atmosféru roky po první světové válce měly.“

„Výhrou bylo angažování dirigenta, který s touto operou – na rozdíl od všech ostatních účastníků projektu – měl už zkušenost.“

„Drábkova inscenace námět ani hudbu nepopírá. Je invenční a baví.“

Roztančená Evropa okouzlená nadále zidealizovanou, nicméně přece jen dosažitelnější Amerikou, nadšená novým životním stylem, moderní technikou, uměleckou svobodou, novými druhy zábavy… Evropa dvacátých let, v níž bezstarostným lidem na saxofon, na banjo a na housle hraje extrovertní černošský muzikant. Evropa, v níž se sváří staré s novým a v níž se jeden introvertní lokální skladatel zrovna snaží v Alpách vypořádat s vlastním životem. To je Ernst Krenek a jeho devadesát let stará opera Jonny spielt auf, nyní Národním divadlem od čtvrteční premiéry ve zdařilé podobě uváděná jako Jonny vyhrává.

 

stefan-lano-home

„Nedobrá doba pro operu. Divadla vybírají tituly, které přivedou publikum. Takže jen těžko někde uvidíte Berga, Korngolda, Stravinského, Křenka...“

„To, co Křenek komponoval, byla středoevropská představa o jazzu. Proč ne. Udělal to velmi dobře.“

„Pokud byste se mě zeptal, po jakém místě na světě se mi stýská, pak řeknu, že po Buenos Aires.“

Národní divadlo poprvé od pražské premiéry, která se odehrála před devíti desetiletími, nastudovalo nyní opět operu Jonny vyhrává, v originále Jonny spielt auf. Napsal ji rakouský skladatel s českými kořeny Ernst Křenek, respektive Krenek (1900–1991). Autor sám přiznával, že šlo o jeho největší úspěch. Hned po světové premiéře v Lipsku operu ve stejném roce 1927 za řízení Alexandera Zemlinského uvedlo v Praze Nové německé divadlo. Dílo se hudebně pohybuje ve spektru od novoromanticky znějících ploch po taneční rytmy ovlivněné jazzem. Ústředními postavami jsou exaltovaný skladatel Max, obletovaný houslista Daniello a černošský jazzový muzikant Jonny. Max touží po slávě a Jonny po Daniellových vzácných houslích, které ukradne… KlasicePlus odpovídal na otázky Stefan Lano, dirigent nové inscenace, která má v režii Davida Drábka premiéry 24. a 26. ledna.

 

170217avorengevandovo-divadlohires50cPetraHajska

„Naše děti potřebují cestovat. Ne proto, aby viděly pozlátko, ale aby pochopily, že zlepší svůj život jedině tehdy, když se dokážou vymanit ze svého prostředí.“

„Romská kultura není zapomenutá, je krásná a silná.“

„Jako jedno z témat konference jsem zvolil roli hudby při překonávání překážek.“

V Belfastu dnes začíná výroční konference Asociace britských orchestrů. Na slavnostním zahájení vystoupí také členové České filharmonie a dětský pěvecký sbor pod vedením Idy Kelarové. Pořadatelé konference tak uskutečňují myšlenku, kterou Česká filharmonie realizuje s romskou mládeží už šestým rokem – a to, že hudba je mostem mezi lidmi a cestou porozumění. Na programu budou také workshopy, které propojí děti z Čhavorenge s místními dětmi různého vyznání i etnického původu.

 

DSC4653-2

„Ocenění za celoživotní přínos převzali při slavnostním ceremoniálu a v přímém televizním přenosu pěvkyně Soňa Červená a sbormistr Josef Pančík.“

„Talentem roku se stal šestadvacetiletý houslista Milan Al-Ashhab, absolvent teplické konzervatoře a pražské AMU.“

„S orchestrem vystoupili také čtyři mladí nadějní interpreti – osmiletá Klára Gibišová, dvanáctiletý Vilém Jirsa, třináctiletý Jan Vobořil a sedmnáctiletý Adam Klánský.“

Jedenáct jmen, jedenáct nositelů cen Classic Prague Awards 2018. Červená, Pančík, Al-Ashhab, Baborák Ensemble, Bärenreiter, Bennewitzovo kvarteto, Česká filharmonie, Katta, Mařatka, Pražský filharmonický sbor a Vodička. Blahopřání však po sobotním ceremoniálu musí směřovat i k dalším čtrnácti jménům - zbývajícím nominovaným, kteří nejsou horší než ti, co vyhráli.

 

hongkong-Kola

Petr Kolař, významný varhaník a pedagog, převezme cenu Jana Václava Stamice za rok 2018. Stane se tak ve čtvrtek 17. ledna v Katedrále sv. Petra a Pavla v Brně. Je snad až symbolické, že ji získá jen pár dní před 90. výročím narození Petra Ebena (22. ledna 1929), varhaníka a skladatele, který tuto cenu také obdržel. Během slavnostního večera vystoupí i sbory, které Petr Kolař vede, a sám spolu s Dietmarem Gräfem přednese varhanní skladby. Cenu J. V. Stamice uděluje od roku 1960 německé sdružení umělců Die KünstlerGilde se spolkovým sídlem v Esslingenu.

 

tchaikovsky-4-low

„Rozumíme hudebně i lidsky.“

„Vždy znovu mne překvapí, jak tvořivě a přitom profesionálně dokonale orchestry pod Jakubem hrají.“

„Naplňuje mne hrdostí, že česká hudba není ve světě vnímána jen jako cosi exotického na zpestření zaběhnuté dramaturgie.“

Dva špičkoví čeští hudebníci, klavírista Ivo Kahánek a dirigent Jakub Hrůša pomalu dokončují společný projekt. V pátek a v sobotu, 18. a 19. ledna přednesou Koncert pro klavír a orchestr č. 4 „Inkantace“ Bohuslava Martinů. Současně tak završí nahrávání dvou významných českých koncertních děl, zmíněného Martinů a Koncertu pro klavír a orchestr g moll Antonína Dvořáka. Koncerty se konají v domovském sále Bamberger Symphoniker, které Jakub Hrůša už třetím rokem vede. CD vydá Supraphon letos na podzim.

 

nominace1

Ivo Kahánek, Martin Kasík a Daniel Skála a také Benda Quartet, Janáčkova filharmonie Ostrava a Janáčkův komorní orchestr - to jsou první nominace ve dvou kategoriích z celkových šestnácti na Moravskoslezskou kulturní Cenu Jantar. Kandidáty navrhuje celkem osm odborných porot, které budou zasedat až do konce ledna. Galavečer s vyhlášením vítězů pak proběhne v ostravské hale Gong 3. března. Ceny Jantar se budou udělovat podruhé, a to pod záštitou Moravskoslezského kraje. Kromě artificiální hudby se udělují ještě za populární hudbu, výtvarné umění, literaturu, činoherní divadlo, muzikál, operu a balet.

 

čtvrtek, 10 leden 2019 11:40

FOK v Japonsku

Autorka:
DSC00057

„Akustika ve všech japonských sálech, ve kterých hrajeme, je na neuvěřitelně vysoké úrovni.“

„Daishin Kashimoto si jako malý vybral housle, protože mu přišly jako dvě hračky najednou, měl i luk.“

„Strýc Kanon Matsudy, astrolog, jí předpověděl, že bude výborná klavíristka.“

Na velkém turné v Japonsku je od 3. ledna Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK se svým šéfdirigentem Pietari Inkinenem. Právě v těchto chvílích našeho času koncertuje v Sapporu. Na programu turné je Čajkovského Pátá symfonie a jeho První klavírní koncert v podání Kanon Matsudy, z českého repertoáru pak Dvořákova Novosvětská nebo Slovanské tance, Smetanova Má vlast a také Houslový koncert Johannesa Brahmse s Daishinem Kashimotem, který s FOKem vystoupil i před Vánoci v pražském Obecním domě.

 

čtvrtek, 10 leden 2019 10:05

S Josefem Špačkem v dobré společnosti

Autor:
190109BykovSpacekhires16cPetraHajska

„Glanerta zavedla jeho invence od Brahmse vlastně dost daleko.“

„Jestli Stravinskij vyzněl až strhujícím způsobem, pak přídavek doslova uzemnil.“

„Byčkov vedl filharmoniky k přesnému, nesentimentálnímu, věcnějšímu projevu.“

Prvnímu lednovému abonentnímu programu České filharmonie dominoval koncertní mistr Josef Špaček v roli sólisty. Stravinského Houslový koncert D dur prozářil takovým způsobem, že zastínil nejen autora první skladby večera Detleva Glanerta, ale i šéfdirigenta Semjona Byčkova s jeho Čajkovským.

 

Marek-tryncl-a-Musica-Florea

„O skvělosti hudby Jana Křtitele Vaňhala jsem se přesvědčil před asi deseti lety, kdy jsem vybral a spartoval několik jeho skladeb s duchovní tematikou."

„"Severočeský" Habermann je pozoruhodný skladatel a hudebník, který jistý čas působil například v Paříži nebo Florencii."

„Koželuh byl jeden z prvních propagátorů kladívkového klavíru"

MUSICA FLOREA dnes představí další znovuobjevená díla klasicismu. Velké množství koncertů českých skladatelů tohoto období čeká na svoji renesanci. Často jde o skladatele, o kterých samotní hudebníci nemají ani tušení. Přesto jejich koncerty byly ve své době často hrány. Dnes to v Českém muzeu hudby budou SINFONIA f moll a jako úplná novinka v premiéře SINFONIA d moll Jana Křtitele Vaňhala, dále zazní Concerto in D pro hammerklavír a orchestr Leopolda Koželuha a Concerto in D pro dva lesní rohy a orchestr Františka Václava Habermanna. Sólo na kladívkový klavír bude hrát Petra Matějová, na přirozené lesní rohy Jana Švadlenková a Jiří Tarantík. Dirigentem a iniciátorem novodobých premiér bude tradičně Marek Štryncl, kterému jsme položili pár dovysvětujících otázek.

 

středa, 09 leden 2019 07:00

Alfred Brendel třikrát v Rudolfinu

Autorka:

„Na začátku je dobré být jako tabula rasa, as naive as possible, a čekat, jak ke mně bude skladba promlouvat."

„Klavírista má mít tolik podob a tváří, kolik hraje skladeb."

„Alfred Brendel je i jedním z celoživotních vzorů našeho klavíristy Jana Bartoše."

Třídenní festival Hommage à Alfred Brendel bude v posledních zimních dnech hostit pražské Rudolfinum. Dnes sedmaosmdesátiletý rakouský pianista českého původu, rodák z Loučné nad Desnou na Šumpersku, přijede osobně a od 17. do 19. března se zúčastní několika koncertů a vzdělávacích programů. Brendelovy zájmy celoživotně zahrnují nejen hudbu, ale také malířství, literaturu a esejistiku. V Praze povede mistrovský kurz, bude přednášet o interpretaci Mozarta a představí své knihy, kterých má na svém kontě už desítku a které vycházejí v překladech do mnoha jazyků včetně češtiny. Na jeho pozvání přijede také Mauro Peter, interpret Schubertových písní, a klavírista Helmut Deutsch. Dalším hostem přehlídky bude francouzský komorní soubor Quatuor Diotima, celosvětově uznávaný nejen za interpretaci klasiků, ale ještě víc i za uvádění děl autorů Druhé vídeňské školy a příslušníků avantgardy dvacátého století. Kvarteto založili v roce 1996 absolventi Pařížské konzervatoře. V rámci festivalu zazní v jeho podání souborné provedení smyčcových kvartetů Bély Bartóka a česká premiéra skladby Future Family od Miroslava Srnky

 

49054355101568820717937947457272357934071808o

„Publikum v Mnichově na Prodanou nevěstu reaguje velmi vřele.“

„Jelikož jsem se od začátku srpna nezastavil, vyberu si teď intenzívní studijní čas.“

„Janáčkova hudba se nemůže omrzet.“

Bavorská státní opera hraje od prosince Smetanovu Prodanou nevěstu. Po hudební stránce za novou inscenací stojí dirigent Tomáš Hanus, šéfdirigent a hudební ředitel Velšské národní opery v Cardiffu, brněnský rodák, který se svým souborem hostoval v prosinci na festivalu Janáček Brno 2018 s operou Z mrtvého domu. Před dnešním na půl roku posledním představením Prodané nevěsty odpověděl z bavorské metropole portálu KlasikaPlus na několik otázek týkajících se hlavně Janáčka a Smetany – a také režie mnichovské Prodané nevěsty, ironizující některé projevy současného venkovského života.

 

úterý, 01 leden 2019 00:00

P.F. 2019!

Autor:
20181221150035

Milí přátelé klasické hudby, děkujeme vám za přízeň a přejeme vám šťastný, zdravý a vyladěný rok 2019!
V příspěvku níže se připojují i někteří naši spolupracovníci.

 

pondělí, 31 prosinec 2018 08:00

Hudební přelom roku

Autorka:
03

Vídeňská státní opera dává na Silvestra Straussovu operetu Netopýr, brněnské Národní divadlo Smetanovu Prodanou nevěstu. Stejně silnou tradicí je pak v rakouské metropoli Novoroční koncert Vídeňských filharmoniků s oblíbenými tanečními a pochodovými melodiemi dynastie Straussů, zatímco v české metropoli Pražští symfonikové jako obvykle zahrají v první den roku Dvořákovy Slovanské tance. V přehledu koncertů a divadelních představení připravených v tuzemsku a v blízké cizině na přelom roků 2018 a 2019 přinášíme podrobnosti i o programu České filharmonie a Filharmonie Brno nebo Berlínských filharmoniků a připomínáme, že v Mnichově diriguje v těchto dnech Prodanou nevěstu Tomáš Hanus.

 

turne-40395571171260193550488975125016731058176o

„V Asii jsme absolvovali už víc než dvacet turné a vždy je o nás nadstandardně postaráno.“

„Kluci u nás v deseti letech již cestují po světě.“

„Nekupujeme si žádné koncertní zájezdy, kde se sbor dostane na pódium s ostatními na pár minut.“

Názvem se hlásí ke sboru, který působil od 12. století při Svatovítské katedrále na Pražském hradě, jsou ale tělesem necírkevním, už celé desetiletí institucionálně zakotveným do podoby soukromé základní umělecké školy se zaměřením na chlapecký zpěv. Mají za sebou od roku 1982 na čtyři tisíce koncertů. Jen při turné do Číny v roce 2018 urazili vzdálenost rovnající se obvodu zeměkoule. Zpívají nejen doma v Hradci Králové a ve své vlasti, ale po celé Evropě, pravidelně ve Spojených státech a Kanadě a stejně pravidelně také v Asii. Český chlapecký sbor Boni pueri má na dvě stovky členů, zpívají v něm chlapci ve věku od čtyř do devatenácti let. Nejprve sbormistrem, potom od roku 1996 uměleckým šéfem a nakonec od roku 2006 ředitelem školy a sboru je Pavel Horák. Zpívání v tomto tělese přirovnává v rozhovoru portál KlasikaPlus k vrcholovému sportu. I proto jsou jak členové Boni pueri, tak jejich rodiče většinou zvyklí na pracovní podobu vánočních svátků.

 

1572467113732524160388878933305098691021244o

„Z Rybovky u Jezulátka vznikla hezká rodinná tradice.“

„Řekl jsem si, že ji budu dělat jen jednou za rok, abych se na ni těšil a nezošklivil si ji.“

„Palais Garnier je zřejmě nejkrásnější divadlo na světě a moci si ho ve volných chvílích projít je příjemný bonus.“

Jednou z vánočních tradic v Praze je už přes dvě desetiletí Vánoční mše Jakuba Jana Ryby v Pražském Jezulátku. Každoročně v 15 hodin naplní kostel až po okraj. Zatím jen jednou vynechal účinkování barytonista ADAM PLACHETKA, který je s tímto koncertem už neodmyslitelně spjatý. Podruhé to je letos. Jak řekl KlasicePlus, pracovní povinnosti ho ještě do zítřka zdrží v Paříži.

 

pondělí, 24 prosinec 2018 12:00

KlasikaPlus přeje požehnané Vánoce

Autor:
unnamed

Požehnané svátky vánoční, ať se nejen dnes, ale hlavně po celý příští rok plní všechna důležitá přání. Pevné zdraví, mnoho úsměvů i krásné hudby přejí Veronika Paroulková a Petr Veber. A s přáním se svými vzkazy připojují i některé umělecké osobnosti a publicisté, kteří s naším portálem KlasikaPlus spolupracují.

 

neděle, 23 prosinec 2018 13:03

Starší hudba komorně ve filharmonii

Autor:
Reinhard-Goebel-cyklus-K-foto-Wolf-Silveri-2

„Značka Komorní orchestr České filharmonie pro ty příležitosti skrývá různá proměnlivá složení, nikoli stálou sestavu.“

„Houslista a dnes už hlavně dirigent Goebel je legendou a velkou autoritou historicky poučené interpretace staré hudby.“  

„Publikum se může těšit na další Haydnovy symfonie a skladby neoklasického typu a s Manfredem Honeckem na program sestavený z částí Mozartova Requiem a Schubertových Litanií.“

Mimořádný předvánoční koncert Komorního orchestru České filharmonie s barokním programem řídil v sobotu v Rudolfinu Reinhard Goebel. Během několika dní byl po Giovannim Antoninim už druhou mimořádně vlivnou osobností ze světa staré hudby, která si před filharmoniky takto stoupla. Je to dobře, ale zároveň není třeba vyvozovat žádné dalekosáhlé závěry. 

 

Petice-pomnkJakubaJanaRyby-detail

V období Adventu a Vánoc je na českých kůrech jméno Jakuba Jana Ryby skloňováno ve všech pádech. A my všichni, kdo celý rok žijeme inspirováni Rybovým odkazem, pevně doufáme, že stále častěji ve správném pořadí. Na úvod by se tedy slušelo připomenout, že Ryba byl pokřtěn jmény Jakub Šimon. Zprvu používal pouze své první jméno Jakub, až ve druhém díle školního deníku - tedy až v Rožmitále - začal užívat i druhého jména Jan, které však při křtu nedostal. Původ tohoto jména je nejasný. Může se jednat o jméno po otci, neboť ten byl pokřtěn Jakub Jan, nebo jde o jméno biřmovací. Ryba byl biřmován v Nepomuku, kde se však biřmovací matriky z této doby nedochovaly. Ať je původ jména Jan jakýkoliv, jisté je, že Ryba nikdy nebyl Jan a nikdo jej tak nikdy neoslovoval.

 

3-bab34134c6374f0fda3461774e09becd9348b1fe

Ani se mi nechce věřit, že už je to opravdu deset let, kdy ve většině operních domů a dalších hudebních institucí po celém světě vrcholily celoroční oslavy stých padesátých narozenin jednoho z nejslavnějších a nejpopulárnějších hudebních skladatelů všech dob. Ano, GIACOMO PUCCINI (narozen 22. prosince 1858 v italské Lucce) měl tenkrát zkrátka své velké kulatiny, které si důstojné připomenutí opravdu zasloužily. Letošní krásné mistrovy sto šedesátiny však média prakticky neřeší. Na otázku proč, je asi snadná odpověď: bez Pucciniho Bohémy, Toscy, Madama Butterfly nebo Turandot si nelze představit repertoár žádného operního domu na světě, tak k čemu ještě další oslavy navíc? Pro řadu milovníků klasiky je podle mého názoru také jistým problémem přiznat prostou pravdu “miluju Pucciniho” právě proto, že je jeho hudba tak chronicky známá, snadno dostupná a v pravém slova smyslu populární.