čtvrtek, 07 únor 2019 14:44

Roman Válek: Andreas Scholl je a zůstane ikonou kontratenorového zpěvu

Autor:

 

„Andreas je velký profesionál s jasnou představou o interpretaci, s obrovskou zkušeností a zároveň s kamarádským a skromným přístupem ke kolegům.“

„Takže se opětovně těším, protože Händel a Mozart Adamovi neskutečně sluší.“

„Händelův Saul? Jde spíše o operu než o koncertní oratorium typu Mesiáše.“ 

 

SUPL5075

 

Po skvěle přijatém lednovém brněnském uvedení Händelova oratoria Saul (ReflexePlus zde) hostuje Czech Ensemble Baroque s tímtéž dílem v pátek 8. února v sezoně Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK. Hlavní role zpívají i v pražském Rudolfinu německý kontratenorista Andreas Scholl a český basbarytonista Adam Plachetka. Celý tým se pak ještě k několika večerům sejde v červenci na Hudebním festivalu Znojmo, který oratorium chystá ve scénické podobě. KlasicePlus odpovídal na otázky Roman Válek, umělecký vedoucí a dirigent barokního orchestru a sboru Czech Ensemble Baroque a hlava tohoto výjimečného mezinárodního projektu.

 

SUPL4917

 

Na již opravdu bohaté tuzemské scéně staré hudby je uvedení velkého biblického Händelova oratoria ještě stále vzácností. Čím to je?

Hudební veřejnosti je zkreslován skutečný stav dramaturgie barokních ale i klasicistních děl. Když zabrousíte do výčtu děl většiny skladatelů, nevyjímaje třeba Antonia Vivaldiho a také Händela, zjistíte, že většina jejich kantátových děl se v Čechách zatím vůbec nehrála. A z Vivaldiho desítek oper se, pokud já vím, hrály například jen tři. Realizace Saula je kromě problému dramaturgického těžká také v neobvyklém obsazení orchestru - zvonkohra, harfa, sólové varhany, trombony… - a sólové kontratenorové úlohy postavy Davida.

Kolik let jste projekt chystali?

Tři roky.

Kdy a jak se Vám podařilo zajistit Andrease Scholla?

Již dlouhodobě zkoušíme zvát některé hvězdy barokní opery a kantáty. Měli jsme štěstí na termín a na titul, protože Andreas měl v minulosti roli již nastudovánu.

 

SUPL4919

 

Jak jste si užil jeho účast na uvedení v Brně?

Je to velký profesionál, který ví přesně dopředu, co mu jeho hlas udělá, s jasnou představou o interpretaci, s obrovskou zkušeností a zároveň s kamarádským a skromným přístupem ke kolegům. Pro mě byl vždy ikonou kontratenorového zpěvu a věřím, že jí i historicky zůstane - i když za posledních deset let můžeme sledovat nástup nové „top“ kontratenorové ligy.

Těšil jste se a těšíte se na další spolupráci se spřáteleným pěvcem Adamem Plachetkou?

S Adamem nás pojí opravdu dlouholeté hudebně lidské přátelství. Vždyť s Händelovým Mesiášem ohromil na Letní škole barokní hudby v Rajnochovicích jako osmnáctiletý jinoch! Poté s mým orchestrem poprvé nastudoval Dona Giovanniho na Hudebním festivalu Znojmo, pak to byl skvělý Polyfémus v Händelově Acisovi a Galatei, následovaly projekty Handel Oratorios Arias, konfrontace Mozarta a Salieriho v programu Molieri, už zmíněný Giovanni předloni ve Znojmě - již po letech a po Metropolitní opeře - a nyní Saul. Takže se opětovně těším, protože Händel a Mozart Adamovi neskutečně sluší.

 

SUPL4957

 

Museli jste připravovat něco mimořádného, nějakou zvláštní verzi díla, nebo jsou noty standardně k dispozici?

Noty jsou vydány nakladatelstvím Bärenreiter jako Urtext. Místy je však dobré nahlédnout i do nejstaršího dostupného vydání – Chrysandera - protože i u Bärenreitera dochází k diskutabilnímu výkladu některých zápisů. Například part cembala a varhan je vklíněn jeden do druhého, takže varhaník musí s velkými obtížemi lovit part sólových varhan z pseudoparticella cembala, které je svým zpracováním generálbasu také už přežité. Particell příčných fléten také překvapí - obsahuje jen tři čísla z jinak osmašedesáti čísel programu, takže musíme hráčům aranžovat další části, které mohou být v tutti společné - například s hoboji, houslemi. Stejně tak harfa má v notách jediné číslo, přitom je jasné, že byla vedle zvonkohry hlavním Davidovým nástrojem - tedy jistě musela být přítomna v některých recitativech a jistě i v tutti i v áriích. Realizaci musíme zkrátka na základě zkušeností se spartacemi a praxí s jinými opusy, kde je instrumentace zřejmější, doslova zrestaurovat.

Na co byste upozornil jako na hlavní hudební nebo dějové přednosti díla?

Z mého pohledu je Saul jakousi druhou Gluckovou reformou, protože omezuje arie da capo ve prospěch děje. Vkládá do Saulových úst problematiku jakéhosi psychologického thrilleru, který není jen prostým přepisem Bible, ale nutí posluchače k zamyšlení nad závistí, vírou a svědomím mocných, což jistě byla a jsou univerzální témata. 

A na co především se soustřeďujete v Saulovi jako vůdce interpretačního aparátu?

Na celkový temporytmus a opernější ztvárnění. Jde spíše o operu než o koncertní oratorium typu Mesiáše.

 

DSC4501

 

Už jste nějaké Händelovo biblické oratorium se svými soubory uvedl?

Ano. Ještě daleko před aktivitami Collegia 1704 jsem propagoval Händela v Brně, Praze, Bratislavě i na své letní barokní škole. Byl to nejprve Izrael v Egyptě, Mesiáš, Juda Makabejský, Acis a Galatea. Nedávno před Saulem ještě Alexander´s Feast.

Jak vnímáte Mesiáše, který je svým libretem něčím odlišným?

Mesiáš je dílem, které stálo u začátků Letní školy barokní hudby a je dodnes naším kmenovým repertoárem. Poslední realizace zazněla na festivalu Špilberk v roce 2017 v Brně. Jeho text dává dohromady Genesis a utrpení Ježíše, čímž je v oblasti libreta značně nepřekonatelný. Je ale tím pádem více dílem religiózním než jiná Händelova oratoria, která směřují více k opeře; proto se nedá například se Saulem srovnat. Nepřehlédnutelná je také inklinace Mesiáše k italské hudbě, zatímco Saul, Izrael v Egyptě a Juda Makabejský jsou pokusem o vytvoření nového anglického slohu navazujícího na Henryho Purcella.

Jak bude vypadat scénické uvedení Saula v létě ve Znojmě? Náznakově? Operně? Multimediálně?

To by byla otázka spíše na režiséra Tomáše Pilaře. Já doufám - a proto jsme tohoto režiséra přizvali - že uvidíme tajuplné mystérium barev, světel a kostýmů souznějících s fenomenální Händelovou hudbou a s biblickým textem. Půjde o plnokrevné tříaktové operní představení. Myslím, že nabídneme divákům jedinečný večer, na jaký by jinak museli zajíždět přinejmenším do Vídně, Salcburku nebo Glyndebourne.

 

DSC4492

 

A hudebně?

Kromě Andrease Scholla a Adama Plachetky v roli Saulova syna vystoupí skvělý polský tenorista Kristian Adam, který v uplynulých dvou letech intenzivně spolupracoval s Johnem Eliotem Gardinerem. Saulovy dcery ztvárňují Kristýna Vylíčilová a Natalia Rubis. V menších rolích pak vystoupí nejlepší členové Czech Ensemble Baroque -Tadeáš Hoza, Jakub Kubín, Jiří Miroslav Procházka, Markéta Bohmová. Mezi instrumentálními sólisty zazáří cembalistka Barbara Maria Willi, harfistka Kateřina Ghanudi, varhaník Marek Čermák a další. Vzhledem k tomu, že Saul zahrnuje snad všechny hudební žánry, které Händel ve svém životě použil - concerto grosso, varhanní koncert, harfový koncert, carillon music, sborovou kantátu, antemy - i všechny prvky opery - recitativy, arie, accompagnata… - tedy pestrou instrumentaci, tak myslím, že se posluchači mají bez nadsázky na co těšit.

 

DSC4488

 

Foto: Jana Šuplerová, Czech Ensemble Baroque, Petr Veber

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.