„Na kalendáři byl 1. duben 1907, když přišel na svět v karlovarské židovské rodině; poté, co byl u něj rozeznán hudební talent, jej rodiče poslali na berlínskou konzervatoř.“
„V Bombaji založil trio, v němž hrál na housle Mehli Mehta, což vedlo k tomu, že se stal učitelem jeho syna Zubina.“
„V Kanadě Kaufmann dirigoval Winnipegské symfoniky, k nimž na vystoupení zval tak význačné sólisty jako byl Glenn Gould.“
Naši zapomenutí krajané, hudebníci, kteří se vypravili z Čech či z Moravy do ciziny, za hranice… – někdy i dost daleko, skoro až na druhý konec světa. To jsou protagonisté nového SeriáluPlus, který mapuje zasuté příběhy hudební historie. První díl připomíná Waltera Kaufmanna, karlovarského rodáka, kterého osud v roce 1934 zavál do Bombaje a po válce do Severní Ameriky.
„Být vychován v chrámové hudbě vám dává ten správný základ pro hraní Bacha, protože i když nejste věřící, pochopíte, že je to hudba psaná k oslavě Boha a že ta síla z toho hodně pramení.“
„Opravdu nemůžete hrát Bacha a být přilepený k zemi. Ta hudba vás musí nutit vstát a tančit!“
„Myslím, že je důležité kultivovat toto umění poslouchat se a vědět, co můžete udělat líp.“
V sobotu 6. listopadu vystoupila v Praze na Klavírním festivalu Rudolfa Firkušného kanadská klavíristka Angela Hewitt jako náhradnice za zraněnou Marii João Pires. Den po koncertě poskytla pro KlasikuPlus rozhovor, ve kterém mluví o svých hudebních začátcích, vztahu k Bachovi a francouzské hudbě, ale také o svých dalších plánech. Originální anglickou verzi rozhovoru najdete níže. (See below for the original English version.)
„Janáček je prostě Janáček. Nikdo jiný není jako on.“
„I když se Glenn Gould sám velmi identifikoval s tím, že je Kanaďan, nic zvláštní kanadského v jeho hře není.“
„Je škoda a možná i hanba, že se tak málo ví o Samuilu Fejnbergovi.“
Na Klavírním festivalu Rudolfa Firkušného hraje dnes večer v pražském Rudolfinu uznávaný kanadský pianista a také skladatel Marc-André Hamelin. Má na programu Schubertovu Sonátu B dur, kterou nedávno natočil, a v první polovině večera díla Alexandra Skrjabina, Sergeje Prokofjeva a Samuila Fejnberga. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus se zamýšlí nad odkazem tohoto zapomenutého sovětského hudebníka, jehož život se uzavřel ve dvaasedmdesáti letech v roce 1962, nad výhodami skladatelských zkušeností pro interpreta i nad národními školami. A přiznává, že to byl svými nahrávkami Rudolf Firkušný, kdo mu otevřel cestu k pochopení Janáčkovy hudby.
