4

Festival s názvem Varhanní Vyšehrad se bude konat od 21. června do 12. července v bazilice svatých Petra a Pavla na Vyšehradě. Varhany představí v sólové i doprovodné úloze, jako hosté přijali pozvání Irena Chřibková, Michaela Káčerková nebo Vladimír Roubal. Koncerty doplní výstava oslavující výročí založení Vyšehradské kapituly.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
2

„Od začátku byly předurčeny stát se varhanami poznamenanými složitým vývojem uměleckých názorů, které měly zásadní vliv na jejich zvukovou koncepci.“

„V tomto stavu přežily stále ještě v podstatě barokní varhany následné třicetileté období, kdy řada cenných historických nástrojů podlehla neuvážené likvidaci.“

„Prakticky celé vzduchové hospodářství, které pochází z 1. poloviny 20. století, se jeví dnes jako dosluhující a vyžaduje nutnou rekonstrukci.“

Bazilika sv. Jakuba je téměř ztracena v uličkách Starého Města, ale přece je jedním z nejznámějších pražských chrámů, stále vyhledávána Pražany a nesčetnými návštěvníky ze všech koutů republiky i ze zahraničí. Každý, kdo překročí práh vzácného portálu, užasne nad překrásnou velebností vnitřku s bohatě zdobnými klenbami a také nad jedinečným barokním varhanním prospektem na západním kůru.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
Chibkov-1

„Každý varhaník touží zahrát si na velké varhany, které mu umožní prezentovat větší a závažnější díla světové varhanní tvorby.“

„Většinou to byly mé osobní kontakty, ale jak se festival stával známější, stále častěji varhaníci sami psali a přáli si na festivalu hrát.“

„Skoro v každém ročníku se dařilo, abychom vedle interpretace slyšeli i improvizaci v podání opravdových mistrů.“

V bazilice sv. Jakuba v klášteře minoritů v Praze na Starém Městě se od 6. srpna do 24. září uskuteční pětadvacátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu pořádaného Svatojakubským Audite Organum. Využívá varhany, které jsou se svými 8277 znějícími píšťalami největšími v České republice. Řadu osmi recitálů otevře francouzský umělec David Cassan a uzavře ji titulární varhanice baziliky a hlavní organizátorka a ředitelka festivalu Irena Chřibková. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus rekapituluje uplynulé čtvrtstoletí, dává nahlédnout do příprav přehlídky, uvažuje o interpretačním přístupu různých varhaníků a o osobitém využití nástroje každým z nich, ale vyjadřuje také obavy týkající se množství publika letos v létě.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
10

„První Svatojakubský ples se skuteční v Lucemburském sále kláštera minoritů.“

„Historie svatojakubských varhan sahá k varhanáři Abrahamu Starkovi z Lokte a k roku 1705.“

„Na podporu varhan, které jsou kulturní památkou, byl zřízen Nadační fond Sancti Jacobi Organum.“

Svatojakubské varhany jsou největšími v Praze a po nástroji u sv. Mořice v Olomouci druhými největšími v republice. Jejich základ se váže k počátku osmnáctého století. Prošly několikerou přestavbou, ale vzhledem ke stavu některých částí potřebují další rekonstrukci. Nejbližší akcí z těch, které už několik let napomáhají získat potřebné peníze, možná až deset milionů korun, je První Svatojakubský ples ohlášený na 14. února.

 
Zveřejněno v NedělePlus
1

Tři koncerty přehlídky Svatojakubský podzim připomenou postupně 14., 21. a 28. října jubilea Antonína Dvořáka, Petra Ebena a Bohuslava Martinů. Konají se v bazilice sv. Jakuba v Praze na Starém Městě a výrazné místo v jejich programech zaujímá varhanní tvorba.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
pátek, 20 září 2019 12:15

Ebenův a Komenského Labyrint

2

„Irena Chřibková využila nástroj k velmi barevnému ztvárnění jednotlivých částí. Podala životní výkon.“

„Zdálo se, že Marek Eben sám podlehl sugesci textu a v částech ´Marnost nad marnost´ a ´Zděšení a mdloba´ přímo bouřil.“

„Pozoruhodné bylo během festivalu časté provádění varhanních úprav orchestrálních nebo klavírních skladeb.“

Po předcházejících přepestrých sedmi programech 24. mezinárodního varhanního festivalu u Jakuba zaznělo na závěrečném koncertu 19. září jediné dílo jako připomínka nedožitých devadesátin Petra Ebena – jeho osmdesátiminutový cyklus pro varhany a recitátora „Labyrint světa a ráj srdce“ na Komenského text. Bylo to víc než důstojné zakončení.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
5

„Firma Jehmlich Orgelbau Dresden existuje dodnes a v roce 2000 provedla generální rekonstrukci nástroje, což bylo vynikající řešení.“

„Hodí se k interpretaci renesanční a barokní hudby. Jeho tutti je zvučné a dokáže naplnit celý chrám.“

„Od roku 1991 do 2019 se uskutečnilo 157 koncertů.“

V katedrále sv. Štěpána se letošní rok koná již 29. ročník mezinárodního hudebního festivalu Litoměřické varhanní léto. Nabízí celkem čtyři koncerty – jeden byl v červnu, druhý v červenci, třetí v srpnu a čtvrtý se teprve uskuteční, bude to 18. září. Festival je u nás už tradiční záležitostí varhanní kultury, má renomé a vystoupili na něm umělci z mnoha zemí světa. Důvodem konání festivalu právě v tomto chrámu jsou mimořádné varhany bratří Jehmlichů z Drážďan, které se tam nacházejí.

 
Zveřejněno v NedělePlus
1

„Irena Chřibková nás vedla téměř mateřsky.“

„I kdyby byla čtyřruční varhanní hra kuriozitou, tak na kuriozitách není nic špatného.“

„Svatojakubské varhany poskytují interpretům možnosti, jaké nabízí jen málo nástrojů u nás.“

Pavla Salvová má za sebou studium v Praze na AMU a na Královské hudební akademii v Londýně, do Británie se vrací ke koncertům. Působí teď jako varhanice a pedagožka na Berounsku. Jan Rotrekl studoval ve Francii na konzervatoři v Saint-Maur-des-Fossés a ve Vídni na Univerzitě hudby a umění, koncertuje po Evropě – ale studuje zároveň ještě chemii. Oba mladí umělci mají jedno společné – začínali pod vedením varhanice Ireny Chřibkové. A právě ta je pozvala na Mezinárodní varhanní festival, který pořádá v chrámu u Jakuba, kde jsou největší pražské varhany. Dnes večer tam Salvová a Rotrekl vystoupí ve dvojrecitálu společně – každý zvlášť i na čtyři ruce. Čtyřruční varhanní hra je proto jedním z témat dvojitého RozhovoruPlus.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
4

Další koncert Mezinárodního varhanního festivalu Audite Organum bude ve čtvrtek patřit dvěma českým varhaníkům – Pavle Salvové a Janu Rotreklovi. Oba mají společného jmenovatele - studovali u ředitelky festivalu a titulární varhanice u sv. Jakuba Ireny Chřibkové. V bazilice od 19:00 hodin zahrají díla Jana Dismase Zelenky, Arvo Pärta, Antonína Rejchy, Jehana Alaina, Césara Francka, Oliviera Messiaena a Denise Bédarda, dvě z nich na čtyři ruce.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
5

„Registrace leckdy působila víc kontrastně, než by skladby vyžadovaly.“

„Mad Rush bylo patrně prvním provedením Glassovy hudby u nás na varhanním koncertě.“

„Fuga, opět ve velkém zvuku, postrádala větší zřetelnost nádherné Bachovy polyfonie.“

Prvního srpna začal již 24. ročník velmi úspěšného Mezinárodního varhanního festivalu v pražské bazilice sv. Jakuba. Cyklus osmi čtvrtků pod nápaditým dramaturgickým vedením titulární varhanice minoritského chrámu Ireny Chřibkové přinese pestrou paletu výkonů renomovaných koncertních umělců i talentovaných laureátů mezinárodních varhanních soutěží stojících na prahu dráhy.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
01

Ve čtvrtek začíná festival varhanní hudby Audite Organum v bazilice sv. Jakuba v Praze. Koncerty se budou konat pravidelně každý čtvrtek až do 19. září, a to vždy od 19:00 hodin. Na zahajovací koncert pořadatelé pozvali amerického varhaníka Marka Steinbacha, který přednese skladby Johanna Sebastiana Bacha, Louise Vierna, Antona Heillera a Philipa Glasse. 

 
Zveřejněno v VýhledPlus
20EBENMiroslavTaborsky

„Porozumět panu Ebenovi je klíč k tomu, jaké téma a jaké motivy v jinak bezedném Faustovi chce akcentovat.“

„Melodram je vždycky lákavá výzva. Zároveň je těžká.“

„Obtížné je to, že ten kdo hraje na varhany, bývá na druhé straně prostoru a trochu ukrytý.“

Faust. Téma, za kterým se skrývá nepřeberné množství jeho úprav, od divadelních, přes literární, až po hudební, popřípadě kombinnované. A právě jedno takové připravil na letošní rok národní festival Smetanova Litomyšl. V pondělí 24. června zazní v Kapitulním chrámu Povýšení sv. Kříže stejnojmenný varhanní cyklus s přednesem úryvků z Goethova veršovaného dramatu od Petra Ebena. Souboj dobra a zla, který se odehrává se v nitru hlavní postavy, vyjadřuje zvukové bohatství varhan a doplňuje ho lidský hlas. Za královský nástroj usedne Irena Chřibková, recitovat budou Hana Benešová a Miroslav Táborský, který si udělal pro KlasikuPlus čas na několik otázek.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Kvch-Dvok---Duchovn-kantty---Kusnjer

Vyhlašujeme výherce CD:

Spojení dvou kantát, mezi kterými leží celé jedno století – to je nové CD vydavatelství Radioservis Českého rozhlasu. Je na něm Te Deum op. 103  Antonína Dvořáka a Requiem temporalem nedávno zesnulého Otomara Kvěcha. Ve studiu se u této nahrávky sešli sopranistka Regina Renzowa Jürgens, barytonisté Ivan Kusnjer a Jiří Brückler, basista Josef Škarka, Kühnův smíšený a dětský sbor, Dechové kvinteto Academia, Žesťové kvinteto SOČR, Heroldovo kvarteto a varhanice Irena Chřibková, Symfonický orchestr Českého rozhlasu řídí Jiří Malát a Vladimír Válek.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
pondělí, 22 duben 2019 16:40

Velikonoční koncert u Jakuba

Jakub-Chibkov-leat

„Irena Chřibková pravidelně vystupuje ve varhanních půlhodinkách a na dalších koncertech a k tomu organizuje Mezinárodní varhanní festival za účasti špičkových interpretů.“

„Jana Sibera zaujala především Mozartovým Laudate Dominum a Alleluja z moteta Exsultate, jubilate, i když zřetelnost koloratur trochu znejasňoval chrámový dozvuk.“

„Ve Viernově Chorálu z II. symfonie se mohl konečně uplatnit mohutný zvuk svatojakubských varhan.“

Pražská bazilika svatého Jakuba je už od doby barokní střediskem duchovní a varhanní hudby. Působil zde Bohuslav Matěj Černohorský a v novější době po přestavbě varhan v roce 1941 při pravidelných varhanních hodinkách Bedřich Antonín Wiedermann a jeho žák, dlouholetý svatojakubský varhaník Jiří Ropek. Na tuto tradici pravidelných varhanních koncertů navazuje víc jak 20 let současná titulární varhanice baziliky Irena Chřibková. Hrála i vpodvečer na Velikonoční neděli.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Kvch-Dvok---Duchovn-kantty---Kusnjer

Spojení dvou kantát, mezi kterými leží celé jedno století – to je nové CD vydavatelství Radioservis Českého rozhlasu. Je na něm Te Deum op. 103  Antonína Dvořáka a Requiem temporalem nedávno zesnulého Otomara Kvěcha. Ve studiu se u této nahrávky sešli sopranistka Regina Renzowa Jürgens, barytonisté Ivan Kusnjer a Jiří Brückler, basista Josef Škarka, Kühnův smíšený a dětský sbor, Dechové kvinteto Academia, Žesťové kvinteto SOČR, Heroldovo kvarteto a varhanice Irena Chřibková, Symfonický orchestr Českého rozhlasu řídí Jiří Malát a Vladimír Válek.

Toto CD můžete vyhrát v naší soutěži…

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
úterý, 22 leden 2019 08:18

Klasik Petr Eben a jeho varhanní výzvy

CD-61hjykByy3LSY355

„Lidem, kteří chodí na varhanní koncerty, moderní varhanní hudba většinou nepřipadá nezajímavá či nesrozumitelná.“

„Eben býval častým interpretem svých varhanních opusů, většinou se ovšem jednalo ještě spíše o improvizace. Ale nezaznamenal jsem, že by někdy koncertně provedl třeba Nedělní hudbu či Laudes.“

„Potkávám interpretace, jaké se zrodily zdánlivě bez kontinuity, nepřejímají vyzkoušené a zažité postupy, ale zároveň se mi zdá, že míří k podstatě věci.“

Varhanní tvorba významného českého hudebního skladatele Petra Ebena, jehož nedožitých devadesátých narozenin vzpomínáme právě dnes, 22. ledna, patří k tomu nejdůležitějšímu, čím obohatilo české umělecké prostředí ve druhé polovině dvacátého století kulturní svět. Nebo upřesněme: obohatilo tu výseč evropské a světové kultury, jež se vztahuje ke křesťanským kořenům. - Varhaník a profesor AMU Jaroslav Tůma uvažuje o tradici provádění Ebenových varhanních děl a o výchozích parametrech jejich interpretace. Ebenovy opusy se mu už stávají klasikou, něčím, co bude patřit do repertoáru varhan zřejmě už napořád.

 
Zveřejněno v OsobnostPlus
středa, 03 říjen 2018 09:08

B-A-C-H a neúnavná práce okolo

DSC1035

„Neúnavná a iniciativní práce prezidentky a dramaturgyně festivalu Ireny Chřibkové.“

„Martin Sander - jeden z nejlepších výkonů festivalu posledních let“

„Bojovala se skladbou statečně, ale zdá se, že žádný varhaník nemůže utvořit z tohoto zápisu hudbu živou.“

Už 23. Mezinárodní varhanní festival v pražském minoritském kostele sv. Jakuba svědčí o životaschopnosti a mimořádné zajímavosti tohoto každoročního cyklu koncertů v srpnu a září. Za vším stojí neúnavná a iniciativní práce prezidentky a dramaturgyně festivalu, titulární varhanice u sv. Jakuba Ireny Chřibkové, která přivedla do Prahy za víc než dvacet let plejádu vynikajících zahraničních i domácích varhaníků. Festival už delší dobu právem patří k pozoruhodným událostem pražského hudebního života.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
neděle, 05 srpen 2018 17:15

Svatojakubské varhany a jejich festival

Audite-varhany-1024x768„Žádám, aby varhaníci přiváželi na festival hudební literaturu svého národa.“

„Z Islandu ani z Portugalska zde ještě nikdy nikdo nehrál.“

„Zdaleka ne všichni varhaníci chtějí na koncertech improvizovat.“

„Lidé chtějí slyšet Bacha.“

„Milan Šlechta vychoval mnoho výborných varhaníků.“

 

Varhanicí v římskokatolické bazilice sv. Jakuba v Praze na Starém Městě je Irena Chřibková už čtvrtstoletí. A víc než dvě desetiletí současně stojí za pořádáním Mezinárodního varhanního festivalu, který se v kostele s největšími pražskými varhanami koná vždy na sklonku léta.

Zveřejněno v NedělePlus