3

Letošní Salcburský festival, připomínající si sto let, bude mimo jiné věnován 250. výročí Ludwiga van Beethovena. Vedle desítek koncertů a operních představení a mnoha doprovodných akcí je s ním spojena také dirigentská soutěž nesoucí jméno Herberta von Karajana.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

„Mezi přídavky nechybí nejznámější valčík Na krásném modrém Dunaji a Radeckého pochod.“

„V historii koncertů na Nový rok je překvapivé to, že Vídeňští filharmonikové hledali cestu k hudbě rodiny Straussů dlouhá desetiletí.“

„V roce 2020 se poprvé ujímá taktovky krajan a žák Marisse Jansonse – Andris Nelsons, rovněž rodák z Rigy.“

Polední hodiny prvního lednového dne patří v rakouské metropoli ve Zlatém sále Hudebního spolku, v síni Wiener Musikverein, od čtyřicátých let dvacátého století každým rokem Vídeňským filharmonikům. Tradice určují program, atmosféru, výzdobu a velmi silně i způsob interpretace. Hudba Straussů a dalších autorů patřících neoddělitelně k hudební Vídni se hraje s lehkostí a trochou ležérnosti, přesně a muzikálně, s nakažlivým espritem, neodolatelně. Při řízení Novoročních koncertů Vídeňských filharmoniků už se vystřídaly bezmála dvě desítky dirigentů, většina se vracela a vrací. Mariss Jansons (1943-2019) tak vystoupil třikrát. Mezi nahrávkami hodnými pozoru připomínáme záznamem z roku 2006 právě jeho první „Neujahrskonzert“.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
čtvrtek, 14 listopad 2019 09:30

Tři nejznámější skladby Leopolda Mozarta

00

„Když rozpoznal jeho naprosto mimořádný hudební talent, věnoval Leopold veškerý svůj čas a umění k rozvíjení chlapcových schopností v takové míře, že se od roku 1771 prakticky vzdal vlastní skladatelské činnosti.“

„Jednou z prvních orchestrálních skladeb Leopolda Mozarta, zaznamenanou v roce 1961 na komerční nosič, byla Dětská symfonie.“

„Půvabnému kouzlu Dětské symfonie propadla nejedna dirigentská celebrita a mnohé přední orchestry.“

Narodil se přesně před třemi sty lety, 14. listopadu 1719. Mozartova otce Leopolda asi někdy podceňujeme, také o něm a o jeho hudbě příliš moc nevíme. Vedle toho, že rozpoznal synův mimořádný talent a udělal vše pro to, aby tento talent nepřišel nazmar, je také autorem úctyhodné řádky hudebních děl v rozpětí od Missy solemnis přes koncerty pro dechové nástroje až po klavírní skladby. A vedle toho rovněž autorem vlivné učebnice hry na housle Versuch einer gründlichen Violinschule. Historickým paradoxem je, že se jeho nejznámějšími a nejčastěji hranými skladbami stala tři divertimenta, orchestrální hudební hříčky. Nesou názvy Dětská symfonie, Selská svatba a Hudební jízda na saních. Právě jejich berlínská nahrávka z časů Německé demokratické republiky stojí v centru naší pozornosti.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
3

„Vasilij Petrenko, který orchestr vede od roku 2015, je viditelně oblíbeným, ne-li milovaným dirigentem.“

„Sólista interpretaci promyšleně budoval na kontrastech.“

„O interpretaci Mahlera lze mluvit v superlativech. Málokdy se vidí taková symbióza tělesa a dirigenta!“

Je pokaždé svátek slyšet jeden z nejlepších mládežnických orchestrů světa – Orchestr mladých Evropské unie –, jehož historie sahá až do roku 1976, kdy u jeho zrodu stál Claudio Abbado. Jeho následovníky se stali Bernard Haitink, Vladimir Ashkenazy a pak Vasilij Petrenko. A právě s ním, svým současným šéfdirigentem, orchestr zahrál v pražském Rudolfinu ve středu 31. července Dvořákův Koncert h moll a Mahlerovu Pátou. Jako sólista se představil německo-francouzský violoncellista Nicolas Altstaedt.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
011

„Po koncertě Isabelly Faust jsem si definitivně uvědomil, že chci Bacha ještě jednou v životě natočit.“

„Z Bacha jsme naštěstí už udělali normálnějšího člověka, který jí polévku a pije pivo. Namísto toho kamenného poloboha, který jenom shlíží z nebes.“

„Za nejkrásnější na pedagogickém působení považuji skutečnost, že může jít a jde o dialog.“

Mezinárodní hudební festival Český Krumlov je přehlídkou multižánrovou, i letos přinese vedle klasické hudby také jazz, folklór, muzikál, operu a crossoverové projekty. Klasiku, tu opravdu vážně míněnou, krásnou, uměleckou, ale přesto samozřejmě přátelsky vstřícnou, reprezentuje v jeho programu mimo jiné houslista Ivan Ženatý, který ve středu 31. července v Maškarním sále českokrumlovského zámku na své vzácné Guarneriho housle, zcela sám na pódiu, bude hrát sólové skladby Johanna Sebastiana Bacha – dvě partity a jednu sonátu. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz popisuje oblouk, který se klene mezi jeho červnovým vystoupením na Hudebním festivalu Leoše Janáčka na Ostravsku a letním účinkováním na jihu Čech, oblouk mezi barokní a romantickou hudbou a v souvislosti s pedagogickým působením i oblouk mezi Evropou a Amerikou.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
sobota, 25 květen 2019 09:30

Vídeňská opera má dnes 150 let

1

Dopoledne vypuknou oslavy jubilující Vídeňské státní opery, a to ve velkém stylu. Slavný operní dům dnes slaví 150 let a u té příležitosti nachystal matiné, podvečerní premiéru a na zítra open air koncert. Část oslav bude k vidění i na webu opery v livestreamu.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
čtvrtek, 23 květen 2019 08:42

Verdiho Requiem a Wagnerovy narozeniny

Verdi-Requiem

„Wagner – do sebe zahleděný vizionář a mystik – Verdiho existenci neřešil. Určitě ani 22. května 1874.“

„Zdomácnělo nakonec spíše v koncertních sálech než v chrámech. Vzhledem k jeho až spektakulárnímu hudebnímu charakteru není divu.“

„Desítky nahrávek, jen těžko ideál. Většinou vám jeden ze sólistů sedne o něco méně než ti ostatní.“

Dvaadvacátého května roku 1874, tedy včera přesně před 145 lety, mělo v milánské bazilice svatého Marka, v druhém největším chrámu ve městě hned po dómu, premiéru Verdiho Requiem. Slavná skladba, asi nejopernější dílo v repertoáru duchovní hudby. Ale jak vidíme, dílo navíc ještě bezděky s pikantními narozeninami! Skladateli Verdimu bylo předchozí podzim šedesát. Jeho německému protějšku a do určité míry i rivalovi Richardu Wagnerovi, generačnímu druhu stejného ročníku, bylo na jaře 1874 už jedenašedesát. A kdy že to bylo přesně? Paradoxně právě dvaadvacátého května.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
001

„Takové hudební večery již v Goethe-Institutu probíhaly a podle pořadatelů je nejvyšší čas je obnovit.“

„Spíše uměřený Dominik Wollenweber jako by nechával prostor pro dramatičnost a vzrušenost Veverkovu partu.“

„Brittenových Šest metamorfóz je hudební skvost, ve kterém hobojista může předvést jak všechny barevné odstíny nástroje, tak své umění.“

V předvečer prvního soutěžního dne hobojistů na Mezinárodní hudební soutěži Pražské jaro vystoupili dva z porotců – Vilém Veverka a jeho učitel a kolega Dominik Wollenweber – na komorním koncertě, který uspořádal Goethe-Institut. Společně tam v úterý zahráli Invence pro dva hoboje Isanga Yuna.  Vilém Veverka se poté představil v Šesti metamorfózách podle Ovidia, opusu op. 49 pro hoboj sólo od Benjamina Brittena.

 
Zveřejněno v ReflexePlus