pátek, 04 leden 2019 10:17

Vilém Veverka: Méně a méně řeším, jestli je to či ono avantgardnější

Autor:

 

„Jednu světovou premiéru pro hoboj a orchestr smím přichystat pro letošní ročník festivalu Janáčkův máj.“

„Hobojový koncert Jiřího Gemrota obstojí v konfrontaci s koncertem Bohuslava  Martinů.“

„Starou hudbu nestuduji, starou hudbu stále poznávám, objevuji. Inspiraci hledám kontinuálně.“

 

Veverka-foto-Martin-Kubita-4537881824356431864520218571190285273399296o

 

Hobojista Vilém Veverka určitě zase něčím příjemně překvapí. Hraje Zelenku, Dvořáka, Strausse, Martinů a Gemrota, hraje také s harfistkou Kateřinou Englichovou, jedná o premiérách s dalšími autory a chystá se rovněž v novém projektu na žánrovou syntézu. A v rozhovoru pro portál KlasikaPlus, uskutečněném po čtvrtečním koncertě na festivalu České doteky hudby, zmiňuje i své aktivity nehudební, které se týkají hor a fotografování.

 

VilemSupraphon1

 

Jaké hudební "highlights" máte před sebou do jara?

Rád bych pozval nejprve na následující koncerty v Praze. Sedmadvacátého března to bude celkem speciální koncert na Novoměstské radnici, který realizuji jako interpret i producent. S mou "kapelou", která má pracovní název "Ultimate W Band" provedeme program, který nemá úplně typický - klasický - půdorys. Jde i o to, ukázat hudbu z jiného pohledu, než je posluchač zvyklý, půjde tedy také o hudbu jiného žánru. Věřím, že o této platformě bude ještě hodně slyšet. Pětadvacátého května pak provedeme v rámci festivalu Pražské jaro, se souborem "PhilHarmonia Octet", řekl bych referenční dramaturgii, mimo jiné Serenádu pro dechy Antonína Dvořáka či Divertimento Gideona Kleina. To jsou pražské koncerty, koncem dubna vystoupím, shodou okolností poprvé, s Plzeňskou filharmonií, na programu je Koncert pro hoboj a orchestr od Bohuslava Martinů. Jednu světovou premiéru (!) pro hoboj a orchestr pak smím přichystat pro letošní Janáčkův máj - Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka.

 

Veverka-foto-Martin-Kubita-4543432024356437797852955608277619767246848o


Jak s odstupem po prosincovém studiovém natočení skladby vnímáte Koncert od Jiřího Gemrota, který jste loni uvedl v premiéře? Hraje se dobře? Je to vděčná skladba? Vystihuje hoboj?

Jiří Gemrot napsal Koncert skutečně s tím, že myslel na mě jako interpreta. Je v tom, zdá se mi, otisk vztahu hudebního režiséra a interpreta - Jiří je podepsán pod drtivou většinou mých alb, která jsem od roku 2008 nahrál. Tento fakt hrál zásadní roli. V jednom roce jsme tak s orchestrem FOK a s Tomášem Netopilem provedli opus ve světové premiéře a následně se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu nahráli. Co zde může člověk - interpret vytvořit více? Koncert vnímám primárně jako lyrickou záležitost, z mého pohledu obstojí v konfrontaci s Hobojovým koncertem Bohuslava  Martinů. Jistě, že by se hobojový part dal ještě více exponovat, skladba však vystihuje hoboj, sólový hoboj. Posluchačsky se jedná o velmi atraktivní záležitost, těším se proto na další možná provedení.

Píše Vám někdo další nějaký Hobojový koncert, nebo alespoň někoho oslovíte? 

Aktuálně jsem prakticky v denním kontaktu s Josefem Vejvodou, právě jeho Concertino pro hoboj a smyčce provedu ve světové premiéře na Janáčkově festivalu. O koncertantní skladbu jsem ale požádal i Michala Pavlíčka...

 

Veverka-foto-Martin-Kubita-453895452435644636451876486884291607789568o

 

A šel byste i do hodně avantgardnějšího výraziva, nebo v případě koncertu s orchestrem je lepší zůstat přece jen v "tradičnějších" vodách?

Čím jsem jako interpret starší, tak řeším méně, zda je to či ono avantgardnější. Zajímá mě, jak moc se s textem dokážu identifikovat. Provedl jsem de facto nejnáročnější hobojové koncerty, shodou okolností vždy v české premiéře, od světových autorů, jakými byli například Elliott Carter či Bernd Alois Zimmermann. Pro posluchače snad, ale pro mě to již není avantgarda. Co je dnes ještě avantgarda? Marek Kopelent, jehož Koncert jsme nahráli s Jakubem Hrůšou v polovině minulé dekády? Právě pan profesor Kopelent, jemuž jsem premiéroval řadu skladeb, mi nedávno napsal - v kontextu provedení Hobojového koncertu Richarda Strausse s novým šéfdirigentem SOČR Alexanderem Liebreichem, že jsem se z jeho pohledu posunul více na střed. To je však zdání. Mohu-li to parafrázovat, pak avantgarda jsem bud' já sám, nebo nic. Nepovažuji za št'astné dělení na hudbu tradiční a onu avantgardnější. Mně by zajímalo, byt' to zní asi kuriózně, co by pro mě - bohužel jen v rovině teoretické - zkomponoval třeba Karel Svoboda či Zdeněk Liška. Nedělám rozdílu mezi Mozartem a Mortonem Feldmanem, což prosím nezaměňujme, že bych chtěl vše hrát podle jednoho "kopyta" a nerozlišoval rozdílnou estetiku toho kterého období, respektive stylovost s tím související.

 

Veverka-foto-Martin-Kubita-4545258724356410564522343130029125733974016o

 

Jaké bylo předvánoční koncertní období? Pastorální?

Vrcholem předvánočního období byla jednoznačně nahrávka zmiňovaného Koncertu Jiřího Gemrota. Považuji si velmi, že jsem směl být prvním interpretem, to je přesně ono, co jsem si jako student přál. Jinak ano, vánoční koncerty, v pastorálním duchu k tomuto období patří. Ostatně, komu slouží interpret, když ne publiku?

 

41913609101561067812509588130523290629308416n

 

Čím především teď žijete v komorní hudbě? 

Leitmotivem je "Get inspired by Impressions", projekt s harfistkou Kateřinou Englichovou, který se vztahuje k naší společné desce. Jedno velké téma je pak Jan Dismas Zelenka, jehož cyklus triových sonát jsme s Ensemble Berlin-Prag přesně před rokem vydali u Supraphonu.  

Studujete něco nového ze starší hudby, našel jste nějaké zajímavé noty…?

Starou hudbu nestuduji, starou hudbu stále poznávám, objevuji. Inspiraci hledám kontinuálně, zajímá mě, co nového bych mohl sobě, respektive mým posluchačům umožnit. 

 

Vevrrka-foto-Martin-Kubita-4538315924356444231185648216501479263961088o

 

A máte vizi nějakého ambiciózního sólového projektu?

"Individualismus", či jak to nazveme, je cosi, co mě do značné míry zřejmě obecně charakterizuje. Ano, pracuji na novém projektu, kdy chci uskutečnit určitou "žánrovou syntézu". To je tvůrčí proces, jehož nedílnou součástí a výsledkem, ne jediným, by měla být připravovaná příští deska. Více představím právě na koncertě 27. března v Praze.  

Kam se chystáte s hobojem do ciziny? 

Kulturně nejvyspělejší zemí Evropy a zároveň geograficky nejbližší je Německo. Tam povedou mé příští zahraniční cesty s hobojem, s Ensemble Berlin-Prag i sólově. 

 

KritikMitteEuropaEnsembleBerlinPrag

 

Budete mít teď v dohledné době také nějakou výstavu fotografií?

V loňském roce jsem měl dvě samostatné výstavy, v Luhačovicích a následně v Litvínově, kde jsem měl o horách ještě přednášku a diaprojekci. Kde letos vystavím fotografie, zatím nevím. Nejsem na fotografování ani vystavování ekonomicky závislý, vždy tedy záleží na poptávce a mých časových možnostech.

A kam a kdy se chystáte do hor?

Již déle mám záměr podívat se s fotoaparátem na Island. Věřím, že letos, ještě v zimě, se mi to konečně podaří. Nejsou to sice primárně vysoké hory a nějaké lezení už vůbec ne, avšak cílem je skvělý záběr, obrazy které mají potenciál spatřit světlo světa na příštích výstavách...

 

vev-p12

 

Foto: Archiv Viléma Veverky a Martin Kubišta, Městské divadlo Jablonec nad Nisou

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.