Sólistka  brněnské opery a zároveň stěžejní představitelka především janáčkovských rolí Marie Steinerová by 10. ledna oslavila sto let. Národní divadlo Brno pěvkyni proto věnuje představení Pucciniho Toscy, a to dne 10. února v Janáčkově divadle. V prvním pořadí foyeru divadla je od 10. ledna také vystaven portrét umělkyně.

Marie Steinerová, rozená Štrosová, pocházela z umělecky založené rodiny. Jejím otcem byl herec a hudebník Miroslav Štros, matka Marie Minářová-Štrosová byla operní pěvkyně, mimo jiné sólistka opery NdB, a to od roku 1929 až do roku 1931. Marie Steinerová vystudovala Státní konzervatoř u profesorů Hilberta Vávry a Běly Chalabalové-Rozumové. Ještě jako studentka debutovala v roce 1943 na scéně ostravského divadla titulní rolí Dvořákovy Rusalky.

Během studií získávala zkušenosti v Divadle Vlasty Buriana, v operním souboru Divadla 5. května a v opeře ostravského divadla, kde byla angažována roku 1946 a vydržela zde po rok 1948. Pohostinsky pravidelně vystupovala v řadě českých divadel včetně pražského Národního. Její domovskou scénou však od roku 1948 až do odchodu do penze v roce 1981 bylo Národní divadlo Brno.

Ve svém repertoáru měla těžké dramatické role, přičemž k nejúspěšnějším patřily Milada ze Smetanova Dalibora, Mařenka v Prodané nevěstě, Libuše, Cizí kněžna v Rusalce, Verdiho Aida, Pucciniho Tosca, Ortruda ve Wagnerově Lohengrinovi či Marina v Musorgského Borisi Godunovovi.

Samostatnou kapitolou jsou pak postavy v operách Leoše Janáčka, jež byly doménou pěvkyně. Například Emilia Marty ve Věci Makropulos, Mílina matka v Osudu, Kabanicha v Kátě Kabanové, Jenůfa a především její milovaná Kostelnička v Její pastorkyni. Janáčkovský repertoár často volila také ve svých koncertních vystoupeních.

Vedle vlastní umělecké činnosti se Marie Steinerová věnovala práci pedagogické. Zpěv vyučovala na brněnské konzervatoři a Janáčkově akademii múzických umění. Umělkyně je držitelkou řady ocenění. V roce 1954 získala první místo v pěvecké soutěži o Cenu Emy Destinové, obdržela také Cenu Senior Prix, cenu DIVA či Cenu Thálie za celoživotní mistrovství v oboru Opera. Až do pozdního věku se aktivně zajímala o kulturní, politické, ale i sportovní dění. Účastnila se setkání s diváky v rámci pořadů Klubu přátel opery a baletu a působila i jako hlasová poradkyně.

(S využitím textu Jitky Novákové)

Foto: archiv NdB