1020

„Koncerty letní noci jsou pro diváky zdarma; v normálních letech mohou hudbu poslouchat vstoje, vsedě, zatančit si při ní, či dokonce uspořádat piknik.“

„Vystoupení Vídeňských filharmoniků s datem 18. června 2021 se odehraje pod taktovkou britského dirigenta Daniela Hardinga, v jedné ze skladeb rozezní křídlo stále uznávanější klavírista Igor Levit.“

„Loni svůj Schönbrunn přesunuli Vídeňští filharmonici na druhou polovinu září, kdy smělo být přítomno jen kolem dvoustovky diváků; letos jich mají být tři tisícovky.“

Za týden zazní už tradiční Koncert letní noci ve vídeňském Schönbrunnu v podání Vídeňských filharmoniků. Večer, jehož dramaturgie posluchače provede vzdálenými končinami, bude řídit Daniel Harding. Koncertu smí být přítomny pouze tři tisíce diváků – ostatní mohou sledovat přímý televizní přenos.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
1

Český národní symfonický orchestr dnes v 19 hodin ve Smetanově síni Obecního domu zahájí další ročník festivalu Prague Proms. Koncert s názvem The Best of John Williams bude řídit žák Leonarda Bernsteina, uznávaný dirigent a skladatel, jehož široký hudební záběr zahrnuje i opery a symfonie, Steven Mercurio. Dramaturgie zařadila Williamsovu hudbu ze slavných filmů jako Hvězdné války, Terminál, Čelisti, Šumař na střeše, Harry Potter a Kámen mudrců, Indiana Jones a dobyvatelé ztracené archy, Narozen 4. července, E. T. – Mimozemšťan, Schindlerův seznam nebo Jurský park. Prague Proms potrvají až do 22. září, kdy se opět ve Smetanově síni Obecního domu uskuteční koncert s hudbou z proslulých bondovek James Bond Night.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
100

„Když nemáte znalosti, kloužete bezmocně po povrchu.“

„Nejde o večer kontrastů. Asi jako když posloucháte Mozarta a Haydna. Je to jiná hudba, jde ale o totéž.“

„Ve vědě a v umění se rodí nová díla, protože na ně doba dozrála, protože nastal jejich čas. Z toho důvodu přichází někdy ve stejné době podobné nápady nebo objevy z různých míst.“

Ikonická díla avantgardy dvacátého století, hudba autorů, kteří demonstrativně odmítli tradiční pojetí umělecké tvorby. To je program dnešního večerního koncertu v Centru současného umění DOX, který v Praze pro omezený počet diváků a současně v online streamu pořádá Ostravské centrum nové hudby. Zastoupeni jsou Yoshi Wada kompozicí Lip Vibrators, John Cage Koncertem pro klavír a orchestr, La Monte Young skladbou Composition 1960 #7, Ben Patterson kompozicí Paper Piece a Petr Kotík dílem The Plains at Gordium. Účinkují pianista Ivo Kahánek, sopranistka Irena Troupová a Ostravská banda s hosty pod Kotíkovu taktovkou. Právě on v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje, jak a o čem uvažoval, když dával program dohromady, popisuje proces zásadních změn hudebního projevu a reaguje na dotazy k uplynulým dvěma desetiletím festivalu Ostravské dny.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
1003

„Roku 1972 byla založena Nadace pro udělování Hudební ceny Ernsta von Siemense s cílem pravidelně oceňovat špičkové osobnosti světové klasické hudby.“

„Druhá z cen se postupně vyprofilovala jako speciální podpora významným skladatelům soudobé hudby.“

„Slavnostní večer se letos uskuteční 15. června v mnichovském Divadle prince regenta, poprvé skoro za padesát let bez diváků v sále.“

Průmyslový gigant Siemens, jehož centrála sídlí v Mnichově, zaměstnává po celém světě kolem tří set tisíc lidí. Plná desetina z nich se věnuje výzkumu a vývoji. Před pandemií se roční obrat šplhal k osmdesáti miliardám eur, čistý zisk činil 5,6 miliard v téže měně. Ne, nespletl jsem se, pro které médium tento článek píši… Řeč je totiž o firmě, která od roku 1974 stojí za každoročním udělováním ceny v klasice, která je – díky své finanční odměně i společenské prestiži – přezdívána „Nobelova cena v hudbě“. Kromě hlavního ocenění, věnovaného významné osobnosti, se ovšem udělují ještě další. V roce 2020 se tak mezi vítěze rozdělilo 5,6 miliónů eur. Neboli pro nás, přivyklým domácím poměrům v hudební kultuře, nepředstavitelná částka 140 miliónů korun. A to vše díky jednomu jedinému muži, který se kdysi zároveň nudil i styděl.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
2005

„Prodáváme plnou kapacitu.“

„Těšíme se na živé publikum, které je alfou a omegou našich snah.“

„Velmi pozorně se snažím pochopit zdejší janáčkovskou tradici… Nechci něco učit, spíš se sám nechám učit a poučit.“

Do čtvrté sezóny s šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem vstoupí Filharmonie Brno letos na podzim v situaci, kdy se vzhledem k již více než roční koronakrizi dá jen těžko plánovat. Přesto se nenechala všeobecnou nejistotou ovlivnit a ohlásila 66. koncertní sezónu podle ředitelky Marie Kučerové jako plnohodnotnou nabídku „bez pandemických kompromisů“. Využije veškeré kapacity a uvede v Brně dokonce více koncertů než doposud, bude jich přes šedesát.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
veb-GM-Jihlava-2

„Se svou první symfonií to neměl Mahler lehké. Nebyl si zprvu jistý, co vlastně napsal.“

„Svým novátorstvím a jedinečností ideových záměrů i svou trpitelskou rozpolceností, ironií a bolestnými grimasami směřuje jeho hudba již plně k dvacátému století.“

„Je jasné, že by byl někým jiným, kdyby se nenarodil na Vysočině…“

Někdy se o něm hovoří jako o „prázdninovém skladateli“, protože přes rok úřadoval a dirigoval a na jeho vlastní hudbu mu zbýval čas skutečně jen v létě. Nicméně vizionářské koncepce a zvukové novátorství jeho partitur nenechávají na pochybách, že na notové papíry o prázdninách své představy zaznamenával v Alpách hudebník s velkým sebevědomím, zcela výjimečný umělec, současníky proto ne zcela pochopený. Sto deset let od jeho předčasného úmrtí, připadajících na dnešek, může být důvodem k připomenutí jeho prázdninových měsíců, kdy v kombinaci s aktivním odpočinkem a s přípravou na další operní sezónu komponoval.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
004

„Nyní, v době pandemie, často přemýšlím o tom, jaké jsem měla štěstí, že jsem mohla díky svému povolání poznat tolik zemí světa.“

„Jedinečná atmosféra centra Prahy byla nezapomenutelná. Návštěva Vinoře však dodala mému setkání s českým hlavním městem a jeho obyvateli zcela mimořádný a neočekávaný rozměr.“

„Jsou chvíle, kdy máte pocit, že se svět neřítí jen do katastrofy, jak se často temně prorokuje. Jsou chvíle, kdy se díky úsilí obětavých nadšenců mění k lepšímu.“

Pět let možná není v lidském životě nijak dlouhý časový úsek, natož doba, vybízející k nějakému zásadnímu bilancování. Právě před pěti lety se však v Praze-Vinoři zrodila tradice, která představuje jeden z možných příkladů, jak tento severovýchodní okraj metropole představit zbytku světa…

 
Zveřejněno v OsobnostPlus
100

„Jen otázky typu ´na jaké frekvenci vás naladíme´ se nedají zodpovědět.“

„Uplynulý rok poslouchání stanice D-dur přál. Zákazy vycházení, home office, zavření a zrušení všeho obvyklého…“

„Ale pozor. Poslouchat D-dur je návykové.“

Šestnáct let a šestnáct dní. Přesně tak dlouho právě dnes už vysílá Český rozhlas D-dur, digitální stanice neúnavně nabízející klasickou hudbu. Čtyřiadvacet hodin denně a sedm dní v týdnu, tedy 24/7, jak se někdy psává místo slova nepřetržitě. Se dvěma důsledky. Je vám dobře, ale už nenacházíte čas na návraty k pokladům vlastní diskotéky.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
801Benedikt-Dinkhauser

V pátek 18. června se uskuteční jedna z nejznámějších vídeňských hudebních událostí roku. Bude to tradiční Letní noční koncert Vídeňských filharmoniků v zámeckém parku Schönbrunn a i letos se ponese ve znamení protiepidemických opatření. Jako pojítko letošního ročníku vybrali organizátoři touhu po vzdáleném světě – „Fernweh“.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
wiki-Vlast-plakt-nhled

„Cyklus zakotvil v repertoáru jako sváteční dílo novodobé české národní hudby. Je pochopitelné, že se stal vůbec první nahrávkou České filharmonie pořízenou pro gramofonové desky.“

„Provedení pražskými konzervatoristy se stalo nezapomenutelným nejen kvůli své výlučnosti, ale i díky výsledku.“

„Provedení po pětadvaceti letech opět s tělesem dobových nástrojů, poprvé zaštítěné v historicky poučené interpretaci domácími silami.“

Smetanova Má vlast prošla za sto čtyřicet let ve třech různých stoletích několika fázemi. Od premiéry v sále na Žofíně v listopadu 1882 k zahajovacímu koncertu Pražského jara v květnu 2021 se nad nimi klene pevný oblouk. V nepřetržité řadě koncertů a souvisejících nahrávek postupně čím dál přesněji krystalizuje nadčasová hodnota skladby. Dnešní uvedení díla v historicky poučené zvukové podobě, očekávané jako událost, je v den výročí úmrtí skladatele nejen obvyklým ikonickým zahájením mezinárodního hudebního festivalu, ale také velkým krokem v interpretační historii cyklu symfonických básní. Téměř jakoby posvátný tuzemský hudební monument ožije v podání souboru dobových nástrojů nezvykle, očištěně, prožitý a promyšlený nově, z trochu jiného úhlu pohledu.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
101

„Pro svého učitele měl oslovení ´padre Martinů´, v jasné narážce na legendárního skladatele a učitele Padre Martiniho z 18. století.“

„Už v roce 1949 napsal Variace na téma Bohuslava Martinů. A poetika hudby jeho učitele se v té jeho odráží často i poté.“

„Není překvapivé, že po sovětské okupaci v roce 1968 Jan Novák s rodinou emigroval na Západ.“

V Nové Říši na jihu Vysočiny, v městečku, kterému po osm staletí vévodí premonstrátský klášter, mají dvě pamětní desky se jmény tří hudebních skladatelů. V osmnáctém století se tam narodili bratři Vraničtí, Antonín a Pavel, Beethovenovi přátelé. A přesně před sto lety, 8. dubna 1921, přišel v Nové Říši na svět Jan Novák, později žák Bohuslava Martinů. Hudebník, jehož tvorba je až překvapivě vstřícná a přehledná, skladatel, který miloval latinu a který po roce 1968 odmítl zůstat v Československu.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
500

Virtuální výstavu dnes zveřejnilo na svém webu Národní divadlo moravskoslezské. Věnuje se ostravských pracím slavného scénografa Josefa Svobody, který zemřel právě před devatenácti lety, 8. dubna 2002. Výstavu chystalo divadlo už dvakrát a měla se konat v budovách NDM, vzhledem k pandemii ji ale vedení už nechce odkládat a v den výročí úmrtí umělce sáhlo k internetové podobě. Přístupná bude do 26. června.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
úterý, 06 duben 2021 11:30

Kdy bude Smetanova Litomyšl?

108003376

„Festival s optimismem slibuje po dlouhé přestávce návštěvníkům živou hudbu a umělcům skutečné publikum.“

„S optimismem nám vlastním věříme, že se Smetanova Litomyšl i v letošním roce uskuteční. Nespoléháme však jen na naši pověstnou ´kliku´, ale pro jistotu připravujeme hned několik variant.“

„První varianta počítá s programem od 10. června, druhá od 1. července.“

Národní festival Smetanova Litomyšl zatím nezveřejňuje přesné termíny konání koncertů. Tuzemské kulturní léto je i letos kvůli koronaviru v ohrožení, a tak mají pořadatelé zatím připraveny dvě varianty. První v tradičním období od 10. června do 6. července a pozdější, podobně jako loni zkrácenou, na dny od 1. do 11. července. V obou variantách se počítá i s operními inscenacemi a velkými orchestrálními koncerty, pravděpodobností je nicméně z hygienických důvodů snížená kapacita hlediště a nutnost přizpůsobit program tak, aby se odehrál výhradně pod širým nebem.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
souvi
veb-NYC-DSC1852

„Nic to však nebylo proti dlouhým měsícům, které strávili na útěku z Paříže.“

„On vůbec Martinů prchal z New Yorku na venkov, jak to šlo.“

„V New Yorku Martinů zůstal do roku 1953, pak se tam z Evropy vrátil ještě v roce 1956. Napsal tam řadu svých nejlepších i nejpamátnějších děl.“

Světoběžníkem nebyl Bohuslav Martinů dobrovolně, ale úplně nedobrovolně se jím nestal. Do Paříže odešel v roce 1923 z vlastního rozhodnutí. Za hudbou, za podněty, s touhou po rozšíření obzorů, která se mu bohatě naplnila. Když se po druhé světové válce, během čtrnácti let života, které mu zbyly, nedokázal vrátit do vlasti, byl už pasivním účastníkem událostí. Stal se obětí rozdělení světa, na dlouhé roky nesmiřitelně rozpolceného na Východ a Západ. Ale už i cesta do amerického válečného exilu byla předtím vynucena okolnostmi. Prchal z Evropy před nacisty, protože se z Francie nevrátil do určeného data do Protektorátu. Do New Yorku připlul s manželkou přes Atlantik poslední březnový den roku 1941, před osmdesáti lety.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
Bartok-deska

„Stal se v oboru etnomuzikologie mezinárodně uznávanou autoritou, renomovaným sběratelem a upravovatelem folklóru. Jeho rané, ale i mnohé pozdější skladby jsou tím rozhodně ovlivněny.“

„Cesta Bély Bartóka k mezinárodnímu uznání jako skladatele byla poměrně delší.“

„Třetí klavírní koncert byl narozeninovým dárkem pro manželku pianistku. Měl premiéru půl roku po skladatelově úmrtí.“

Umělecký vývoj Bély Bartóka se ubíral cestou od novoromantických vzorů a od Richarda Strausse a Clauda Debussyho přes dotyk se symbolismem a expresionismem a přes silnou inspiraci v lidové hudbě až po osobitou syntézu racionálního novátorství a emocionality. Skladatelův život se uzavřel v emigraci v New Yorku 26. září 1945, bylo mu pouhých čtyřiašedesát let. Dnes jsme si připomněli 140 let od jeho narození.  

 
Zveřejněno v SeriálPlus
2

Moravská filharmonie Olomouc odehraje 11. března od 19 hodin online koncert, jehož program si vyberou samotní příznivci orchestru. Stream bude možné sledovat na webu nebo na Facebooku MFO. Diváci mohou hlasovat pro nabídnuté skladby, a sice pro jednu kratší na začátek – Sukovo Fantastické scherzo, předehru k Rossiniho Vilému Tellovi či pro Američana v Paříži George Gershwina. Dále bude možno vybírat z koncertantních skladeb – Koncertu pro klavír a orchestr d moll Vítězslavy Kaprálové, Čajkovského Klavírního koncertu b moll nebo Gershwinovy Rapsodie v modrém. Do třetice lze rozhodnout o velké formě, například o Symfonii č. 1 Bohuslava Martinů, Osmé Dvořákově symfonii nebo o Symfonických tancích z muzikálu West Side Story Leonarda Bernsteina. Hlasování je spuštěno až do 21. února.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
3

„Jeho osmipokojové apartmá na druhém podlaží mělo číslo 23 a bylo z něj vidět na Central Park. Kdopak ty prostory asi obývá dnes…?“

„V Praze všechny okouzloval i v soukromí. Na večírku u Rafaela Kubelíka, šéfa České filharmonie i festivalu Pražské jaro, který tehdy bydlel na Smetanově nábřeží, strávil prý většinu času u klavíru.“

„Sledovali jsme ho s nepopsatelnými pocity – ve směsici nadšení z hudby i ze svobody. A tlačili jsme se v chodbě u dirigentského salonku, abychom ho zahlédli zblízka…“

Hledáme a nacházíme několik adres v New Yorku, které spojuje jméno Leonarda Bernsteina. Život charismatického dirigenta, geniálního skladatele, existenciálně hlubokého vykladače díla Gustava Mahlera, autora muzikálů i symfonií, excentrického bisexuála a televizního popularizátora hudby se na Manhattanu uzavřel před třiceti lety, 14. října 1990. Připomínáme si současně, že na začátku i na konci jeho umělecké dráhy figuruje – pro nás památným způsobem – Praha.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
2

Zítra, 14. října, bude na programu ČT art od 20:15 hodin k vidění premiéra koprodukčního dokumentu České televize a britské společnosti Poorhouse International Leoš Janáček – velký příběh 20. století. Dvaapadesátiminutový snímek cyklu Klobouk dolů režíroval Vlastimil Šimůnek.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
sobota, 18 červenec 2020 10:30

BBC Proms, jak je neznáme

0

„Slogan zve k poslechu programů sestavených z těch nejlepších a nejzajímavějších snímků z minulosti festivalu.“

„Kultovní závěrečný večer Last Night of the Proms bude řídit dirigentka Dalia Stasevska.“

„Jiří Bělohlávek označil BBC Proms za největší a nejdemokratičtější festival na světě.“

Londýnský hudební festival BBC Proms se letos koná v jiné podobě. Kopíruje po osm týdnů od poloviny července do poloviny září obvyklý termín, ale prvních šest z nich se odehrává jen ve virtuálním prostoru – vše z nahrávek. Jen poslední dva týdny by se měly uskutečnit už živě v Royal Albert Hall, i když zřejmě bez publika. Festivalu je letos rovných 125 let, ale jeho průběh se musel podřídit opatřením přijatým v Británii proti šíření pandemie.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
neděle, 12 duben 2020 15:00

Mozartova Velká mše

0

„Mozartova Mše c moll se podle všeho měla stát skutečně velkým, monumentálním slavnostním dílem, v chrámové hudbě označovaným „missa solemnis.“

„Vezme-li se v úvahu, jaký významný mezník představuje Mše c moll v Mozartově skladatelském vývoji, pak v tomto smyslu, i přes její nedokončenost a určitou stylovou nesourodost, jí označení „Velká mše“ náleží plným právem.“

„Prozatím asi k nejodvážnějším (a současně i do jisté míry velmi kontroverzním) náleží rekonstrukce „plně dokončené“ verze díla z pera muzikologa Roberta D. Levina. Prvně zazněla v lednu 2005 v nastudování Helmutha Rillinga.“

Od jedné z nejstarších nahrávek z roku 1955 až po ty nedávné, včetně mnoha historicky poučených s dobovými nástroji, je diskografie Mozartovy Mše c moll mimořádně rozsáhlá. Stejně nepřehledná jako nesčetné pokusy dílo dokomponovat či rekonstruovat. Autorem nedokončenou skladbu popisuje Libor Dřevikovský podrobně z hlediska stylu i okolností. Z nahrávek nevybírá jen jednu, rozhodnutí nechává na uměleckých preferencích posluchače. Z mnoha obalů existujících desek nicméně přece jen jeden zvolil nakonec jako důležitý - ten s nahrávkou Helmutha Rillinga.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
Strana 1 z 3