„Koncert KSO nenavštívila paní primátorka za celé tři roky, kdy je ve funkci, ani jednou. To o něčem svědčí.“

„Pokud tedy do té doby Císařské lázně nebudou hotovy, orchestr je na dlažbě. Magistrát v čele s primátorkou Ferklovou pro to dělají vše.“

„Podpora karlovarské veřejnosti orchestru je obrovská a lidé si svůj orchestr vzít nenechají.“

V reakci na odvolání Petra Polívky z postu ředitele Karlovarského symfonického orchestru ohlásil v úterý okamžitou rezignaci na své místo šéfdirigent Jan Kučera. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz říká, že Polívka byl profesionální, vzdělaný, zkušený a v jednání věcný a přímý. Je za ním šest sezón poctivé práce, která byla kulturní veřejnosti v Karlových Varech jednoznačně ku prospěchu. Polívkovo odvolání – bez udání důvodu a beze slova poděkování – chápe proto Kučera jako aroganci moci ze strany magistrátu a primátorky města.  S takovými praktikami nechce mít nic společného. Další vývoj bude však bedlivě sledovat a orchestrem chce i nadále umělecky spolupracovat.

Jaký je KSO orchestr?

Za šest sezón naší intenzivní spolupráce musím s nezastíranou dávkou hrdosti říct, že výborný. Během té doby prošel přirozenou výraznou generační obměnou, jsou v něm skvělí muzikanti s chutí do práce a osobní vztahy jsou na té nejlepší možné úrovni. Podařilo se skloubit profesionální nasazení s přátelským ovzduším, což je nejlepší možná konstelace pro tvoření hudby. Orchestr je velmi flexibilní – a ačkoli základ naší práce vždy tvořila nejméně z osmdesáti procent klasika, tedy klasicko-romantický symfonický repertoár, děláme i spoustu aktivit mimo něj. Jsou to nejrůznější crossoverové projekty, vzniklo divadelní představení Karneval zvířat, které jsme hráli společně s dvěma stovkami dětí z karlovarských základních škol a základních uměleckých škol, jsou to koncerty pro děti a rodiče a samozřejmě je to i množství kolonádních koncertů, kde zní kromě obligátních valčíků například i hudba filmová.

Jaký byl Petr Polívka ředitel?

Profesionální, v oboru vzdělaný, zkušený, v jednání věcný a přímý. Tvořili jsme spolu dramaturgii, plánovali náplň sezóny, protože orchestr nemá dramaturga. I když byla moje představa dramaturgie někdy odlišná, chtěl jsem například mnohem více uvádět soudobou českou hudbu, vždy jsme dokázali naše představy vybalancovat a předložit umělecké radě orchestru ucelený plán sezóny, výběr skladeb, sólistů i hostujících dirigentů… a byli jsme otevřeni diskuzi. Za Petrem Polívkou je šest sezón poctivé práce, která byla kulturní veřejnosti v Karlových Varech jednoznačně ku prospěchu. Jeho odvolání bez udání důvodu a beze slova poděkování vnímám jako aroganci moci ze strany magistrátu a jeho primátorky Ferklové, která je ve funkci za hnutí ANO. Takto se ve slušné společnosti nejedná s lidmi, jejichž práce byla městu přínosem. Tento povýšený a velkopanský styl komunikace se stal bohužel normou i v nejvyšších patrech politiky a paní primátorka se evidentně od svého šéfa dobře učí. Mimochodem – koncert KSO nenavštívila paní primátorka za celé tři roky, kdy je ve funkci, ani jednou. To o něčem svědčí.

K vaší rezignaci: Jedna věc je solidarita s ředitelem, neochota sloužit takto vedenému městu, druhou věcí je, jestli by Vás teď orchestr nepotřeboval… Volil jste alternativy?

Na odvolání pana ředitele jsem reagoval rezignací velmi spontánně doslova pár minut po odhlasování. Dal jsem tím jasně najevo, že s takovými praktikami ze strany magistrátu nechci mít nic společného. Neznamená to ovšem ani v nejmenším, že opouštím loď KSO! Naopak, další vývoj této bezprecedentní kauzy budu bedlivě sledovat a orchestrem chci umělecky spolupracovat i nadále. Takto moje rozhodnutí chápou i hudebníci z orchestru a další kolegové z oboru – a já jim za to děkuji!

O co asi v Karlových Varech jde? O absolutní šetření financí? O úspory kvůli pandemii? O nekulturnost? O politické boje?

Na tuto otázku nemám odpověď, ale obávám se, že to pravděpodobně bude souběh všeho, co jste vyjmenoval. Neoficiální důvod odvolání, který ovšem ze strany magistrátu nikdy nezazněl, je ten, že pan ředitel odmítl orchestr personálně osekat, to znamená propustit část hudebníků. Už takto jsme počtem hráčů na spodní hranici tělesa, které lze ještě nazývat symfonickým. Potřebovali bychom naopak přibližně deset hudebníků doplnit. Jakákoli redukce tedy nepřipadá v úvahu. Symfonie Dvořáka či Čajkovského není možné hrát ve 30 lidech. A i kdyby ke snížení počtu hráčů došlo, co bude dál? Proč to nesnížit ještě? Snížíme to na noneto, pak na kvarteto a nakonec bude hrát ve Varech pouze obecní rozhlas… Navíc odvolání ředitele, které přirozeně vyvolá destabilizaci orchestru, bylo načasováno na dobu, kdy si spousta lidí může říct „Dejte nám pokoj s nějakým orchestrem, lidi teď mají úplně jiné starosti!“ Obávám se, že tenhle argument, který je bohužel zčásti pravdivý, se magistrátu obrovsky hodí do krámu. Na tuto kartu vsadil, ale já jsem si jist, že s ní těžce prohraje, protože podpora karlovarské veřejnosti orchestru je obrovská a lidé si svůj orchestr vzít nenechají. Děkuji tímto všem za podporu!

Může být karlovarský případ precedens?

Může být dokladem toho, že se tato situace může časem stát kdekoli. O kultuře rozhodují i lidé, jejichž kulturní obzory jsou papír nepopsaný. Někteří z nich už se ani netají výroky typu, že vlastně žádnou kulturu nepotřebujeme a že co si na sebe samo nevydělá, nemůže existovat. V tom je samozřejmě velký omyl, protože rázem máte mrtvé město se všemi negativními průvodními jevy. Jako příklad dávám opět Karlovy Vary, kde před lety zanikl divadelní soubor a kde teď v Městském divadle hostují už jen zájezdová představení. A to tam kdysi byl i soubor operní, ale to bychom už asi chtěli moc. Karlovarský symfonický orchestr je tak poslední živou kulturou ve městě a místo, aby si jej město hýčkalo, dělá pravý opak.

Jsou známy podobné tendence i v jiných městech a regionech?

O tom mnoho nevím, mohu to posoudit pouze z pozice hostujícího dirigenta, který pravidelně zajíždí téměř ke všem českým orchestrům. Všude musejí nepochybně řešit řadu problémů, netvrdím, že je vše ideální, ale mám dojem, že orchestry fungují velice dobře a vztah zřizovatel – orchestr je v pořádku. Svědčí o tom zázemí orchestrů, o jakém se nám v KSO ani nezdá: sál, šatny, nástrojové vybavení, technické vybavení a tak dále. Co se týče pracovních podmínek, tak ve srovnání s ostatními českými orchestry bohužel působí KSO už mnoho let jako chudý příbuzný.  

Co má teď orchestr před sebou, co ho asi čeká?

Bude vypsáno výběrové řízení na nového ředitele, na jeho výběr prý bude ustanovena komise z řad odborníků. U koncertní činnosti je mnoho otazníků, ale to je teď stejné u všech orchestrů a divadel. Nehezký pohled ale vidím, pokud nahlédnu na konec roku 2023, kdy Karlovarskému symfonickému orchestru končí nájemní smlouva v Lázních III, což je soukromý subjekt a orchestr tam nyní působí coby věcné břemeno. Vznik nového sálu v Císařských lázních, kde by mohl orchestr nalézt nový domov, včetně administrativního zázemí, provázejí další politické tahanice a průtahy. Pokud tedy do té doby Císařské lázně nebudou hotovy, orchestr je na dlažbě. Magistrát v čele s primátorkou Ferklovou pro to dělají vše.

A co vy? Co bude?

Já si snažím udržovat veselou mysl! Mimochodem bychom měli s Karlovarským symfonickým orchestrem v dubnu provést v premiéře můj Houslový koncert a Šostakovičovu 9. symfonii. Samozřejmě pouze online a to ještě dá-li Pánbůh. A mám rozepsanou Druhou symfonii. Sice v temné tónině c moll, ale bude končit šťastně.

Čtěte také: V čele karlovarského orchestru končí Petr Polívka a na protest i Jan Kučera  a  Karlovarský symfonický orchestr je proti odvolání ředitele Polívky a Jak zničit jeden z nejstarších symfonických orchestrů v Evropě a Petr Čech: Zredukování Karlovarského symfonického orchestru by bylo devastující a barbarské

Foto: Karlovarský symfonický orchestr