3

Letošní Salcburský festival, připomínající si sto let, bude mimo jiné věnován 250. výročí Ludwiga van Beethovena. Vedle desítek koncertů a operních představení a mnoha doprovodných akcí je s ním spojena také dirigentská soutěž nesoucí jméno Herberta von Karajana.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

„Mezi přídavky nechybí nejznámější valčík Na krásném modrém Dunaji a Radeckého pochod.“

„V historii koncertů na Nový rok je překvapivé to, že Vídeňští filharmonikové hledali cestu k hudbě rodiny Straussů dlouhá desetiletí.“

„V roce 2020 se poprvé ujímá taktovky krajan a žák Marisse Jansonse – Andris Nelsons, rovněž rodák z Rigy.“

Polední hodiny prvního lednového dne patří v rakouské metropoli ve Zlatém sále Hudebního spolku, v síni Wiener Musikverein, od čtyřicátých let dvacátého století každým rokem Vídeňským filharmonikům. Tradice určují program, atmosféru, výzdobu a velmi silně i způsob interpretace. Hudba Straussů a dalších autorů patřících neoddělitelně k hudební Vídni se hraje s lehkostí a trochou ležérnosti, přesně a muzikálně, s nakažlivým espritem, neodolatelně. Při řízení Novoročních koncertů Vídeňských filharmoniků už se vystřídaly bezmála dvě desítky dirigentů, většina se vracela a vrací. Mariss Jansons (1943-2019) tak vystoupil třikrát. Mezi nahrávkami hodnými pozoru připomínáme záznamem z roku 2006 právě jeho první „Neujahrskonzert“.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
5

„Sawallisch na snímku, který je k dispozici na LP deskách i na CD, neomylně vystihuje mužný smutek.“

„Spolu s nahrávkou Stabat mater jde v diskografii ČF o jedinečnou, trvalou, jen těžko překonatelnou klasickou hodnotu.“

„Dílo nikoli pro liturgii, ale pro soustředěný poslech.“

Dušičky, Památka všech věrných zemřelých… Druhý listopad je v liturgickém kalendáři římskokatolické církve dnem modliteb za zesnulé. Mše za zemřelé, která k této tradici patří, začíná slovy Odpočinutí věčné dejž jim, Pane… Requiem aeternam dona eis, Domine. Díky mimořádně dramatickému zhudebnění části pojednávající o posledním soudu vstoupilo do dějin Requiem od Giuseppe Verdiho, přirovnávané často k jeho operám. Dvořákovo Dies irae si s tím Verdiho nezadá. Ale Requiem českého mistra jako celek přece jen k opeře nikdo nepřirovnává. Je niternější. I v referenční pražské nahrávce Wolfganga Sawallische.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
1

„Dokonce jednáme už o vystoupeních na roky 2023 a 2024.“

„Provize by zvedly náklady řádově o několik desítek procent, čímž by se stal sbor do zahraničí prakticky neprodejný.“

„Lukáš Vasilek je pro sbor naprosto nepostradatelný.“

Za tři nejsilnější stránky Pražského filharmonického sboru považuje Radim Dolanský jeho originální zvukovou barvu, flexibilitu a spolehlivost - to vše garantované osobností hlavního sbormistra Lukáše Vasilka, jehož umělecké vedení a směrování sboru je podle něj vůbec největší devizou tělesa. Radim Dolanský byl dosud manažerem tělesa, od 1. září se po Evě Sedlákové ujal funkce ředitele. V RozhovoruPlus hledí hlavně dopředu. I když nezamlčuje, že uplynulá sezóna byla hodně zajímavá. Díky pozvání České filharmonie sbor zažil v Mahlerově Druhé symfonii debut v newyorské Carnegie Hall – a pak se podařilo spojit nespojitelné – těleso přeletělo z Ameriky rovnou do Ruska, kde zpívalo Glagolskou mši. V zimě se do Moskvy, do tamní nové koncertní síně, ostatně vrací. A krásných úkolů je před ním mnoho dalších. Tolik, že se jejich počet za sezónu už asi nedá ani zvyšovat.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus