Juraj Filas (1955-2021)
„Mými hudebními prioritami je melodičnost, harmonie, jasná výstavba formy a sdělnost.“
„Jedním z jeho nejznámějších děl bylo Requiem Oratio spei, jednou z jeho posledních skladeb byla kantáta Záhořovo lože.“
„V roce 1985 se stal pedagogem Hudební fakulty Akademie múzických umění.“
Ve věku 66 let se uzavřel život Juraje Filase, českého skladatele slovenského původu, Slováka žijícího v Praze. Jeho velmi sdělná, melodická hudba se vyznačuje silnými emocemi a výrazovou vášnivostí. Umělecky přesvědčivou stylovou syntézu, stojící na opačném pólu od avantgardy, vytvořil na základě inspirace hudebními tradicemi. Zkomponoval přes 120 skladeb. Jedním z jeho nejznámějších děl se stalo Requiem Oratio spei (Modlitba naděje), které věnoval všem obětem mezinárodního terorismu. Opakovaně zaznělo také v New Yorku, naposledy loni k dvacátému výročí teroristických útoků.
Monumentální Requiem Oratio spei Juraje Filase se na podzim 2021, k dvacátému výročí teroristických útoků na USA , stalo v New Yorku podkladem pro digitální show spojenou s videomappingem. Projekt připravila pro Národní budovu na Manhattanu mladá americká režisérka česko-slovenského původu Anna Eva Kotyza. Závěr díla vyznívá pozitivně: upřímně věřící skladatel k původnímu textu přidal významné poselství z Janova evangelia a několik myšlenek z další biblické knihy – ze Zjevení. Naděje podle něj překonává strach z věčné smrti. „Katarze je vysvobozením z utrpení, deprese a tragédie už u velkých antických dramatiků – a jde jako zlatá nit celou naší evropskou kulturou,“ uvedl k Requiem autor.
Psal často na konkrétní objednávky, mnohdy šlo o vynikající světové hráče. Rozhovory s Jurajem Filasem čtěte ZDE a ZDE. Jednou z posledních Filasových velkých skladeb byla kantáta Záhořovo lože podle předlohy Karla Jaromíra Erbena. V premiéře ji uvedla a natočila Filharmonie Hradec Králové s Pražským filharmonickým sborem a Leošem Svárovským. Česká televize vysílala záznam v roce 2021.
„Jsem hudební skladatel píšící vážnou hudbu navazující na velkou evropskou hudební tradici. Mými hudebními prioritami je melodičnost, harmonie, jasná výstavba formy a sdělnost v duchu mistrů od osmnáctého do první poloviny dvacátého století. Svou tvorbou navazuji na jejich odkaz,“ charakterizoval sám sebe Juraj Filas. Pocházel z Košic. Na Pražské konzervatoři studoval operní zpěv a kompozici, na AMU byl pak žákem skladatele Jiřího Pauera. Usadil se v Praze a stal se v roce 1985 pedagogem Hudební fakulty Akademie múzických umění. Narodil se 5. 3. 1955, zemřel 31. 12. 2021.
Foto: archiv KlasikyPlus
Příspěvky od Petr Veber
- Albína Dědičík Houšková: Do díla Antonína Dvořáka jsem zamilovaná
- Olga Mojžíšová: Smetana uměl česky, ale úředním i školním jazykem byla němčina
- Lenka Lipenská: Kocianova i Heranova soutěž jsou rodinným stříbrem Ústí nad Orlicí
- AudioPlus | David Mareček: Bohatství české hudby je v evropském kontextu výjimečné
- Klasika v souvislostech (65)
Skuteč. Město dvou skladatelů