Zlatá ladička pro písně Bohuslava Martinů
„Dosahují zázraků v každé jednotlivé písni.“
„Jsou to miniatury, ve kterých je vyjádřena celá substance lidského života.“
„Pěvci zvolili intimní přístup. A Ivo Kahánek se zhostil jemných nuancí a akcentů i přesně odvažovaných způsobů tvoření tónu svrchovaně.“
Sopranistka Martina Janková, barytonista Tomáš Král a klavírista Ivo Kahánek získali za písně Bohuslava Martinů se skvělou recenzí v časopisu Diapason i jeho nejvyšší ocenění – Diapason d’Or, Zlatou ladičku. Jde o další takto vyzdviženou nahrávku Supraphonu s hudbou moderního českého klasika. Například loni získal Diapason d’Or komorní sbor Martinů Voices se sbormistrem Lukášem Vasilkem za album se skladatelovými madrigaly.
Album s písněmi Bohuslava Martinů vydal Supraphon letos v únoru. Jsou na něm cykly na texty ze Sušilovy sbírky moravských lidových písní i na texty písní, které v mládí posbíral Martinů sám – Písničky na jednu stránku, Písničky na dvě stránky, Nové slovenské písně a Nový špalíček.
„Dosahují zázraků v každé jednotlivé písni, které tvoří tuto příjemnou sbírku: božský hlas Martiny Jankové se zdá být oslnivější než jindy, Tomáš Král s obdobným umem zdolává synkopy a důrazy a klavírista Ivo Kahánek, který tu působí jako katalyzátor, je v doprovodu neúnavně vynalézavý,“ píše Nicolas Derny v recenzi Diapasonu. Chválí nápad umožnit dvěma zpěvákům “konverzovat” u písní, u kterých je to možné a dodává: „Aby nás učinili naprosto šťastnými, umělci museli dát stejný důraz na texty i noty – a někdy i více na slova. Dělají tak s neustálou citlivostí a velkým porozuměním.“
Lidové písně jsou patrně jedním ze dvou nejsilnějších pramenů inspirace, z nichž vyrůstá celé dílo Bohuslava Martinů. Rozsáhlou Sušilovu sbírku moravských lidových písní s sebou skladatel vozil na všech cestách. Právě z této sbírky pochází většina lidových textů Písniček na jednu a na dvě stránky a Nového špalíčku. „Stejně jako Dvořák ve svých Moravských dvojzpěvech i Martinů zkomponoval vlastní nápěvy a doprovod; hluboká inspirace lidovou hudbou, její rytmikou, melodikou i harmonickými postupy je v nich ovšem nepřeslechnutelná,“ připomíná Institut Bohuslava Martinů, který o ocenění informoval.
Trojice renomovaných interpretů přišla s nahrávkou, která dává vyniknout křehké kráse písní. „Jsou to miniatury, ve kterých je vyjádřena celá substance lidského života. Je v tom nadhled a zároveň syntéza, které jsou pro mě nesmírně důležité,“ prohlásila Martina Janková. Podle dalších hodnocení nechává do svého příjemného hlasu proniknout lehké chvění. Tomáš Král zpívá s obdivuhodnou hladkou lehkostí. Ani jeden se neuchyluje k manýrám. Pohybují se v tišší dynamice, tak, jak by to dokázal málokterý jiný pěvec, přistupují k textům i k melodiím oproštěně. Zvolili intimní přístup. A Ivo Kahánek se zhostil jemných nuancí, akcentů i přesně odvažovaných způsobů tvoření tónu svrchovaně.
Písně vznikly počátkem 40. let v americkém exilu. Představovaly pro Bohuslava Martinů a pro krajany spojení s domovem. Jan Masaryk, zdatný pianista, je v USA za války často uváděl se sopranistkou Jarmilou Novotnou. Jen cyklus Nové slovenské písně má jiný původ – Martinů texty posbíral během pobytu na Slovensku v roce 1920 a přikomponoval k nim pak klavírní doprovody.
Zlatou ladičku – Diapason d’Or – slavnou cenu udělovanou významným francouzským odborným časopisem Diapason, získává Supraphon opakovaně. Například v roce 1979 za symfonie Bohuslava Martinů nahrané Českou filharmonií a Václavem Neumannem. A nebo – namátkou – loni: za nahrávku Dvořákových kvintetů op. 81 a 97 v podání Pavel Haas Quartet a dvou hostů – izraelského pianisty Borise Giltburga a někdejšího zakládajícího člena souboru Pavla Nikla.
Každý měsíc magazín Diapason recenzuje 150 CD s klasickou hudbou, měsíčně šest z nich získá ocenění Diapason d’Or. Z oceněných projektů porota každoročně vybírá ty nejlepší, kterým na slavnostním ceremoniálu předává výroční Diapason d’Or de l’année.
Loni na podzim vydal Supraphon poslední nahrávku Jiřího Bělohlávka s hudbou Bohuslava Martinů – album s jednoaktovou operou Čím lidé žijí a Symfonií č. 1. Od zmíněného časopisu získalo toto album „Diapason Découverte“ udělované unikátním objevům.
Foto: Supraphon, Petra Hajská, Barbora Hrdá, Institut Bohuslava Martinů
Příspěvky od Petr Veber
- Albína Dědičík Houšková: Do díla Antonína Dvořáka jsem zamilovaná
- Olga Mojžíšová: Smetana uměl česky, ale úředním i školním jazykem byla němčina
- Lenka Lipenská: Kocianova i Heranova soutěž jsou rodinným stříbrem Ústí nad Orlicí
- AudioPlus | David Mareček: Bohatství české hudby je v evropském kontextu výjimečné
- Klasika v souvislostech (65)
Skuteč. Město dvou skladatelů
Více z této rubriky
- Rok české hudby zahrnuje přes šest set akcí. Vzniká také film o Smetanovi
- Dalibor Tolaš (1960–2024)
- Jakým výzvám aktuálně čelí kulturní sektor? Odpovědi hledala mezinárodní konference
- Ti ve stínu aneb Na koho také vzpomenout v Roce české hudby? (16. týden)
- Dvořákovo muzeum vystavuje trio Dumky. Zahraje Klavírní kvarteto Josefa Suka