neděle, 26 srpen 2018 14:58

Violetta Olgy Jelínkové: Nový život v Saarbrückenu

Autorka:

csmTraviata3590d4646ec9„Sárská opera jakožto divadlo A kategorie je tím nejlepším pro začátečníka v nových vodách.“

„Tady mezi sebou lidi opravdu fungují.“

„Krásná role a inscenace, skvělé režijní pojetí, je to úplně ten nejlepší začátek, jaký jsem si mohla představovat.“

„Opery se tu vybírají víc lidem na tělo.“

„V Německu se občas rád dělá Janáček.“

 

Sopranistka Olga Jelínková dnes večer debutuje jako Violetta v premiéře nové inscenace Verdiho La traviaty v Sárském státním divadle. Zároveň se tím stává stálou členkou tamního ansámblu. Zatím byl její doménou čistě koloraturní obor, třeba Královnu noci zpívala už v deseti produkcích u nás i v zahraničí. Jak ale tvrdí, k roli Violetty Valéry hlasově dozrála až teď.

x640y3598b24c611V Saarbrückenu jsou významné české stopy, ředitelem tamní opery byl od roku 1985 Jiří Kout, v angažmá tam působil donedávna basista Jiří Sulženko... Olgo, co znamená v kariéře umělce položka Sárské státní divadlo?

Z dosavadní vlastní, zatím krátké a intenzívní zkušenosti je to veliký krok kupředu. Myslím si, že Sárské státní divadlo jakožto divadlo A kategorie je tím nejlepším pro začátečníka v nových vodách. Pokud se vydá do Německa, tak tady má možnost nasbírat úžasné zkušenosti, je tady skvělý kolektiv a práce na vysoké úrovni.

Olga-Jelnkov-foto-ISochorovPrávě Vy ale zrovna žádný začátečník nejste, už máte za sebou například debut v opeře v Mannheimu, dokonce také ve verdiovské roli, začínala jste tam jako Elvíra v Ernani. Také jste získala užší nominaci na Cenu Thalie v roce 2015 za Stravinského Slavíka… To zas není tak začátečnický profil.

No… myslela jsem to tak, že jsem začátečník v zahraničí (směje se). Ten Mannheim totiž přišel se Saarbrückenem skoro současně, takže se to všechno semlelo ve stejném období.

Kudy vedla Vaše cesta do Saarbrückenu?

Začalo to všechno tím, že jsem byla seznámena s německou agentkou, která potom samozřejmě hledala různé příležitosti, kde bych mohla předzpívat, a hned tou první bylo Sárské státní divadlo. A povedlo se to hned napoprvé. Takže to bylo skvělé!

csmTraviata05cbb1a20f76První rolí, kterou v neděli zahájíte tamní operní sezonu, bude Violetta ve Verdiho La traviatě, už jste ji zpívala?

Nene, je to pro mě úplná premiéra. Zatím mě míjela. Jsem neskutečně ráda, že začínám právě Violettou. Je to krásná role, ta inscenace bude nádherná, skvělé režijní pojetí, takže to je úplně ten nejlepší začátek, jaký jsem si mohla představovat.

A dotváří ho i atmosféra mezi sárskými kolegy? Je spíš přátelská nebo konkurenční, když se jedná o „áčkovou“ scénu, jak jste zmínila před chvílí?

Musím říct, že v tomto směru jsem také velice překvapená! Tady všichni fungují jako jedna veliká rodina, parta zkrátka. Jsme propojeni dokonce přes WhatsApp, kde kdokoliv má nějaký problém, tak si tam napíšeme. Informace, které se k jednomu nedonesly, mu řekne druhý, třetí čtvrtý… Tady mezi sebou lidi opravdu fungují, přátelsky a vstřícně. To je úžasné!

csmTraviata01bd8b3a3718Hlavním mottem domácího režiséra Bena Baura je, že v publiku nesmí být jediný člověk, který by nezaplakal.. Jak inscenace vypadá a působí?

Já bych to neměla prozrazovat. Navíc s ohledem na to, že už jsme to tu celé viděli několikrát v průběhu posledních zkoušek, už k tomu samozřejmě máme jiný přístup. Ale musím říct, že když jsem třeba úplně poprvé viděla scénu z druhého jednání s kolegyní, tak jsem seděla jako přimražená! Je to opravdu udělané do posledních emocionálních detailů, takže člověk ani neví, kam se má dřív podívat, a je skutečně absolutně vtažený do děje. Sama jsem zvědavá, jak to bude působit.

Jaká je spolupráce s dirigentem?

Úžasná! Stefan Neubert je mladý dirigent, který teď byl také přijatý do ansámblu Sárské opery. Je opravdu na úrovni. Není to tak, že před námi stojí osobnost, která má jasnou představu a hodlá nám ji vnucovat. Naopak, existuje tam dialog a pan Neubert nám naprosto vychází vstříc. Takže ta práce je v tomto také krásná.

csmTraviata265f69c8de2aO La traviatě nebudeme tedy víc prozrazovat, ale jak je to obecně, jsou v Saarbrückenu spíš modernější inscenace nebo tradiční?

Co já jsem zatím viděla, tak ty inscenace byly všechny krásné a je to něco na pomezí. Není to naprostá moderna tak, jak to mají rádi třeba v Mannheimu, tam jsou vyloženě vysazeni na moderní inscenace. I když ne vždy dopadnou tak nějak…, nevím…, řekněme divácky dobře. Tady myslím, že je to taková zlatá střední cesta.

Stáváte se stálou členkou ansámblu, tedy ne českou interpretkou angažovanou pro český repertoár. Od počátku Vás čekají pestré úlohy, Gounodova Markétka, Cherubiniho Médea nebo Korngoldova Juliette, přesto ale.. myslíte, že Vás díky německému angažmá čeká větší vhled do německého repertoáru? Jak v Saarbrückenu přistupují k volbě titulů, převažují domácí, nebo je dramaturgie univerzální, pestrá?

Řekla bych, co se týče zdejšího divadla, že dramaturgie je velice pestrá. Také tu hraje svoji úlohu blízkost Francie a to, že hlavní Kapellmeister je Francouz. Takže se v příštích dvou letech volí víc i francouzský repertoár. Ale hodně se tady dá i na to, koho má vedení v ansámblu. Jaké typy hlasů. Opery se vybírají víc lidem na tělo.

Olga-by-Ilona-SochorovTakže sárská opera nevytěžuje sólisty na maximum? Jaký má přístup? Nabízí spíš, co Vám sedí, co je právě rozumné a vhodné pro Váš hlas? Nebo můžou přijít i role, které byste raději studovala až později?

Sice nemám zatím velkou zkušenost, ale měla jsem první rozhovor se šéfem… mimo jiné vedení je neustále někde přítomno a s radostí se chodí dívat na zkoušky i na představení. Ta interakce je tady mimořádná. To nejsou lidi, kolem kterých chodíme obloukem a víme, že je to nějaké to vedení, které stojí o několik stupňů výš. Jsou mezi námi neustále, radí se s námi a to tak, že jsem tedy přišla jako nová, šéf si mě pozval do kanceláře a zeptal se mě, co bych ráda zpívala. Říkala jsem si, to je jen taková otázka mezi řečí. Ale on opravdu čekal, až mu povím opery, které bych si ráda zazpívala. Nedal jinak, než že jsem mu je musela vyjmenovat, a slíbil, že bude přemýšlet o tom, které z nich by se mohly v příští sezóně dělat, aby to sedělo mému hlasu. Předpokládám, že takhle přistupuje i k ostatním kolegům. Opravdu myslím, že se to tu dělá lidem na tělo.

 

A kdybyste je měla vyjmenovat i pro KlasikuPlus.cz? Jaké role teď pro sebe vnímáte jako nejvhodnější a které máte do budoucna jako vysněné nebo třeba jako osobní výzvy?

Jednu si plním teď, to je La traviata. Pak by se mi líbila Zerbinetta ze Straussovy Ariadny na Naxu. Pak ještě nějaké belcantové opery, těch by bylo víc, Belliniho Sonnambulu, Donizettiho Lucii z Lammermooru, kterou jsem už tedy zpívala, ale jednou to nestačí. Nakonec i Normu, která se dělala v Praze… Když to po mě chce někdo vyjmenovat, tak mám najednou černo před očima (smích). A osobní výzva? No, v podstatě to, co mě čeká. Ona i Gounoudova Markétka je pro mě výzva. Je to trochu něco víc, než jsem čekala, že bych mohla zpívat. Z určitého pohledu, třeba před dvěma lety, bych řekla, že je to nad obor, ale teď už to tak necítím.

KralovnaNoci2008Dá se vůbec v Saarbrückenu očekávat nějaký český titul?

Pokud vím, tak tady dělali před několika lety Rusalku a občas se v Německu rád dělá Janáček. Ale tady v této oblasti už spíš ne, takže český titul až tak moc nečekám.

A můžeme naopak my Vás čekat na českých divadelních prknech a pódiích? Budete se vracet domů?

Byla bych moc ráda. Zatím mi zbyla v Národním divadle v Praze „Královna noci“ a pokud se domluvíme, tak bych dělala v Olomouci Ernaniho. O žádné jiné nabídce zatím nevím, ale byla bych za ni jenom ráda.

B3E836712Znamená sárské angažmá utlumení Vaší koncertní činnosti, spolupráce s GOA triem a dalšími?

Byla bych ráda, aby to tak nebylo, ale vypadá to, že tady v Saarbrückemu jsou vstřícní a otevření, můžeme se domlouvat s vedením a jsme, řekněme, propuštěni na tyto naše další aktivity. Nakonec je to dobré pro naše zkušenosti a vzdělávání. Takže koncerty rozhodně neustanou.

Mluvila jste o pestrosti sárského repertoáru, takže v podstatě nepocítíte, že jste právě v německém angažmá a ne jinde v Evropě? Myslíte, že Vás to dlouho nebude nutit vyzkoušet zase jiné operní prostředí s jiným výběrem titulů a přístupem k dramaturgii?

To víte, člověka to láká vždycky! Ale záleží na nabídkách. Uvidíme. Ale určitě budu zkoušet nové příležitosti a neříkám, že bych tady v Saarbrückenu zůstala napořád. Ono je to tak, že v podstatě migrujeme mezi divadly. Takže jestli přijde nějaká další výzva, rozhodně se jí nebudu bránit.

OJelnkov-photo-by-Ilona-SochorovV podstatě radikálně měníte dosavadní život a podobných změn Vás při Vašem povolání jistě čeká ještě dost. Umíte si už teď představit, kam by Vás profesní život mohl odvát, nebo kam byste si konkrétně přála, aby odvál?

Já konkrétní přání nemám! Protože potom se na to člověk hrozně upne a když toho nedosáhne, tak má pocit, že nějakým způsobem selhal. Ale já si říkám: budu moc ráda za to, když se mi podaří zpívat i v jiných operních domech v Německu. Je tady blízko i zmíněná Francie nebo Lucembursko, takže pokud by se podařilo nějaké hostování i tam, tak by to bylo krásné.

Nejen KlasikaPlus Vám bude držet palce! Zlomte vaz! Gratulujeme a rádi budeme sledovat další Vaše úspěchy.

 

 

Perly17-768x580Sopranistka Olga Jelínková absolvovala Pražskou konzervatoř u Antonie Denygrové (2002) a Hudební fakultu pražské AMU ve třídě Miloslava Podskalského (2009). Zúčastnila se interpretačních kurzů u Richarda Sigmunda v italském Meranu, mistrovských kurzů u Teresy Berganzy ve španělském Santanderu a mistrovských kurzů Petera Dvorského ve Znojmě a Piešťanech. V červnu 2011 se stala finalistkou prestižní pěvecké soutěže Concorso di canto lirico internazionale per cantanti lirici – Giacomo Puccini v italské Lucce a v listopadu 2011 získala 1. cenu na Mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech. Ke svým úspěchům si může připsat mimo jiné i vítězství v soutěži  Ad honorem Mozart na pražské Bertramce (2008) a na International Pustina Competition ve Žďáru nad Sázavou (2009). Jako Rosina (G. Rossini: Lazebník sevillský) se představila v Jihočeském divadle České Budějovice, Eurydiku (J. Offenbach: Orfeus v podsvětí) zpívala v Divadle J. K. Tyla v Plzni a v Městském divadle v Brně, Madam Herz (W. A. Mozart: Divadelní ředitel) v Městském divadle v Brně, Královnu noci (P. Shaffer: Amadeus) ve Slezském divadle Opava, Adélu (J. Strauss: Netopýr) a Královnu noci (Mozart: Kouzelná flétna) v Národním divadle Brno, Gildu (G. Verdi: Rigoletto), Olympii (Offenbach: Hoffmannov povídky) a Aminu (V. Bellini: Náměsíčná) v libereckém Divadle F. X. Šaldy; za ztvárnění Aminy se dostala do širší nominace na cenu Thálie 2010. Se souborem Státní opery Praha vystoupila v červenci 2010 v roli Micaëly (G. Bizet: Carmen) v korejském Soulu. Jako Belliniho Amina se představila také v polském Štětíně a v německém Ingolstadtu. V roce 2012 si do repertoáru připsala i titulní roli Donizettiho Lucie z Lammermooru či Despinu (Mozart: Cosi fan tutte) v inscenaci Slezského divadla Opava. Její spolupráce s pražským Národním divadlem začala v r. 2014 rolí Mégacla (J. Mysliveček: L’Olimpiade) v inscenaci slavné německé  režisérky Ursel Herrmann. Následovala Královna noci  (Mozart: Kouzelná flétna) a Konstance (W. A. Mozart: Únos ze Serailu) ve Stavovském divadle, Slavík (I. Stravinskij: Le Rossignol), Chytračka (C. Orff: Chytračka) na prknech hlavní scény ND. Od ledna 2015 je angažovaná v Moravském divadle Olomouc, kde se jako domácí sólistka objevila  v roli Lízy (E. Kálmán: Hraběnka Marica), Barčete (B. Smetana: Hubička), Gildy (Verdi: Rigoletto), Nanetty (Verdi: Falstaff), Serafínky (R. Piskáček: Perly panny Serafínky), Musetty (G. Puccini: La Bohéme), Julji (O. Nedbal:Vinobraní) či Elvíry (G. Verdi: Ernani). V Jihočeském divadle české Budějovice vystoupila v trojroli Ohně-Princezny-Slavíka v opeře M. Ravela Dítě a kouzla. Za roli Stravinského Slavíka se dostala do užší nominaci na prestižní cenu Thálie za rok 2015 a získala cenu Opera Plus 2015. V červnu se představila v Národním divadle v Mannheimu v roli Elviry ve Verdiho opeře Ernani. Od sezóny 2018/19 začíná působit jako sólistka souboru opery Saarländisches Staatstheater v německém Saarbrückenu.

Foto: www.staatstheater.saarland & Ilona Sochorová

kouzelnafeltna112
csmTraviata3206b3ded25f
csmTraviata3447bf53b068
csmTraviata17ad47a1e345
csmTraviata192ef14f2588
csmTraviata083c6448ae4e
csmTraviata13a1d1ed29ec
csmTraviata05cbb1a20f76
csmTraviata0278e4769b9b

Veronika Paroulková

Vyrostla v hudebně výtvarné rodině. Vystudovala Právnickou fakultu UK, zpěv na Konzervatoři J. Ježka a soukromě hru na klavír a klarinet. Od 17 let se věnuje moderování a působí za mikrofonem nebo před televizní kamerou bez přestávky dodnes. Pracovala jako moderátorka na Classic FM (dnes Classic Praha), moderátorka zpravodajství v Radiu City, v ČRo Region a Radiožurnálu, poté vedoucí zpravodajství a publicistiky ČRo Region. Připravovala a moderovala pořad Telefonotéka a přenosy koncertů klasické hudby pro ČRo Vltava, publicistický pořad Proti srsti TV Prima, v České televizi pořady Před půlnocí, Před polednem, Studio 6, Politické spektrum, vědecký pořad Milenium a Zprávy ČT 24. V současné době moderuje Magazín Leonardo pro Český rozhlas Plus. Kromě toho psala články o klasické hudbě pro Divadelní noviny a spolupracuje jako moderátorka i s několika festivaly klasické hudby, s ČT ART, s pořadateli koncertů nebo s vědeckými institucemi. Její zálibou je golf a fotografování, ráda cestuje, chodí v přírodě, tančí nebo lyžuje. Jako koníčka má i vaření, kvalitní vína a gastronomii. A kde to jde, potkáte ji s fenkou Westíka pojmenovanou Mimi podle Pucciniho Bohémy, se kterou tvoří nerozlučnou dvojici. Založení portálu KlasikaPlus.cz považuje za zpečetění svého hlubokého vztahu s vážnou hudbou…

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.