úterý, 30 březen 2021 09:19

Kateřina Kněžíková jako Janáčkova Káťa v Glyndebourne

Autor:

„Káťu Kabanovou měla Kněžíková zpívat už loni, a to při koncertním provedení opery s Česku filharmonií a Jakubem Hrůšou v Praze a Hamburku.“

„Vedle Káti Kabanové je v plánu uvedení oper Turek v Itálii, Così fan tutte a Luisa Millerová a také poloscénické provedení Tristana a Isoldy. K tomu se přidává několik koncertů.“

„Pořadatelé letošní program trochu revidovali; věří v jeho uskutečnění, stejně jako v konání podzimní série představení po britských městech Glyndebourne on Tour.“

 

103

 

Sopranistka Kateřina Kněžíková se bude podílet na nové inscenaci Janáčkovy Káti Kabanové v Glyndebourne. Na mezinárodně uznávaném operním festivalu ve Východním Sussexu na jihu Anglie se má od 20. května do 19. června odehrát desítka představení. Česká pěvkyně v nich ztvární titulní roli.

Káťu Kabanovou měla Kateřina Kněžíková zpívat už loni, a to při koncertním provedení opery s Česku filharmonií a Jakubem Hrůšou v Praze a Hamburku. Koncerty se nakonec kvůli pandemii koronaviru vůbec neuskutečnily, prozatím bez náhrady. V Glyndebourne se tak s touto úlohou setká ve svém profesním životě poprvé. Inscenaci chystá po hudební stránce umělecký šéf festivalu Robin Ticciati, po režijní Damiano Michieletto. Dalšími sólisty jsou David Butt Philip, Katarina Dalayman, Thomas Atkins, Aigul Akhmetshina, Nicky Spence a Alexander Vassiliev. Hraje London Philharmonic Orchestra.

Glyndebourne nabízí publiku jedinečné spojení špičkového hudebního divadla s pobytem v zahradách venkovského sídla; umožňuje návštěvu operního představení v moderním sále a využití času dlouhých přestávek mezi dějstvími k piknikům na trávnících nebo k večeřím v přilehlých restauracích.

 

100

 

V usedlosti rodiny Christie začala operní tradice roku 1934 jako soukromá představení. Avšak postupně se jméno areálu kolem šest staletí starého šlechtického sídla s divadlem uprostřed zahrad stalo světoznámým pojmem a série operních inscenací vyrostla do události mající formát mezinárodního festivalu, aniž by se vytratily výhody privátní atmosféry. Přehlídka v Glyndebourne se koná nezávisle na penězích od vlády. Předloni se slavilo pětadvacet let od postavení tamního nového divadla s více než tisícovkou míst a zároveň se připomínalo pětaosmdesát let festivalových tradic na tomto místě.

Celosvětové rozšíření nemoci Covid-19 a opatření proti jejímu dalšímu šíření loni stály loni v Glyndebourne za odřeknutím celého naplánovaného programu. Vzhledem k vládním doporučením zůstal v létě areál uzavřený. Letos pořadatelé doufají, že se festival uskuteční.

 

101

 

Vedle Káti Kabanové je v plánu, postupně až do konce srpna, uvedení oper Turek v Itálii od Gioacchina Rossiniho, Così fan tutte od Wolfganga Amadea Mozarta a Luisa Millerová od Giuseppe Verdiho a také poloscénické provedení Wagnerova Tristana a Isoldy. A k tomu se přidává několik koncertů. London Philharmonic Orchestra s Robinem Ticciatim uvedou v červnu díla Henryho Purcella, Harrisona Birtwistlea a Ralpha Vaughana Williamse a s nimi v glyndebournské premiéře Mahlerovu Čtvrtou symfonii. Na počátku července pak zahrají Dvořákovu Osmou symfonii, Mahlerovy Písně potulného tovaryše a kompozici Sinuous Voices Ondřeje Adámka, českého skladatele žijícího dlouhodobě v Německu. Další koncerty chystá druhý rezidenční soubor festivalu, účinkující ve starších operách, totiž těleso dobových nástrojů Orchestra of the Age of Enlightenment. Koncertně uvede Mozarta, ale také romantiky.

Pořadatelé festivalu v Glyndebourne letošní program trochu revidovali; věří v jeho uskutečnění, stejně jako v konání podzimní série představení po britských městech Glyndebourne on Tour. Nezastírají současně, že nadále čelí neradostným vyhlídkám do buducnosti. Vzhledem k restrikcím nemohou prodávat všechna místa v hledišti a nebudou mít potřebný příjem ze vstupného, který činí 95 procent rozpočtu, nedotovaného z veřejných prostředků. Mají proto propracovaný systém finanční pomoci pro potenciální donátory.

O opeře v Glyndebourne čtěte také například v reportáži z roku 2019 ZDE. 

 

 

Foto: Fb K. Kněžíkové, Sam Stephenson, James Bellorini

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.